Lekce 17
Spasitel trpěl a zemřel na kříži na Kalvárii
Úvod
Když se Spasitel přiblížil k závěru své služby ve smrtelnosti, „byl uvězněn a souzen na základě falešných obvinění, uznán vinným, aby se uspokojil dav, a odsouzen k smrti na kříži Kalvárie“. („Žijící Kristus – svědectví apoštolů“, Liahona, duben 2000, 2.) V této lekci klademe důraz na důležitou pravdu týkající se toho, že Ježíš Kristus svolil k tomu, aby trpěl a zemřel rukou druhých; žádný člověk Ho nepřipravil o život.
Doplňková četba
-
Jeffrey R. Holland, „Nikdo nebyl s Ním“, Liahona, květen 2009, 86–88.
Náměty pro výuku
Matouš 27:26–54; Jan 10:11–18; 19:10–11; 1. Nefi 19:9
Ježíš Kristus měl moc položit svůj život
Ukažte obrázek „Ukřižování“. (Kniha obrázků z evangelia [2008], č. 57; viz také LDS.org.)
Přečtěte studentům Matouše 27:26–54 a vyzvěte je, aby si představili, že jsou jedním z věrných přihlížejících zachycených na obrázku. Povzbuďte studenty, aby text sledovali a přemítali o tom, jak se asi dotyčný člověk cítil a jaké to bylo být svědkem ukřižování Ježíše Krista. Až dočtete, požádejte studenty, aby popsali myšlenky a pocity, jaké podle nich dotyčný člověk měl. Poté, co zazní několik odpovědí, se zeptejte:
-
Jaké pocity chováte ke Spasiteli poté, co jsme si přečetli o této události a diskutovali o ní?
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Jana 10:11, 17–18. Po uplynutí dostatečné doby se zeptejte:
-
Čemu nás tyto verše učí o Ukřižování a smrti Ježíše Krista? (Ujistěte se, že studenti rozumějí tomu, že Ježíš Kristus měl od Otce moc položit svůj život a opět si ho vzít.)
Ukažte následující citát staršího Jamese E. Talmage z Kvora Dvanácti apoštolů a požádejte některého studenta, aby ho přečetl:
„Přirozeným důsledkem [Ježíšova] nesmrtelného původu, jakožto Syna, který se narodil na zemi z nesmrtelného Otce, bylo to, že byl imunní vůči smrti, ledaže by se jí sám poddal. Ježíše Krista nemohli připravit o život, ledaže s tím souhlasil a svolil k tomu. Moc položit život Mu byla vrozená, stejně jako moc vzít na sebe zabité tělo v nesmrtelném stavu.“ (Jesus the Christ, 3rd ed. [1916], 418.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 26:53–54, a jiného studenta, aby přečetl Jana 19:10–11. Vyzvěte studenty, aby text sledovali a vyhledali mezi těmito dvěma pasážemi rozdíly.
-
K jaké pomoci měl podle záznamu v Matoušovi Ježíš Kristus přístup?
-
Co se dozvídáte z veršů v Janovi? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato pravda: Nikdo nemohl vzít Ježíši Kristu život; On smrt vytrpěl z vlastní vůle.)
-
Jestliže Ježíš mohl povolat na pomoc zástupy andělů, proč se podle vás nechal ukřižovat?
Požádejte některého studenta, aby přečetl 1. Nefiho 19:9.
-
Proč se Spasitel nechal ukřižovat?
Mohli byste ukázat tento citát staršího Alexandra B. Morrisona ze Sedmdesáti a požádat některého studenta, aby ho přečetl:
„Byla to Jeho láska ke všem Božím dětem, která Ježíše, jedinečného svou dokonalostí bez hříchu, vedla k tomu, aby sám sebe obětoval jako výkupné za hříchy druhých. … Toto tedy byl onen svrchovaný důvod, který Ježíše přivedl na zemi, aby ‚trpěl, krvácel a zemřel pro člověka‘. [„’Tis Sweet to Sing the Matchless Love“, Hymns, č. 176.] Přišel, … aby usmířil naše hříchy a aby tím, že bude pozdvižen na kříž, mohl k sobě přitáhnout všechny lidi (viz 3. Nefi 27:14).“ („Proto jsem na svět přišel“, Liahona, leden 2000, 29–30.)
Zdůrazněte, že Ježíš Kristus vytrpěl ukřižování z velké lásky ke svému Otci a také z lásky k nám. Poté se jich zeptejte:
-
Jak vám vědomí toho, že se Ježíš nechal ochotně ukřižovat díky lásce, kterou chová ke svému Otci a k nám, může pomáhat snášet těžkosti, kterým můžete čelit?
Matouš 27:46; Lukáš 23:34–46; Jan 19:26–30
Ježíš Kristus dokončil své poslání ve smrtelnosti
Abyste pomohli studentům lépe porozumět tomu, jak probíhala smrt ukřižováním, zvažte možnost podělit se o toto vysvětlení:
„Zdá se, že smrt ukřižováním v sobě obsahuje vše, co může být na bolesti a smrti děsivé a hrozné – závrať, křeče, žízeň, hladovění, nespavost, traumatická horečka, tetanus, zahanbení na veřejnosti, dlouhotrvající muka, trýznivé očekávání, odumírání neošetřených ran – to vše v tak intenzivní míře, že je to až na hranici toho, co vůbec může trpící člověk snést těsně předtím, než pocítí úlevu pocházející z bezvědomí. Nepřirozená pozice způsobovala bolest při každém pohybu; rozdrásané žíly a rozdrcené šlachy pulzovaly neutuchající bolestí; rány zanícené v důsledku okolního vlivu, které postupně napadla sněť; tepny – zejména v hlavě a v břichu – nateklé a stlačené městnající se krví; a zatímco každý druh utrpení postupně narůstal na intenzitě, přidávala se k tomu nesnesitelně svíravá bolest způsobená záchvaty žízně; přičemž všechny tyto tělesné komplikace způsobovaly vnitřní rozrušení a úzkost, což činilo vyhlídku samotné smrti – ano smrti, onoho strašlivého neznámého nepřítele, před jejímž přiblížením se člověk obvykle chvěje nejvíce – vyhlídkou na nádherné a dokonalé vysvobození.
K takové smrti byl Kristus odsouzen.“ (Frederic W. Farrar, The Life of Christ [1964], 641.)
Řekněte studentům, že Ježíš Kristus pronesl na kříži sedm výroků. Napište na tabuli následující odkazy na verše z písem (bez citátů v závorkách) a vyzvěte každého studenta, aby některé z nich vyhledal a zjistil, co Ježíš řekl:
Zatímco se studenti budou dělit o nalezené verše, pište je ve formě parafráze na tabuli vedle odpovídajících odkazů. Zeptejte se:
-
Co tyto věty prozrazují o Spasiteli a o tom, co zakusil na kříži?
-
Co měl Ježíš na mysli, když prohlásil: „Dokonánoť jest“? (Dokončil nekonečné utrpení, které Usmíření vyžadovalo. Mohli byste studentům zdůraznit, že Překlad Josepha Smitha, Matouš 27:54, uvádí: „Ježíš pak opět zvolav hlasem velikým, řekl: Otče, dokonánoť jest, tvá vůle se stala, a vypustil duši.“ [Viz také Matouš 27:50, poznámka pod čarou a v anglickém vydání Bible SPD.] Ježíš zemřel až poté, co věděl, že vykonal vše, co Otec chtěl, aby vykonal.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl následující citát staršího Jeffreyho R. Hollanda z Kvora Dvanácti apoštolů:
„Když pak bylo vše do posledního haléře splaceno, když Kristovo odhodlání být věrný bylo očividné i naprosto nezlomné, bylo konečně a milosrdně ‚dokonáno‘. [Viz Jan 19:30.] Navzdory vší pravděpodobnosti, a aniž by Mu kdo pomáhal či Ho podporoval, Ježíš Nazaretský, žijící Syn živého Boha, nastolil fyzický život tam, kde vládla smrt, a přinesl radostné, duchovní vykoupení z hříchu, pekelné temnoty a zoufalství. S vírou v Boha věděl, že Bůh je nablízku, a mohl vítězně prohlásit: ‚Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého.‘ [Lukáš 23:46.]“ („Nikdo nebyl s Ním“, Liahona, květen 2009, 88.)
Požádejte dalšího studenta, aby přečetl tento citát staršího Roberta D. Halese z Kvora Dvanácti apoštolů:
„Ježíš se rozhodl, že nebude uvolněn z tohoto světa, dokud nevytrvá do konce a nedokončí poslání, jež byl poslán uskutečnit pro lidstvo. Na kříži na Kalvárii svěřil Ježíš svého ducha Otci s jednoduchými slovy: ‚Dokonánoť jest.‘ (Jan 19:30.) Protože vytrval do konce, byl uvolněn ze smrtelnosti.
I my musíme vytrvat do konce.“ („Smlouva křtu: Být v království a z království“, Liahona, leden 2001, 6.)
-
Čemu nám tito dva apoštolové pomáhají porozumět ohledně toho, co měl Ježíš na mysli, když prohlásil: „Dokonánoť jest“? (Poté, co studenti odpovědí, zvažte možnost napsat na tabuli tuto pravdu: Ježíš Kristus věrně dokončil vše, co Mu Nebeský Otec přikázal ve smrtelnosti vykonat.)
-
Jak by nám během obtížného období mohlo pomoci pamatovat na to, čemu Spasitel čelil a co věrně snášel, aby naplnil své poslání ve smrtelnosti?
-
Jak vám může pamatování na Ježíšův příklad pomoci dosáhnout toho, k čemu jste se narodili?
-
Jak můžeme projevovat vděčnost za všechno to, co pro nás Spasitel vytrpěl? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato zásada: Vděčnost za Spasitelovo utrpení na kříži projevujeme tím, že následujeme Jeho příklad věrného vytrvání do konce.)
Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, zda by se mohli na sociálních sítích podělit o své pocity týkající se Spasitele a o to, k čemu se zavázali, aby zůstali těmto pocitům věrní.
Četba pro studenty
-
Matouš 27:26–54; Lukáš 23:34–46; Jan 10:11–18; 19:10–11, 19–37; 1. Nefi 19:9.
-
Jeffrey R. Holland, „Nikdo nebyl s Ním“, Liahona, květen 2009, 86–88.