Lub Tuam Rooj Sab Laj
Txoj Kev Sib Khi Lus: Txoj Kev Mus rau Txoj Sia Nyob Mus Ib Txhis
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2022 lub Tuam Rooj Sab Laj


Txoj Kev Sib Khi Lus: Txoj Kev Mus rau Txoj Sia Nyob Mus Ib Txhis

Txoj kev uas coj neeg ua zoo tag nrho twb yog txoj kev ua raws li peb tej kev khi lus ntawd, thiab Yexus Khetos nyob hauv nruab plawv txhua kab ke thiab kev sib khi lus.

Ib tug vaj ntxwv uas muaj hwj chim heev tau xav kom nws tus tub saib xyuas nws ib lub nceeg vaj. Tus tub vaj ntxwv tau kawm kev txawj ntse thiab loj hlob nws thiaj yuav zaum tau rau ntawm lub theej kiab. Muaj ib hnub, vaj ntxwv tuaj ntsib tus tub vaj ntxwv thiab qhia seb nws muaj tswv yim li cas. Nkawd yeem lus hais tias tus tub vaj ntxwv yuav mus rau lwm lub zos thiab kawm ua ub ua no. Nws yuav muaj teeb meem thiab nws kuj yuav muaj kev zoo siab nyob ntawd. Ces vaj ntxwv thiaj txib nws mus rau lub zos, nyob ntawd tub vaj ntxwv yuav tsum qhia tias nws yuav rau siab ntseeg vaj ntxwv thiab qhia tias nws tsim nyog tau tej txiaj ntsim thiab kev lav ris uas vaj ntxwv xav muab rau nws. Tus tub vaj ntxwv muaj kev ywj siab xaiv seb nws puas kam txais tej cib fim thiab kev lav ris ntawd los sis tsis xav yuav, nyob ntawm seb nws xav li cas thiab nws rau siab npaum li cas. Tej zaum nej xav paub tus tub vaj ntxwv ua li cas puas yog. Nws puas tau rov qab los txais yuav lub nceeg vaj li?

Cov kwv tij thiab cov muam, peb txhua leej txhua tus yog ib tug tub los sis ntxhais vaj ntxwv. Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej uas hlub peb tau xa peb los nyob hauv ntiaj teb no yuav txais txoj koob hmoov uas yog peb lub cev uas yuav tsis txawj tuag vim muaj Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj thiab Kev Sawv Rov Los. Peb yuav tsum npaj siab rov qab mus nrog Vajtswv nyob ua ke thaum peb qhia tseeb hais tias peb yuav “ua txhua tsav txhua yam uas tus Tswv [peb] tus Vajtswv yuav txib [peb]” (Anplaham 3:25).

Kom pab tau peb, tus Cawm Seej tau los txhiv peb dim thiab qhia kev rau peb taug rov qab mus rau Vajtswv. Yeej caw Vajtswv cov me nyuam los cuag tus Cawm Seej thiab ua neeg zoo tag nrho hauv Nws. Nyob hauv cov vaj lug kub, peb nrhiav lo lus caw peb los cuag tus Tswv ntau tshaj 90 zaus, thiab ib nrab cov lus caw no yeej yog los ntawm tus Tswv kiag. Txoj kev ua raws li tus Cawm Seej caw peb no yog los txais yuav Nws tej kab ke thiab ua raws li peb tej kev khi lus nrog Nws. Yexus Khetos yog “txoj kev, qhov tseeb, thiab txoj sia” (Yauhas 14:6), es Nws caw peb “txhua tus kom los cuag nws thiab los txais yuav nws txoj kev tshav ntuj; thiab nws tsis txwv leej twg ntawm cov uas los cuag nws” (2 Nifais 26:33).

Peb txoj kev kawm thiab kev qhia txoj moo zoo ua rau peb haj yam los ntseeg Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Yexus Khetos thiab pab peb rais los mus ua neeg zoo li Nkawd. Txawm tsis paub tseeb txog lub sij hawm thiab txoj kev uas peb yuav txais tau cov koob hmoov ntawm kev tsa nto, los peb yeej paub tias peb yuav txais tej ntawd (M. Russell Ballard, “Kev Cia Siab rau Khetos,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2021, 55).

Amas tus pov thawj hlob, thaum qhia hauv thaj av Xalahelas, rov qab hais Yexus Khetos txoj kev caw peb hais tias:

“Saib seb, nws caw tib neeg txhua tus, nws txhais caj npab hlub tshua cev tuaj rau lawv, thiab nws hais tias: Cia li hloov siab lees txim, es kuv mam li txais nej.

“Muaj tseeb tiag, nws hais tias: Cia li los cuag kuv thiab nej yuav tau noj cov txiv ntawm tsob ntoo uas cawm neeg txoj sia” (Amas 5:33–34).

Tus Cawm Seej kiag caw peb los cuag Nws thiab kwv Nws tus quab xwv kom peb yuav tau chaw so hauv lub neej nyuaj no (saib Mathais 11:28–29). Peb los cuag Khetos thaum peb ntseeg Nws, niaj hnub hloov siab lees txim, nrog Vajtswv sib khi lus thaum peb ua tej kab ke ntawm txoj kev cawm dim thiab kev tsa nto, thiab nyiaj mus kom txog thaum kawg thaum peb pheej ua raws li tej kev khi lus ntawd (saib General Handbook: Serving in The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, 1.2.1, ChurchofJesusChrist.org). Txoj kev uas coj neeg ua zoo tag nrho twb yog txoj kev ua raws li peb tej kev khi lus ntawd, thiab Yexus Khetos nyob hauv nruab plawv txhua kab ke thiab kev sib khi lus.

Vaj Ntxwv Npeyamis qhia tias vim peb ua tej kev sib khi lus, peb thiaj rais los mus ua Khetos cov tub thiab cov ntxhais, vim nws yog tus ua yug peb sab ntsuj plig, thiab los ntawm Nws txoj kev coj peb thiaj yuav dim, vim “tsis muaj lwm lub npe uas yuav coj tau kev cawm seej los” (saib Mauxiyas 5:7–8). Peb tau kev cawm dim thaum peb thev mus txog thaum kawg thaum peb “coj raws li Vajtswv tus uas muaj txoj sia nyob Leej Tub tus yam ntxwv” (2 Nifais 31:16). Nifais ntuas peb hais tias tsis tau ua txhua yam tsav thaum peb pib taug txoj kev ti thiab nqaim xwb; peb yuav tsum “txiv mus lawm tom hauv ntej nrog txoj kev ntseeg Khetos uas khov kho, muaj ib txoj kev cia siab uas ci kawg nkaus, thiab muaj ib txoj kev hlub rau Vajtswv thiab rau tib neeg txhua tus” (saib 2 Nifais 31:19–20).

Khetos cov lus qhuab qhia pab peb nrhiav thiab ua raws nraim li peb tej kev khi lus, thiab txoj moo zoo pab peb txais tus Tswv tej koob hmoov los ntawm tej kab ke thiab kev sib khi lus dawb ceev ntawd. Vajtswv tus yaj saub, Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson, ntuas peb thaum lub Ib Hlis Ntuj hnub tim 16, 2018, hais tias cia li “taug raws txoj kev ua raws li peb tej kev khi lus. Qhov uas nej cog lus tias nej yuav ua raws li tus Cawm Seej thaum nej khi lus nrog Nws ces nej ua raws li tej kev khi lus ntawd mas qhov ntawd yuav qhib qhov rooj kom nej txais tau tag nrho cov koob hmoov ntawm sab ntsuj plig uas tib neeg txais tau. … Qhov kawg uas peb txhua tus xav mus yog tus Tswv lub tuam tsev uas peb yuav txais vaj txiaj ntsim, muab peb tsev neeg sib khi ua ke, rau siab ua raws li tej kev khi lus hauv lub tuam tsev uas ua kom peb tsim nyog txais Vajtswv lub txiaj ntsim zoo tshaj plaws—yog txoj sia nyob mus ib txhis” (“Thaum Peb Mus Tom Ntej Ua Ke,” Liahona, Plaub Hlis Ntuj 2018, 7).

Hais txog cov neeg uas rau siab ua raws li lawv tej kev khi lus los Vajtswv yeej yuav tsis tso lawv tseg, thiab Nws yuav muab tag nrho cov koob hmoov ntawm txoj sia nyob mus ib txhis uas Nws tau cog lus tseg rau lawv. Thiab thaum peb ua raws nraim li peb tej kev khi lus, peb los nyob ze tus Cawm Seej. Nag hmo Txwj Laug David A. Bednar tau qhia peb tias txoj moo zoo tej kev khi lus thiab cov kab ke yeej zoo li ib lub twj qhia kev hauv peb lub neej uas taw kev rau peb mus cuag Khetos thiab hloov los ua neeg zoo li Nws.

Tej kev khi lus coj peb kev rov mus rau Vajtswv. Tej kab ke uas yog kev cai raus dej thiab txais lub txiaj ntsim Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv, raug tsa los rau lub pov thawj hwj, thiab noj lub cim nco txog yeej coj peb mus rau tus Tswv lub tuam tsev yuav txais Nws tej kab ke ntawm kev tsa nto.

Kuv xav tham txog ob yam uas peb tus Cawm Seej qhia peb uas yuav pab peb rau siab ntso ua raws li tej kev sib khi lus:

  1. Tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv qhia tau peb, pab tau peb nco txog tus Cawm Seej cov lus qhia, thiab yuav nrog nraim peb nyob tas mus li (saib Yauhas 14:16, 26). Nws ua tau peb tug khub tas mus li yuav coj peb taug kev ua raws li peb tej kev khi lus. Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson qhia tias “hauv tej hnub uas tseem yuav los, peb sab ntsuj plig yuav tsis txawj ciaj li yog tias peb tsis muaj kev cob qhia, kev qhuab qhia, thiab kev tshoov siab zoo los ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv” (“Kev Tshwm Sim rau lub Koom Txoos, Kev Tshwm Sim rau Peb lub Neej,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2018, 96).

  2. Tus Cawm Seej pib txoj kab ke txais lub cim nco txog xwv kom peb yuav nco txog Nws tas mus li thiab yuav muaj nws tus Ntsuj Plig niaj hnub nrog peb nyob. Kev cai raus dej qhib qhov rooj rau txoj sia nyob mus ib txhis, thiab lub cim nco txog pab peb txiv mus tom ntej taug txoj kev sib khi lus ntawd. Thaum peb txais lub cim nco txog, peb thiaj ua tim khawv rau Leej Txiv hais tias peb yeej nco ntsoov Nws Leej Tub tas mus li. Thaum peb nco txog Nws tas mus li thiab ceev Nws cov lus txib, peb yuav muaj Nws Leej Ntsuj Plig nrog nraim peb nyob. Ntxiv rau txoj lus cog tseg no, tus Tswv rov qab cog lus tias yuav zam txim rau peb thaum uas peb txo hwj chim hloov siab lees txim rau peb tej kev txhaum.

Thaum ua raws nraim li peb tej kev khi lus, peb yuav tsum sim muaj tus Ntsuj Plig nrog peb nyob kom pab peb ua neeg tsim nyog noj tau lub cim nco txog, thiab ib yam li ntawd, peb yuav tsum ib sij noj lub cim nco txog kom thiaj muaj tau tus Ntsuj Plig nrog peb nyob tas mus li.

Thaum wb tus ntxhais muaj tsib xyoos, nws muaj ib lub tsheb me me uas siv roj teeb uas nws nyiam tsav ib ncig peb lub tsev. Muaj ib hmos, nws los cuag kuv thiab hais tias, “Txiv, kuv lub tsheb tsis ua hauj lwm lawm. Peb tshem puas tau ib co roj ntawm koj lub tsheb es tso rau kuv lub kom kuv tsav tau dua? Tej zaum lub no xav noj roj li koj lub tsheb noj roj.”

Yav tom qab ntawd kuv pom hais tias roj teeb twb tag lawm, ces kuv hais tias peb yuav tsum ntxiv hluav taws xob li ib teev ces mam li tsav tau. Nws zoo siab hlo qw hais tias, “Tau mas! Peb mam li coj mus rau lub pas roj yom.” Kuv tau tso txoj hlua ntxiv hluav taws xob rau lub roj teeb, ces tom qab ib teev nws thiaj tau tsav lub tsheb dua, vim lub roj teeb muaj zog lawm. Nws thiaj kawm hais tias txoj kev ntxiv hluav taws xob rau lub roj teeb tseem ceeb npaum li cas.

Yam li kuv tus ntxhais kawm hais tias xav tau lub roj teeb li cas thiaj tsav tau nws lub tsheb, peb kawm tau ib yam txog Yexus Khetos, lub cim nco txog, thiab tus Ntsuj Plig. Peb xav tau tus Ntsuj Plig pab peb taug kev hauv lub neej no thaum peb rau siab ntseeg ua raws li peb tej kev khi lus, thiab xav tau lub cim nco txog kom pab ntxiv zog rau peb sab ntsuj plig. Txoj kev rov qab sib khi lus li thaum peb ua kev cai raus dej thiab txais lub cim nco txog yeej pab peb rau siab ntso ua raws li peb tag nrho peb tej kev khi lus. Yuav muaj kev zoo siab thaum kawg yog tias peb ua tib zoo thov Vajtswv kawm thiab hwm tus Cawm Seej txoj kev caw los thiab txais yuav Nws tej koob hmoov. Nws hais tias, “Thiab xwv kom koj yuav ceev koj tus kheej txhij zog kom tej yam ntawm lub ntiaj teb txhob ua rau koj ceb, koj yuav tsum mus rau hauv lub tsev thov Vajtswv thiab fij koj tej cim nco txog thaum yog kuv hnub dawb huv” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 59:9).

Kuv ua tim khawv tias cov uas ua raws li lawv tej kev khi lus yuav nyob kaj siab lug hauv lub neej no thiab yuav muaj txoj sia nyob mus ib txhis hauv lub neej tom ntej (saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 59:23). Kuv hais lus tim khawv tias thaum koj ib sij txais tus Cawm Seej lub cim nco txog, koj yuav muaj Nws tus Ntsuj Plig txoj kev coj qhia kom taug tau txoj kev sib khi lus thiab rau siab ntso ua raws li koj tej kev khi lus. Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.

Luam