1 A stalo se, že Jared a jeho bratr a jejich rodiny, a také přátelé Jareda a jeho bratra a jejich rodiny, sešli se svými stády, které shromáždili, samci i samicemi všeho druhu, do údolí, které bylo severně (a to údolí se jmenovalo Nimrod, byvši pojmenováno po onom mocném lovci).

2 A také nakladli pasti a nachytali ptactvo vzduchu; a také připravili nádobu, ve které s sebou nesli ryby vodní.

3 A také s sebou vzali deseret, což vyloženo je včela medonosná; a tak s sebou nesli roje včel a všeliké druhy toho, co bylo na tváři země, semena všeho druhu.

4 A stalo se, že když sešli do údolí Nimrod, Pán sestoupil a promluvil s bratrem Jaredovým; a byl v oblaku a bratr Jaredův ho neviděl.

5 A stalo se, že Pán jim přikázal, aby šli do pustiny, ano, do oné části, kde člověk nikdy nebyl. A stalo se, že Pán šel před nimi a hovořil s nimi, když stál v oblaku, a dával pokyny, kudy mají putovati.

6 A stalo se, že putovali pustinou a stavěli čluny, ve kterých se přeplavili přes mnoho vod, jsouce neustále řízeni rukou Páně.

7 A Pán nestrpěl, aby se zastavili za mořem v pustině, ale chtěl, aby došli až do země zaslíbení, která byla vyvolená nade všechny jiné země a kterou Pán Bůh zachoval pro spravedlivý lid.

8 A přísahal ve svém hněvu bratru Jaredovu, že ti, kteří by vlastnili tuto zemi zaslíbení od oné doby nadále a na věky, budou sloužiti jemu, pravému a jedinému Bohu, jinak budou vyhlazeni, až na ně přijde plnost hněvu jeho.

9 A nyní, můžeme viděti ustanovení Boží ohledně této země, že to je země zaslíbení; a každý národ, který ji bude vlastniti, bude sloužiti Bohu, jinak bude vyhlazen, až na něj přijde plnost hněvu jeho. A plnost hněvu jeho na něj sestoupí, až uzraje v nepravosti.

10 Neboť vizte, toto je země, která je vyvolená nade všechny jiné země; pročež, kdo ji vlastní, bude sloužiti Bohu, nebo bude vyhlazen; neboť to je věčné ustanovení Boží. A teprve až bude plnost nepravosti mezi dětmi této země, tehdy budou vyhlazeny.

11 A toto přichází k vám, ó pohané, abyste mohli poznati ustanovení Boží – abyste mohli činiti pokání a nepokračovati v nepravostech svých až do plnosti, abyste na sebe nepřivodili plnost hněvu Božího, jak to doposud činili obyvatelé této země.

12 Vizte, toto je země vyvolená a každý národ, který ji bude vlastniti, bude osvobozen z poroby a ze zajetí a ode všech ostatních národů pod nebem, budou-li jen sloužiti Bohu této země, který jest Ježíš Kristus a který se projevil tím, co jsme napsali.

13 A nyní, pokračuji ve svém záznamu; neboť vizte, stalo se, že Pán dovedl Jareda a jeho bratry až k onomu velikému moři, které rozděluje země. A když došli k moři, rozbili své stany; a pojmenovali ono místo Moriankumer; a dleli ve stanech, a dleli ve stanech při pobřeží po dobu čtyř let.

14 A stalo se ke konci oněch čtyř let, že Pán opět přišel k bratru Jaredovu a stanul v oblaku a hovořil s ním. A po dobu tří hodin hovořil Pán s bratrem Jaredovým a ukázňoval ho, protože nepamatoval na to, aby vzýval jméno Páně.

15 A bratr Jaredův činil pokání ze zla, které učinil, a vzýval jméno Páně za své bratří, kteří byli s ním. A Pán mu pravil: Odpustím tobě a bratrům tvým hříchy jejich; ale nebudete již hřešiti, neboť si budete pamatovati, že Duch můj se nebude stále s člověkem nesnaditi; pročež, budete-li hřešiti až do plné zralosti, budete z přítomnosti Páně odříznuti. A toto jsou myšlenky mé ohledně země, kterou vám dám jako dědictví vaše; neboť to bude země vyvolená nade všechny jiné země.

16 A Pán pravil: Jděte pracovati a stavějte čluny stejným způsobem, jakým jste stavěli doposud. A stalo se, že bratr Jaredův šel pracovati, a také jeho bratří, a postavili čluny stejným způsobem, jakým již stavěli, podle pokynů Páně. A byly malé a na vodě byly lehké, stejně jako je na vodě lehký pták.

17 A byly postaveny takovým způsobem, že byly nesmírně těsné, dokonce tak, že by udržely vodu jako nádoba; a jejich dno bylo těsné jako nádoba; a jejich boky byly těsné jako nádoba; a jejich konce byly zašpičatělé; a jejich vršek byl těsný jako nádoba; a jejich délka byla délkou stromu; a jejich vchod, když byl zavřený, byl těsný jako nádoba.

18 A stalo se, že bratr Jaredův volal k Pánu řka: Ó Pane, vykonal jsem práci, kterou jsi mi přikázal, a vyrobil jsem čluny podle toho, jak jsi mne řídil.

19 A viz, ó Pane, není v nich žádného světla; kam poplujeme? A také zahyneme, neboť v nich nemůžeme dýchati, leda vzduch, který je v nich; tudíž zahyneme.

20 A Pán pravil bratru Jaredovu: Viz, uděláš otvor nahoře a také dole; a když budete strádati kvůli vzduchu, odkryjete otvor a získáte vzduch. A pakliže se stane, že přijde na vás voda, viz, uzavřete otvor, abyste v záplavě nezahynuli.

21 A stalo se, že bratr Jaredův učinil tak, jak Pán přikázal.

22 A volal opět k Pánu řka: Ó Pane, viz, učinil jsem tak, jak jsi mi přikázal; a připravil jsem plavidla pro svůj lid, a viz, není v nich žádného světla. Viz, ó Pane, ty strpíš, abychom přepluli tuto velikou vodu v temnotě?

23 A Pán pravil bratru Jaredovu: Co chceš, abych učinil, abyste měli v plavidlech svých světlo? Neboť viz, okna míti nemůžete, neboť ta by se roztříštila na kusy; ani s sebou nebudete bráti oheň, neboť nebudete plouti za světla ohně.

24 Neboť vizte, budete jako velryba uprostřed moře; neboť vlny jako hory se o vás budou tříštiti. Nicméně já vás opět vyvedu z hlubin mořských; neboť větry vycházejí z úst mých, a také deště a záplavy vysílám já.

25 A vizte, připravuji vás na tyto věci; neboť nemůžete přeplouti tuto velikou hloubku, ledaže vás připravím na vlny mořské a na větry, které dují, a na záplavy, které přijdou. Tudíž, co chceš, abych pro vás připravil, abyste mohli míti světlo, až budete pohlceni v hlubinách mořských?