1 A stalo se, že napsal opět správci země, což byl Pahoran, a toto jsou slova, jež psal řka: Vizte, posílám svůj list Pahoranovi, ve městě Zarahemla, který je hlavním soudcem a správcem nad zemí, a také všem těm, kteří byli vybráni tímto lidem, aby vládli a spravovali záležitosti této války.

2 Neboť vizte, mám něco, co bych jim chtěl říci na jejich odsouzení; neboť vizte, vy sami víte, že jste byli určeni, abyste shromáždili muže a vyzbrojili je meči a dýkami a všelikými válečnými zbraněmi všeho druhu a poslali je proti Lamanitům, do jakýchkoli částí, kam v naší zemi přijdou.

3 A nyní vizte, pravím vám, že já, a také moji muži, a taktéž Helaman a jeho muži, jsme vytrpěli nesmírně veliká utrpení; ano, a to hlad, žízeň a únavu, a všeliké strasti všeho druhu.

4 Ale vizte, kdyby to bylo vše, co jsme vytrpěli, nereptali bychom ani bychom si nestěžovali.

5 Ale vizte, veliké bylo krveprolití mezi naším lidem; ano, tisíce padly mečem, zatímco tomu mohlo býti jinak, kdybyste byli našim vojskům poskytli dostatečnou posilu a pomoc. Ano, velice nás zanedbáváte.

6 A nyní vizte, my si přejeme znáti příčinu tohoto nesmírně velikého zanedbávání; ano, přejeme si znáti příčinu vaší bezmyšlenkovitosti.

7 Myslíte si, že si můžete seděti na svém trůnu ve stavu bezmyšlenkovité strnulosti, zatímco vaši nepřátelé okolo vás šíří dílo smrti? Ano, zatímco vraždí tisíce vašich bratří –

8 Ano, a to těch, kteří od vás očekávají ochranu, ano, kteří vám svěřili místo, abyste jim mohli pomoci, ano, mohli jste jim poslati vojska, aby je posílila, a mohli jste zachrániti tisíce z nich před tím, aby padli mečem.

9 Ale vizte, to není vše – vy jste jim zadrželi své zásoby, natolik, že mnozí bojovali a vykrváceli svůj život pro svou velikou touhu, kterou měli po blahu tohoto lidu; ano, a to učinili, když již téměř hynuli hladem, pro vaše nesmírně veliké zanedbávání vůči nim.

10 A nyní, milovaní bratří moji – neboť máte býti milovaní; ano, a měli jste se pilněji zasazovati o blaho a svobodu tohoto lidu; ale vizte, zanedbávali jste je natolik, že krev tisíců přijde za odplatu na vaši hlavu; ano, neboť znám byl Bohu všechen jejich křik, a všechna jejich utrpení –

11 Vizte, mohli jste se domnívati, že si můžete seděti na svém trůnu a že díky nesmírné dobrotivosti Boží nemusíte dělati nic a že on vás vysvobodí? Vizte, jestliže jste se toto domnívali, pak jste se domnívali marně.

12 Domníváte se, protože tolik vašich bratří bylo zabito, že je to pro jejich zlovolnost? Pravím vám, jestliže jste se to domnívali, domnívali jste se marně; neboť pravím vám, že jsou mnozí, kteří padli mečem; a vizte, je to k vašemu odsouzení;

13 Neboť Pán strpívá, aby spravedliví byli zabiti, aby jeho spravedlnost a soud mohly přijíti na zlovolné; tudíž nemusíte se domnívati, že spravedliví jsou ztraceni, protože jsou zabiti; ale vizte, oni vcházejí v odpočinutí Pána, svého Boha.

14 A nyní vizte, pravím vám, nesmírně se obávám, že na tento lid přijdou soudy Boží, pro jeho nesmírnou lenivost, ano, a to lenivost naší vlády, a její nesmírně veliké zanedbávání jejích bratří, ano, těch, kteří byli zabiti.

15 Neboť kdyby nebylo zlovolnosti, která nejprve povstala u našeho vedení, mohli jsme nepřátelům odolati, takže by nad námi nemohli získati žádné moci.

16 Ano, kdyby nebylo války, která vypukla mezi námi samými; ano, kdyby nebylo těchto lidí králových, kteří mezi námi samými způsobili tak veliké krveprolití; ano, kdybychom v době, kdy jsme bojovali mezi sebou samými, spojili svou sílu, jako jsme to činili dříve; ano, kdyby nebylo oné touhy po moci a pravomoci nad námi, kterou oni lidé královi měli; kdyby byli věrní věci svobody a sjednotili se s námi a kdyby vyšli proti našim nepřátelům namísto toho, aby pozvedli své meče proti nám, což bylo příčinou tak velikého krveprolití mezi námi samými; ano, kdybychom vyšli proti nim v síle Páně, rozehnali bychom své nepřátele, neboť by se tak stalo podle naplnění slova jeho.

17 Ale vizte, Lamanité přicházejí na nás, zabírajíce naše země, a vraždí náš lid mečem, ano, naše ženy a naše děti, a také je odvádějí do zajetí a způsobují, že trpí všelikými strastmi, a to pro velikou zlovolnost těch, kteří usilují o moc a pravomoc, ano, a to oněch lidí králových.

18 Ale proč bych měl mluviti mnoho o této věci? Neboť my nic nevíme, ale je možné, že i vy sami usilujete o pravomoc. My nic nevíme, ale je možné, že i vy jste zrádci své země.

19 Anebo je to tak, že jste nás zanedbávali proto, že jste v srdci naší země a jste obklopeni bezpečím, proto nedáváte, aby nám byla posílána potrava, a také muži, aby posílili naše vojska?

20 Což jste zapomněli na přikázání Pána, svého Boha? Ano, zapomněli jste na zajetí svých otců? Zapomněli jste, kolikráte jsme byli vysvobozeni z rukou svých nepřátel?

21 Anebo se domníváte, že Pán nás přece jen vysvobodí, zatímco my si posedíme na svém trůnu, a prostředky, které nám Pán poskytl, necháme ležeti ladem?

22 Ano, budete si seděti v nečinnosti, zatímco jste obklopeni tisíci, ano, desítkami tisíc těch, kteří si také sedí v nečinnosti, zatímco okolo na hranicích země jsou tisíce těch, kteří padají mečem, ano, ranění a krvácející?

23 Domníváte se, že Bůh na vás bude pohlížeti jako na nevinné, zatímco vy si v poklidu sedíte a hledíte na tyto věci? Vizte, pravím vám, nikoli. Nyní, chtěl bych, abyste si vzpomněli, že Bůh pravil, že nejdříve bude očištěna vnitřní nádoba, a pak bude očištěna i nádoba vnější.

24 A nyní, pokud nebudete činiti pokání z toho, co jste učinili, a nevzchopíte se a nezačnete něco dělati a nepošlete nám potravu a muže, a taktéž Helamanovi, aby mohl zachovati ony části naší vlasti, které opět získal, a abychom mohli také opět nabýti zbytek svého vlastnictví v těchto částech, vizte, bude žádoucí, abychom již nebojovali s Lamanity, dokud nejdříve nevyčistíme svou vnitřní nádobu, ano, a to veliké vedení své vlády.

25 A pokud se mi nedostane podle listu mého a vy nevyjdete a neprokážete mi pravého ducha svobody a nebudete se snažiti posilovati a opevňovati naše vojska a nedáte jim potravu na obživu, vizte, zanechám část svých lidí svobody, aby hájili tuto část naší země, a zanechám na nich sílu a požehnání Boží, aby proti nim nemohla působiti žádná jiná moc –

26 A to pro jejich nesmírnou víru, a jejich trpělivost v jejich souženích –

27 A přijdu na vás, a bude-li mezi vámi jediný, který má touhu po svobodě, ano, bude-li zbývati i jen jiskra svobody, vizte, budu rozněcovati mezi vámi povstání, dokonce až dokud ti, kteří si přejí uchvátiti moc a pravomoc, nezahynou.

28 Ano, vizte, nebojím se vaší moci ani vaší pravomoci, ale svého Boha se bojím; a podle přikázání jeho beru meč svůj, abych bránil věc své vlasti, a právě pro vaši nepravost jsme utrpěli tak velikou ztrátu.

29 Vizte, je čas, ano, čas je nyní na dosah, kdy, pokud se nepřičiníte při obraně své vlasti a svých maličkých, bude nad vámi viset meč spravedlnosti; ano, a padne na vás a navštíví vás až k vašemu naprostému zničení.

30 Vizte, čekám na pomoc od vás; a pokud nám neposkytnete pomoc, vizte, přijdu na vás, vpravdě do země Zarahemla, a udeřím vás mečem, natolik, že nebudete již míti moc brániti pokroku tohoto lidu ve věci naší svobody.

31 Neboť vizte, Pán nestrpí, abyste žili a sílili ve svých nepravostech, abyste ničili jeho spravedlivý lid.

32 Vizte, můžete se domnívati, že vás Pán ušetří a vyjde v soudu proti Lamanitům, když to, co způsobilo jejich nenávist, je tradice jejich otců, ano, a znásobili ji ti, kteří se od nás odštěpili, zatímco vaše nepravost je zapříčiněna vaší láskou ke slávě a marným věcem světa?

33 Vy víte, že přestupujete zákony Boží, a víte, že je pošlapáváte nohama. Vizte, Pán mi praví: Nebudou-li ti, které jste určili za své správce, činiti pokání ze svých hříchů a nepravostí, vyjdete, abyste proti nim bojovali.

34 A nyní vizte, já, Moroni, jsem nutkán podle smlouvy, kterou jsem učinil, zachovávati přikázání svého Boha; tudíž chtěl bych, abyste přilnuli ke slovu Božímu a poslali mi rychle ze svých zásob a ze svých mužů, a taktéž Helamanovi.

35 A vizte, neučiníte-li tak, přijdu na vás rychle; neboť vizte, Bůh nestrpí, abychom zahynuli hladem; tudíž dá nám z vaší potravy, i kdyby to muselo býti mečem. Nyní hleďte, abyste splnili slovo Boží.

36 Vizte, já jsem Moroni, váš hlavní velitel. Neusiluji o moc, ale o její svržení. Neusiluji o poctu světa, ale o slávu svého Boha, a o svobodu a o blaho své vlasti. A tak končím svůj list.