1 Nyní, poté, co Alma pravil tato slova, vyslali k němu přejíce si zvěděti, zda mají věřiti v jednoho Boha, aby mohli dosáhnouti tohoto ovoce, o němž promlouval, neboli jak mají zasaditi seménko neboli slovo, o němž promlouval, které, jak pravil, musí býti zasazeno v srdce jejich; neboli jak mají začíti uplatňovati víru svoji.

2 A Alma jim pravil: Vizte, pravili jste, že nemůžete uctívati svého Boha, protože jste byli vypuzeni ze synagog svých. Ale vizte, pravím vám, domníváte-li se, že nemůžete uctívati Boha, velice se mýlíte a měli byste zkoumati písma; domníváte-li se, že vás učila tomuto, nerozumíte jim.

3 Vzpomínáte si, že jste četli, co pravil Zenos, prorok za stara, o modlitbě neboli o uctívání?

4 Neboť on pravil: Milosrdný jsi, ó Bože, neboť jsi vyslyšel modlitbu mou, dokonce i když jsem byl v pustině; ano, byl jsi milosrdný, když jsem se modlil za ty, kteří byli nepřáteli mými, a ty jsi je obrátil ke mně.

5 Ano, ó Bože, a byl jsi ke mně milosrdný, když jsem volal k tobě na poli svém; když jsem volal k tobě v modlitbě své, a ty jsi mne vyslyšel.

6 A opět, ó Bože, když jsem se uchýlil do domu svého, ty jsi mne vyslyšel v modlitbě mé.

7 A když jsem se uchýlil do komůrky své, ó Pane, a modlil jsem se k tobě, ty jsi mne vyslyšel.

8 Ano, ty jsi milosrdný k dětem svým, když volají k tobě, aby byly vyslyšeny tebou, a ne lidmi, a ty je vyslyšíš.

9 Ano, ó Bože, ty jsi byl milosrdný ke mně a vyslyšel jsi volání mé uprostřed shromáždění svých.

10 Ano, a také jsi mne vyslyšel, když jsem byl vypuzen a nepřátelé moji mnou pohrdali; ano, ty jsi vyslyšel volání mé a rozhněval ses na nepřátele mé a navštívil jsi je v hněvu svém rychlým zničením.

11 A vyslyšel jsi mne pro strasti mé a pro upřímnost mou; a to pro Syna svého jsi byl ke mně tak milosrdný, tudíž budu k tobě volati ve všech strastech svých, neboť v tobě je radost má; neboť ty jsi odvrátil soudy své ode mne pro Syna svého.

12 A nyní, Alma jim pravil: Věříte oněm písmům, jež byla napsána těmi za stara?

13 Vizte, věříte-li, musíte věřiti tomu, co pravil Zenos; neboť vizte, on pravil: Ty jsi odvrátil soudy své pro Syna svého.

14 Nyní vizte, bratří moji, zeptal bych se, zda jste četli písma? Jestliže jste je četli, jak můžete nevěřiti v Syna Božího?

15 Neboť není psáno, že pouze Zenos promlouval o těchto věcech, ale také Zenok promlouval o těchto věcech –

16 Neboť vizte, on pravil: Ty se hněváš, ó Pane, na tyto lidi, protože nechtějí chápati milosrdenství tvá, jež jsi jim udělil pro Syna svého.

17 A nyní, bratří moji, vidíte, že i druhý prorok za stara svědčil o Synu Božím, a protože lid nechtěl rozuměti jeho slovům, ukamenovali ho k smrti.

18 Ale vizte, to není vše; tito nejsou jediní, kteří promlouvali o Synu Božím.

19 Vizte, promlouval o něm Mojžíš; ano, a vizte, v pustině byl pozvednut předobraz, aby každý, kdo na něj pohlédne, mohl žíti. A mnozí pohlédli a žili.

20 Ale málo jich rozumělo významu oněch věcí, a to pro tvrdost srdce svého. Ale bylo mnoho těch, kteří byli tak zatvrzelí, že nechtěli pohlédnouti, tudíž zahynuli. Nyní, nechtěli pohlédnouti proto, že nevěřili, že je to uzdraví.

21 Ó bratří moji, kdybyste mohli býti uzdraveni pouhým pohlédnutím, abyste byli uzdraveni, což byste rychle nepohlédli, anebo byste raději zatvrzovali srdce své v nevíře a byli nedbalí, takže byste nepohlédli, abyste zahynuli?

22 Pokud ano, přijde na vás běda; ale pokud ne, pak pohlédněte a začněte věřiti v Syna Božího, že přijde, aby vykoupil lid svůj, a že bude trpěti a zemře, aby usmířil hříchy jejich; a že opět vstane z mrtvých, což uskuteční vzkříšení, takže všichni lidé stanou před ním, aby byli souzeni posledního a soudného dne podle skutků svých.

23 A nyní, bratří moji, přeji si, abyste si zasadili toto slovo do srdce svého, a jak počne bobtnati, pak ho vyživujte vírou svou. A vizte, stane se stromem, který ve vás vyroste k věčnému životu. A pak nechť vám Bůh dá, aby břemena vaše byla lehká skrze radost ze Syna jeho. A vpravdě toto vše můžete činiti, chcete-li. Amen.