Ježíš Kristus v závěru svého prvního dne služby mezi Nefity podal lidem svátost a přikázal jim, aby se vždy modlili k Otci a aby všem lidem nabízeli přátelskou ruku. Spasitel slíbil těm, kteří tato přikázání dodržují, velká požehnání. Poté dal svým dvanácti nefitským učedníkům pokyny ohledně jejich služby v Církvi. Než vystoupil na nebe, dal jim moc udílet dar Ducha Svatého.
Přečtěte si následující příběh od staršího Geralda N. Lunda, který sloužil jako člen kvora Sedmdesáti, a představte si, jaké to asi bylo, být mužem z tohoto příběhu:
„Před časem vyšel jeden zajímavý článek o horolezectví, který [obsahoval] příběh nabízející úžasnou odpověď na otázku: ‚Co můžeme jako neprospěšní služebníci dělat, abychom vůbec Kristu mohli splatit to, co pro nás vykonal?‘
Článek byl o muži jménem Czenkusch, který provozoval horolezeckou školu. … Czenkusch novináři popisoval horolezecký systém jištění. Je to systém, kterým se horolezci chrání před pády. Jeden horolezec zaujme bezpečnou pozici a jistí lano pro druhého horolezce, obvykle kolem vlastního těla. ‚Jsi jištěný‘ znamená ‚Držím tě. Pokud by se něco stalo, zastavím tě, abys nespadl.‘ Toto je důležitá část horolezectví. Nyní věnujte pozornost tomu, o čem se v článku psalo dál: ‚Jištění přineslo Czenkuschovi jeho nejlepší i nejhorší chvíle během horolezectví. Czenkusch jednou spadl z vysokého srázu, vytrhl tři skoby a strhl partnera, který ho jistil, ze skalní římsy. Zastavil se vzhůru nohama tři metry nad zemí, když jeho partner s rozpřaženými končetinami zastavil pád silou svých natažených paží. „Don mi zachránil život,“ říká Czenkusch. „Co s takovým chlapíkem? Dáte mu k Vánocům použité lano jako dárek? Ne, pamatujete na něho. Vždycky na něj pamatujete.“‘ [Eric G. Anderson, „The Vertical Wilderness“, Private Practice, Nov. 1979, 21; zvýraznění přidáno.]“ („The Grace and Mercy of Jesus Christ“, Jesus Christ: Son of God, Savior, ed. Paul H. Peterson, Gary L. Hatch a Laura D. Card [2002], 48.)
Přečtěte si 3. Nefiho 18:1–11 a vyhledejte, co řekl Ježíš Kristus Nefitům, že mají dělat, aby na Něj pamatovali. Mohli byste si označit všechny formy slov památka a pamatovat ve verších 7 a 11. Proč je podle vás důležité, abyste vždy pamatovali na Spasitelovu smírnou oběť, kterou za vás přinesl? V jakém smyslu jednáte jinak, když pamatujete na Spasitele?
Spasitelovo přikázání pamatovat na Jeho tělo a krev bylo pro tento lid obzvlášť významné, protože krátce předtím se dotkli ran na Jeho těle. Přestože jste rány na Spasitelově těle na rozdíl od lidí v Knize Mormonově neviděli, i vy můžete pamatovat na Jeho smírnou oběť při přijímání svátosti.
Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jak vám snaha pamatovat během svátosti na Spasitelovu oběť pomáhá pociťovat vděčnost za Spasitele?
Slova Ježíše Krista zaznamenaná ve 3. Nefim 18:7–11 učí těmto zásadám: Když přijímáme svátost, dosvědčujeme Otci, že jsme ochotni učinit vše, co nám přikázal. Když přijímáme svátost, dosvědčujeme Otci, že budeme vždy pamatovat na Ježíše Krista. Znovu si přečtěte 3. Nefiho 18:7–11 a označte si slova, která těmto zásadám učí. Při čtení 11. verše přemýšlejte o tom, jak byste se cítili, kdyby Spasitel říkal tato slova vám.
Do studijního deníku si napište odpovědi na dvě z těchto otázek:
Na jaké aspekty Spasitelova života a Spasitelovy služby byste mohli pamatovat během obřadu svátosti?
Co můžete udělat, abyste celý další týden vždy pamatovali na Spasitele?
Pokud se během svátosti upřímně snažíte pamatovat na Spasitele, jaký to na vás může mít vliv během následujícího týdne?
Rozpoznejte další zásadu obsaženou ve 3. Nefim 18:7, 11 tím, že dokončíte následující větu slovy, která vysvětlují, co Spasitel slíbil těm, kteří přijímají svátost a pamatují na Něho. Když budeme přijímat svátost a vždy pamatovat na Spasitele, budeme .
Obrázek
chléb a voda
Porovnejte 3. Nefiho 18:12–14 s Helamanem 5:12. Do studijního deníku si napište, jak vám každotýdenní přijímání svátosti může pomoci v tom, aby se Ježíš Kristus stal základem, na němž postavíte svůj život.
Abyste na Spasitele více pamatovali, zapisujte si každý den příštího týdne do studijního deníku to, co jste udělali, abyste na Spasitele onoho dne pamatovali. Mohli byste si zapsat i to, o čem jste přemýšleli během svátosti nebo jak snaha pamatovat na Spasitele ovlivnila vaše myšlenky, slova a skutky.
Ježíš učil Nefity, aby se vždy modlili k Otci a aby se často scházeli
Ježíš Kristus, poté, co podal Nefitům svátost, učil Nefity důležitým zásadám ohledně modlitby. Jedna ze zásad, kterým učil, zní: Když jsme pozorní a vždy se modlíme k Otci, dokážeme odolat Satanovým pokušením. Jsme-li pozorní, jsme duchovně bdělí, ostražití nebo obezřetní.
Přečtěte si 3. Nefiho 18:15–21 a označte si slova, která výše uvedené zásadě učí. Proč je podle vás nezbytné, abychom ve snaze odolávat pokušení byli nejen pozorní, ale abychom se i modlili?
Povšimněte si, že 3. Nefi 18:15, 20–21 jsou verše z mistrovství v písmu. Tyto verše byste si ve svých písmech mohli označit.
Přečtěte si níže uvedené otázky, přemýšlejte o nich a poté si do studijního deníku napište odpovědi na dvě či více z nich:
Jak vám modlitba pomáhá odolávat Satanovým pokušením?
Jak můžete své osobní modlitby zlepšit?
Jaká požehnání vám přinesly nebo přinášejí modlitby s rodinou? (Viz 3. Nefi 18:21.)
Jak můžete své rodině pomáhat mít pravidelné a smysluplné rodinné modlitby?
Když se modlíme k Nebeskému Otci a přibližujeme se ke Spasiteli, Ježíši Kristu, často toužíme pomáhat druhým, aby se Mu také přiblížili. Zamyslete se nad tím, komu byste rádi pomohli přilnout těsněji ke Spasiteli. Přečtěte si 3. Nefiho 18:22–24 a vyhledejte v těchto verších tyto zásady: Když druhým sloužíme, můžeme jim pomoci přijít ke Kristu.
Spasitel, jak je zaznamenáno ve 3. Nefim 18:24, učil, že každý z nás má vyzdvihovat své světlo, aby svítilo světu. Také řekl, že On je tím světlem, které máme vyzdvihovat. Starší Robert D. Hales z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že Spasitelovo světlo vyzdvihujeme tím, že dodržujeme Jeho přikázání a následujeme Jeho příklad:
Obrázek
Starší Robert D. Hales
„Máme být takovými, jakým je Spasitel, který nás nabádal: ‚Pojď, následuj mne.‘ Nebylo by snad Ježíši milé, kdybychom své světlo nechali svítit takovým způsobem, aby ti, kteří nás následují, následovali Spasitele? Ti, kteří hledají světlo, rádi vejdou branou křtu na přímou a úzkou stezku, která vede k věčnému životu. (Viz 2. Nefi 31.) Budete vy tím světlem, které je zavede do bezpečného přístavu? …
Zamysleli jste se někdy nad tím, že možná vy jste tím světlem, které Nebeský Otec poslal, aby někoho bezpečně přivedlo domů nebo aby bylo majákem v dáli, který ukazuje cestu zpět na přímou a úzkou stezku, která vede k věčnému životu? Vaše světlo je majákem a nikdy nemá přestat svítit ani nemá svést na scestí ty, kteří hledají cestu domů. …
… Ježíš Kristus je oním světlem, které nám bylo dáno, abychom ho následovali a věděli, kam máme jít. [Modlím se o to], aby se každý z nás rozhodoval správně, [abychom dokázali] pozvedat a posilovat ty, kteří jsou kolem nás.“ („That Ye May Be Children of Light“ [fireside Církevního vzdělávacího systému pro mladé dospělé, 3. listopadu 1996], 6–7.)
Druhým můžeme sloužit tím, že se za ně modlíme, zveme je na církevní shromáždění a jsme pro ně křesťanským příkladem. Zamyslete se nad tím, co jste pociťovali, když jste následovali příklad Ježíše Krista a pomohli někomu přiblížit se ke Spasiteli. Co dnes nebo tento týden uděláte pro to, aby vaše světlo svítilo takovým způsobem, aby ti, kteří vás následují, zároveň následovali i Spasitele?
Spasitel učí své učedníky, aby všem lidem nabízeli přátelskou ruku
Spasitel se poté, co podal Nefitům svátost a učil je o modlitbě, obrátil ke dvanácti učedníkům, které vybral, a učil je, jak mají vést a řídit záležitosti Církve. (Viz 3. Nefi 18:26–39.) Všimněte si, že ve 3. Nefim 18:26 Spasitel přestal promlouvat k zástupu a obrátil se k vedoucím, „které vyvolil“. Jeho poselství ve verších 28–29 bylo těmto vedoucím kněžství dáno jako varování, aby těm, kteří toho nejsou hodni, nedovolovali přijímat svátost.
Členové Církve se mají zaměřovat na to, aby byli sami způsobilí přijímat svátost, a zodpovědnost za rozhodování o způsobilosti druhých mají ponechat na těch, které Pán k takovémuto posuzování povolal – například na biskupovi nebo na presidentovi kůlu. Přečtěte si 3. Nefiho 18:32 a vyhledejte, jak Spasitel učil učedníky starat se o ty, kteří se odklonili od víry. Přemýšlejte o tom, jak byste mohli „nadále sloužiti“ příteli, členovi rodiny nebo členovi svého sboru či odbočky, který se odklonil od víry.
Zvažte možnost strávit několik minut tím, že se naučíte nazpaměť 3. Nefiho 18:15, 20–21. Napište si tyto tři verše na papír a poté si je pročítejte. Až si je několikrát přečtete, začněte různé části veršů vymazávat nebo škrtat a dál si je odříkávejte. V tomto můžete pokračovat, dokud nesmažete nebo nepřeškrtnete všechna slova.
Zatímco se tyto verše budete učit nazpaměť, přemýšlejte o tom, čemu v nich Spasitel učil. Ježíš Kristus, jak je zaznamenáno ve 3. Nefim 18:15, učil Nefity, jak odolávat ďáblovým pokušením. Všimněte si, jaká moc vyplývá z modlitby. Skrze modlitbu můžeme obdržet sílu odolávat pokušení.
Ježíš Kristus, jak je zaznamenáno ve 3. Nefim 18:20–21, učil, že když se modlíme ve víře, Otec naše modlitby vždy zodpoví, ale odpoví na ně v souladu s plánem, který má pro své děti, a podle toho, co je pro nás podle Jeho znalosti správné. Přečtěte si 20. verš nahlas: „A o cokoli, co je správné, budete prositi Otce ve jménu mém věříce, že obdržíte, vizte, bude vám dáno.“ Co podle vás v tomto verši znamenají slova „co je správné“? (Mohli byste si přečíst Jakuba 4:3.)
Obrázek
President Gordon B. Hinckley
President Gordon B. Hinckley se podělil o toto svědectví: „Bůh, náš Věčný Otec, žije. Je Stvořitelem a Vládcem vesmíru, a přesto je naším Otcem. Je Všemohoucí a stojí nade vším. Je dosažitelný skrze modlitbu. … Slyší modlitbu dítěte? Samozřejmě. Odpovídá na ni? Samozřejmě. Ne vždy tak, jak bychom si přáli, ale odpovídá. Slyší a odpovídá.“ (Teachings of Gordon B. Hinckley [1997], 468.)
Starší Dallin H. Oaks z Kvora Dvanácti apoštolů učil: „[Ve 3. Nefim 18:20] nám Spasitel připomíná, že víra, jakkoli je silná, nemůže způsobit to, co je v rozporu s vůlí Toho, koho tato moc je. Používání víry v Pána Ježíše Krista je vždy podřízeno řádu nebes, dobrotivosti, vůli, moudrosti a načasování Páně. Právě proto nemůžeme mít opravdovou víru v Pána, aniž bychom měli naprostou důvěru v Pánovu vůli a v Pánovo načasování.“ („Faith in the Lord Jesus Christ“, Ensign, May 1994, 100.)
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:
Prostudoval(a) jsem si 3. Nefiho 18 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).
Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: