Hosana a aleluja – žijící Ježíš Kristus je ústředním bodem Znovuzřízení a Velikonoc
V tomto období provolávání hosana a aleluja zpívejte aleluja – neboť On bude kralovat na věky věků!
Drazí bratři a sestry, zvoláním hosana a aleluja oslavujeme v této době pokračujícího procesu Znovuzřízení a Velikonoc žijícího Ježíše Krista. Spasitel nás s dokonalou láskou ujišťuje: „Ve mně [můžete míti] pokoj. … Na světě ssoužení míti budete, ale [buďte dobré mysli], jáť jsem přemohl svět.“1
Když jsme se se sestrou Gongovou před pár lety setkali s jednou milou rodinou, jejich dcera Ivy nesměle vytáhla pouzdro s houslemi. Vyndala smyčec, dotáhla ho a nanesla na něj kalafunu. Poté smyčec vložila zpět do pouzdra, uklonila se a pak se posadila. Byla úplný začátečník a zkrátka ukázala vše, co s houslemi dokázala. Nyní, o mnoho let později, hraje Ivy na housle nádherně.
V tomto období smrtelnosti se všichni trochu podobáme Ivy a jejím houslím. Začínáme od začátku. Díky cviku a vytrvalosti rosteme a zdokonalujeme se. Po nějaké době nám mravní svoboda jednání a zážitky ve smrtelnosti pomáhají stát se více takovými, jako je Spasitel, zatímco s Ním pracujeme na Jeho vinici2 a kráčíme po Jeho cestě smlouvy.
Výročí, včetně tohoto dvoustého, vyzdvihují vzory znovuzřízení.3 V rámci oslav pokračujícího procesu Znovuzřízení evangelia Ježíše Krista se také připravujeme na Velikonoce. Při obou příležitostech se radujeme z návratu Ježíše Krista. On žije – nejen tehdy, ale i nyní; nejen pro některé, ale pro všechny. Přišel a stále přichází, aby uzdravil zkroušené srdcem, propustil zajaté, vrátil zrak slepým a osvobodil ty, kteří jsou souženi.4 To jest každého z nás. Jeho sliby vykoupení platí bez ohledu na naši minulost, současnost nebo starosti týkající se budoucnosti.
Zítra je Květná [neboli Palmová] neděle. Palmy jsou tradičním posvátným symbolem, kterým vyjadřujeme radost z Pána, jako tomu bylo u příležitosti Ježíšova triumfálního vjezdu do Jeruzaléma, kdy mnozí lidé „nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu“.5 (Možná vás zaujme, že originál této malby Harryho Andersona visí v kanceláři presidenta Russella M. Nelsona, přímo za jeho stolem.) V knize Zjevení ti, kteří chválí Boha a Beránka, tak činí „oblečeni jsouce v bílé roucho, a palmy v rukou jejich“.6 Spolu s „rouchem spravedlivosti“ a „korunou slávy“ se palmy objevují v modlitbě pronesené při zasvěcení chrámu Kirtland.7
Důležitost Květné neděle samozřejmě spočívá v něčem více než jen v zástupech vítajících Ježíše palmovými listy. O Květné neděli Ježíš vstoupil do Jeruzaléma takovým způsobem, ve kterém věrní rozpoznali naplnění proroctví. Jak prorocky předpověděli Zachariáš8 a žalmista, náš Pán vjel do Jeruzaléma na oslátku, zatímco zástupy vědoucně volaly „hosanna na výsostech“.9 Hosana znamená „prosíme, spas nás“.10 Stejně jako to zaznívalo tehdy, i nyní radostně voláme: „Požehnaný, jenž se béře ve jménu Hospodinovu.“11
Týden po Květné neděli je neděle velikonoční. President Russell M. Nelson učí, že Ježíš Kristus „přišel zaplatit dluh, který nedlužil, protože my jsme dlužili částku, kterou jsme nemohli splatit“.12 Skrze Usmíření Kristovo mohou být vskutku spaseny všechny Boží děti „skrze poslušnost zákonů a obřadů evangelia“.13 O Velikonocích zpíváme aleluja. Aleluja znamená „chvalte Pána Jehovu“.14 Sborová píseň „Aleluja“ v Händelově Mesiáši je oblíbeným velikonočním vyjádřením toho, že On je „Pán pánů a Král králů“.15
Posvátné události, ke kterým došlo v týdnu od Květné do velikonoční neděle, jsou vyjádřeny ve zvoláních hosana a aleluja. Zvoláním hosana prosíme Boha o spasení. Zvoláním aleluja chválíme Pána za naději ve spasení a oslavení. Zvoláními hosana a aleluja uznáváme, že žijící Ježíš Kristus je ústředním bodem Velikonoc a znovuzřízení v posledních dnech.
Znovuzřízení v posledních dnech započalo teofanií – doslovným zjevením se Boha Otce a Jeho Syna Ježíše Krista mladému Proroku Josephu Smithovi. Prorok Joseph řekl: „Pokud byste mohli hledět do nebe pět minut, poznali byste toho více, než kdybyste přečetli vše, co bylo na toto téma napsáno.“16 Díky tomu, že nebesa jsou opět otevřená, „věříme v Boha, Věčného Otce, a v Jeho Syna, Ježíše Krista, a v Ducha Svatého“ – v Božstvo – a známe Je.17
O velikonoční neděli 3. dubna 1836, na počátku Znovuzřízení, se žijící Ježíš Kristus zjevil po zasvěcení chrámu Kirtland. Ti, kteří ho tam spatřili, o Něm vydali svědectví pomocí doplňujících se protikladů ohně a vody: „Oči jeho byly jako plamen ohně; vlasy na hlavě jeho byly bílé jako čistý sníh; tvář jeho zářila nad jas slunce; a hlas jeho byl jako zvuk valících se velikých vod, a to hlas Jehovův.“18
Při oné příležitosti náš Spasitel pronesl: „Já jsem první i poslední; jsem ten, kdo žije, jsem ten, kdo byl zabit; jsem přímluvcem vaším u Otce.“19 Opět jsou zde doplňující se protiklady – první a poslední, živý a zabitý. On je Alfa i Oméga, počátek i konec,20 původce i dokonavatel víry.21
Po Ježíši Kristu se zjevili také Mojžíš, Elias a Eliáš. Božským řízením tito velcí proroci z dávných dob znovuzřídili klíče a pravomoc kněžství. Takto byly „klíče této dispensace … předány“22 Jeho znovuzřízené Církvi, aby žehnaly všem Božím dětem.
Eliášův příchod do chrámu Kirtland také naplnil starozákonní proroctví Malachiáše, že Eliáš se vrátí, „nežli přijde den Hospodinův veliký a hrozný“.23 Zjevení se Eliáše díky tomu, avšak ne náhodou, nastalo v době židovského svátku přesnic, v kteréžto tradici je zbožně očekáván Eliášův návrat.
Mnohé zbožné židovské rodiny nechávají v době přesnic pro Eliáše místo u stolu. Mnohé naplňují šálek až po okraj, aby ho pozvaly a uvítaly. A některé během tradiční velikonoční večeře známé jako „seder“ posílají ke dveřím, které jsou někdy ponechány pootevřené, dítě, aby se podívalo, zda venku Eliáš nečeká na pozvání dovnitř.24
V rámci naplňování proroctví a jako součást slíbeného znovuzřízení všech věcí25 Eliáš přišel, tak jak bylo slíbeno, o Velikonocích a na začátku přesnic. Přinesl pečeticí pravomoc spojovat rodiny na zemi i v nebi. Jak Moroni učil Proroka Josepha, Eliáš „zasadí do srdce dětí zaslíbení učiněná otcům a srdce dětí se obrátí k jejich otcům. Kdyby tomu tak nebylo,“ pokračoval Moroni, „celá země by byla zcela zpustošena při [Pánově] příchodu.“26 Duch Eliášův, projev Ducha Svatého, nás skrze naše genealogické záznamy, historické záznamy a chrámovou službu přivádí blíže k našim generacím – minulým, současným i budoucím.
Připomeňme si také krátce význam přesnic. Přesnice připomínají vysvobození dětí Izraele z poroby, která trvala 400 let. Kniha Exodus vypráví, jak toto vysvobození přišlo po ranách v podobě zamoření žábami, štěnicemi, hmyzem, smrti dobytka, neštovic, vředů, krupobití a ohně, kobylek a husté tmy. Poslední rána hrozila smrtí prvorozeným v zemi, avšak ne v domě Izraele – pokud tyto domácnosti označí veřeje svého domu krví neposkvrněného prvorozeného beránka.27
Anděl smrti domy označené symbolickou krví beránka přešel neboli minul.28 To, že je přešel – odtud přesnice – představuje to, že Ježíš Kristus nakonec překonal smrt. Smírná krev Beránka Božího vskutku dává našemu Dobrému pastýři moc shromáždit svůj lid ze všech míst a situací do bezpečí svého stáda na obou stranách závoje.
Je významné, že Kniha Mormonova popisuje moc a vzkříšení Kristovo29 – podstatu Velikonoc – jako dvojí znovuzřízení.
Zaprvé – vzkříšení zahrnuje fyzické znovuzřízení naší „vlastní a dokonalé schránky“ – každé končetiny a každého kloubu, dokonce ani „vlas z hlavy nebude ztracen.“30 Tento slib dává naději těm, kteří přišli o končetiny; těm, kteří přišli o zrak, o sluch či o schopnost chodit; nebo těm, kteří jsou považováni za ztracené kvůli neochabující ochromující nemoci, duševní chorobě či jiným sníženým schopnostem. On nás nachází. Uzdravuje nás.
Druhým zaslíbením Velikonoc a Usmíření našeho Pána je to, že duchovně bude vše „znovuzřízeno ke svému vlastnímu řádu“.31 Toto duchovní znovuzřízení je odrazem našich skutků a přání. Jako chléb po vodě32 znovuzřizuje toto duchovní znovuzřízení to, „co je dobré“, „spravedlné“, „správné“ a „milosrdné“.33 Není divu, že prorok Alma používá nějakou formu slova znovuzřízení devatenáctkrát,34 zatímco nás vybízí: „Jednej správně, suď spravedlivě a čiň dobro neustále.“35
Díky tomu, že „Bůh sám usmiřuje hříchy světa“,36 může Pánovo Usmíření napravit nejen to, co bylo, ale i to, co může být. Vzhledem k tomu, že zná naše bolesti, strasti, nemoci a „pokušení všeho druhu“,37 může nám, se svým milosrdenstvím, pomáhat podle našich slabostí.38 Díky tomu, že Bůh je „dokonalým, spravedlným Bohem, a také milosrdným“, může plán milosrdenství uspokojit „požadavky spravedlnosti“.39 My činíme pokání a děláme vše, co je v našich silách. On nás věčně objímá „náručí [své] lásky“.40
Dnes oslavujeme znovuzřízení a vzkříšení. Spolu s vámi se raduji z pokračujícího Znovuzřízení plnosti evangelia Ježíše Krista. Na jaře tomu bylo 200 let, kdy světlo a zjevení začalo přicházet a i nadále přichází skrze Pánovy žijící proroky a Jeho Církev nazvanou Jeho jménem – Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů – a skrze osobní zjevení a inspiraci přijímané prostřednictvím nadpozemského daru Ducha Svatého.
Spolu s vámi vydávám o těchto Velikonocích svědectví o Bohu, Věčném Otci, a o Jeho milovaném Synu, žijícím Ježíši Kristu. Smrtelní lidé byli krutě ukřižováni a později vzkříšeni. Avšak pouze žijící Ježíš Kristus ve své dokonalé znovuzřízené podobě stále nese znamení ukřižování na svých rukou, nohou a boku. Jen On může říci: „Vyryl jsem si tě na dlaně rukou svých.“41 Jen On může říci: „Já jsem ten, jenž byl pozvednut. Já jsem Ježíš, který byl ukřižován. Já jsem Syn Boží.“42
Tak jako malá Ivy se svými houslemi jsme i my v jistém smyslu stále v začátcích. Vpravdě, „čeho oko nevídalo, ani ucho neslýchalo, [co] ani na srdce lidské nevstoupilo, [to] připravil Bůh těm, kteříž jej milují.“43 V nynější době se toho můžeme mnoho naučit o Boží dobrotivosti a o našem božském potenciálu nechat v sobě narůstat Boží lásku, když se na Něj budeme obracet a vzájemně si pomáhat. Můžeme nově a na nových místech jednat a rozvíjet se, řádku za řádkou, laskavost za laskavostí, jednotlivě i společně.
Drazí bratři a sestry, ať jste kdekoli, kdykoli se spolu setkáváme a učíme, naplňuje mě vaše víra a dobrotivost vděčností a pocitem, že zažívám dobrodružství v evangeliu. Vaše svědectví a putování v evangeliu obohacují mé svědectví a putování v evangeliu. Vaše starosti a radosti, vaše láska k domácím Božím a ke společenství Svatých, vaše porozumění znovuzřízené pravdě a světlu, kterými žijete, to vše prohlubuje mou plnost znovuzřízeného evangelia s žijícím Ježíšem Kristem jako ústředním bodem. Společně věříme, že s námi Pán zůstane „v žalu i v radosti“.44 Sdílíme poznání, že uprostřed práce, ran a obtíží můžeme počítat všechny své dary.45 V každodenních detailech a malých a prostých věcech můžeme spatřovat věci veliké, které se uskutečňují v našem životě.46
„A stane se, že spravedliví budou shromážděni z prostředku všech národů a přijdou do Sionu, zpívajíce písně věčné radosti.“47 V tomto období provolávání hosana a aleluja zpívejte aleluja – neboť On bude kralovat na věky věků! Volejte hosana Bohu a Beránkovi! V posvátném a svatém jménu Ježíše Krista, amen.