1 A stalo se za dnů Achasových, syna Jotamova, syna Uziášova, krále judského, že Rezin, král syrský, a Pekach, syn Romeliášův, král izraelský, vyšli k Jeruzalému, aby proti němu válčili, ale nemohli ho přemoci.

2 A bylo řečeno domu Davidovu: Syrie se spolčila s Efraimem. A srdce jeho se pohnulo, i srdce lidu jeho, jako se stromy v lese pohybují větrem.

3 Pak pravil Pán Izaiášovi: Vyjdi nyní vstříc Achasovi, ty a Sear Jašub, syn tvůj, na konec struhy hořejšího rybníka, na silnici valchářova pole;

4 A řekni mu: Měj se na pozoru a ztiš se; neboj se a srdce tvé ať neumdlévá pro tyto konce čadících loučí, pro prudký hněv Rezinův a Syrie a syna Romeliášova.

5 Protože Syrie, Efraim a syn Romeliášův ukuli zlou radu proti tobě řkouce:

6 Táhněme proti Judovi a sužujme ho a učiňme pro sebe do něj průlom a ustavme si uprostřed něj krále, ano, syna Tabealova.

7 Tak praví Pán Bůh: Nebude tomu tak, ani se tak nestane.

8 Neboť hlavou Syrie je Damašek a hlavou Damašku Rezin; a během šedesáti pěti let bude Efraim zlomen, takže nebude lidem.

9 A hlavou Efraima je Samaří a hlavou Samaří je Romeliášův syn. Nebudete-li věřiti, zajisté neobstojíte.

10 Ba co více, Pán promluvil opět k Achasovi řka:

11 Požádej o znamení Pána, Boha svého; požádej o ně buď v hloubkách, nebo ve výšinách nahoře.

12 Ale Achas pravil: Nepožádám, ani nebudu pokoušeti Pána.

13 A on pravil: Slyš nyní, ó dome Davidův; je ti málo zkoušeti trpělivost lidí, ale ty budeš zkoušeti trpělivost i Boha mého?

14 Proto sám Pán ti dá znamení – Viz, panna počne a porodí syna a nazve jméno jeho Immanuel.

15 Máslo a med bude jísti, aby uměl odmítnouti zlo a zvoliti dobro.

16 Neboť nežli dítě bude uměti odmítnouti zlo a zvoliti dobro, země, kterou nenávidíš, bude opuštěna oběma svými králi.

17 Pán přivede krále assyrského na tebe a na lid tvůj a na dům otce tvého dny, jakých nebylo ode dne, kdy Efraim opustil Judu.

18 A stane se v onen den, že Pán zahvízdne na mouchu, která je i v té nejzazší části Egypta, a na včelu, která je v zemi assyrské.

19 A ony přijdou a všechny spočinou v pustých údolích a ve skalních štěrbinách a na všem trní a na všech keřích.

20 V tentýž den Pán oholí břitvou najatou těmi za řekou, králem assyrským, hlavu a chlupy nohou; a také vyholí bradu.

21 A stane se v onen den, že muž bude krmiti kravku a dvě ovce;

22 A stane se, pro hojnost mléka, které dávají, že on máslo jísti bude; neboť máslo a med bude jísti každý, kdo zůstane v zemi.

23 A stane se v onen den, že každé místo, kde bylo tisíc vinných kmenů za tisíc stříbrných, bude pro bodláčí a trní.

24 Se šípy a s luky tudy lidé projdou, protože celá země se stane bodláčím a trním.

25 A na všechny pahorky, které budou okopávány motykou, nepřijde strach z bodláčí a z trní; ale budou pro vyslání býků a šlapání bravem.