1 A nyní, stalo se, že když Moroni obdržel tento list, jeho srdce nabylo odvahy a naplnilo se nesmírně velikou radostí z věrnosti Pahoranovy, že on také není zrádcem svobody a věci své vlasti.

2 Ale také nesmírně truchlil nad nepravostí těch, kteří vyhnali Pahorana ze soudcovské stolice, ano, zkrátka nad těmi, kteří se vzbouřili proti své vlasti a také svému Bohu.

3 A stalo se, že Moroni vzal podle přání Pahoranova malý počet mužů a předal Lehimu a Teankumovi velení nad zbytkem svého vojska a vydal se na pochod směrem k zemi Gedeon.

4 A na každém místě, kam vstoupil, vztyčil korouhev svobody a během celého svého pochodu do země Gedeon sbíral všechny síly, které mohl.

5 A stalo se, že pod jeho korouhev proudily tisíce a pozvedly své meče na obranu své svobody, aby nemusely vejíti do poroby.

6 A tak, když Moroni při celém svém pochodu shromažďoval všechny muže, které mohl, přišel do země Gedeon; a když spojil své síly se silami Pahoranovými, stali se nesmírně silnými, dokonce silnějšími nežli mužové Pachovi, který byl králem oněch odštěpenců, kteří vyhnali lidi svobody ze země Zarahemla a zmocnili se země.

7 A stalo se, že Moroni s Pahoranem sešli se svými vojsky do země Zarahemla a vyšli proti městu a střetli se s muži Pachovými, natolik, že došlo k bitvě.

8 A vizte, Pachus byl zabit a jeho mužové byli zajati a soudcovská stolice byla navrácena Pahoranovi.

9 A muži Pachovi byli souzeni podle zákona, a taktéž oni lidé královi, kteří byli zajati a uvrženi do vězení; a byli podle zákona popraveni; ano, oni muži Pachovi i oni lidé královi, každý, kdo nechtěl pozvednouti zbraně na obranu své vlasti, ale bojoval proti ní, byl usmrcen.

10 A tak se stalo nezbytným, aby byl tento zákon pro bezpečí jejich vlasti přísně dodržován; ano, a každý, kdo byl přistižen, že popírá jejich svobodu, byl rychle podle zákona popraven.

11 A tak skončil třicátý rok vlády soudců nad lidem Nefiovým; Moroni a Pahoran znovuzřídili mír v zemi Zarahemla, mezi svým vlastním lidem, a přivodili smrt všem těm, kteří nebyli věrni věci svobody.

12 A stalo se na počátku třicátého a prvního roku vlády soudců nad lidem Nefiovým, že Moroni okamžitě dal, aby byly poslány zásoby, a také aby bylo posláno vojsko šesti tisíc mužů Helamanovi, aby mu pomohli při chránění oné části země.

13 A také dal, aby vojsko šesti tisíc mužů, s dostatečným množstvím potravy, bylo posláno vojskům Lehiovým a Teankumovým. A stalo se, že toto bylo učiněno, aby byla opevněna země proti Lamanitům.

14 A stalo se, že se Moroni a Pahoran, zanechavše velikou skupinu mužů v zemi Zarahemla, vydali na pochod s velikou skupinou mužů směrem k zemi Nefia, jsouce odhodláni poraziti Lamanity v onom městě.

15 A stalo se, že zatímco pochodovali k oné zemi, jali velikou skupinu lamanitských mužů, a mnohé z nich pobili, a vzali jim jejich zásoby a jejich válečné zbraně.

16 A stalo se, že poté, co je zajali, přiměli je vstoupiti do smlouvy, že již nikdy nepozvednou válečných zbraní proti Nefitům.

17 A když vstoupili do této smlouvy, poslali je přebývati s lidem Ammonovým, a těch, kteří nebyli zabiti, bylo co do počtu okolo čtyř tisíc.

18 A stalo se, že když je poslali pryč, pokračovali ve svém pochodu k zemi Nefia. A stalo se, že když přišli k městu Nefia, rozbili své stany na pláních Nefia, které jsou u města Nefia.

19 Nyní, Moroni si přál, aby Lamanité vyšli bojovati proti nim na pláních; ale Lamanité, vědouce o jejich nesmírně veliké odvaze a vidouce velikost jejich počtu, tudíž neodvážili se proti nim vyjíti; tudíž onoho dne bojovati nešli.

20 A když nastala noc, Moroni vyšel v temnotě noci a vystoupil na vršek zdi, aby vypátral, ve které části města Lamanité se svým vojskem táboří.

21 A stalo se, že byli na východě, u vchodu; a všichni spali. A nyní, Moroni se vrátil k svému vojsku a dal, aby v rychlosti připravili silné provazy a žebříky, aby byly spuštěny z vršku zdi za zeď.

22 A stalo se, že Moroni dal, aby se jeho muži vydali na pochod a vystoupili na vršek zdi a spustili se do této části města, ano, a to na západě, kde Lamanité se svými vojsky netábořili.

23 A stalo se, že byli všichni za noci spuštěni do města, pomocí svých silných provazů a svých žebříků; a tak, když přišlo ráno, byli všichni uvnitř zdí města.

24 A nyní, když se Lamanité probudili a viděli, že vojska Moroniova jsou uvnitř zdí, byli nesmírně poděšeni, natolik, že uprchli průchodem.

25 A nyní, když Moroni viděl, že před ním prchají, dal, aby se jeho muži vydali proti nim na pochod a pobili mnohé a obklíčili mnohé jiné a zajali je; a zbytek z nich uprchl do země Moroni, která byla na hranicích s mořským pobřežím.

26 Tak Moroni a Pahoran získali vlastnictví města Nefia bez ztráty jediné duše; a bylo mnoho Lamanitů, kteří byli pobiti.

27 Nyní, stalo se, že mnozí z Lamanitů, kteří byli zajati, si přáli připojiti se k lidu Ammonovu a státi se svobodným lidem.

28 A stalo se, že tolika, kolik si jich to přálo, bylo dáno podle přání jejich.

29 Tudíž, všichni lamanitští zajatci se připojili k lidu Ammonovu a počali pracovati nesmírně, obdělávajíce půdu, pěstujíce všeliké obilí a chovajíce stáda a dobytek všeho druhu; a tak byli Nefité zbaveni velikého břemene; ano, natolik, že byli zbaveni břemene všech lamanitských zajatců.

30 Nyní, stalo se, že poté, co Moroni získal vlastnictví města Nefia, zajav mnoho zajatců, což nesmírně zmenšilo vojska Lamanitů, a opět nabyv mnohé z Nefitů, kteří byli zajati, což nesmírně posílilo vojsko Moroniovo; tudíž Moroni odešel ze země Nefia do země Lehi.

31 A stalo se, že když Lamanité viděli, že Moroni přichází proti nim, byli opět vyděšeni a prchali před vojskem Moroniovým.

32 A stalo se, že Moroni a jeho vojsko je pronásledovali od města k městu, dokud se nestřetli s Lehim a Teankumem; a Lamanité před Lehim a Teankumem prchali, až na hranice s pobřežím, dokud nedošli do země Moroni.

33 A vojska Lamanitů se všechna shromáždila, natolik, že byla všechna v jednom voji v zemi Moroni. Nyní, Ammoron, král Lamanitů, byl také s nimi.

34 A stalo se, že Moroni a Lehi a Teankum se utábořili se svými vojsky kolem hranic země Moroni, natolik, že Lamanité byli obklopeni na hranicích s pustinou na jihu a na hranicích s pustinou na východě.

35 A tak se utábořili na noc. Neboť vizte, Nefité a Lamanité také byli znaveni velikostí pochodu; tudíž v noci nevymýšleli žádnou strategii, až na Teankuma; neboť ten se nesmírně hněval na Ammorona, natolik, že považoval Ammorona a Amalikiáše, jeho bratra, za příčinu této veliké a vleklé války mezi nimi a Lamanity, což bylo příčinou tak velikého válčení a krveprolití, ano, a tak velikého hladu.

36 A stalo se, že Teankum ve svém hněvu vyšel do tábora Lamanitů a spustil se přes zdi města. A chodil s provazem od místa k místu tak dlouho, až nalezl krále; a vrhl po něm oštěpem, který ho probodl u srdce. Ale vizte, král, ještě nežli zemřel, probudil své služebníky, natolik, že Teankuma pronásledovali a zabili ho.

37 Nyní, stalo se, že když se Lehi a Moroni dozvěděli, že Teankum je mrtev, byli nesmírně zarmouceni; neboť vizte, byl to muž, který bojoval udatně za svou vlast, ano, pravý přítel svobody; a vytrpěl velmi mnohé nesmírně těžké strasti. Ale vizte, byl mrtev a šel cestou všeho pozemského.

38 Nyní, stalo se, že se Moroni druhý den vydal na pochod a napadl Lamanity natolik, že je pobili s velikým krveprolitím; a vyhnali je ze země; a oni prchali tak, že se v oné době proti Nefitům nevrátili.

39 A tak skončil třicátý a první rok vlády soudců nad lidem Nefiovým; a tak měli války a krveprolití a hlad a strasti po dobu mnoha let.

40 A byly mezi lidem Nefiovým vraždy a sváry a rozštěpení a všeliká nepravost; nicméně kvůli spravedlivým, ano, pro modlitby spravedlivých, byli ušetřeni.

41 Ale vizte, pro tu nesmírně velikou délku války mezi Nefity a Lamanity se mnozí zatvrdili, pro nesmírně velikou délku války; a mnozí byli obměkčeni pro své strasti, natolik, že se pokořili před Bohem, až do hlubin pokory.

42 A stalo se, že poté, co Moroni opevnil ony části země, které byly nejvíce vystaveny Lamanitům, až byly dostatečně silné, vrátil se do města Zarahemla; a Helaman se také vrátil na místo svého dědictví; a mezi lidem Nefiovým byl opět zjednán mír.

43 A Moroni předal velení svých vojsk do rukou svému synovi, který se jmenoval Moronia; a odebral se do svého vlastního domu, aby mohl stráviti zbytek svých dnů v pokoji.

44 A Pahoran se vrátil na svou soudcovskou stolici; a Helaman na sebe opět vzal kázati lidu slovo Boží; neboť pro tak mnohé války a sváry se stalo nezbytným, aby byl opět učiněn pořádek v Církvi.

45 Tudíž, Helaman a jeho bratří vyšli, aby oznamovali slovo Boží s velikou mocí k přesvědčení mnoha lidí o jejich zlovolnosti, což způsobilo, že činili pokání ze svých hříchů a byli pokřtěni Pánu, svému Bohu.

46 A stalo se, že opět upevnili církev Boží, po celé zemi.

47 Ano, a byla vydána nařízení ohledně zákona. A byli zvoleni jejich soudcové a jejich hlavní soudcové.

48 A lidu Nefiovu se počalo opět dařiti v zemi a počali se množiti a opět nesmírně sílili v zemi. A počali nesmírně bohatnouti.

49 Ale i přes své bohatství nebo svou sílu nebo svůj úspěch nebyli povýšeni v pýše očí svých; a nebyli ani pomalí v tom, aby pamatovali na Pána, svého Boha; ale nesmírně se před ním pokořovali.

50 Ano, pamatovali na to, jak veliké věci pro ně Pán učinil, že je vysvobodil ze smrti a z pout a z vězení a z všelikých strastí a že je vysvobodil z rukou jejich nepřátel.

51 A modlili se k Pánu, svému Bohu, neustále, natolik, že Pán jim žehnal podle slova svého, takže sílili a dařilo se jim v zemi.

52 A stalo se, že byly učiněny všechny tyto věci. A Helaman zemřel v třicátém a pátém roce vlády soudců nad lidem Nefiovým.