Liyahaunas
Vajtswv Yuav Txhawb Nqa thiab Tsom Kwm Peb
Yim Hli Ntuj 2024


“Vajtswv Yuav Txhawb Nqa thiab Tsom Kwm Peb,” Liyahaunas, Yim Hli Ntuj 2024.

Zaj Lus hauv Liyahaunas Txhua Hli, Yim Hli Ntuj 2024

Vajtswv Yuav Txhawb Nqa thiab Tsom Kwm Peb

Ib yam li tus Thawj Tub Rog Maulaunais, peb txais tau kev pab thiab lub hwj chim rau tej npluav rog uas peb yuav ntsib hauv lub neej no.

Daim Duab
Maulaunais tuav tus chij ntawm kev ywj pheej

Cov duab los ntawm Eric Chow

Thaum kuv xub nyeem Phau Ntawv Maumoos, kuv nyiam nyeem txog tej keeb kwm tsov rog nyob ntawm cov Neeg Nifais thiab cov Neeg Lamas. Kuv xav tsis thoob txog tus Thawj Tub Rog Maulaunais txoj kev ntseeg, txoj kev txawj ntse, thiab tej tswv yim uas nws muaj, nws yog ib tug thawj tub rog uas saib xyuas thiab coj cov Neeg Nifais pawg tub rog tag nrho thaum nws tsuas muaj 25 xyoos xwb. Nws thoob tsib to nrog, muaj zog, thiab txawj ntse. Nws yeej los xav tiv thaiv kev ywj pheej thiab nws cov neeg txoj kev noj qab nyob zoo. (Saib Amas 48:11–12.)

Thaum nws muaj yeej ib nplua rog Maulaunais tsis hais tias yog tim nws, nws hais tias yog vim Vajtswv pab thiab yog tim tej kev txhawb nqa uas nws cov tub rog txais los ntawm cov poj niam me nyuam uas tsis ntaus rog. Nws qhia tog yeeb ncuab tus thawj coj uas swb lawm hais tias: “Tus Tswv … tau coj nej los rau hauv peb txhais tes. Thiab nim no kuv xav kom nej to taub hais tias tau muaj li no rau peb los … vim yog peb txoj kev teev ntuj thiab peb txoj kev ntseeg Khetos.” Ces Maulaunais qhia lub tswv yim zoo kawg no hais tias: “Vajtswv yuav pab cuam, thiab ceev, thiab tsom kwm peb, ntev npaum li uas peb rau siab ntseeg nws, thiab cia siab rau peb txoj kev ntseeg, thiab peb txoj kev teev ntuj” (Amas 44:3, 4).

Nyob nyob, kuv pom tau tias Maulaunais ua yam ntxwv rau tej ntsiab cai uas peb ua tau kom thiaj pab peb kov yeej tej kev cov nyom hauv peb lub neej niaj hnub nim no. Thaum peb muab siab rau ntseeg Yexus Khetos, tus Cawm Seej ntawm lub ntiaj teb, Nws yuav pab foom koob hmoov rau peb kom muaj Nws lub hwj chim. Tiam sis kom Nws thiaj ua li ntawd thiab kom peb pom tau Nws tej kev foom koob hmoov rau peb, peb yuav tsum to taub saib peb lub hom phiaj hauv lub neej no yog zoo li cas, npaj tswv yim kom muaj yeej tau, thiab npaj rau tej npluav rog uas tsis yog tseem npluav rog uas peb yuav ntsib, ib yam li Maulaunais npaj rau tej npluav rog uas nws ntsib hauv nws lub neej. Thaum peb ua li ntawd, Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Yexus Khetos yuav txhawb nqa thiab tsom kwm peb.

To Taub Peb lub Hom Phiaj

Maulaunais yeej meem pab cov neeg nco ntsoov tias lawv yog leej twg tiag (cov xeeb leej xeeb ntxwv ntawm Anplahas txoj kev khi lus), yog leej twg li (Vajtswv cov me nyuam), thiab saib lawv ntaus rog yog vim li cas (tsev neeg, kev ntseeg, thiab kev ywj pheej). Maulaunais qhia nws cov neeg hais tias lawv ntaus rog kom lawv thiaj muaj sia nyob ua ib haiv neeg thiab kom muaj kev ywj pheej ntawm kev tsim txom thiab kev ua qhev rau lwm haiv neeg. Hos, lawv cov yeeb ncuab ntaus rog kom ua rau lawv muab hlob thiab muaj hwj chim quab yuam lwm tus neeg.

Thaum ib txhia neeg Nifais xav ntxeev teb chaws kom thiaj muaj hwj chim ntau dua, Maulaunais muab nws lub tsho loj dua thiab sau cov lus no rau haud hais tias: “Rau txoj kev nco txog peb tus Vajtswv, peb txoj kev teev ntuj, thiab txoj kev ywj pheej, thiab peb txoj kev thaj yeeb, peb tej poj niam, thiab peb tej me nyuam.” Nws muab tus chij no, uas nws hu ua “tus chij ntawm kev ywj pheej,” khi rau ib tug ncej thiab tsa tus chij no pab cov neeg nco qab ntsoov saib yog vim li cas lawv ntaus rog thiab yaum kom lawv los pab. (Saib Amas 46:12–13, 19–20.)

Hauv lub neej no tej npluav rog ntawm sab ntsuj plig, “tsis yog peb tawm tsam neeg, tiam sis yog peb tawm tsam tej dab uas nyob saum nruab ntug … tej uas muaj hwj chim loj …[thiab] tej uas muaj hwj chim kav tiam tsaus ntuj.” (Efexus 6:12). Peb kuj yuav tsum muaj leej twg pab peb nco qab saib peb ntaus rog tawm tsam leej twg thiab. Txwj Laug Neal A. Maxwell (1926–2004), ib tug koom Pawg Kaum Ob tug Thwj Tim yav nram ntej, qhia lub tswv yim no muaj ib zaug thaum kuv nrog nws sib tham.

Thaum xyoo 2004, kuv mus xyuas Txwj Laug Maxwell tom tsev kho mob tsis ntej ua ntej nws tas sim neej. Nws yeej los ua siab zoo rau txhua tus neeg uas tuaj xyuas nws los sis pab nws. Cov neeg kho mob nkag nws hoob pw thiab tawm los so kua muag. Kuv hais rau nws hais tias, “Txwj Laug Maxwell, qhov no nyuaj heev.” Nws luag nyav thiab hais tias, “Auj, Dale, peb yog ib co neeg nyob mus ib txhis uas ua neej nyob hauv ib lub ntiaj teb uas yuav muaj kawg. Peb nyob tsis tswm, ib yam li ib tug ntses uas tsis nyob hauv dej. Tsuas yog thaum peb thiaj tsom qhov nyob mus ib txhis li xwb peb thiaj to taub tej no.”

Peb yuav tsum tsom ntsoov qhov uas peb los saum ntuj los thiab yuav muaj hmoov rov qab mus nyob mus ib txhis li thiab qhov uas yeej muaj tej dab uas tawm tsam peb sawv daws tiag. Thaum peb to taub Leej Txiv Nyob Mus Ib Txhis lub tswv yim zoo ces qhov ntawd yuav pab peb tawm tsam kom tau kev cawm dim nyob mus ib txhis li thiab kom tau kev ywj pheej ntawm sab ntsuj plig.

Daim Duab
cov neeg npaj tej chaw tiv thaiv

Kev Npaj Tswv Yim Kom Muaj Yeej Tau

Nyob rau txhua npluav rog uas nws cov tub rog ntaus, Maulaunais npaj tswv yim zoo kom thiaj muaj yeej. Nws txib cov neeg mus nrhiav saib nws cov yeeb ncuab ua dab tsi thiab muaj tswv yim li cas. Nws thov kom tus yaj saub, Amas, pab tswv yim thiab. Ces Maulaunais siv tej tswv yim ntawd thaum nws mus ntaus ib nplua rog. Nws tso tej tub rog rau ib qho chaw raws li qhov uas xav tau, es muab tub rog coob dua hauv tej nroog uas tsis muaj tej chaw tiv thaiv zoo. Nws hloov nws lub tswv yim raws li tej xov xwm tshiab uas nws txais.

Ua li no nws kov yeej tau tog yeeb ncuab tej tub rog. Nws yeej tsis txaus siab rau tej kev muaj yeej yav tas los; tsis li, nws yeej meem kho nws tus kheej thiab nws pawg tub rog tej kev npaj kom thiaj ntsib tau tej kev cov nyom uas muaj los.

Peb ua tau li ntawd thiab thaum peb tawm tsam tej yeeb ncuab ntawm peb sab ntsuj plig. Peb pib tau thaum peb pom tias saib Dab Ntxwg Nyoog sim ua dab tsi rau peb lub neej. Nws sim ua kom peb tsis tsom ntsoov peb lub hom phiaj. Thaum peb raug kev ntxias, peb yuav tsum noog peb tus kheej:

  • Qhov uas kuv xav tias kuv yuav ua no puas haum Vajtswv txoj lus uas tau tshwm sim los?

  • Yuav muaj li cas yog tias kuv ua qhov no?

  • Qhov uas kuv yuav ua no puas yuav pab kuv ncav tau kuv lub hom phiaj hauv lub ntiaj teb no?

Tsim nyog uas peb paub tias thaum kawg yuav muaj li cas yog tias peb ywj rau tej kev ntxias, txawm tias me npaum li cas los xij. Thaum peb nyoo tej kev ntxias, peb muaj mam noj “tshuaj lom me me zuj zus” (Amas 47:18), ib lub tswv yim zoo uas cov dab siab phem siv kom ua rau peb sab ntsuj plig puas tsuaj mus.

Peb tiv thaiv tau peb tus kheej tawm ntawm Xatas tej kev ntxias thaum peb mloog peb tus yaj saub cov lus. Ua li ntawd peb thiaj tsom ntsoov tau qhov nyob mus ib txhis thiab ntsuas xyuas saib qhov uas peb yuav ua ntawd puas zoo. Thaum peb npaj tswv yim saib peb yuav tawm tsam tej kev ntxias hauv peb lub neej li cas yuav pab peb xaiv qhov yog thaum muaj qhov kev ntxias tiag. Kev npaj ua ntej yuav pab tiv thaiv peb tawm ntawm tej yam uas ua rau peb tsis nco qab txog peb lub hom phiaj nyob mus ib txhis.

Ib qho piv txwv yog tej thev nab las ntsis (technology). Thev nab las ntsis yeej yog ib rab ntaj uas muaj ob sab ntse, yeej zoo siv thiab yeej ua tau rau peb raug puas tsuaj, nyob ntawm saib yus siv li cas. Kom pab peb xaiv qhov yog hais txog peb tej tshuab khoom, cov hluas thiab cov laus puav leej nyeem tau “Siv Txuj Ci Technology” thiab Ntxiv Dag Zog rau cov Tub Hluas Ntxhais Hluas: Phau Ntawv Coj Kev Pab Neeg Xaiv. Ob phau no pab peb nco ntsoov txog peb lub hom phiaj, taw peb mus rau Yexus Khetos, thiab pab caw tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv los rau hauv peb lub neej. Kev npaj saib peb yuav siv technology zoo li cas, thaum twg, thiab qhov twg yuav tiv thaiv peb tawm ntawm lub ntiaj teb tej tswv yim tsis zoo.

Daim Duab
Cov Neeg Lamas tawm tsam cov Neeg Nifais tej chaw tiv thaiv

Npaj rau tej Npluav Rog uas Tsis Yog Tseem Npluav Rog

Xav txog tej npluav rog uas lawv yuav ntaus, Maulaunais npaj nws cov neeg txhua tus kom muaj daim thaiv hauv siab, daim thaiv ntaj riam, lub kaus mom hlau, thiab tej khaub ncaws tuab me ntsis. Nws npaj nws cov neeg ua ib pawg thaum nws tso ib co chaw tiv thaiv ib ncig ntawm cov nroog, thiab khawb kwj av ncig thaiv.

Hais txog sab ntsuj plig, peb npaj peb tus kheej thaum peb ua raws li Vajtswv tej lus txib. Peb nrog Vajtswv khi lus thiab ua raws li tej kev khi lus ntawd kom thiaj muaj lub hwj chim ntawm Yexus Khetos hauv peb lub neej. Peb teev tiam Vajtswv peb tus kheej thaum peb thov Vajtswv, yoo mov, thiab tshawb nrhiav cov vaj lug kub. Peb kuj muaj kev ntseeg, raws li tej kev coj ntawm sab ntsuj plig uas peb txais. Peb npaj rau thiab ua tib zoo noj lub cim nco txog raws li peb tsim nyog. Thaum peb ua li ntawd, tus Cawm Seej muaj tiag hauv peb lub neej, ib yam li Nws muaj tiag rau Maulaunais, uas muaj siab ntseeg tiag tiag rau ntawm Yexus Khetos. Maulaunais paub hais tias nws tsuas vam khom tau tus Cawm Seej rau kev qhia kev thiab kev cawm dim (saib Amas 48:16). Peb kuj vam khom tau tus Yexus Khetos rau kev qhia kev thiab kev cawm dim.

Peb npaj ntxiv tau thaum peb ntxiv dag zog rau peb tsev neeg. Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej npaj kom peb muaj tsev neeg kom peb thiaj zoo siab thiab kawm saib peb yuav ua li cas rov qab mus cuag Nws. Peb tej tsev neeg pab tau peb. Peb txhua tus hnov tau qhov kev xyiv fab thiab kev hlub thaum peb nco tias peb puav leej yog ib feem ntawm Vajtswv tsev neeg; txawm tias peb tsev neeg tom tsev zoo li cas.

Peb txais tau lub dag zog ua ib pawg thiab npaj rau peb tej npluav rog ntawm sab ntsuj plig thaum peb koom nrog Tsoom Haiv Neeg Ntseeg. Peb tej ceg txheem ntseeg thiab tej cheeb tsam yog tej chaw tiv thaiv li hais no. Peb sib pab tau ib leeg rau ib leeg ntawm sab ntsuj plig, ib leeg pab ib leeg ua raws li Vajtswv cov lus txib, thiab ib leeg yaum ib leeg vam khom Khetos, twb yog thaum peb raug kev cov nyom. Thaum peb sib sau ua ke, peb pom tau tias peb tsis ntaus rog peb ib leeg xwb. Peb muaj phooj ywg, kws qhia, thiab thawj coj uas pab cuam thiab tsom kwm peb. Peb puav leej muaj zog ntau dua thaum peb npaj ua ke.

Xav tsis thoob uas, Maulaunais hais tias tag nrho tej kev zoo siab uas nws haiv neeg muaj yog vim lawv coj raws li lawv txoj kev ntseeg Vajtswv thiab lawv txoj kev teev ntuj. Ib yam li Maulaunais, peb yuav tsum paub tias kev xyiv fab los rau peb vim yog Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Nws txoj hau kev thiab vim yog Yexus Khetos thiab Nws txoj Kev Theej Txhoj. Thaum peb rais los to taub saib peb lub hom phiaj hauv lub neej no yog zoo li cas, npaj tswv yim kom muaj yeej tau, thiab npaj rau tej npluav rog uas tsis yog tseem npluav rog uas peb yuav ntsib, peb txais tau kev pab cuam thiab hwj chim los saum ntuj los.

Ib yam li Maulaunais, kuv paub tias Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Yexus Khetos coj tau kev cawm dim ntawm kev ua qhev yam zoo tshaj plaws los rau peb—kev cawm dim ntawm kev tuag thiab kev txhaum. Nkawd foom koob hmoov rau peb yam muaj hwj chim thaum peb tsom ntsoov Nkawd nyob rau txhua yam.

Lus Cim

  1. Siv Txuj Ci Technology,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

  2. Ntxiv Dag Zog rau cov Tub Hluas Ntxhais Hluas: Phau Ntawv Coj Kev Pab Neeg Xaiv (2022), Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

  3. Saib Russell M. Nelson, “Kev Xyiv Fab thiab Kev Nyiaj Kom Dhau ntawm Sab Ntsuj Plig,” Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2016, 82.

Luam