1 A nyní, stalo se ve dvacátém a šestém roce vlády soudců nad lidem Nefiovým, vizte, když se Lamanité probudili prvního rána prvního měsíce, vizte, shledali, že Amalikiáš je ve svém stanu mrtev; a také viděli, že Teankum je onoho dne připraven na bitvu proti nim.

2 A nyní, když to Lamanité viděli, vyděsili se; a upustili od svého plánu pochodovati do země severní a stáhli se s celým svým vojskem do města Mulek a hledali ochranu ve svých opevněních.

3 A stalo se, že bratr Amalikiášův byl určen za krále nad lidem Lamanitů; a jmenoval se Ammoron; a tak král Ammoron, bratr krále Amalikiáše, byl určen, aby vládl na jeho místě.

4 A stalo se, že přikázal, aby jeho lid hájil ona města, kterých dobyli za prolití krve; neboť nedobyli jediného města, aniž by ztratili mnoho krve.

5 A nyní, Teankum viděl, že Lamanité jsou odhodláni hájiti ona města, kterých dobyli, a ony části země, jejichž vlastnictví získali; a také vida nesmírnost jejich počtu, Teankum si pomyslel, že není žádoucí, aby se pokoušel zaútočiti na ně v jejich pevnostech.

6 Ale ponechal své muže kolem, jako by čině přípravy na válku; ano, a vpravdě se připravoval brániti sebe proti nim tím, že stavěl dokola zdi a připravoval útočiště.

7 A stalo se, že setrvával takto v přípravách na válku, dokud Moroni neposlal veliký počet mužů, aby posílil jeho vojsko.

8 A Moroni mu také poslal příkazy, že si má ponechati všechny zajatce, kteří mu padli do rukou; a jelikož Lamanité jali mnoho zajatců, že si má ponechati všechny zajatce Lamanitů jako výkupné za ty, které zajali Lamanité.

9 A také mu poslal příkazy, že má opevniti zemi Hojnosti a zabezpečiti úžinu, která vede do země severní, aby ono místo nezískali Lamanité a neměli moc napadati je ze všech stran.

10 A Moroni také vyslal poselství žádaje ho, aby byl věrný při hájení oné části země a aby vyhledával každou příležitost k potírání Lamanitů v oné části, nakolik je v jeho moci, aby snad mohl získati opět strategií nebo nějakým jiným způsobem ona města, která jim byla vyrvána z rukou; a aby také opevňoval a posiloval města okolo, která do rukou Lamanitů nepadla.

11 A také mu pravil: Přišel bych za tebou, ale viz, Lamanité na nás útočí na hranicích země u západního moře; a viz, jdu proti nim, proto nemohu přijíti za tebou.

12 Nyní, král (Ammoron) odešel ze země Zarahemla a zpravil královnu o smrti svého bratra a shromáždil veliký počet mužů a vydal se na pochod proti Nefitům u hranice se západním mořem.

13 A tak se snažil napadati Nefity a odlákati část jejich sil do oné části země, zatímco přikázal těm, které zanechal, aby vlastnili města, která dobyl, aby také napadali Nefity na hranicích s východním mořem a aby se zmocnili jejich zemí, nakolik to bude v jejich moci, podle moci jejich vojsk.

14 A tak Nefité byli v těchto nebezpečných poměrech na konci dvacátého a šestého roku vlády soudců nad lidem Nefiovým.

15 Ale vizte, stalo se ve dvacátém a sedmém roce vlády soudců, že Teankum podle příkazu Moroniova – který rozestavěl vojska, aby chránila jižní a západní hranice země, a který se vydal na pochod k zemi Hojnosti, aby mohl se svými muži pomoci Teankumovi při znovuzískávání měst, která ztratili –

16 A stalo se, že Teankum obdržel příkazy, aby zaútočil na město Mulek a získal ho zpět, bude-li to možné.

17 A stalo se, že Teankum učinil přípravy na to, aby zaútočil na město Mulek a aby vypochodoval se svým vojskem proti Lamanitům; ale viděl, že je nemožné, aby je přemohl, zatímco jsou ve svých opevněních; tudíž upustil od svých plánů a opět se vrátil do města Hojnosti, aby vyčkal příchodu Moroniova, aby získal posilu pro své vojsko.

18 A stalo se, že Moroni dosáhl se svým vojskem země Hojnosti ke konci dvacátého a sedmého roku vlády soudců nad lidem Nefiovým.

19 A na počátku dvacátého a osmého roku měli Moroni a Teankum a mnozí z hlavních velitelů válečnou poradu – co by měli učiniti, aby přiměli Lamanity, aby vyšli proti nim do bitvy; nebo jak by je mohli vylákati z jejich pevností, aby nad nimi získali převahu a opět získali město Mulek.

20 A stalo se, že posílali vyslance k vojsku Lamanitů, které chránilo město Mulek, k jejich vůdci, který se jmenoval Jákob, žádajíce ho, aby vyšel se svými vojsky a střetl se s nimi na planinách mezi oběma městy. Ale vizte, Jákob, jenž byl Zoramita, nechtěl se svým vojskem vyjíti a střetnouti se s nimi na planinách.

21 A stalo se, že Moroni, nemaje žádnou naději na to, že by se s nimi střetl za rovných podmínek, tudíž, vymyslel plán, aby mohl Lamanity z jejich pevností vylákati.

22 Tudíž dal, aby si Teankum vzal malý počet mužů a vydal se na pochod podél pobřeží; a Moroni a jeho vojsko za noci vpochodovalo do pustiny na západ od města Mulek; a tak nazítří, když stráže Lamanitů objevily Teankuma, běžely a pověděly to Jákobovi, svému vůdci.

23 A stalo se, že vojska Lamanitů vypochodovala proti Teankumovi domnívajíce se, že svým počtem Teankuma přemohou pro nízkost jeho počtu. A jakmile Teankum uviděl, jak vojska Lamanitů vycházejí proti němu, počal se stahovati podél pobřeží směrem na sever.

24 A stalo se, že když Lamanité viděli, že začíná prchati, nabyli odvahy a pronásledovali je s rázností. A zatímco Teankum takto odváděl Lamanity, kteří ho marně pronásledovali, vizte, Moroni přikázal, aby část jeho vojska, které bylo s ním, vpochodovala do města a obsadila ho.

25 A tak učinili a zabili všechny ty, kteří byli ponecháni, aby chránili město, ano, všechny ty, kteří nechtěli vydati své válečné zbraně.

26 A tak Moroni získal vlastnictví města Mulek s částí svého vojska, zatímco pochodoval se zbytkem, aby se střetl s Lamanity, až se budou vraceti z pronásledování Teankuma.

27 A stalo se, že Lamanité pronásledovali Teankuma, dokud nedošli k městu Hojnosti, a pak se střetli s Lehim a s malým vojskem, které tam bylo ponecháno, aby chránilo město Hojnosti.

28 A nyní vizte, když hlavní velitelé Lamanitů spatřili Lehiho s jeho vojskem přicházejícím proti nim, prchali ve velikém zmatku ze strachu, že snad nedosáhnou města Mulek dříve, nežli je Lehi dohoní; neboť byli znaveni kvůli svému pochodu, a mužové Lehiovi byli svěží.

29 Nyní, Lamanité nevěděli, že Moroni jim byl v zádech se svým vojskem; a jediné, čeho se báli, byl Lehi a jeho mužové.

30 Nyní, Lehi si nepřál je dostihnouti, dokud se nestřetnou s Moronim a s jeho vojskem.

31 A stalo se, že nežli se Lamanité stáhli daleko, byli obklopeni Nefity, muži Moroniovými na jedné straně a muži Lehiovými na druhé, a všichni byli svěží a plní síly; ale Lamanité byli znaveni kvůli svému dlouhému pochodu.

32 A Moroni přikázal svým mužům, že je mají napadati, dokud nevydají své válečné zbraně.

33 A stalo se, že Jákob, jsa jejich vůdcem, jsa také Zoramita a maje nezkrotného ducha, vedl Lamanity, aby bojovali s nesmírnou zuřivostí proti Moronimu.

34 Moroni stál ve směru jejich pochodu, tudíž Jákob byl odhodlán, že je pobije a probije se až do města Mulek. Ale vizte, Moroni a jeho mužové byli mocnější; tudíž před Lamanity neustoupili.

35 A stalo se, že bojovali na obou stranách s nesmírnou zuřivostí; a mnoho pobitých bylo na obou stranách; ano, a Moroni byl zraněn a Jákob byl zabit.

36 A Lehi napadl se svými silnými muži jejich zadní voj s takovou zuřivostí, že Lamanité v zadním voji vydali své válečné zbraně; a zbylí, jsouce velice zmateni, nevěděli, kam jíti nebo udeřiti.

37 Nyní Moroni, vida jejich zmatek, pravil jim: Jestliže přinesete své válečné zbraně a vydáte je, vizte, ustaneme prolévati vaši krev.

38 A stalo se, že když Lamanité uslyšeli tato slova, jejich hlavní velitelé, všichni ti, kteří nebyli zabiti, předstoupili a vrhli své válečné zbraně k nohám Moroniovým a přikázali i svým mužům, aby učinili totéž.

39 Ale vizte, byli mnozí, kteří nechtěli; a ti, kteří nechtěli vydati své meče, byli jati a svázáni a jejich válečné zbraně jim byly odebrány a byli přinuceni pochodovati se svými bratřími do země Hojnosti.

40 A nyní, počet zajatců, kteří byli jati, převyšoval velice počet těch, kteří byli pobiti, ano, převyšoval velice počet těch, kteří byli pobiti na obou stranách.