1 A nyní vizte, pravím vám, že máte v těchto věcech hledati. Ano, přikázání dávám vám, abyste v těchto věcech hledali pilně, neboť veliká jsou slova Izaiášova.

2 Neboť on zajisté promlouval o všech věcech týkajících se lidu mého, jenž je z domu Izraele; tudíž musí nezbytně býti, že musí mluviti i k pohanům.

3 A všechny věci, které promlouval, byly a budou, vpravdě podle slov, jež pravil.

4 Tudíž dbejte slov mých; zapište věci, jež jsem vám pověděl; a podle času a vůle Otcovy dojdou k pohanům.

5 A každý, kdo bude poslouchati slova moje a bude činiti pokání a bude pokřtěn, bude spasen. Hledejte v prorocích, neboť jsou mnozí, kteří svědčí o těchto věcech.

6 A nyní, stalo se, že když Ježíš pravil tato slova, opět k nim promluvil poté, co jim vyložil všechna písma, která obdrželi, a pravil jim: Vizte, další písma, která jste nezapsali, bych chtěl, abyste zapsali.

7 A stalo se, že pravil Nefimu: Přines záznam, který vedete.

8 A když Nefi záznamy přinesl a položil je před něho, on na ně pohlédl a pravil:

9 Vpravdě pravím vám, přikázal jsem služebníku svému Samuelovi, Lamanitovi, aby svědčil tomuto lidu, že onoho dne, kdy Otec ve mně oslaví jméno své, bude mnoho svatých, kteří vstanou z mrtvých a ukáží se mnohým a budou jim sloužiti. A pravil jim: A nebylo tomu tak?

10 A jeho učedníci mu odpověděli a pravili: Ano, Pane, Samuel prorokoval podle slov tvých a všechna se naplnila.

11 A Ježíš jim pravil: Proč jste tedy nezapsali tuto věc, že mnoho svatých vstalo a ukázalo se mnohým a sloužilo jim?

12 A stalo se, že Nefi se rozpomněl, že tato věc nebyla zapsána.

13 A stalo se, že Ježíš přikázal, aby zapsána byla; tudíž byla zapsána tak, jak přikázal.

14 A nyní, stalo se, že když Ježíš vyložil všechna písma vcelku, která zapsali, přikázal jim, aby učili věcem, které jim vyložil.