1 A nyní, Jákob tehdy promlouval k mému lidu mnohem více věcí; nicméně pouze toto jsem nechal zapsati, neboť to, co jsem napsal, mi postačuje.

2 A nyní já, Nefi, píši více slov Izaiášových, neboť duše má se těší ze slov jeho. Neboť vztáhnu slova jeho na lid svůj a vyšlu je ke všem dětem svým, neboť on vpravdě viděl Vykupitele mého, stejně jako jsem ho viděl já.

3 A můj bratr Jákob ho také viděl, jako jsem ho viděl já; pročež vyšlu slova jejich k dětem svým, abych jim dokázal, že slova má jsou pravdivá. Pročež, slovy tří, pravil Bůh, utvrdím slovo svoje. Nicméně Bůh posílá více svědků a dokazuje všechna slova svá.

4 Vizte, duši mou těší dokazovati lidu mému pravdu o příchodu Krista; neboť k tomuto účelu byl dán zákon Mojžíšův; a vše, co bylo Bohem dáno od počátku světa člověku, je symbolem jeho.

5 A duše má se také těší ze smluv Páně, které učinil s otci našimi; ano, duše má se těší z milosti jeho a ze spravedlnosti jeho a moci a milosrdenství ve velikém a věčném plánu vysvobození od smrti.

6 A duši mou těší dokazovati lidu mému, že pokud by Kristus nepřišel, všichni lidé by museli zahynouti.

7 Neboť kdyby nebylo Krista, nebylo by Boha; a kdyby nebylo Boha, nejsme my, neboť by nemohlo býti žádného stvoření. Ale Bůh jest a on jest Kristus a přijde v plnosti svého vlastního času.

8 A nyní, píši několik slov Izaiášových, aby každý, kdo z mého lidu uvidí tato slova, mohl pozdvihnouti srdce své a radovati se ohledně všech lidí. Nyní, toto jsou ta slova a vy je můžete vztahovati na sebe a na všechny lidi.