Kev Nco txog tej uas Txhawb Yus Sab Ntsuj Plig
Thaum twg peb raug kev nyuaj siab los sis thaum twg tej xwm txheej hauv lub ntiaj teb ua rau peb nyob hauv kev tsaus ntuj, ces thaum peb nco txog tej yam uas txhawb peb sab ntsuj plig hauv lub neej no, tej ntawd yuav zoo li tej lub pob zeb ci ci uas pab txoj kev mus tom ntej ci ntsa iab.
Kaum yim xyoo tom qab Thawj Zaug Ua Yog Toog, tus Yaj Saub Joseph Smith tau sau ntawv ib zaj txog qhov ntawd. Nws twb tau raug tawm tsam, tsim txom, kev hem, kev txob, thiab tej kev ua lim hiam.1 Tiam sis nws tseem ua siab loj ua tim khawv txog nws Thawj Zaug Ua Yog Toog: “Kuv tau pom ib tus duab ci tiag tiag, thiab nyob hauv plawv ntawm tus duab ci ntawd kuv tau pom ob tug Tib Neeg, thiab nkawd tau hais lus rau kuv tiag tiag; thiab txawm hais tias kuv raug ntxub thiab raug tsim txom vim kuv hais tias kuv ua yog toog pom, txawm li ntawd los qhov kuv hais muaj tseeb. … Kuv twb paub, thiab kuv paub hais tias Vajtswv twb paub, thiab kuv xyeej tsis tau.”2
Thaum ua nyuaj rau nws, Joseph txoj kev nco txog nees nkaum xyoos tas los thaum nws paub tseeb txog Vajtswv txoj kev hlub rau nws thiab tej yam uas tau qhib kev rau Kev Muab Txoj Moo Zoo Txum Tim Rov Qab Los. Thaum nws xav txog tej yam uas tau tshwm sim rau nws, Joseph hais tias: “Kuv tsis rau txim rau tus uas tsis ntseeg kuv lub neej. Yog tias kuv tsis tau pom tej yam no lawm, kuv los yuav tsis ntseeg thiab.”3
Tiam sis tej ntawd twb muaj tiag tiag, thiab nws yeej tau nco ntsoov thiab tsis tau xyeej hlo li, nws twb rov qab pom zoo rau nws zaj lus tim khawv thaum nws tab tom mus rau Carthage. Nws hais tias, “Kuv tab tom mus zoo li tus me nyuam yaj mus rau luag tua; tiam sis kuv lub siab tus yees zoo li ib tag kis sawv ntxov lub caij ntuj sov; kuv lub siab yeej paub hais tias kuv tsis muaj kev txhaum rau Vajtswv, thiab rau txhua tus neeg.”4
Tej uas Txhawb Nej Sab Ntsuj Plig
Muaj ib yam rau peb kawm los ntawm tus Yaj Saub Joseph tus yam ntxwv. Nrog rau thaum tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv coj peb, tej lub sij hawm, Vajtswv siv Nws lub hwj chim qhia rau peb txhua tus tias Nws paub peb thiab hlub peb thiab Nws qhib siab foom koob hmoov rau peb tus kheej. Ces, thaum twg peb raug tej teeb meem, tus Cawm Seej ua rau peb nco txog tej lub sij hawm zoo li no.
Cia li xav txog nej lub neej. Tau ntau xyoo, kuv tau mloog Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg coob heev nyob thoob plaws lub ntiaj teb qhia txog thaum lawv hnov tus ntsuj plig, uas qhia rau kuv paub tseeb tiag Vajtswv paub peb thiab hlub peb thiab Nws xav tshwm sim los rau peb pom. Tej zaum tej no yuav los rau peb thaum lub sij hawm tseem ceeb hauv peb lub neej los yog peb xav tias tej ntawd tsis tseem ceeb thaum xub thawj, tiam sis tej no yeej koom nrog tej kev xav uas muaj zog hauv peb lub siab uas qhia peb txog Vajtswv txoj kev hlub.
Kev nco txog tej kev txhawb peb sab ntsuj plig ua rau peb xav txhos caug, thiab hais zoo li tus Yaj Saub Joseph Smith hais tias: “Qhov uas kuv tau txais twb los saum ntuj los. Kuv paub li ntawd, thiab kuv paub Vajtswv paub li ntawd.5
Plaub tug Neeg uas Coj Yam Ntxwv
Cia li nco txog tej uas txhawb nej sab ntsuj plig thaum kuv hais txog lwm tus zaj lus.
Ntau xyoo tas los, ib ceg txheem ntseeg tus yawg suab laus laus uas muaj ob daim tom xib hauv plawv tsis zoo es nws thov kom tus Kws Kho Mob Russell M. Nelson pab nws, txawm yog thaum lub sij hawm ntawd yeej tsis tau phais mob kom kho tau daim tom xib thib ob ntawd. Tus Kws Kho Mob Nelson pom zoo phais tus mob ntawd. Tus Kws Kho Mob Nelson hais li no:
“Tom qab peb kho daim tom xib hauv plawv thib ib, peb tshem cov nqaij kom pom daim tom xib thib ob. Peb pom tias daim no tseem nyob tiam sis nws twb o o heev nws thiaj li tsis khiav zoo. Thaum peb tshuaj ntsuam daim tom xib no, muaj ib co lus uas nkag hauv kuv lub siab: Kho lub kauj kom me zog. Kuv tau hais li ntawd rau kuv tus pab cuam. ‘Cov nqaij hauv daim tom xib yuav txaus yog tias peb muab lub kauj kho kom rov zoo li qub.’
“Peb yuav ua li cas? … Muaj ib daim duab nkag hauv kuv lub siab, uas qhia kuv tias yuav xaws li cas—tais nre ib qho thiab ntsaws ib qho me ntsis. … Kuv tseem nco qab daim duab ntawd—uas muaj tej kab cab mev rau qhov uas kuv yuav tsum xaws. Twb tau kho raws li kuv pom hauv kuv lub siab lawm. Peb sim daim tom xib ntawd thiab pom tias twb tsis xau ntshav li muaj tas los. Kuv tus pab cuam hais tias, “Yog ib qho txuj ci tseem ceeb.”6 Tus yawg suab ntawd tau ua neej nyob ntau xyoo tom qab ntawd.
Vajtswv tau coj tus Kws Kho Mob Nelson. Thiab nws paub tias Vajtswv paub nws twb tau kev coj ua li ntawd.
Thawj zaug uas Kathy thiab kuv wb ntsib Beatrice Magré yog nyob hauv Fabkis Teb 30 xyoos tas los. Tsis ntev tas los Beatrice qhia kuv txog ib lub sij hawm uas txhawb nws sab ntsujp lig tom qab nws ua kev cai raus dej thaum nws yog ib tug ntxhais hluas. Nov yog nws tej lus:
“Cov tub hluas ntxhais hluas hauv peb ceg ntseeg tau nrog lawv cov thawj coj mus rau Ntug Hiav Txwv Lacanau, ib teev thiab ib nrab deb ntawm Bordeaux.
“Ua ntej peb yuav mus tsev, ib tug thawj coj txiav txim siab ua luam dej zaus kawg thiab dhia hauv dej ntas thaum nws tseem coj iav. Thaum nws tawm hauv dej los, nws iav qhov muag twb ploj lawm. … Twb poob dej lawm.
“Vim nws iav qhov muag ploj lawm, nws tsav tsis tau tsheb rov qab mus tsev. Ntshe peb yuav nyob deb ntawm peb tsev thiab mus tsis tau qhov twg.
“Ib tug viv ncaus uas muaj kev ntseeg heev hais kom peb thov Vatjswv.
“Kuv yws yws tias kev thov Vajtswv yeej yuav tsis pab dab tsi, tiam sis kuv koom nrog cov uas thov Vajtswv thaum peb sawv hauv cov dej txog ntua peb lub duav.
“Thaum twg thov Vajtswv tas, kuv cev tes kom ua dej txeej txhua tus. Thaum kuv tab tom yoj kuv tes saum nplaim dej, nws lub iav qhov muag los nkag hauv kuv txhais tes. Kuv txais kev tshoov siab uas muaj hwj chim heev qhia kuv tias Vajtswv yeej hnov peb tej lus thov.”7
Plaub caug tsib xyoos tom qab ntawd, nws txawj hais zaj no zoo li tau muaj li ntawd tag kis xwb. Beatrice twb tau koob hmoov thiab nws paub tias Vajtswv paub nws twb tau koob hmoov.
Tej yam uas tshwm sim rau Thawj Tswj Hwm Nelson thiab Muam Magré yeej tsis zoo ib yam, tiam sis, rau nkawd ob leeg, kev nco txog Vajtswv txoj kev hlub twb txhawb nkawd sab ntsuj plig nyob hauv nkawd lub siab ntsws.
Tej lub sij hawm zoo li no yuav muaj thaum peb kawm txog txoj moo zoo los sis qhia txoj moo zoo rau lwm tus.
Twb thaij daim duab no nyob hauv São Paulo, Brazil, xyoo 2004. Floripes Luzia Damasio los ntawm Ceg Txheem Ntseeg Ipatinga Brazil muaj 114 xyoos. Hais txog nws txoj kev hloov siab los ntsee, Muam Damasio qhia kuv tias cov tub txib hauv nws lub zos tau siv lub pov thawj hwj foom koob hmoov rau ib tug me nyuam mos liab uas twb rov zoo. Nws xav paub ntxiv. Thaum nws tau thov Vajtswv txog lawv zaj lus, tus Ntsuj Plig tau ua tim khawv rau nws tias Joseph Smith yog Vajtswv ib tug yaj saub. Thaum nws muaj 103 xyoos nws tau ua kev cai raus dej, thiab thaum nws muaj 104 xyoos, nws tau txais nws lub vaj txiaj ntsim. Txhua xyoo nws tau caij npav mus ntev li 14 teev kom nyob ib lub lim tiam hauv lub tuam tsev. Muam Damasio tau txais kev tshwm sim uas los saum ntuj los thiab nws paub tias Vajtswv twb paub nws tau txais lawm.
Nov yog ib qho uas kuv nco qab thaum kuv ua tub txib hauv Fabkis Teb 48 xyoo tas los.
Thaum wb khob qhov rooj, kuv tus khub wb muab ib Phau Ntawv Maumoos rau ib tug pog laus. Wb tau rov qab mus xyuas tus poj niam ntawd lub tsev ib lub lim tiam tom qab ntawd, es nws qhib qhov rooj rau wb. Ua ntej kuv hais tau lus, kuv hnov ib lub hwj chim ntawm sab ntsuj plig. Tej kev xav no twb loj tuaj ntxiv thaum Muam Alice Audubert caw wb mus hauv thiab qhia wb tias nws tau nyeem Phau Ntawv Maumoos thiab paub tias phau ntawd muaj tseeb. Thaum wb tawm nws lub tsev hnub ntawd, kuv tau thov Vajtswv, “Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej, thov pab kuv nco ntsoov tej kev xav hauv kuv lub siab.” Kuv twb nco ntsoov.
Yog ib lub sij hawm uas kuv xav tias yuav zoo li lwm lub sij hawm, nyob ntawm ib lub qhov rooj uas tsis txawv lwm lub qhov rooj hlo li, kuv twb hnov lub ntuj ceeb tsheej lub hwj chim. Thiab kuv paub hais tias Vajtswv paub Nws tau qhib rooj ntug rau kuv.
Rau Yus tus Kheej thiab Xyeej Tsis Taus
Tej lub sij hawm uas txhawb peb sab ntsuj plig no los rau yus tej lub sij hawm txawv thiab nyias txais los ntawm nyias txoj kev.
Cia li xav txog cov yam ntxwv hauv vaj lug kub uas nej nyiam tshaj. Tej lus uas tus Tim Thawj Petus hais twb “chob lawv lub siab.”8 Tus poj niam Lamas hu ua Anpis ntseeg “nws txiv txoj kev ua yog toog.”9 Thiab muaj ib lub suab uas los rau Enos lub siab.10
Kuv tus phooj ywg Clayton Christensen tau piav txog ib lub sij hawm thaum nws nyeem Phau Ntawv Maumoos li no hais tias: “Muaj ib lub hwj huam zoo nkauj, sov so, thiab muaj kev hlub tshua uas roos kuv thiab nkag hauv kuv lub siab, kuv hnov ib txoj kev hlub uas kuv yeej tsis tau xav tias kuv hnov tau, [thiab tej kev xav no los twb muaj txhua hmo tom qab ntawd.]”11
Muaj tej lub sij hawm thaum tej kev xav ntawm sab ntsuj plig nkag hauv peb lub siab zoo li ib nplaim hluav taws, ci ci rau peb sab ntsuj plig. Joseph Smith tau piav hais tias tej lub sij hawm peb txais “tswv yim uas tshwm los kiag” thiab tej lub sij hawm peb txais “kev txawj ntse dawb huv.”12
Thaum ib tug txiv neej hais tias tsis muaj ib zaug uas nws tau hnov tus ntsuj plig li ntawd, Thawj Tswj Hwm Dallin H. Oaks tau teb hais tias, “Tej zaum Vajtswv twb teb koj tej lus thov ntau zaus, tiam sis koj tsom ntsoov rau ib lub cim loj los yog ib lub suab nrov ua rau koj xav tias Nws tsis tau teb koj.”13 Tus Cawm Seej tau hais txog ib co neeg uas muaj kev ntseeg loj heev uas “twb ua kev cai raus ntawm hluav taws thiab ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv, [tiam sis] lawv twb tsis paub tias lawv tau ua li ntawd.”14
Nej Mloog Nws Hais Li Cas?
Tsis ntev tas los peb tau hnov Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson hais tias: “Kuv caw nej xav xav ntau zaus txog cov lus nug tseem ceeb no: Nej mloog Nws hais li cas? Kuv kuj caw nej ua tej yam kom nej thiaj yuav mloog tau Nws zoo ntxiv thiab mloog Nws ntau ntxiv.”15 Nws rov qab caw nej ua li ntawd tag kis no.
Peb hnov Nws nyob hauv peb tej lus thov, nyob hauv peb tsev, hauv vaj lug kub, hauv peb tej zaj nkauj qhuas Vajtswv, thaum peb tsim nyog txais lub cim nco txog, thaum peb tshaj tawm peb txoj kev ntseeg, thaum peb pab lwm tus, thiab thaum peb mus rau lub tuam tsev nrog peb cov kev ntseeg. Tej yam uas txhawb pab sab ntsuj plig yuav los thaum peb thov Vajtswv thiab mloog ib lub tuam rooj sab laj thiab thaum peb ua raws li cov lus txib. Thiab nej cov me nyuam, tej no yuav los rau nej thiab. Cia li nco qab tias, Yexus “tau qhia thiab txhawb pab … cov me nyuam … thiab [cov me nyuam] tau hais … tej yam tseem ceeb thiab zoo kawg nkaus.16” Tus Tswv hais tias:
“Tau muab tej [kev txawj ntse] no rau nej los ntawm kuv tus Ntsuj Plig, … thiab nej yuav tsis tau [kev txawj ntse] no yog hais tias tsis yog los ntawm kuv lub hwj chim los;
“Yog li ntawd, nej muaj peev xwm ua tim khawv tias nej tau hnov kuv lub suab, thiab paub kuv tej lus.”17
Peb yuav “mloog Nws hais” vim peb tau koob hmoov los ntawm tus Cawm Seej txoj Kev Theej Txhoj.
Txawm eb tsis muaj peev xwm teem sij hawm rau peb tus kheej txais tej no, Thawj Tswj Hwm Henry B. Eyring tau qhia li no kom peb npaj siab: “Hmo no thiab tag kis, tej zaum nej yuav thov Vajtswv thiab xav nug seb: Vajtswv puas tau xa ib zaj lus rau kuv ib leeg xwb? Kuv puas tau pom Nws txhais tes hauv kuv lub neej los sis kuv [tsev neeg] lub neej?”18 Kev ntseeg, kev mloog lus, kev txo hwj chim, thiab kev xav paub tiag yuav qhib rooj ntug rau peb.19
Piv Txwv
Tej zaum nej yuav nco txog tej yam uas txhawb nej sab ntsuj plig zoo li no. Peb thov Vajtswv tsis tu tsis tseg, txiav txim ua raws li peb tej kev khi lus, thiab nrog lub txiaj ntsim Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv, peb ua peb lub neej. Thaum twg peb raug kev nyuaj siab, kev poob siab, kev ntseeg ploj mus, los sis thaum twg tej xwm txheej hauv lub ntiaj teb ua rau peb xav txog yav tom ntej, ces thaum peb nco txog tej yam uas txhawb peb sab ntsuj plig hauv lub neej no, tej ntawd yuav zoo li tej lub pob zeb ci ci uas pab txoj kev mus tom ntej ci ntsa iab, ua rau peb paub tias Vajtswv paub peb, hlub peb, thiab tau txib Nws Leej Tub, Yexus Khetos, los pab peb rov qab mus tsev. Thiab thaum ib tug neeg tso tej yam uas tau txhawb nws tseeg thiab nws poob zoo los sis tsis paub nws nyob qhov twg, peb hais kom nws tig mus rau tus Cawm Seej thaum peb hais txog peb txoj kev ntseeg rau lawv, pab lawv rov qab nco txog tej lub sij hawm uas txhawb lawv sab ntsuj plig uas tau muaj nqis dhau los.
Muaj tej yam uas dawb ceev heev peb thiaj li nco ntsoov txog tej ntawd hauv peb lub siab ntsws thiab tsis qhia lwm tus.20
“Cov tim tswv hais lus los ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv lub hwj chim; yog li ntawd, lawv hais Khetos tej lus.”21
“Cov tim tswv … tsis tau tsum los txhawb pab noob neej.
“Vim saib seb, lawv twb ywj rau [Khetos], kom mus txhawb pab raws li nws … txib, ua lawv tus kheej tshwm sim rau cov uas muaj kev ntseeg khov thiab muaj lub siab ruaj ua txhua yam zoo li Vajtswv.”22
Thiab “tus Pab uas yog Vaj Ntsuj Plig tus Dawb Huv … nws yuav qhia txhua yam rau nej thiab pab kom nej nco txhua yam uas kuv tau qhia rau nej lawm.”23
Muab siab npuab tej yam dawb ceev uas nej nco txog. Ntseeg tej ntawd. Cia li sau ntawv txog tej ntawd. Qhia tej ntawd rau nej tsev neeg. Tso siab tias tej ntawd yog los ntawm nej Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Nws Leej Tub.24 Cia tej ntawd ua rau nej ua siab ntev thaum nej ua xyem xyav thiab pab nej to taub thaum nej muaj teeb meem.25 Hais txog kev nco txog tej yam uas txhawb yus sab ntsuj plig, kuv cog lus rau nej tias thaum nej lees yuav thiab saib tej no muaj nqis, ces nej haj yam yuav muaj hauv nej lub neej. Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej paub nej thiab hlub nej!
Yexus yog tus Khetos, Nws tau muab Nws txoj moo zoo txum tim rov qab los, thiab thaum peb rau siab ntseeg, kuv ua tim khawv tias peb yuav ua Nws li tas mus ib txhis, los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.