1. blok: 1. den

Studium písem

Úvod

Cílem této lekce je pomoci vám naučit se, jak studovat písma a jak přizvat Ducha Svatého, aby vás při tom inspiroval a učil. Tato lekce vás také naučí dovednostem, které vám pomohou rozumět písmům lépe a uplatňovat jejich učení v životě. Při studiu této lekce si všímejte, jak můžete do svého studia písem přizvat Ducha Svatého.

Učte se studiem a vírou

Představte si, že si chcete zlepšit fyzickou zdatnost, a tak poprosíte kamaráda, aby za vás cvičil. Jak velký vliv bude mít cvičení vašeho kamaráda na vaši fyzickou zdatnost? Když tento příklad vztáhneme na váš duchovní růst, vidíme, že tak jako není možné, aby za vás někdo cvičil, není ani možné, aby se za vás někdo učil evangeliu. Všichni jsme zodpovědní za své poznávání evangelia a za svůj duchovní růst.

V Nauce a smlouvách 88:118 Pán popsal, jak je možné se evangeliu učit. Při čtení tohoto verše se soustřeďte na to, co musíte dělat, abyste se mohli evangeliu učit, a dokončete tuto větu: „Usilujte o vědomosti, dokonce a také .“

Abychom mohli usilovat o vědomosti studiem a vírou, je potřeba vynakládat jisté osobní úsilí. Snaha studovat evangelium s modlitbou přizve do procesu vašeho učení Ducha Svatého. Při studiu evangelia v tomto roce můžete vyvíjet snahu například tím, že se budete modlit o porozumění, budete plnit úkoly ze semináře, dělit se s druhými o svědectví a o zkušenosti se životem podle evangelia a uplatňovat v životě to, čemu se učíte.

Jedna ze zásadních věcí, kterými můžete přizvat Ducha Svatého do svého duchovního studia, je studovat písma každý den. Každodenní studium písem vám pomáhá slyšet Pánův hlas, jak k vám promlouvá. (Viz NaS 18:34–36.) Starší Robert D. Hales z Kvora Dvanácti apoštolů slíbil: „Když chceme, aby s námi [Bůh] mluvil, bádáme v písmech; neboť Jeho slova promlouvají skrze Jeho proroky. On nás pak bude učit, pokud budeme naslouchat nabádáním Svatého Ducha.“ („Svatá písma: Moc Boží k našemu spasení“, Liahona, listopad 2006, 26–27.)

Když budete číst písma a zvát do svého studia Ducha Svatého, obdržíte požehnání v podobě většího duchovního růstu, blízkosti k Bohu, větší míry zjevení ve svém životě, větší síly odolávat pokušení a většího svědectví o evangeliu Ježíše Krista.

Studium písem

President Marion G. Romney popsal jedno ze základních poslání písem takto: „Písma byla napsána, aby zachovala zásady k našemu užitku.“ („Records of Great Worth“, Ensign, Sept. 1980, 4.) Při studiu písem se učíme zásadám a naukám evangelia. Budeme-li tyto zásady a nauky v životě uplatňovat, povedou nás.

gem

Najít tyto drahocenné zásady a nauky, které písma obsahují, vyžaduje úsilí a zkušenosti. Starší Richard G. Scott z Kvora Dvanácti apoštolů přirovnal studium písem k dobývání vzácných drahokamů: „Najděte diamanty pravdy, které se někdy musí ze stránek [písem] pečlivě dobývat.“ („Four Fundamentals for Those Who Teach and Inspire Youth“, Old Testament Symposium Speeches, 1987 [1988], 1.) Proces studia neboli dobývání písem se skládá ze tří důležitých částí: 1) je třeba pochopit historické pozadí a kontext písem, 2) je třeba zjistit, kterým naukám a zásadám se v daných verších učí, a 3) tyto pravdy je třeba uplatňovat v životě.

1. Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: V čem se podobá úsilí horníka, který pátrá po diamantech, s někým, kdo v písmech hledá zásady evangelia a uplatňuje je ve svém životě?

Pochopení historického pozadí a kontextu veršů v písmech

Pochopení historického pozadí a kontextu veršů v písmech vás připravuje na to, abyste rozpoznali poselství evangelia, která obsahují. President Thomas S. Monson radil: „Seznamujte se se zásadami, kterým písma učí. Poznejte jejich historické pozadí a kontext. … Studujte je, jako kdyby promlouvali přímo k vám, neboť skutečně promlouvají.“ („Snažte se být těmi nejlepšími“, Liahona, květen 2009, 68.)

Při četbě písem je užitečné pokládat si otázky typu: „Kdo napsal tyto verše?“, „Pro koho je napsal?“, „Co se v tomto příběhu děje?“ a „Proč tento autor napsal tyto verše?“. Záhlaví kapitol (shrnutí psané kurzívou na začátku každé kapitoly) poskytují přehled hlavních událostí v kapitole a často obsahují odpovědi na tyto otázky.

Také je užitečné vyhledat si obtížná nebo neznámá slova ve slovníku. Pokud vám je nejasná nějaká část textu nebo pasáž z písem, mohou vám s porozuměním pomoci dostupné poznámky pod čarou.

Abyste si procvičili používání těchto nástrojů, přečtěte si 3. Nefiho 17:1–10 a vyhledejte odpovědi na tyto otázky: Kdo zde hovořil? Ke komu hovořil? Co se tam dělo? Nezapomeňte se podívat do záhlaví kapitoly na krátký přehled toho, co se zde odehrává.

2. Pomocí poznámky pod čarou u 3. Nefiho 17:1 odpovězte na následující otázku a odpověď si napište do studijního deníku: Co měl Ježíš na mysli, když řekl: „Čas můj je na dosah“?

3. Do studijního deníku si vlastními slovy napište, co se stalo, když se Spasitel chystal od zástupu odejít. Proč u nich zůstal? Co pro tyto lidi udělal?

Rozpoznávání nauk a zásad

Nauky a zásady jsou věčné neměnné pravdy evangelia, které našemu životu udávají směr. Dávní proroci nás učí těmto pravdám prostřednictvím událostí, příběhů a kázání, jež zaznamenali v písmech.

Jakmile pochopíte historické pozadí a kontext určité pasáže v písmech, můžete zjistit, kterým naukám a zásadám se zde učí. Starší Richard G. Scott popsal, co nám při chápání zásad pomůže: „Zásady jsou koncentrované pravdy připravené pro použití v mnoha různých okolnostech. Díky pravdivé zásadě se můžete jasně rozhodovat i v těch nejzmatenějších a nejzávažnějších situacích. Úsilí uspořádat nashromážděnou pravdu do jednoduše formulovaných zásad stojí za to.“ („Acquiring Spiritual Knowledge“, Ensign, Nov. 1993, 86.)

Na některé zásady evangelia nás upozorňují slova „a tak vidíme“ nebo „nicméně“. Většina zásad však není vyjádřena přímo. Spíše jsou zřejmé ze života lidí v písmech. Tyto nauky a zásady můžete objevit díky tomu, že si položíte například tyto otázky: „Jaké poučení plyne z tohoto příběhu nebo co je jeho smyslem?“, „Proč pisatel zmínil tento příběh nebo tuto příhodu?“, „Co jsme se podle pisatele měli dozvědět?“ a „Jaké pravdy se dozvídáme z těchto veršů?“.

4. Abyste si procvičili rozpoznávání zásad a nauk, kterým učí 3. Nefi 17:1–10, napište si do studijního deníku odpovědi k činnosti a, nebo b. Nezapomeňte si přečíst záhlaví kapitoly, které ji krátce shrnuje.

   1. Kdo v těchto verších hovoří? Ke komu promlouvá? Jaké poučení plyne z 3. Nefiho 17:1–10 nebo co je jeho smyslem?

   2. Co si pisatel veršů 1, 5–6 a 9–10 přál, abychom se z tohoto příběhu naučili? Jakým důležitým pravdám jste se naučili z těchto veršů?

Jednou z pravd evangelia, které jste v těchto verších mohli rozpoznat, je to, že: Pán reaguje na naši upřímnou touhu lnout k Němu těsněji.

Uplatňování nauk a zásad

Poté, co jste rozpoznali nauky a zásady evangelia, jste připraveni podle nich jednat a něco v souladu s nimi dělat. Budete-li jednat podle toho, co jste se dozvěděli, budete pociťovat Svatého Ducha, jak vám dosvědčuje pravdivost dané zásady. (Viz Moroni 10:4–5.) Každá lekce, kterou studujeme doma, na semináři nebo na shromáždění, a každá činnost z programu Povinnost vůči Bohu nebo Osobní pokrok nám mají pomoci jednat podle toho, čemu se z nich učíme.

President Thomas S. Monson

President Thomas S. Monson řekl: „Cílem výuky evangelia … není ‚nasypat informace‘ do mysli [studentů]. … Cílem je inspirovat jednotlivce, aby o zásadách evangelia přemýšleli, aby je vnímali a pak se podle nich snažili žít.“ (Conference Report, Oct. 1970, 107.)

Abyste dokázali zásady, jimž se učíte, lépe uplatňovat, položte si například tyto otázky: „Co si Pán přeje, abych s těmito znalostmi udělal(a)?“ „Jaká duchovní nabádání, která mi pomohou zdokonalit se, jsem obdržel(a)?“ „Jak mi tato zásada může pomoci změnit můj život k lepšímu?“ „S čím mohu nyní začít nebo naopak přestat, abych mohl(a) žít podle této pravdy?“ „Jak se můj život zlepší, když budu dělat to, čemu mě učí tento verš z písem?“

5. Do studijního deníku popište několika větami, jak můžete uplatnit nějakou zásadu nebo nauku, které jste se naučili z 3. Nefiho 17:1–10.

Studijní dovednosti a metody studia písem

Následující studijní dovednosti a metody vám pomohou pochopit historické pozadí písem a rozpoznat a uplatnit nauky a zásady, kterým učí. S těmito metodami se budete setkávat v celé této příručce. Jednotlivé metody si přečtěte a vyberte si jednu nebo dvě, které byste podle svého názoru měli při osobním studiu písem používat častěji.

Příčina a následek. Všímejte si vztahů jestliže – pak a protože – proto. Například: 2. Nefi 13:16–26; Alma 34:33.

Křížové odkazy. Vzájemně spojujte a seskupujte různé pasáže z písem, abyste si ujasnili jejich význam a lépe jim porozuměli. Například porovnejte Mosiáše 11:2–6, 14 a Deuteronomium 17:14–20. Křížové odkazy můžete najít také pomocí poznámek pod čarou. Například: 3. Nefi 12:28–29, poznámka pod čarou 28a odkazuje na Nauku a smlouvy 42:23.

Poznejte kontext. U jednotlivých událostí v písmech si ujasněte, kdo v nich jedná a co, kdy a kde se v nich odehrává. Například: V Almovi 31:1, 6–11; 32:1–6 je uveden kontext pro Almu 32:21–43.

Klíčová slova. Slova jako „nicméně“ nebo „a tak vidíme“ nás vybízejí, abychom se zastavili a hledali vysvětlení toho, co bylo právě napsáno. Například: Alma 30:60; Helaman 6:35–36; 3. Nefi 18:30–32.

Zatrhávání v písmech. V písmech si zvýrazňujte, zakroužkovávejte nebo podtrhávejte důležitá slova nebo části textu, které verši dodávají nějaký zvláštní význam. Také si na okraj stručně pište důležité myšlenky, pocity, postřehy nebo zásady. To vám pomůže zapamatovat si, proč vás daný verš zaujal.

Dosazujte do písem své jméno. Jména v písmech si v duchu nahrazujte svým jménem. Například: Do 1. Nefiho 3:7 dosaďte své jméno místo Nefiova.

Přemítání. Přemítat znamená hluboce se nad něčím zamýšlet. Přemítat také znamená klást si otázky a vyhodnocovat, co už znáte a čemu jste se naučili. Přemítání nám často pomůže poznat, jak máme danou zásadu uplatnit v životě.

Opakující se slova. Slova a části textu, které se opakují, mohou být důležité a upozorňují čtenáře, aby jim věnoval pozornost. Napovídají nám, co pisatel považoval za důležité. Například: Slovo hrozný ve 2. Nefim 9:10, 19, 26–27, 46–47; slovo pamatovat v Helamanovi 5:6–14.

Protiklady v písmech. Proroci občas zařazují do písem vedle sebe záznamy o různých lidech, myšlenkách a událostech. Protiklad mezi nimi nám pomáhá určit a pochopit důležité zásady evangelia, kterým se zde učí. Hledejte protiklady v jednotlivých verších, ve skupinách veršů nebo v kapitolách. Například: 2. Nefi 2:27; Alma 47–48.

Seznamy v písmech. Vyhledávání seznamů v písmech vám může pomoci lépe porozumět tomu, čemu Pán a Jeho proroci učí. Když na nějaký takový seznam narazíte, můžete spočítat jednotlivé prvky. Například: Seznam zlovolných praktik mezi Nefity uvedený v Helamanovi 4:11–13.

Symbolika v písmech. Slova jako tak jak, jako nebo přirovnám, připodobním pomáhají rozpoznat symboly. Snažte se zjistit, co konkrétní symbol vyjadřuje. Při určování významu symbolu vám pomohou poznámky pod čarou a Průvodce k písmům. Například: Porovnejte Jákoba 5:3, 75–77 s Jákobem 6:1–7.

Představujte si. Představujte si v duchu, co se v písmech odehrává. Pokládejte si otázky ohledně dané události a představujte si, že jste tam byli, když se odehrála. Například: Snažte si představit, co se odehrálo v Enosovi 1:1–8.

Zjišťování významu slov. V písmech se často používají slova, která nám nejsou tolik známá. Když narazíte na neznámé slovo, snažte se zjistit, co znamená, pomocí Průvodce k písmům, poznámek pod čarou nebo běžného slovníku.

6. Vyberte si jednu dovednost z předcházejícího oddílu „Studijní dovednosti a metody studia písem“ a používejte ji. Do studijního deníku si napište, jak vám tato dovednost pomohla v osobním studiu písem.

7. Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

   Prostudoval(a) jsem si lekci „Studium písem“ a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

   Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: