1 Nyní, synu můj, zde je ještě něco, co bych ti chtěl říci; neboť cítím, že si tvá mysl dělá starosti ohledně vzkříšení mrtvých.

2 Viz, pravím ti, že není žádného vzkříšení – neboli, řekl bych, jinými slovy, že toto smrtelné si neoděje nesmrtelnost, tato porušitelnost si neoděje neporušitelnost – až do doby po příchodu Krista.

3 Viz, on uskutečňuje vzkříšení mrtvých. Ale viz, synu můj, vzkříšení ještě není. Nyní, odhalím ti tajemství; nicméně je mnoho tajemství, která jsou utajena, takže je nezná nikdo kromě Boha samotného. Ale ukáži ti něco, nač jsem se pilně tázal Boha, abych mohl zvěděti – a to o vzkříšení.

4 Viz, je určena doba, kdy všichni vyjdou z mrtvých. Nyní, kdy ta doba přijde, nikdo neví; ale Bůh zná tu dobu, která je určena.

5 Nyní, zda bude jedna doba nebo druhá doba nebo třetí doba, kdy lidé vyjdou z mrtvých, na tom nezáleží; neboť Bůh zná všechny tyto věci; a mně postačí věděti, že tomu tak je – že je určena doba, kdy všichni vstanou z mrtvých.

6 Nyní, mezi dobou smrti a dobou vzkříšení musí nezbytně býti prostor.

7 A nyní bych se zeptal, co se děje s dušemi lidí od této doby smrti do doby určené ke vzkříšení?

8 Nyní, zda je pro lidi určena více nežli jedna doba, kdy povstanou, na tom nezáleží; neboť všichni neumírají najednou, a na tom nezáleží; u Boha je vše jako jeden den a čas je měřen pouze lidem.

9 Tudíž, lidem je určena doba, kdy vstanou z mrtvých; a mezi časem smrti a vzkříšením je prostor. A nyní, ohledně onoho prostoru času, co se děje s dušemi lidí, to je ta věc, na kterou jsem se pilně tázal Pána, abych zvěděl; a to je ta věc, kterou vím.

10 A až přijde doba, kdy všichni vstanou, pak poznají, že Bůh zná veškeré lhůty, které jsou člověku určeny.

11 Nyní, ohledně stavu duše mezi smrtí a vzkříšením – Viz, anděl mi oznámil, že duchové všech lidí, jakmile odejdou z tohoto smrtelného těla, ano, duchové všech lidí, ať jsou dobří nebo zlí, jsou dovedeni domů k tomu Bohu, který jim dal život.

12 A pak, stane se, že duchové těch, kteří jsou spravedliví, jsou přijati do stavu štěstí, který se nazývá ráj, do stavu odpočinutí, do stavu pokoje, kde budou odpočívati ode všech trápení svých a ode všech starostí a smutku.

13 A pak, stane se, že duchové zlovolných, ano, kteří jsou zlí – neboť viz, nemají žádný díl ani část Ducha Páně; neboť viz, oni si volili raději zlé skutky nežli dobré; tudíž do nich vstoupil duch ďáblův a zmocnil se jejich domu – a tito budou vyvrženi do zevní temnoty; a tam bude pláč a nářek a skřípění zubů, a to pro jejich vlastní nepravost, protože jsou vedeni jako zajatí vůlí ďáblovou.

14 Nyní, toto je stav duší zlovolných, ano, v temnotě, a stav strašného, děsivého očekávání ohnivého rozhořčení hněvu Božího vůči nim; tak zůstávají v tomto stavu, stejně jako spravedliví v ráji, až do doby svého vzkříšení.

15 Nyní, jsou někteří, kteří to chápou tak, že tento stav štěstí a tento stav bídy duše před vzkříšením je první vzkříšení. Ano, připouštím, že to může býti nazváno vzkříšením, ono pozvednutí ducha nebo duše a jejich vydání štěstí, nebo bídě podle slov, která byla řečena.

16 A viz, opět bylo řečeno, že je první vzkříšení, vzkříšení všech těch, kteří byli nebo kteří jsou nebo kteří budou až do vzkříšení Kristova z mrtvých.

17 Nyní, nedomníváme se, že toto první vzkříšení, o němž se takto praví, může býti oním vzkříšením duší a jejich vydáním štěstí nebo bídě. Nemůžeš se domnívati, že to je to, co to znamená.

18 Viz, pravím ti: Nikoli; ale to znamená opětné spojení duše s tělem, těch od dnů Adamových až do vzkříšení Kristova.

19 Nyní, zda duše a těla těch, o nichž bylo promlouváno, budou všechny opětně spojeny najednou, zlovolných a také spravedlivých, to nepravím; nechť postačí, že pravím, že všichni vyjdou; neboli jinými slovy jejich vzkříšení nastane před vzkříšením těch, kteří zemřou po vzkříšení Kristově.

20 Nyní, synu můj, nepravím, že jejich vzkříšení přijde při vzkříšení Kristově; ale viz, předkládám to jako svůj názor, že duše a těla spravedlivých budou opětně spojena při vzkříšení Kristově a vystoupení jeho do nebe.

21 Ale zda to bude při vzkříšení jeho, nebo po něm, to nepravím; ale tolik pravím, že mezi smrtí a vzkříšením těla je prostor a stav duše ve štěstí, nebo v bídě až do doby, která je určena Bohem, aby mrtví vyšli a byli opětně spojeni, jak duše, tak tělo, a byli přivedeni, aby stanuli před Bohem a aby byli souzeni podle skutků svých.

22 Ano, toto uskutečňuje znovuzřízení oněch věcí, o nichž bylo promlouváno ústy proroků.

23 Duše bude znovuzřízena k tělu a tělo k duši; ano, a každá končetina a každý kloub budou znovuzřízeny ke svému tělu; ano, vpravdě vlas z hlavy nebude ztracen; ale všechny věci budou znovuzřízeny do své vlastní a dokonalé schránky.

24 A nyní, synu můj, toto je ono znovuzřízení, o němž bylo promlouváno ústy proroků –

25 A pak se budou spravedliví skvíti v království Božím.

26 Ale viz, strašná smrt přijde na zlovolné; neboť zemřou co do věcí týkajících se věcí spravedlivosti; neboť jsou nečistí a žádná nečistá věc nemůže zděditi království Boží; ale budou vyvrženi a vydáni k tomu, aby pojedli ovoce své práce neboli svých skutků, které byly zlé; a vypijí kal z kalicha hořkosti.