18.

Vykonávání kněžských obřadů a udílení požehnání

18.0

Úvod

Obřady a požehnání jsou posvátné úkony vykonávané pravomocí kněžství a ve jménu Ježíše Krista. Když nositelé kněžství vykonávají obřady a udílejí požehnání, následují příklad Spasitele, který žehnal druhým. Kněžské obřady a požehnání poskytují přístup k Boží moci (viz Nauka a smlouvy 84:20).

Obřady mají být vykonávány a požehnání udílena s vírou v Nebeského Otce a v Ježíše Krista a v souladu s vedením Ducha Svatého. Vedoucí dbají na to, aby se tak dělo na základě náležitého schválení (tam, kde je to nutné), s požadovanou kněžskou pravomocí, náležitým způsobem a způsobilými účastníky (viz oddíl 18.3).

Pravidla týkající se kněžských obřadů a požehnání jsou uvedena v oddíle 38.2.

18.1

Obřady týkající se spasení a oslavení

Součástí kněžství je pravomoc vykonávat obřady evangelia, které jsou nezbytné pro spasení a oslavení. Lidé při přijímání těchto obřadů uzavírají posvátné smlouvy s Bohem. Obřady týkající se spasení a oslavení jsou uvedeny níže:

• křest,

• konfirmace a dar Ducha Svatého,

• předání Melchisedechova kněžství a vysvěcení do kněžského úřadu (pro muže),

• chrámové obdarování,

• chrámové pečetění.

Informace týkající se vykonávání těchto obřadů pro ty, kteří mají mentální postižení, jsou uvedeny zde:

• křest a konfirmace (oddíl 38.2.8.1),

• vysvěcení do úřadu v Melchisedechově kněžství (oddíl 38.2.9.7),

• chrámové obdarování a pečetění (oddíly 27.2.1.3 a 27.3.1.2).

Pokud dítě, které se narodilo ve smlouvě, zemře před dosažením věku 8 let, nejsou žádné obřady zapotřebí a nevykonávají se. Pokud se dítě ve smlouvě nenarodilo, jediný obřad, který potřebuje, je připečetění k rodičům. Díky Spasitelovu Usmíření jsou všechny děti, které zemřou před dosažením věku 8 let, „spaseny v celestiálním království nebeském“ (Nauka a smlouvy 137:10; viz také Moroni 8:8–12).

18.2

Další obřady a požehnání

Božím dětem umožňují obdržet Boží moc, uzdravení, útěchu a vedení i další obřady a požehnání. Tyto obřady a požehnání jsou uvedeny níže:

• udělení jména a požehnání dítěti,

• svátost,

• předání Aronova kněžství a vysvěcení do kněžského úřadu (pro mladé muže a dospělé muže),

• ustanovení členů ke službě v povolání,

• posvěcení oleje,

• přisluhování nemocným,

• požehnání útěchy a rady, včetně otcovských požehnání,

• zasvěcení domova,

• zasvěcení hrobu,

• patriarchální požehnání udělené vysvěceným patriarchou.

18.3

Účast na vykonání obřadu či udělení požehnání

Ti, kteří vykonávají obřad či udílejí požehnání nebo se toho účastní, musí mít nezbytnou kněžskou pravomoc a musí být způsobilí. Obecně platí, že tímto měřítkem způsobilosti jsou měřítka spojená se získáním chrámového doporučení. Avšak biskupové a presidenti kůlů mohou v souladu s nabádáním Ducha a s pokyny v této kapitole umožnit otcům a manželům, kteří jsou držiteli nezbytného kněžského úřadu, aby vykonali určité obřady a udělili požehnání nebo se toho účastnili, i když nejsou plně hodni vstupu do chrámu. Nositel kněžství, který se dopustil závažných hříchů, jež dosud nemá vyřešeny, se účastnit nemá.

Obecně platí, že se obřadu nebo požehnání účastní pouze kněžští vedoucí a další nositelé kněžství, kteří jsou blízkými členy rodiny nebo přáteli.

Příjemce obřadu, členové rodiny a kněžští vedoucí se spolu radí, aby určili, kdo a jaký počet lidí se bude obřadu účastnit. Toto rozhodnutí je zapotřebí udělat v dostatečném předstihu předtím, než bude obřad vykonán.

Když se účastní pouze jeden či dva nositelé kněžství, pak každý z nich položí lehce obě ruce na hlavu dotyčné osoby. Když se účastní více nositelů kněžství, stojí v kruhu kolem osoby, která obřad nebo požehnání přijímá. Každý z nich položí lehce pravou ruku na hlavu dotyčné osoby (nebo pod nemluvně) a levou ruku položí na rameno bratra po své levici. Jeden z nich při vykonávání obřadu nebo udílení požehnání jedná jako mluvčí.

Vykonávání určitých obřadů či udílení určitých požehnání nebo jejich přijímání vyžaduje schválení předsedajícího vedoucího, který je držitelem nezbytných kněžských klíčů (viz oddíl 3.4.1). Podle potřeby může schválení udělit i rádce, kterého k tomu předsedající vedoucí oprávní. Viz následující tabulky. Zmínky o presidentech kůlů se rovněž týkají presidentů misií. Zmínky o biskupech se rovněž týkají presidentů odboček.

Kteří vedoucí drží klíče k udělení souhlasu s vykonáním či přijetím obřadů týkajících se spasení a oslavení?

Obřad	Kdo drží klíče
Obřad Křest	Kdo drží klíče Biskup (pro 8leté děti a pro zaznamenané členy ve věku 9 a více let, jejichž křest byl odložen kvůli mentálnímu postižení) President misie (pro obrácené)
Obřad Konfirmace a dar Ducha Svatého	Kdo drží klíče Biskup (pro 8leté děti a pro zaznamenané členy ve věku 9 a více let, jejichž křest byl odložen kvůli mentálnímu postižení) President misie (pro obrácené)
Obřad Předání Melchisedechova kněžství a vysvěcení do kněžského úřadu (pro muže)	Kdo drží klíče President kůlu
Obřad Chrámové obdarování	Kdo drží klíče Biskup a president kůlu
Obřad Chrámové pečetění	Kdo drží klíče Biskup a president kůlu

Kteří vedoucí drží klíče k udělení souhlasu s vykonáním či přijetím dalších obřadů a požehnání?

Obřad nebo požehnání	Kdo drží klíče
Obřad nebo požehnání Udělení jména a požehnání dítěti	Kdo drží klíče Biskup
Obřad nebo požehnání Svátost	Kdo drží klíče Biskup
Obřad nebo požehnání Předání Aronova kněžství a vysvěcení do kněžského úřadu (pro mladé muže a dospělé muže)	Kdo drží klíče Biskup
Obřad nebo požehnání Ustanovení členů ke službě v povolání	Kdo drží klíče Viz oddíl 30.8.
Obřad nebo požehnání Posvěcení oleje	Kdo drží klíče Schválení není zapotřebí
Obřad nebo požehnání Přisluhování nemocným	Kdo drží klíče Schválení není zapotřebí
Obřad nebo požehnání Požehnání útěchy a rady, včetně otcovských požehnání	Kdo drží klíče Schválení není zapotřebí
Obřad nebo požehnání Zasvěcení domova	Kdo drží klíče Schválení není zapotřebí
Obřad nebo požehnání Zasvěcení hrobu	Kdo drží klíče Kněžský vedoucí, který bohoslužbě předsedá
Obřad nebo požehnání Patriarchální požehnání	Kdo drží klíče Biskup

18.4

Obřady týkající se nezletilých dětí

Nezletilé dítě může být požehnáno, pokřtěno, konfirmováno, vysvěceno do kněžského úřadu nebo ustanoveno do povolání pouze se svolením 1) rodičů, kteří mají zákonem dané právo se na tomto rozhodnutí podílet, nebo 2) zákonných zástupců. Pokud jde o otázky ohledně zákonných práv rodičů, kteří nemají dítě svěřené do své péče, biskup nebo president kůlu žádá o právní poradenství církevní Kancelář právního poradenství nebo územní kancelář (viz oddíl 38.8.23).

Pokyny týkající se křtění a konfirmování nezletilých dětí jsou uvedeny v oddíle 38.2.8.2.

18.5

Obřady vykonávané pro osoby s postižením nebo těmito osobami

Viz oddíly 38.2.4 a 38.2.5.

18.6

Udělení jména a požehnání dítěti

„Každý člen církve Kristovy, který má děti, je má přivésti ke starším před církev, kteří na ně mají vložiti své ruce ve jménu Ježíše Krista a požehnati je v jeho jménu.“ (Nauka a smlouvy 20:70.)

Dětem je obvykle udíleno jméno a požehnání na postním a svědeckém shromáždění ve sboru, kde jejich rodiče bydlí. To platí bez ohledu na to, zda jsou rodiče dítěte sezdáni. Pokud spolu rodiče nebydlí, obřad se obvykle vykonává ve sboru, kde bude dítě většinou žít.

Výjimky týkající se obvyklého času a místa udělení požehnání dítěti musí schválit biskup. Mezi možné výjimky patří požehnání udělená jindy než při postní neděli, zvláště ve sborech s mnoha novorozeňaty; a požehnání udělená v jiném sboru, kde žijí prarodiče dítěte nebo mnozí rodinní příslušníci. Biskup může rovněž oprávnit nositele Melchisedechova kněžství, aby dítěti udělili požehnání doma. Udílení požehnání předsedá člen biskupstva.

Informace týkající se udělení jména a požehnání dítěti za mimořádné situace jsou uvedeny v oddíle 38.2.7.

18.6.1

Kdo požehnání udílí

Obřad udělení jména a požehnání dítěti vykonávají nositelé Melchisedechova kněžství v souladu s pokyny uvedenými v Nauce a smlouvách 20:70. Kněžští vedoucí o těchto pokynech informují členy ještě předtím, než je dítěti jméno a požehnání uděleno. Vedoucí mají vynaložit veškeré úsilí, aby dotyčné jednotlivce nebo členy rodiny neuvedli do rozpaků nebo aby je neurazili.

Jedinec nebo rodina, kteří si přejí, aby jejich dítěti bylo uděleno jméno a požehnání, koordinují vykonání tohoto obřadu s biskupem. Biskup drží kněžské klíče pro udělení jména a požehnání dítěti ve sboru.

Biskup může dovolit otci, který je nositelem Melchisedechova kněžství, aby udělil jméno a požehnání svému dítěti, i když otec není plně hoden vstupu do chrámu (viz oddíl 18.3). Biskupové povzbuzují otce, aby se připravili a mohli svým dětem požehnání udělit.

Aby mohl jako mluvčí při udílení požehnání dítěti jednat člen, který se nachází mimo území svého sboru, musí předsedajícímu vedoucímu ukázat platné chrámové doporučení. Nebo může ukázat Doporučení k vykonání obřadu podepsané členem svého biskupstva.

18.6.2

Pokyny

Pod vedením biskupstva se při udílení jména a požehnání dítěti shromáždí do kruhu nositelé Melchisedechova kněžství. Vloží ruce pod nemluvně nebo je lehce položí na hlavu staršího dítěte. Poté ten, kdo jedná jako mluvčí:

1. Osloví Nebeského Otce jako v modlitbě.

2. Uvede, že požehnání je udíleno pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Udělí dítěti jméno.

4. Osloví dítě.

5. Udělí dítěti požehnání podle nabádání Ducha.

6. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

Udělení jména a požehnání dítěti

18.6.3

Formulář Záznam o dítěti a Osvědčení o požehnání

Než je dítě požehnáno, připraví referent v systému Zdroje pro vedoucí a referenty (LCR) formulář Záznam o dítěti. Po udělení požehnání vytvoří v tomto systému záznam o členství a připraví Osvědčení o požehnání. Osvědčení podepíše biskup a poté je předáno rodičům nebo zákonným zástupcům dítěte.

Jméno na záznamu o členství a na osvědčení se má shodovat se jménem uvedeným v rodném listu nebo v matrice narozených či se stávajícím úředně platným jménem.

18.7

Křest

Křest ponořením do vody vykonaný někým, kdo má pravomoc, je nezbytný k tomu, aby se člověk stal členem Církve a mohl přijmout Ducha Svatého. Všichni ti, kteří usilují o oslavení, musí následovat příklad Spasitele tím, že tyto obřady přijmou. (Viz Matouš 3:13–17; Jan 3:3–7; Skutkové 2:37–38; 2. Nefi 31:5–21.)

Informace týkající se křtu za mimořádné situace jsou uvedeny v oddíle 38.2.8.

18.7.1

Schválení potřebné k tomu, aby mohl být člověk pokřtěn a konfirmován

18.7.1.1

Děti, které jsou zaznamenanými členy

Kněžské klíče ke křtům osmiletých zaznamenaných dětí ve sboru drží biskup. Tyto děti mají být pokřtěny a konfirmovány v den svých 8. narozenin nebo tak brzy po tomto datu, jak je to rozumné (viz Nauka a smlouvy 68:27). Jedná se o děti, u nichž již existuje církevní záznam o členství (viz oddíl 33.6.2). Když dosáhnou věku 8 let, biskup dbá na to, aby měly veškerou možnou příležitost přijmout evangelium a být pokřtěny a konfirmovány.

Informace týkající se křtu a konfirmace osoby, která má mentální postižení, jsou uvedeny v oddílech 38.2.4 a 38.2.8.1.

Pohovor ke křtu a konfirmaci provádí se zaznamenanými dětmi biskup nebo pověřený rádce. Pokyny jsou uvedeny v oddíle 31.2.3.1.

Informace týkající se vyplnění Záznamu o křtu a konfirmaci jsou uvedeny v oddíle 18.8.3.

Biskupové věnují zvláštní pozornost 7letým dětem ve sboru a dbají na to, aby jejich rodiče, jejich vedoucí a učitelé Primárek a ti, kteří poskytují pastýřskou službu jejich rodině, pomohli tyto děti na křest a konfirmaci připravit. Také vedoucí kvora starších a Pomocného sdružení povzbuzují rodiče k tomu, aby své děti na tyto obřady připravili.

18.7.1.2

Obrácení

Kněžské klíče ke křtům obrácených v misii drží president misie. Z tohoto důvodu provádějí s obrácenými pohovor ke křtu a konfirmaci misionáři na plný úvazek. Pokyny jsou uvedeny v oddíle 31.2.3.2.

Informace týkající se vyplnění Záznamu o křtu a konfirmaci jsou uvedeny v oddíle 18.8.3.

18.7.2

Křestní shromáždění

Křestní shromáždění má být jednoduché, krátké a duchovně povznášející. Může zahrnovat tyto části:

1. preludium;

2. krátké přivítání od bratra, který shromáždění vede;

3. úvodní náboženskou píseň a modlitbu;

4. jeden nebo dva krátké proslovy na témata z evangelia, jako je například křest a dar Ducha Svatého;

5. hudební vystoupení;

6. křest;

7. chvíli naplněnou uctivostí, zatímco se účastníci křtu převlékají do suchého oblečení (během této doby lze pustit nebo zpívat náboženské písně nebo písně z Primárek);

8. konfirmaci osmiletých zaznamenaných členů; konfirmaci obrácených, pokud tak rozhodne biskup (viz oddíl 18.8);

9. vydání svědectví nově obrácenými, pokud si to přejí;

10. závěrečnou náboženskou píseň a modlitbu;

11. postludium.

Když se křestní shromáždění pro osmileté děti, které jsou zaznamenanými členy, týká pouze jednoho sboru, plánuje a vede toto shromáždění člen biskupstva. Ten může o pomoc s plánováním požádat vedoucí Primárek.

Když se křestní shromáždění pro tyto děti týká více než jednoho sboru, plánuje a vede ho člen předsednictva kůlu nebo pověřený vysoký rádce. Ten může o pomoc s plánováním požádat vedoucí Primárek. Z jednotlivých sborů, do nichž patří děti, které se nechávají křtít, se má shromáždění zúčastnit člen jejich biskupstva.

Členové nemají žádat o individuální termíny pro křest dítěte. Ani nemají stanovovat obsah shromáždění.

Křestní shromáždění pro obrácené se mají naplánovat, jakmile obrácení splňují požadavky uvedené v oddíle 31.2.3.2. Křest člena rodiny se nemá odkládat na dobu, kdy bude otec moci obdržet kněžství a vykonat křest sám.

Pod vedením biskupstva křestní shromáždění pro obrácené plánuje a vede sborový vedoucí misionářské práce (pokud je povolán) nebo člen předsednictva kvora starších, který vede misionářskou práci ve sboru. Plány koordinují s misionáři na plný úvazek.

18.7.3

Kdo obřad vykonává

Obřad křtu vykonává kněz nebo nositel Melchisedechova kněžství. Toho, kdo křest vykonává, musí schválit biskup (nebo president misie, pokud křest vykonává misionář na plný úvazek).

Biskup může dovolit otci, který je knězem nebo nositelem Melchisedechova kněžství, aby pokřtil své dítě, i když otec není plně hoden vstupu do chrámu (viz oddíl 18.3). Biskupové povzbuzují otce, aby se připravili a mohli své děti pokřtít.

Aby mohl křest vykonat člen, který se nachází mimo území svého sboru, musí předsedajícímu vedoucímu ukázat platné chrámové doporučení. Nebo může ukázat Doporučení k vykonání obřadu podepsané členem svého biskupstva.

18.7.4

Kde obřad vykonat

Křty se mají vykonávat ve křtitelnici, pokud je k dispozici. Pokud křtitelnice k dispozici není, lze využít bezpečnou vodní plochu nebo nádrž. Ta má být dostatečně velká, aby v ní mohl stát ten, kdo obřad vykonává, i ten, kdo je křtěn. Voda se pro vykonání křtu nezasvěcuje.

Pokud se používá křtitelnice, rezervuje se prostřednictvím pověřeného člena ze sboru zmocněného biskupa.

Kvůli bezpečí musí být při napouštění křtitelnice přítomen zodpovědný dospělý a má u ní zůstat, dokud nebude vypuštěna, vyčištěna a zajištěna. Křtitelnice se má bezprostředně po každém křestním shromáždění vypustit. Dveře do křtitelnice mají být v době, kdy se křtitelnice nepoužívá, zamčené.

18.7.5

Oblečení

Ten, kdo vykonává křest, a ten, kdo je křtěn, mají na sobě bílé oblečení, které po namočení není průsvitné. Obdarovaný člen má pod tímto oblečením při vykonávání křtu chrámový garment. Místní jednotky kupují oblečení pro křest z prostředků ze svého rozpočtu a nepožadují za jeho použití žádný poplatek.

Oblečení pro křest lze objednat na stránkách store.ChurchofJesusChrist.org.

18.7.6

Svědci

Každý křest sledují dva svědci, které schvaluje předsedající vedoucí, aby se zajistilo, že křest bude vykonán správně. Jako svědci mohou sloužit pokřtění členové Církve, včetně dětí a mládeže.

Pokud při křtu nejsou pronesena slova přesně tak, jak je to uvedeno v Nauce a smlouvách 20:73, musí se křest opakovat. Křest se také musí opakovat, jestliže část těla, vlasů nebo oblečení osoby nebyla zcela ponořena.

18.7.7

Pokyny

Při vykonávání obřadu křtu kněz nebo nositel Melchisedechova kněžství:

1. Stojí ve vodě spolu s tím, kdo je křtěn.

2. Drží levou rukou pravé zápěstí křtěné osoby (kvůli pohodlí a bezpečí). Křtěná osoba drží levou rukou levé zápěstí nositele kněžství.

3. Zvedne pravou ruku do pravého úhlu.

4. Uvede celé jméno osoby a řekne: „Byv pověřen Ježíšem Kristem, křtím tě ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen.“ (Nauka a smlouvy 20:73.)

5. Umožní křtěné osobě, aby si stiskla pravou rukou nos (kvůli pohodlí); pak položí pravou ruku na horní část zad dotyčné osoby a celou ji ponoří, včetně oblečení. Ponoření je snadnější, když křtěná osoba pokrčí kolena.

6. Pomůže křtěné osobě vynořit se z vody.

Křest nového člena

18.7.8

Záznam o křtu

Informace týkající se vytvoření záznamu o křtu jsou uvedeny v oddíle 18.8.3.

18.8

Konfirmace a dar Ducha Svatého

Osoba je poté, co je pokřtěna, vkládáním rukou konfirmována za člena Církve a přijímá Ducha Svatého (viz Nauka a smlouvy 20:41; Skutkové 19:1–6). Osoba se stává členem Církve poté, co jsou oba tyto obřady vykonány a náležitě zaznamenány (viz Jan 3:5; Nauka a smlouvy 33:11; 3. Nefi 27:20).

Informace týkající se konfirmace za mimořádné situace jsou uvedeny v oddíle 38.2.8.

Kněžské klíče ke konfirmacím osmiletých zaznamenaných dětí ve sboru drží biskup. Klíče ke konfirmacím obrácených v misii (definice křtu obráceného je uvedena v oddíle 31.2.3.2) drží president misie.

Na vykonávání všech konfirmací dohlíží biskup. Osmileté děti jsou zpravidla konfirmovány v den svého křtu. Obrácení jsou zpravidla konfirmováni během kteréhokoli shromáždění svátosti ve sboru, v němž žijí, nejlépe v neděli po svém křtu. Biskup nicméně může ve výjimečných případech svolit, aby konfirmace proběhla během křestního shromáždění.

Při představování nových členů se člen biskupstva řídí pokyny uvedenými v oddíle 29.2.1.1.

18.8.1

Kdo obřad vykonává

Obřad konfirmace vykonávají nositelé Melchisedechova kněžství. Toho, kdo jedná jako mluvčí, musí schválit biskup (nebo president misie, pokud konfirmaci vykonává misionář na plný úvazek).

Jako mluvčí při konfirmaci může jednat pouze nositel Melchisedechova kněžství, který je hoden vstupu do chrámu. Biskup ale může dovolit otci, který je nositelem Melchisedechova kněžství, aby stál v kruhu při konfirmaci svého dítěte, i když otec není plně hoden vstupu do chrámu (viz oddíl 18.3).

Tohoto obřadu se účastní alespoň jeden člen biskupstva. Pokud obráceného učili bratři misionáři, biskup je vybízí, aby se obřadu také zúčastnili.

Aby mohl jako mluvčí při tomto obřadu jednat člen, který se nachází mimo území svého sboru, musí předsedajícímu vedoucímu ukázat platné chrámové doporučení. Nebo může ukázat Doporučení k vykonání obřadu podepsané členem svého biskupstva.

18.8.2

Pokyny

Konfirmace se může pod vedením biskupstva zúčastnit jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství. Zlehka položí ruce na hlavu dotyčné osoby. Poté ten, kdo jedná jako mluvčí:

1. Osloví osobu jejím celým jménem.

2. Uvede, že obřad je vykonáván pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Konfirmuje osobu za člena Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

4. Pronese slova: „Přijmi Ducha Svatého.“ (Nikoli: „Přijmi dar Ducha Svatého.“)

5. Pronese slova požehnání podle nabádání Ducha.

6. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

Konfirmování nedávno pokřtěného člena

18.8.3

Záznam a osvědčení o křtu a konfirmaci

Než je s dítětem, které má záznam o členství, proveden pohovor, připraví referent v systému Zdroje pro vedoucí a referenty (LCR) formulář Křest a konfirmace. Biskup nebo pověřený rádce provede pohovor a formulář podepíše. Po křtu a konfirmaci referent použije tento formulář k aktualizování záznamu o členství dítěte v LCR.

Když misionář na plný úvazek provede pohovor ke křtu s obráceným, vyplní Záznam o křtu a konfirmaci pomocí aplikace Area Book Planner (ABP). Po křtu a konfirmaci zaznamenají misionáři údaje v aplikaci ABP a odešlou je elektronicky referentovi sboru. Referent sboru si projde tyto údaje v systému LCR a vytvoří záznam o členství.

Poté, co je záznam o členství vytvořen, referent připraví Osvědčení o křtu a konfirmaci. Osvědčení podepíše biskup a poté je předáno dané osobě.

Jméno na záznamu o členství a na osvědčení se má shodovat se jménem uvedeným v rodném listu nebo v matrice narozených či se stávajícím úředně platným jménem.

18.9

Svátost

Členové Církve se setkávají během sabatního dne, aby uctívali Boha a přijímali svátost (viz Nauka a smlouvy 20:75; 59:9; Moroni 6:5–6). Během tohoto obřadu přijímají chléb a vodu na památku toho, že Spasitel obětoval své tělo a krev, a aby obnovili své posvátné smlouvy (viz Matouš 26:26–28; Překlad Josepha Smitha, Marek 14:20–25; Lukáš 22:15–20; 3. Nefi 18; Moroni 6:6). Během žehnání a roznášení svátosti se má každý chovat uctivě.

18.9.1

Schválení pro vykonávání obřadu svátosti

Kněžské klíče pro vykonávání obřadu svátosti ve sboru drží biskup. Všichni ti, kteří se účastní přípravy, žehnání a roznášení svátosti, musí získat schválení od biskupa nebo od někoho pod biskupovým vedením.

Pokud členové sboru nejsou schopni přijímat svátost kvůli tomu, že nemohou vycházet z domu nebo jsou v zařízení s pečovatelskou službou či v nemocnici, může biskup oprávnit nositele kněžství, aby pro ně obřad svátosti vykonali. Biskup může k tomuto nositele kněžství oprávnit i v případě, že se tito členové dočasně nacházejí mimo hranice jeho sboru. Nemůže ale udělit oprávnění k tomu, aby byla svátost nabídnuta členům nacházejícím se mimo hranice jeho sboru v jiných situacích.

V ojedinělých případech se může stát, že se shromáždění svátosti po určitou delší dobu nekonají. V těchto situacích může biskup oprávnit způsobilé nositele kněžství ve svém sboru, aby každý sabatní den připravovali a žehnali svátost u sebe doma. Biskupové je také mohou oprávnit k tomu, aby připravovali a žehnali svátost pro členy sboru, kteří ve svém domově nemají nositele kněžství.

I v případě, že biskup udělí oprávnění k tomu, že se svátost může připravovat a žehnat mimo standardní církevní bohoslužby, platí nadále pokyny uvedené v oddíle 18.9.2 ohledně toho, kdo tento obřad vykonává.

18.9.2

Kdo obřad vykonává

• Připravovat svátost mohou učitelé, kněží a nositelé Melchisedechova kněžství.

• Žehnat svátost mohou kněží a nositelé Melchisedechova kněžství.

• Roznášet svátost mohou jáhni, učitelé, kněží a nositelé Melchisedechova kněžství.

Když je dostatečný počet nositelů Aronova kněžství, obvykle tyto povinnosti vykonávají oni. Když není dostatek jáhnů na roznášení svátosti, president kvora jáhnů se radí s biskupem ohledně toho, koho požádat o pomoc. Obecně platí, že nejprve požádá o pomoc učitele a kněze a až poté starší a vysoké kněze.

18.9.3

Pokyny týkající se svátosti

Vzhledem k posvátné povaze svátosti se mají kněžští vedoucí pečlivě připravit, aby obřad proběhl spořádaně a uctivě. Ubrusy na svátost mají být bílé, čisté a vyžehlené. Podnosy pro svátost mají být čisté. Podnosy a kalíšky pro svátost se mají objednávat v dostatečném předstihu.

Potřeby pro svátost lze objednávat na stránkách store.ChurchofJesusChrist.org.

Ti, kteří obřad svátosti vykonávají, tak mají činit důstojným způsobem a mají si uvědomovat, že zastupují Pána. Členové biskupstva je povzbuzují, aby při přípravě, žehnání a roznášení svátosti přemítali o Spasitelově Usmíření.

Ti, kteří obřad svátosti vykonávají, mají být upravení a čistí. Nemají nosit oblečení ani šperky, které by mohly odvádět pozornost od uctívání Boha a uzavírání smluv, což jsou účely svátosti. Pokud si biskup potřebuje s některým nositelem kněžství ohledně těchto záležitostí promluvit, činí tak s láskou. Také bere v úvahu vyspělost dotyčného v Církvi.

Roznášení svátosti má probíhat přirozeně, a nikoli přehnaně formálně. Například nemají být vyžadovány určité úkony (jako je držení levé ruky za zády) ani určitý vzhled (jako je stejné oblečení všech, kteří obřad vykonávají).

Během lámání chleba zpívají shromáždění píseň ke svátosti. Tato píseň se nemá nahrazovat sólovým zpěvem ani instrumentální hudbou. Během roznášení svátosti ani bezprostředně po jejím roznesení nemá znít žádná hudba.

Mají-li členové potravinovou alergii nebo intoleranci lepku, projednají se členem biskupstva, jaké úpravy ve vztahu ke svátosti je zapotřebí provést. Biskupstvo může podle potřeby postup při vykonávání obřadu svátosti pro tyto členy upravit.

Obecně platí, že chléb se musí v rámci obřadu svátosti nalámat. Avšak s ohledem na zajištění zdraví a bezpečí dotyčného člena může tento člen dodat chléb bez alergenů nebo jinou nalámanou chlebu podobnou náhražku v uzavřeném plastovém sáčku nebo kalíšku. Toto pak předá nositeli kněžství, který tento chléb nebo chlebu podobnou náhražku umístí na samostatný podnos. Členové biskupstva pomáhají těm, kteří svátost roznášejí, obeznámit se s tím, kterým členům se má tato potravina bez alergenů podat.

Pokyny týkající se potravinových alergií jsou uvedeny na stránkách disability.ChurchofJesusChrist.org.

Ačkoli je svátost určena pro členy Církve, nemá se ostatním v jejím přijímání nijak bránit.

18.9.4

Pokyny

1. Ti, kteří připravují, žehnají nebo roznášejí svátost, si nejprve umyjí ruce mýdlem nebo jiným čisticím prostředkem.

2. Učitelé, kněží nebo nositelé Melchisedechova kněžství dbají na to, aby podnosy pro chléb s nenalámaným chlebem, podnosy pro vodu s kalíšky čisté vody a čisté ubrusy byly před shromážděním na svém místě.

3. Zatímco členové sboru zpívají píseň ke svátosti, ti, kteří budou svátost žehnat, se uctivě postaví, odhrnou ubrus, který zakrývá podnosy s chlebem, a nalámou chléb na kousky o velikosti jednoho sousta.

4. Po písni ten, kdo žehná chléb, poklekne a pronese modlitbu svátosti pro požehnání chleba (viz Nauka a smlouvy 20:77).

5. Biskup dbá na to, aby modlitby svátosti byly proneseny zřetelně, správně a důstojně. Pokud někdo udělá chybu v textu modlitby a sám se opraví, není zapotřebí další opravy. Pokud se dotyčný sám neopraví, biskup ho laskavě požádá, aby modlitbu zopakoval. Když biskup žádá o zopakování modlitby, činí tak s rozvahou. Dbá na to, aby to druhé neuvedlo do nepřiměřených rozpaků nebo aby to neodvádělo pozornost od obřadu. Podle potřeby může pomoci další člen u stolu se svátostí.

6. Po modlitbě nositelé kněžství uctivě roznesou chléb členům. Jako první ho přijímá předsedající vedoucí a poté již není žádné stanovené pořadí. Jakmile je podnos předán členům, mohou si ho podávat mezi sebou.

7. Členové přijímají svátost pravou rukou, je-li to možné.

8. Poté, co se chléb roznese všem členům, ti, kteří svátost roznášeli, vrátí podnosy ke stolu se svátostí. Ti, kteří svátost žehnají, přikryjí podnosy pro chléb ubrusem a odkryjí podnosy s vodou.

9. Ten, kdo žehná vodu, poklekne a pronese modlitbu svátosti pro požehnání vody (viz Nauka a smlouvy 20:79). Slova toto víno nahradí slovy tuto vodu.

10. Po modlitbě nositelé kněžství uctivě roznesou vodu členům. Jako první ji přijímá předsedající vedoucí a poté již není žádné stanovené pořadí.

11. Poté, co se voda roznese všem členům, ti, kteří svátost roznášeli, vrátí podnosy ke stolu se svátostí. Ti, kteří svátost požehnali, zakryjí podnosy ubrusem, a ti, kteří svátost požehnali a roznesli, se uctivě vrátí na svá místa.

12. Ti, kteří svátost připravili, po shromáždění stůl se svátostí uklidí, složí ubrusy a odklidí veškerý nevyužitý chléb.

Žehnání svátosti

18.10

Předávání kněžství a vysvěcování do úřadu

Existují dvě oddělení kněžství: Aronovo a Melchisedechovo (viz oddíl 3.3; Nauka a smlouvy 107:1, 6). Když je členovi předáváno kněžství, je zároveň vysvěcen do některého úřadu v onom kněžství. Pokud bylo muži některé z těchto kněžství předáno již dříve, je jen zapotřebí ho vysvětit do dalších úřadů v tomto kněžství.

Informace týkající se vysvěcení ke kněžství za mimořádné situace jsou uvedeny v oddíle 38.2.9.

18.10.1

Melchisedechovo kněžství

Kněžské klíče pro předávání Melchisedechova kněžství a pro vysvěcování do úřadů staršího a vysokého kněze drží president kůlu. Nicméně doporučení k těmto vysvěcením obvykle podává biskup.

18.10.1.1

Starší

Způsobilí bratří mohou obdržet Melchisedechovo kněžství a být vysvěceni do úřadu staršího, když jim je 18 nebo více let. V závislosti na situaci dotyčného mladého muže se biskup rozhodne, zda má doporučit, aby byl tento mladý muž vysvěcen do úřadu staršího nedlouho po svých 18. narozeninách, nebo zda má o něco déle setrvat v kvoru kněží. Při posuzování situace mladého muže se bere v úvahu:

• jeho svědectví a vyzrálost;

• absolvování školy;

• přání setrvat s vrstevníky;

• studium na vysoké škole.

Při tomto rozhodování se biskup nejprve radí s dotyčným mladým mužem a s jeho rodiči nebo zákonnými zástupci. Způsobilí muži mají být vysvěceni do úřadu staršího před dosažením věku 19 let nebo před odchodem z domova kvůli studiu na vysoké škole, službě na misii na plný úvazek, službě v armádě nebo nástupu do zaměstnání na plný úvazek.

Nedávno pokřtění muži ve věku 18 a více let se vysvěcují do úřadu staršího poté, co:

• obdrží Aronovo kněžství a slouží jako kněží,

• dosáhnou dostatečného porozumění evangeliu,

• prokáží svou způsobilost.

Konkrétní délka členství v Církvi nutná pro vysvěcení není stanovena.

18.10.1.2

Vysocí kněží

Muži se vysvěcují do úřadu vysokého kněze, když jsou povoláni do předsednictva kůlu, vysoké rady nebo biskupstva. Mohou být vysvěceni i při jiných příležitostech, o nichž rozhoduje president kůlu na základě inspirace a uvážení spojeného s modlitbou.

18.10.1.3

Pohovory a vyjádření podpory

Biskup se souhlasem předsednictva kůlu provádí s bratrem pohovor podle pokynů na formuláři Záznam o vysvěcení k Melchisedechovu kněžství. Poté s dotyčným bratrem provádí pohovor rovněž člen předsednictva kůlu. Se schválením presidenta misie může s bratrem, který má být vysvěcen do úřadu staršího, provést pohovor president okrsku (viz oddíl 6.3). Pokyny týkající se těchto pohovorů jsou uvedeny v oddíle 31.2.6.

Po zmíněném pohovoru předsednictvo kůlu požádá vysokou radu, aby rozhodnutí vysvětit dotyčného bratra vyjádřila podporu. Člen předsednictva kůlu pak předloží jméno dotyčného bratra k vyjádření podpory na všeobecném zasedání konference kůlu (viz oddíl 18.10.3). Se schválením presidenta misie může jméno bratra, který má být vysvěcen do úřadu staršího, předložit k vyjádření podpory president okrsku (viz oddíl 6.3).

18.10.2

Aronovo kněžství

Kněžské klíče pro předávání Aronova kněžství a pro vysvěcování do úřadů jáhna, učitele a kněze drží biskup. Způsobilí bratří jsou do těchto úřadů zpravidla vysvěcováni, když dosáhnou následujícího věku, nikoli však dříve:

• jáhen na začátku roku, během nějž dovrší 12 let;

• učitel na začátku roku, během nějž dovrší 14 let;

• kněz na začátku roku, během nějž dovrší 16 let.

Biskup nebo pověřený rádce provádí pohovor s těmi, kteří mají být vysvěceni do úřadu jáhna nebo učitele, aby posoudil, zda jsou po duchovní stránce připraveni. Biskup provádí pohovor s bratry, kteří mají být vysvěceni do úřadu kněze.

Před provedením pohovoru s mladým mužem ohledně vysvěcení ke kněžství získá člen biskupstva svolení od jeho rodičů nebo zákonných zástupců. Pokud jsou rodiče rozvedeni, získá svolení od rodiče (rodičů), kterému (kterým) je dotyčný mladý muž soudně svěřen do péče.

Pokud je dotyčný bratr při pohovoru shledán způsobilým, předloží člen biskupstva na shromáždění svátosti jeho jméno k vyjádření podpory (viz oddíl 18.10.3).

Informace týkající se vysvěcování nedávno pokřtěných bratří jsou uvedeny v oddíle 38.2.9.1.

18.10.3

Předložení jména člena k vyjádření podpory před jeho vysvěcením

Poté, co s určitým bratrem proběhne pohovor, během nějž je tento bratr shledán způsobilým být vysvěcen do kněžského úřadu, je jeho jméno předloženo k vyjádření podpory (viz Nauka a smlouvy 20:65, 67). Jména bratří, kteří mají být vysvěceni do úřadu staršího nebo vysokého kněze, předkládá k vyjádření podpory člen předsednictva kůlu na všeobecném zasedání konference kůlu (pokyny pro presidenty okrsku jsou uvedeny v oddíle 6.3). Jména bratří, kteří mají být vysvěceni do úřadu jáhna, učitele nebo kněze, předkládá k vyjádření podpory člen biskupstva na shromáždění svátosti.

Ten, kdo vyjádření podpory vede, požádá dotyčného bratra, aby se postavil. Oznámí návrh předat tomuto bratrovi Aronovo nebo Melchisedechovo kněžství (je-li to zapotřebí) a vysvětit ho do kněžského úřadu. Poté přítomné členy vyzve, aby tomuto návrhu vyjádřili podporu. Předkládá-li například k vyjádření podpory jméno bratra, který má být vysvěcen do úřadu staršího, mohl by tak učinit těmito slovy:

„Navrhujeme, aby [jméno] obdržel Melchisedechovo kněžství a byl vysvěcen do úřadu staršího. Ti, kteří jsou pro, to mohou projevit zvednutím ruky. [Chvíli čeká.] Je-li někdo proti, může to dát rovněž najevo. [Chvíli čeká.]“

Ten, jehož jméno je předkládáno, se má do vyjadřování podpory také zapojit. Pokud se předkládají jména více osob, může jim být vyjádřena podpora jako skupině.

Pokud se proti vysvěcení postaví některý z věrných členů, setká se s ním v soukromí po shromáždění předsedající vedoucí nebo jiný pověřený kněžský vedoucí. Tento vedoucí usiluje o to, aby porozuměl tomu, proč je dotyčný člen proti vysvěcení. Zjišťuje, zda dotyčný člen ví o nějakém chování, kvůli němuž by onen člověk nemusel být způsobilý být vysvěcen do kněžského úřadu.

Vyjadřování podpory se mohou účastnit pouze věrní členové. Pokud se však proti tomu, co je předmětem vyjadřování podpory, postaví někdo, kdo není věrným členem, nebo někdo, kdo členem není vůbec, může se biskup nebo president kůlu seznámit s jeho námitkami po daném shromáždění.

V některých případech se může stát, že předtím, než bude možné předložit jméno určitého bratra na konferenci kůlu, bude zapotřebí dotyčného bratra vysvětit starším nebo vysokým knězem. Když taková situace nastane, je jeho jméno k vyjádření podpory předloženo na shromáždění svátosti jeho sboru. Na další konferenci kůlu je pak jeho jméno předloženo k ratifikaci vysvěcení (je při tom zapotřebí přizpůsobit postup vyjadřování podpory, který je popsán výše). V rámci toho se poskytuje členům kůlu příležitost hlasovat pro nebo proti.

18.10.4

Kdo obřad vykonává

Vysvětit muže do úřadu staršího může president kůlu nebo jiný nositel Melchisedechova kněžství pod jeho vedením. Se schválením presidenta misie může vysvěcení vykonat president okrsku nebo někdo pod jeho vedením (viz oddíl 6.3). V kruhu smí stát pouze nositelé Melchisedechova kněžství.

Vysvětit muže do úřadu vysokého kněze může president kůlu nebo jiný vysoký kněz pod jeho vedením. V kruhu smí stát pouze vysocí kněží.

Ten, kdo vysvěcuje muže do úřadu v Melchisedechově kněžství, má být hoden vstupu do chrámu. Přítomen musí být president kůlu nebo někdo, koho president kůlu určí.

Vysvětit bratra do úřadu jáhna, učitele nebo kněze může kněz nebo nositel Melchisedechova kněžství. Musí být k tomu oprávněn biskupem. Přítomen musí být biskup nebo někdo, koho biskup určí.

Aby se člověk mohl vysvěcení k Aronovu kněžství zúčastnit, musí být knězem nebo nositelem Melchisedechova kněžství.

Biskup může dovolit otci, který je knězem nebo nositelem Melchisedechova kněžství, aby vysvětil svého syna do úřadu jáhna, učitele nebo kněze, i když otec není plně hoden vstupu do chrámu (viz oddíl 18.3). Biskupové povzbuzují otce, aby se připravili a mohli své syny vysvětit.

Aby mohl jako mluvčí při tomto obřadu jednat člen, který se nachází mimo území svého sboru, musí předsedajícímu vedoucímu ukázat platné chrámové doporučení. Nebo může ukázat Doporučení k vykonání obřadu podepsané členem svého biskupstva.

18.10.5

Pokyny

Při předávání kněžství a vysvěcování do kněžského úřadu jeden nebo více oprávněných nositelů kněžství položí zlehka ruce na hlavu dotyčné osoby. Poté ten, kdo jedná jako mluvčí:

1. Osloví dotyčného celým jménem.

2. Uvede pravomoc, které je osobně držitelem a kterou vysvěcení vykonává (buď Aronovo, nebo Melchisedechovo kněžství).

3. Předá Aronovo nebo Melchisedechovo kněžství, pokud nebylo dosud předáno.

4. Vysvětí dotyčného do úřadu v Aronově nebo Melchisedechově kněžství a udělí práva, moci a pravomoc tohoto úřadu. (Při předávání kněžství nebo vysvěcování do úřadu se neudílejí kněžské klíče, vyjma případu, kdy je vysvěcován biskup.)

5. Pronese slova požehnání podle nabádání Ducha.

6. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

Při vysvěcování bratra do kněžského úřadu poté, co mu již bylo příslušné kněžství předáno, ten, kdo vysvěcení vykonává, vynechává 3. krok.

Vysvěcení je příležitostí k udělení požehnání. Podrobné rady a pokyny týkající se povinností dotyčného se udílejí před vysvěcením a po něm. Požehnání se na ně nemá zaměřovat. Když je někdo vysvěcován, není nutné, aby někdo pronesl modlitbu, vydal svědectví nebo předal poučení či pokyny.

Vysvěcení ke kněžství

18.10.6

Záznam a osvědčení o vysvěcení

Než je s mužem, který má být vysvěcen do úřadu v Melchisedechově kněžství, proveden pohovor, připraví referent v systému LCR Záznam o vysvěcení k Melchisedechovu kněžství. President kůlu nebo pověřený rádce provede pohovor, a pokud jsou splněny všechny podmínky týkající se způsobilosti, formulář podepíše.

Po vysvěcení president kůlu nebo jeho pověřený zástupce formulář vyplní a předá ho referentovi. Referent zaznamená vysvěcení do systému LCR a připraví osvědčení o vysvěcení. Osvědčení podepíše president kůlu a poté je předáno dotyčnému.

Než je s bratrem, který má být vysvěcen do úřadu v Aronově kněžství, proveden pohovor, připraví referent v systému LCR Záznam o vysvěcení k Aronovu kněžství. Biskup nebo pověřený rádce provede pohovor, a pokud jsou splněny všechny podmínky týkající se způsobilosti, formulář podepíše.

Po vysvěcení biskup nebo pověřený rádce formulář vyplní a předá ho referentovi. Referent zaznamená vysvěcení do systému LCR a připraví osvědčení o vysvěcení.

Na záznamu o vysvěcení i na osvědčení má být uvedeno úředně platné jméno dotyčného.

18.11

Ustanovování členů ke službě v povolání

Členové, kteří jsou povoláni do většiny církevních funkcí a je jim vyjádřena podpora, mají být ustanoveni, aby mohli v dané funkci sloužit (viz Jan 15:16; Nauka a smlouvy 42:11; viz také oddíl 3.4.3.1 v této příručce). Během ustanovování jsou členovi předány 1) pravomoc jednat v daném povolání a 2) slova požehnání podle nabádání Ducha.

Presidenti kůlů, biskupové a presidenti kvor dostávají při ustanovení klíče předsednictví (viz oddíl 3.4.1.1). Avšak při ustanovování členů ke službě v jiných povoláních, včetně ustanovování rádců v předsednictvech, se nemá slovo klíče používat.

Informace týkající se povolávání, vysvěcování a ustanovování biskupů jsou uvedeny v oddíle 30.7.

18.11.1

Kdo ustanovení vykonává

Ustanovení vykonává nositel Melchisedechova kněžství. Musí získat schválení od vedoucího, který drží příslušné kněžské klíče. Ti, kteří jsou oprávněni ustanovení vykonat, jsou uvedeni v oddíle 30.8. Starší nemá jednat jako mluvčí ani nemá stát v kruhu, když je muž ustanovován do úřadu, který vyžaduje, aby byl vysokým knězem.

Pod vedením předsedajícího vedoucího se ustanovení může zúčastnit jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství. Presidenti jsou ustanoveni předtím, než jsou ustanoveni jejich rádci.

Předsedající vedoucí může dovolit manželovi nebo otci, který je nositelem Melchisedechova kněžství, aby stál v kruhu při ustanovování své manželky nebo dětí, i když tento manžel nebo otec není plně hoden vstupu do chrámu (viz oddíl 18.3).

18.11.2

Pokyny

Jeden nebo více oprávněných nositelů Melchisedechova kněžství položí zlehka ruce na hlavu dotyčné osoby. Poté ten, kdo jedná jako mluvčí:

1. Osloví osobu jejím celým jménem.

2. Uvede, že jedná pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Ustanoví člena do povolání v kůlu, sboru, kvoru nebo třídě.

4. Předá klíče, pokud je má dotyčný člen obdržet.

5. Pronese slova požehnání podle nabádání Ducha.

6. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

Ustanovení není formální schůzka s modlitbami či vydáváním svědectví. Ani to není chvíle pro předávání podrobných pokynů či poučení. Ty jsou předávány během školení, nikoli v rámci udílení požehnání.

18.12

Posvěcení oleje

Než mohou nositelé Melchisedechova kněžství používat olivový olej k pomazávání nemocných či sužovaných, musí ho posvětit (viz Jakub 5:14). Žádný jiný olej se nesmí používat.

Nádobky na olej lze objednat na stránkách store.ChurchofJesusChrist.org.

Členové nemají posvěcený olej konzumovat ani jím nemají pomazávat sužované části těla.

18.12.1

Kdo obřad vykonává

Posvětit olej smí jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství. Nemusí žádat o schválení kněžského vedoucího.

18.12.2

Pokyny

Při posvěcování oleje nositel Melchisedechova kněžství:

1. Drží otevřenou nádobku s olivovým olejem.

2. Osloví Nebeského Otce jako v modlitbě.

3. Uvede, že jedná pravomocí Melchisedechova kněžství.

4. Posvětí olej (nikoli nádobku) a oddělí ho pro pomazávání a žehnání nemocných a sužovaných.

5. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

Posvěcení oleje

18.13

Přisluhování nemocným

Přisluhování nemocným se má obvykle provádět na žádost toho, kdo požehnání přijímá, nebo na žádost druhých, kterým na nemocném záleží, aby tak požehnání působilo podle jejich víry (viz Jakub 5:14; Nauka a smlouvy 24:13–14; 42:43–44, 48–52).

Přisluhování nemocným „vkládáním rukou“ má dvě části: pomazání olejem a zpečetění pomazání s požehnáním. Není-li k dispozici posvěcený olej, lze požehnání udělit pravomocí Melchisedechova kněžství i bez pomazání.

Pokud dotyčný žádá o další požehnání kvůli téže nemoci, další pomazání není nezbytné. Nositel kněžství mu může udělit další požehnání vkládáním rukou a pravomocí Melchisedechova kněžství. Nicméně další pomazání lze i tak provést.

Nositelé kněžství, kteří navštíví nemocnici, nemají aktivně nabízet možnost udělit požehnání nemocným.

18.13.1

Kdo požehnání udílí

Přisluhovat nemocným nebo sužovaným mohou pouze způsobilí nositelé Melchisedechova kněžství. Nemusí žádat o schválení kněžského vedoucího. Je-li to možné, otec, který je nositelem Melchisedechova kněžství, přisluhuje nemocným členům své rodiny.

Nemocným obvykle přisluhují dva nebo více nositelů Melchisedechova kněžství. Avšak pomazání i zpečetění může vykonat jen jeden nositel kněžství.

18.13.2

Pokyny

Přisluhování nemocným má dvě části: pomazání olejem a zpečetění pomazání.

Pomazání olejem provádí jeden nositel Melchisedechova kněžství. Postupuje takto:

1. Nanese kapku posvěceného oleje na hlavu dotyčné osoby.

2. Položí zlehka ruce na hlavu osoby a osloví ji celým jménem.

3. Uvede, že jedná pravomocí Melchisedechova kněžství.

4. Uvede, že pomazává olejem, který byl posvěcen pro pomazávání a žehnání nemocných a sužovaných.

5. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

Při zpečetění pomazání jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství položí zlehka ruce na hlavu dotyčné osoby. Poté ten, který pomazání pečetí:

1. Osloví osobu jejím celým jménem.

2. Uvede, že pravomocí Melchisedechova kněžství pečetí pomazání.

3. Pronese slova požehnání podle nabádání Ducha.

4. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

Přisluhování nemocným

18.14

Požehnání útěchy a rady, včetně otcovských požehnání

18.14.1

Kdo požehnání udílí

Udílet požehnání útěchy a rady členům rodiny nebo jiným lidem, kteří o to požádají, mohou nositelé Melchisedechova kněžství. Tato požehnání zpravidla udílejí členové rodiny, bratři pověření pastýřskou službou nebo kněžští vedoucí.

Otec, který je nositelem Melchisedechova kněžství, může udílet otcovská požehnání svým dětem. Tato požehnání mohou být zvláště užitečná, když děti odcházejí do školy, odjíždějí na misii, uzavírají sňatek, nastupují do služby v armádě nebo když čelí mimořádným výzvám či těžkostem. Rodiče povzbuzují své děti, aby v časech potřeby žádaly otce o požehnání. Otcovská požehnání mohou být zaznamenána pro osobní použití.

Aby mohl nositel Melchisedechova kněžství udělit požehnání útěchy a rady nebo otcovské požehnání, nemusí žádat o schválení kněžského vedoucího.

18.14.2

Pokyny

Požehnání útěchy a rady nebo otcovské požehnání se udílí tak, že jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství vloží zlehka ruce na hlavu dotyčné osoby. Poté ten, kdo jedná jako mluvčí:

1. Osloví osobu jejím celým jménem.

2. Uvede, že požehnání je udíleno pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Pronese slova požehnání, útěchy a rady podle nabádání Ducha.

4. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

18.15

Zasvěcování domovů

Členové Církve si mohou nechat zasvětit domov pravomocí Melchisedechova kněžství. K zasvěcení domova není nutné, aby byl v osobním vlastnictví nebo bez dluhů. Na rozdíl od církevních budov se domovy nezasvěcují Pánu.

18.15.1

Kdo zasvěcení vykonává

Domov zasvěcuje nositel Melchisedechova kněžství. Pokud v domově nositel Melchisedechova kněžství není:

• Rodina může požádat o zasvěcení domova blízkého přítele, příbuzného nebo bratra pověřeného pastýřskou službou, který je nositelem Melchisedechova kněžství. Tento nositel kněžství nemusí žádat o schválení kněžského vedoucího.

• Rodina se může shromáždit a pronést modlitbu podle nabádání Ducha. Tato modlitba může zahrnovat prvky zmíněné v oddíle 18.15.2, bod 3.

18.15.2

Pokyny

Při zasvěcování domova nositel Melchisedechova kněžství:

1. Osloví Nebeského Otce jako v modlitbě.

2. Uvede, že jedná pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Zasvětí domov jako posvátné místo, kde může přebývat Svatý Duch, a pronese další slova podle nabádání Ducha. Například může domov požehnat, aby byl místem, kde členové rodiny budou moci uctívat Boha, nacházet bezpečí před světem, duchovně růst a připravovat se na věčné rodinné vztahy.

4. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

18.16

Zasvěcování hrobů

18.16.1

Kdo hrob zasvěcuje

Ten, kdo zasvěcuje hrob, má být nositelem Melchisedechova kněžství a být oprávněn kněžským vedoucím, který vede danou bohoslužbu.

Pokud si to rodina přeje, může být namísto zasvěcovací modlitby pronesena modlitba u hrobu. Tuto modlitbu může pronést kdokoli, koho si rodina vybere.

Aby mohl jako mluvčí při zasvěcování hrobu jednat člen, který se nachází mimo území svého sboru, musí kněžskému vedoucímu, který bohoslužbě předsedá, ukázat platné chrámové doporučení. Nebo může ukázat Doporučení k vykonání obřadu podepsané členem svého biskupstva.

18.16.2

Pokyny

Při zasvěcování hrobu nositel Melchisedechova kněžství:

1. Osloví Nebeského Otce jako v modlitbě.

2. Uvede, že jedná pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Zasvětí a posvětí pohřební místo jako místo odpočinku pro tělo zesnulého.

4. Modlí se (je-li to vhodné), aby toto místo bylo ochraňováno a aby byl zachován jeho posvátný charakter až do vzkříšení.

5. Žádá Nebeského Otce, aby utěšil rodinu, a vyjadřuje další myšlenky podle nabádání Ducha.

6. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

Pokud je tělo člena Církve zpopelněno, předsedající vedoucí na základě svého úsudku rozhodne, zda zasvětit místo, kde bude uložen popel zesnulého. Bere v úvahu přání rodiny a místní zvyklosti a zákony. Bratr, který jedná jako mluvčí, přizpůsobuje pokyny týkající se zasvěcení hrobu.

Zasvěcení hrobu

18.17

Patriarchální požehnání

Každý způsobilý pokřtěný člen má nárok na získání patriarchálního požehnání, které poskytuje inspirované pokyny od Nebeského Otce (viz Genesis 48:14–16; 49; 2. Nefi 4:3–11). Rodiče a vedoucí Církve povzbuzují členy, aby se na obdržení patriarchálního požehnání duchovně připravili.

Biskup nebo pověřený rádce provádí se členy, kteří si přejí patriarchální požehnání obdržet, pohovor. Pokud je dotyčný člen způsobilý, pak ten, kdo pohovor vede, připraví Doporučení k patriarchálnímu požehnání. Doporučení odesílá prostřednictvím Systému pro patriarchální požehnání na stránkách ChurchofJesusChrist.org.

Ten, kdo Doporučení k patriarchálnímu požehnání vydává, se ujišťuje, že dotyčný člen je dostatečně vyspělý na to, aby porozuměl významu a posvátné povaze požehnání. V ideálním případě má být člen dostatečně mladý, aby ho mnohá důležitá životní rozhodnutí teprve čekala. K obdržení patriarchálního požehnání jsou však povzbuzováni i starší dospělí. Kněžští vedoucí nemají stanovovat minimální věk, kdy člen může patriarchální požehnání obdržet.

Než patriarchální požehnání obdrží nově obrácený, má rozumět základní nauce evangelia.

Informace týkající se obdržení patriarchálního požehnání za mimořádné situace jsou uvedeny v oddíle 38.2.10.

18.17.1

Obdržení patriarchálního požehnání

Člen po obdržení doporučení kontaktuje patriarchu, aby si domluvil schůzku, na které patriarchální požehnání obdrží. V den schůzky má člen k patriarchovi přijít naplněn modlitbou a v nedělním oblečení. Může se postit, ale půst není vyžadován.

Každé patriarchální požehnání je posvátné, důvěrné a osobní. Proto se udílí v soukromí, až na omezený počet členů rodiny, kteří mohou být přítomni.

Ten, kdo patriarchální požehnání přijímá, má uchovávat slova požehnání jako poklad, má o nich přemítat a žít tak, aby byl hoden obdržet slíbená požehnání v tomto životě i na věčnosti.

Členové Církve nemají požehnání mezi sebou porovnávat a nemají se o ně dělit, vyjma s blízkými členy rodiny. Patriarchální požehnání se nemají číst na církevních shromážděních ani na jiných veřejných setkáních.

Pokud patriarchální požehnání neobsahuje prohlášení rodové linie, patriarcha může později uvést rodovou linii v dodatku.

18.17.2

Získání kopie patriarchálního požehnání

Ten, kdo obdržel patriarchální požehnání, má výtisk požehnání pečlivě střežit. Pokud se však tento výtisk ztratí nebo zničí, může člen požádat o nový. Tuto žádost může odeslat na stránce Patriarchální požehnání na stránkách ChurchofJesusChrist.org. Není-li to možné, člen se obrátí s žádostí o pomoc na svého biskupa.

18.17.3

Další informace

Další informace týkající se patriarchálních požehnání jsou uvedeny v oddíle 38.2.10 a v článku „Patriarchal Blessings“.

18.18

Chrámové obdarování a pečetění

Informace týkající se chrámového obdarování a pečeticích obřadů jsou uvedeny v kapitole 27.

18.19

Tabulka vysvěcení

Úřad	Doporučuje	Schvaluje	Vyjadřují podporu	Provádí pohovor a vysvěcuje
Úřad Patriarcha	Doporučuje Předsednictvo kůlu	Schvaluje Kvorum Dvanácti apoštolů	Vyjadřují podporu Členové na konferenci kůlu	Provádí pohovor a vysvěcuje President kůlu poté, co obdrží souhlas Kvora Dvanácti apoštolů; nebo člen Prvního předsednictva či Kvora Dvanácti apoštolů
Úřad Vysoký kněz	Doporučuje Biskup a předsednictvo kůlu	Schvaluje Předsednictvo kůlu a vysoká rada	Vyjadřují podporu Členové na konferenci kůlu	Provádí pohovor a vysvěcuje Pohovor provádí biskup a president kůlu či pověřený rádce; vysvěcení se vykonává pod vedením presidenta kůlu
Úřad Starší	Doporučuje Biskup	Schvaluje Předsednictvo kůlu a vysoká rada	Vyjadřují podporu Členové na konferenci kůlu nebo na konferenci okrsku	Provádí pohovor a vysvěcuje Pohovor provádí biskup a president kůlu či pověřený rádce (v okrsku provádí pohovor člen předsednictva misie nebo president okrsku, pokud je tím pověřen; viz oddíl 6.3) Vysvěcení se provádí pod vedením presidenta kůlu (v okrsku se vysvěcení provádí pod vedením presidenta misie nebo pod vedením presidenta okrsku, je-li tím pověřen)
Úřad Biskup	Doporučuje Předsednictvo kůlu, prostřednictvím systému LCR	Schvaluje První předsednictvo a Kvorum Dvanácti apoštolů	Vyjadřují podporu Členové na shromáždění svátosti	Provádí pohovor a vysvěcuje President kůlu poté, co obdrží souhlas Prvního předsednictva (viz oddíl 30.7)
Úřad Kněz	Doporučuje Biskup	Schvaluje Biskupstvo	Vyjadřují podporu Členové na shromáždění svátosti	Provádí pohovor a vysvěcuje Pohovor provádí biskup; vysvěcení se provádí pod vedením biskupa
Úřad Učitel nebo jáhen	Doporučuje Biskup	Schvaluje Biskupstvo	Vyjadřují podporu Členové na shromáždění svátosti	Provádí pohovor a vysvěcuje Pohovor provádí biskup či pověřený rádce; vysvěcení se provádí pod vedením biskupa