1 Vizte, nyní, stalo se, že brzy poté, co Moroni poslal svůj list hlavnímu správci, obdržel list od Pahorana, hlavního správce. A toto jsou slova, která obdržel:

2 Já, Pahoran, který jsem hlavním správcem této země, posílám tato slova Moronimu, hlavnímu veliteli nad vojskem. Viz, pravím ti, Moroni, že nemám radost z vašich velikých strastí, ano, zarmucuje to mou duši.

3 Ale viz, jsou takoví, kteří se z vašich strastí radují, ano, natolik, že povstali ve vzpouře proti mně, a také proti těm z mého lidu, kteří jsou lidmi svobody, ano, a ti, kteří povstali, jsou nesmírně početní.

4 A to jsou ti, kteří se mne snažili připraviti o soudcovskou stolici a kteří byli příčinou této veliké nepravosti; neboť užívali veliké lichotky a svedli srdce mnoha lidí, což mezi námi bude příčinou těžkých strastí; zadrželi naše zásoby a zastrašovali naše lidi svobody, takže k vám nepřišli.

5 A viz, vyhnali mne od sebe, a já jsem uprchl do země Gedeon s tolika lidmi, kolik jen bylo možné sebrati.

6 A viz, vyslal jsem po této části země prohlášení; a viz, oni k nám denně proudí, aby pozvedli své zbraně na obranu své vlasti a své svobody a aby pomstili bezpráví páchané na nás.

7 A přišli k nám, takže ti, kteří povstali ve vzpouře proti nám, jsou vystaveni otevřenému odporu, ano, takže se nás bojí a neodvažují se vyjíti proti nám, aby bojovali.

8 Získali vlastnictví země, neboli města Zarahemla; určili si nad sebou krále, a ten napsal králi Lamanitů, čímž s ním vstoupil ve spojenectví; a v tomto spojenectví souhlasil, že bude hájiti město Zarahemla, a tato obrana, jak se domnívá, umožní Lamanitům dobýti zbytek země, a on se stane králem nad tímto lidem, až si je Lamanité podmaní.

9 A nyní, ve svém listu jsi mne káral, ale na tom nezáleží; nehněvám se, ale raduji se z velikosti tvého srdce. Já, Pahoran, neusiluji o moc, leda pouze o to, abych si udržel svou soudcovskou stolici, abych mohl zachovávati práva a svobodu svého lidu. Má duše stojí pevně za onou svobodou, kterou nás Bůh vysvobodil.

10 A nyní, viz, budeme odporovati zlovolnosti až do krveprolití. Neprolévali bychom krev Lamanitů, kdyby zůstali ve své vlastní zemi.

11 Neprolévali bychom krev svých bratří, kdyby nepovstali ve vzpouře a nevzali proti nám meč.

12 Podrobili bychom se jhu poroby, kdyby to požadovala spravedlnost Boží nebo kdyby nám Bůh přikázal tak učiniti.

13 Ale viz, on nám nepřikazuje, abychom se podrobili svým nepřátelům, ale abychom vložili svou důvěru v něho, a on nás vysvobodí.

14 Tudíž, můj milovaný bratře Moroni, odporujme zlu, a kterémukoli zlu nemůžeme odporovati svými slovy, ano, jako vzpourám a rozštěpení, tomu odporujme svými meči, abychom si mohli udržeti svou svobodu; abychom se mohli těšiti z oné veliké výsady své církve, a z věci svého Vykupitele a svého Boha.

15 Tudíž, přijď rychle ke mně s několika svými muži a zbytek ponechej pod velením Lehiho a Teankuma; předej jim moc vésti válku v oné části země, podle Ducha Božího, což je také duch svobody, který je v nich.

16 Viz, poslal jsem jim něco zásob, aby nezahynuli, nežli budete moci přijíti ke mně.

17 Shromažďujte za svého pochodu sem veškerou sílu, kterou můžete, a půjdeme rychle proti oněm odštěpencům, v síle Boží podle víry, která je v nás.

18 A zmocníme se města Zarahemla, abychom získali více potravy, abychom ji poslali Lehimu a Teankumovi; ano, vyjdeme proti nim v síle Páně a ukončíme tuto velikou nepravost.

19 A nyní, Moroni, mám radost, že jsem obdržel tvůj list, neboť jsem si poněkud dělal starosti o to, co máme činiti, zda by to od nás bylo spravedlné, kdybychom táhli proti svým bratřím.

20 Ale ty jsi pravil, že pokud nebudou činiti pokání, Pán ti přikázal, že proti nim máš jíti.

21 Hleď, abys posílil Lehiho a Teankuma v Pánu; řekni jim, aby se nebáli, neboť Bůh je vysvobodí, ano, a taktéž všechny ty, kteří stojí pevně v oné svobodě, kterou je Bůh vysvobodil. A nyní končím svůj list svému milovanému bratru Moronimu.