Pomocné sdružení: Božsky zorganizované pro dobro Svatých

Pomocné sdružení bylo ustaveno božskou pravomocí, aby poskytovalo útěchu těm, kteří ji potřebují, a aby podporovalo duchovní blaho žen Sionu.

Ze života Josepha F. Smitha

President Joseph F. Smith hovořil o Pomocném sdružení jako o „božsky učiněném, božsky oprávněném, božsky ustaveném, božsky ustanoveném Bohem“.¹ Účastnil se mnoha oslav a zvláštních příležitostí Pomocného sdružení a s láskou a obdivem hovořil o práci žen. 17. března 1892 slavilo Pomocné sdružení na shromážděních stříbrného výročí padesát let od svého založení. V Tabernaclu v Salt Lake City a v odbočkách, sborech a kůlech po celé Církvi úřednice Pomocného sdružení a vedoucí kněžství vzdávali poctu založení Pomocného sdružení a mnohaleté službě poskytované ženami Církve.

Tato shromáždění po celém světě byla poučena, aby se připojila k simultánnímu pronesení modlitby. President Joseph F. Smith, tehdy rádce presidenta Wilforda Woodruffa, pronesl v Tabernaclu zvláštní modlitbu chvály a díkůvzdání: „Ty jsi nám dal stupeň světla, které způsobilo, že se naše srdce raduje a pomáhá nám, abychom Ti sloužili… Ty jsi nám dal touhu utvrdit na zemi tvou Církev a usilovat o spravedlivost,“ řekl. „Žehnej… členkám Pomocného sdružení na celé zemi, v Sionu i v cizích zemích, na ostrovech mořských, a kdekoli se shromaždují… Buď s nimi svým duchem, abys jim žehnal a abys dal, aby se jejich srdce před tebou radovalo.“²

Učení Josepha F. Smitha

Pomocné sdružení je ustaveno Bohem.

Jak mocnou, jak velkou a vlivnou organizací je organizace Pomocného sdružení Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, a jaké zodpovědnosti na něm spočívají!³

Na světě neexistuje žádná jiná organizace žen, která by stála na stejně vysokém základu božské pravomoci, jako tato organizace. Jiné organizace byly vytvořeny muži nebo ženami… Tato organizace byla božsky vytvořena, božsky oprávněna, božsky ustavena, božsky ustanovena Bohem, aby sloužila pro spásu duší žen i mužů. Neexistuje tedy žádná organizace, která by se s ní mohla srovnávat, která by s ní mohla být srovnávána, která by kdy mohla zaujmout stejné postavení a platformu, již může zaujímat ona, pokud Pán nezorganizuje jinou. A pokud tak učiní, bude to skrze postupy kněžství, téhož kněžství a týmiž postupy kněžství, skrze něž byla zorganizována ona, a žádným jiným způsobem.⁴

Ženy mohou organizovat kluby a mohou organizovat společnosti a mohou schvalovat stanovy, navrhovat články smlouvy a zakládat pravidla pro své vedení a všechny tyto věci. Nezapomínejte na to, že nic z toho nelze srovnat s řádně zorganizovaným Pomocným sdružením sboru Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů… Vy nemáte být vedeny ženami světa; vy máte vést svět a zejména vést ženy světa ve všem, co je chvályhodné, ve všem, co je božské, ve všem, co povznáší a očišťuje děti lidské… Učiňte [Pomocné sdružení] prvním, učiňte ho nejpřednějším, učiňte ho nejvyšším, nejlepším a nejhlubším ze všech organizací, které na světě existují. Jste povolány hlasem proroka Božího, abyste tak učinily, abyste byly na nejpřednějších místech, abyste byly největšími a nejlepšími, nejčistšími a nejoddanějšími tomu, co je správné, a vaší povinností je těšit se ze svých výsad a získat vše, co patří k vašemu povolání a co máte zdědit od Pána, a Jeho dary.⁵

Pomocné sdružení má pečovat o potřebné, utěšovat a osvěcovat.

Věřím, že naše Pomocné sdružení koná mezi lidmi velkolepé dílo… Je základní organizací pro dobro Izraele, pro blaho sester, matek a dcer Sionu.⁶

Jedno nebo dvě slova ve vztahu k Pomocnému sdružení. Je to organizace, která byla zřízena prorokem Josephem Smithem. Je tedy nejstarší pomocnou organizací Církve, a je nejdůležitější. Nezabývá se pouze nezbytnostmi chudých, nemocných a potřebných, ale částí jeho povinností – a také větší částí – je dohlížet na duchovní blaho a spasení matek a dcer Sionu; dbát, aby žádná nebyla zanedbávána, ale aby všechny byly ochraňovány před neštěstím, nouzí, mocí temnoty a zly, které je ve světě ohrožují. Povinností Pomocných sdružení je dohlížet na duchovní blaho sebe samých a všech ženských členů Církve.⁷

Kde na zemi máme hledat dobro, ducha pravdy, upřímnost, božskou lásku, snášenlivost a trpělivost a odpuštění a vytrvalost a pravou lásku a každou jinou požehnanou věc, pokud je nehledáme v organizacích, které rozvíjejí matky a dcery Sionu? Jakou moc, milované sestry, máte při konání svých povinností, při vykonávání svého povolání jako anděla milosrdenství pro trpící a utiskované a zničené, pro chybující a slabé a prosící, moc, kterou máte a kterou můžete vládnout mezi lidem Božím a mezi jakýmikoli lidmi, s nimiž vám může být dovoleno se stýkat!

Kdekoli je potřeba útěchy, je tato organizace založena, nebo je nablízku a je připravena poskytnout potřebnou útěchu. Kdekoli je nemoc, tam je tato organizace ve svých odbočkách, svých rozmanitých organizacích, aby posloužila tím, čeho je zapotřebí. Kdekoli je nedostatek poznání zásad života, zásad spravedlivého žití, zásad správného žití, tato organizace je nablízku, aby dodala inteligenci, aby osvítila a poučila příkladem, stejně jako poučkou, ty, kteří takovou pomoc a takovou podporu potřebují.

Kdekoli je nevědomost nebo alespoň nedostatek porozumění ve vztahu k rodině, povinnostem rodiny, ve vztahu k závazkům, které mají existovat a které mezi manželem a manželkou a rodiči a dětmi spravedlivě existují, tam tato organizace existuje nebo je nablízku a skrze přirozené nadání a inspiraci, která k této organizaci patří, je připravena a hotova udělit poučení ohledně těchto důležitých povinností. Kde je mladá matka, která nemá zkušenosti s výchovou dítěte a péčí o ně, nebo s tím, jak učinit svůj domov příjemným a atraktivním a žádoucím pro sebe i pro svého manžela, tam tato organizace existuje, v určité části své organizace, aby této mladé matce dodala poučení a pomohla jí konat její povinnosti, a konat je dobře. A kdekoli je nedostatek zkušeností s podáváním přirozeného, výživného a vhodného jídla dětem, nebo kde je nezbytné dětem podat vhodné duchovní poučení a duchovní stravu, tam jsou ve velkých organizacích Pomocného sdružení žen Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů a organizacích matek a dcer Sionu ty, jež jsou vybaveny takové poučení poskytnout.⁸

Vyhledávejte potřebné pilněji než kdy dříve… Obáváme se, že existují takoví, kteří mohou tiše trpět potřebou pomocné ruky. Máte zodpovědnost nejprve za ty, kteří jsou ve vaší lokalitě. Pamatujte na staré a na péči o sirotky a vdovy.⁹

Nedávno jsem měl výsadu navštívit jednu naši osadu ve vzdáleném kůlu Sionu, kde v té době bylo mnoho nemocných, a ačkoli jsme po mnoho dnů cestovali a do osady jsme dorazili pozdě v noci, byli jsme požádáni, abychom některé nemocné šli s presidentem navštívit. Našli jsme jednu ubohou sestru ležící ve velmi kritickém stavu na lůžku. Její ubohý manžel seděl u jejího lůžka téměř bez sebe nad hroznou nemocí své ženy, jež byla matkou většího počtu malých dětí, které se shlukly okolo. Zdálo se, že rodina je ve velmi zbědovaném stavu.

Brzy do domu vstoupila krásná postarší žena a přinesla s sebou košík s výživným jídlem a nějakými dobrotami pro postiženou rodinu. Na svůj dotaz jsme dostali odpověď, že byla pověřena Pomocným sdružením sboru, aby přes noc bděla nad nemocnou ženou a pomáhala jí. Byla připravena dohlédnout na malé děti, postarat se, aby byly řádně umyté a nakrmené a uložené ke spánku; uklidit dům a učinit pro postiženou ženu a její rodinu vše tak pohodlným, jak jen to je možné. Dozvěděli jsme se také, že další dobrá sestra bude pověřena, aby jí pomohla druhý den; a tak dále, den za dnem tato ubohá, postižená rodina obdržela nejněžnější péči a pozornost od sester Pomocného sdružení, dokud se opět nevrátilo zdraví, aby ulevilo nemocné od jejího utrpení.

Také jsme se dozvěděli, že toto Pomocné sdružení bylo zorganizováno a vycvičeno tak, aby se všem nemocným v osadě dostávalo podobné pomoci a služby pro jejich útěchu a úlevu. Nikdy předtím jsem neviděl tak jasně ztělesněnou užitečnost a krásu této velké organizace, jako jsme jí byli svědky zde, a myslel jsem na to, jak milosrdné bylo, že Pán inspiroval proroka Josepha Smitha, aby v Církvi založil takovou organizaci.¹⁰

Sestry Pomocného sdružení se mají snažit budovat víru a duchovní sílu v sobě samých i v těch, kterým slouží.

Kdo může vylíčit rozsah dobra, kterého může být dosaženo uprostřed Svatých prostřednictvím dobře zorganizovaného a důkladně vycvičeného Pomocného sdružení nejenom v časném smyslu, ale také z hlediska duchovního. Tato práce je dobročinná a pravděpodobně neexistuje mocnější nebo dalekosáhlejší vliv, než dobře směrovaná dobročinnost, k získání důvěry a lásky našich spolubližních. A když jsme získali jejich důvěru skrze prosté skutky milosrdenství, jsou otevřeny dveře, abychom si získali jejich duši a vedli ji k vyšším úrovním víry a duchovní znamenitosti; a koneckonců duchovní část má větší hodnotu než pouze časná…

Z dlouhodobé perspektivy je lepší strádat nebo dokonce zemřít nedostatkem časné potravy, než být ochuzen o intelektuální a duchovní poznání, které je nezbytné pro zajištění daru věčného života, který je největším darem Božím, a zahynout kvůli jeho nedostatku. Mít poznání zásad věčné pravdy je pro mne více než potrava nebo oblečení. Nicméně potřebujeme jak časnou, tak duchovní potravu a Bůh to tak ustanovil, aby obě byly snadno k dosažení pro celé lidstvo, za podmínky, že budou zachovávat Jeho zákony a žít s nimi v souladu.

Výsadou pracovnice v Pomocném sdružení je vzít maličké od jejich dětství a pomáhat jim, aby se učili být čestnými a ctnostnými, aby věřili v Boha, Věčného Otce, a v božské poslání Jeho Syna; a poučovat matky a učit je, aby tímto způsobem vychovávaly své maličké. To je důležitá povinnost, dokonce důležitější, je-li to možné, než prostá služba časným potřebám, která vám, mé sestry, připadla. Vskutku neexistuje žádná hranice vašich výsad nebo privilegia činit dobro jakkoli a kdekoli, kde to může být ve vaší moci.¹¹

Práce Pomocného sdružení se z velké míry týká materiálních věcí života, časných nezbytností lidu Církve, a přesto vliv jejich snah může dosáhnout daleko za smrtelnost, když ovlivňují duchovní růst, stejně jako časné potřeby… Součástí vaší povinnosti je vyhledávat děti bez otce a bezmocné, nejenom pokud se týče jejich časných potřeb, ale v přímém vztahu k jejich duševnímu a duchovnímu rozvoji. Vskutku máte být matkami těch, které jsou bez matky, a pomocnicemi těch, kteří jsou bez pomoci. Ve všech těchto dobrých skutcích stojí Církev za vámi, aby vám pomáhala.¹²

Většími věcmi jsou ty duchovní, ty, které posilují víru mužů a žen, ty, které dávají světlo a inteligenci a moc odolávat zlu a pokušení ke zlu, moc rozlišovat prolhanost lidí a chytrost a oklamávání, pomocí něhož číhají v záloze, aby podváděli. Tato inteligence, toto duchovní poznání, duchovní inteligence, která vám umožní rozlišovat mezi pravdou a omylem a mezi světlem a temnotou a dobrem a zlem, to je ta velká věc, o niž máme usilovat a již máme získávat.¹³

Pomyslete na tetu Em [Emmeline B. Wellsová, generální presidentka Pomocného sdružení]… která přišla do Církve, když byla malou holčičkou, prošla zkouškami a utrpením a zklamáním a všemi druhy úzkosti a starostí charakterizujícími život raných Svatých posledních dnů, jejich exodus z Missouri a z Nauvoo do údolí hor, přes pouště, kde nebylo nic, na čem by spočinula jejich noha, a nic, na co by složili hlavu. Byla sklíčená? Byla moje matka sklíčená? Byla teta Vilate Kimballová sklíčená?

Ne; ony považovaly všechny tyto věci za marné a bezcenné v porovnání se světlem, které si nesly v duši pro Boha a Jeho pravdu.

Mohli byste některou z těchto žen odvrátit od jejího přesvědčení o Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů? Mohli byste jim zatemnit mysl ohledně poslání proroka Josepha Smitha? Mohli byste je zaslepit ohledně božského poslání Ježíše Krista, Syna Božího? Ne, nikdy by se vám to nepodařilo! Proč? Protože ony to věděly. Bůh jim to zjevil, a ony tomu porozuměly, a žádná moc na zemi by je nemohla odvrátit od toho, o čem věděly, že je pravdivé. Smrt pro ně nebyla ničím. Těžkosti nebyly ničím. Chlad nebo déšť nebo horko pro ně nebyly ničím. Vše, co pociťovaly a znaly a po čem toužily, byl triumf království Božího a pravda, kterou jim Pán dal.

Kde asi jsou tyto ženy nyní? Některé z nich máme zde, díky Bohu, mnohé z nich. Máme zde ale některé z nich, které nejsou opravdové… Podívejte se hluboko do jejich života, jejich srdce a jejich zvyků a postupů v jejich domově, a ony nejsou těmi, které hledáme, nejsou tím, co evangelium učiní z mužů nebo žen, kteří přijímají evangelium a žijí podle něj, protože ony samy evangelium neznají, ani podle něj nežijí. Přesto si na první pohled pomyslíte, že to vše v sobě mají, že vlastní veškeré světlo a veškerou víru a veškeré poznání; ale není to tam – není to tam. Když ženy, stejně jako muži, ustanou volat k Bohu v modlitbě, něčeho se nedostává… Nemají stabilitu, nemají víru, nemají v duši lásku, kterou by měli mít.¹⁴

Slovo a zákon Boží jsou stejně důležité pro ženy, které dojdou k moudrým závěrům, jako pro muže; a ženy mají studovat a zvažovat problémy tohoto velkého díla posledních dnů z hlediska Božích zjevení a tak, jak mohou být puzeny jeho Duchem, jehož obdržení skrze upřímnou a od srdce jdoucí modlitbu je jejich právem.¹⁵

Pracujme pro časné blaho a pro duchovní blaho Církve a pracujme s ještě větším úsilím pro duchovní povznesení a duchovní prospívání a duchovní život a spasení Církve.¹⁶

Pomocné sdružení není nezávislé na kněžství Syna Božího.

Naše sestry zapojené do práce Pomocného sdružení… mají naši úctu, naši plnou důvěru; požehnání Pána je budou provázet. Činil tak v minulosti a bude jim žehnat i nadále, pokud budou i nadále podporovat kněžství Boží, které bylo umístěno na zem, aby vedlo Církev a aby radilo v záležitostech království Božího.¹⁷

Chci říci… Pomocnému sdružení… a všem zbylým organizacím v Církvi, že žádná z nich není nezávislá na kněžství Syna Božího, že žádná z nich nemůže ani na okamžik existovat a být přijímána Pánem, když se vzdalují od hlasu a rady těch, již jsou nositeli kněžství a předsedají jim. Jsou podřízeni mocem a pravomoci Církve a nejsou na nich nezávislí; ani nemohou ve svých organizacích používat jakákoli práva nezávisle na kněžství a na Církvi.¹⁸

Z hloubi své duše mám pro všechny tyto dobré ženy, které jsou zapojeny v této ušlechtilé věci, jen jednu touhu, a to, Bůh jim žehnej, zachovej jejich život, pomoz jim být pevnými a věrnými v jejich bezúhonnosti vůči věci Sionu; a pomoz jim, aby v duši pociťovaly, že v celestiálním království neexistuje nic, čemu má být dávána přednost před Církví Ježíše Krista Svatých posledních dnů a nic lepšího než Církev. Církev vlastní Boží moc, spravedlivost, pravdu a božskou pravomoc činit jeho vůli na zemi.¹⁹

Doporučení ke studiu

Jakou pravomocí bylo zorganizováno Pomocné sdružení? Jak vědomost o tom, že Pomocné sdružení bylo božsky ustaveno, pomáhá sestrám plnit jejich zodpovědnosti? Jak tato vědomost pomáhá nositelům kněžství, aby Pomocné sdružení podporovali?
Jak mohou sestry z Pomocného sdružení „vést ženy světa“ ve všem, co je chvályhodné, povznášející a očišťující? (Viz také Články víry 1:13.)
Jak mohou sestry z Pomocného sdružení plnit „povolání jako anděla milosrdenství pro trpící a utiskované“? Jak můžeme být vedeny k těm, kteří „tiše trpí“?
Jak může Pomocné sdružení poskytovat útěchu jako organizace? Jak může učit zásadám správného života? Jak to může prohloubit porozumění žen jejich rodinným zodpovědnostem?
Proč jsou duchovní věci větší věcí? Jak „dobře směrovaná dobročinnost“ a „prosté skutky milosrdenství“ mohou pomáhat vést duše k „vyšším úrovním víry a duchovní znamenitosti“?
Co z toho, co je v této kapitole napsáno o sestrách z Pomocného sdružení, na vás zvlášť působí?
Jak je Pomocné sdružení požehnáno skrze vedení kněžství?
Jak vám „ušlechtilá věc“ Pomocného sdružení požehnala život?