1 A nyní, král Mosiáš dal shromážditi veškerý lid.

2 Nyní, dětí Nefiových nebylo tolik neboli nebylo tolik těch, kteří byli potomky Nefiovými, jako bylo lidu Zarahemlova, který byl potomkem Mulekovým, a těch, kteří s ním přišli do pustiny.

3 A nebylo tolik lidu Nefiova a lidu Zarahemlova, jako bylo Lamanitů; ano, nebyli ani z poloviny tak početní.

4 A nyní, byl shromážděn veškerý lid Nefiův a také veškerý lid Zarahemlův a byli shromážděni do dvou skupin.

5 A stalo se, že Mosiáš četl a dal čísti záznamy Zenifovy svému lidu; ano, četl záznamy o lidu Zenifovu od doby, kdy opustili zemi Zarahemla, až do doby, kdy se opět vrátili.

6 A také četl zprávu o Almovi a jeho bratřích a o všech jejich strastech od doby, kdy opustili zemi Zarahemla, až do doby, kdy se opět vrátili.

7 A nyní, když Mosiáš ustal předčítati záznamy, jeho lid, který prodléval v zemi, se podivil a užasl.

8 Neboť nevěděli, co si mají mysleti; neboť když viděli ty, kteří byli vysvobozeni z poroby, byli naplněni nesmírně velikou radostí.

9 A opět, když pomysleli na své bratří, kteří byli pobiti Lamanity, byli naplněni smutkem a dokonce prolévali mnoho slz smutku.

10 A opět, když pomysleli na bezprostřední dobrotivost Boží a na jeho moc při vysvobození Almy a jeho bratří z rukou Lamanitů a z poroby, pozvedali svůj hlas a vzdávali Bohu díky.

11 A opět, když pomysleli na Lamanity, kteří byli jejich bratřími, na jejich hříšný a zkažený stav, byli naplněni bolestí a úzkostí o blaho jejich duší.

12 A stalo se, že ti, kteří byli dětmi Amulonovými a jeho bratří, kteří si vzali za manželky dcery Lamanitů, nelibě nesli chování svých otců a nechtěli se nazývati jmény svých otců, proto vzali na sebe jméno Nefiovo, aby se mohli nazývati dětmi Nefiovými a mohli se počítati mezi ty, kteří se nazývali Nefité.

13 A nyní, veškerý lid Zarahemlův byl počítán mezi Nefity, a to proto, že království nebylo předáváno na nikoho nežli na ty, kteří byli potomky Nefiovými.

14 A nyní, stalo se, že když Mosiáš ustal promlouvati a předčítati lidu, přál si, aby k lidem promluvil i Alma.

15 A Alma k nim promlouval, když byli shromážděni ve velikých skupinách, a přecházel od jedné skupiny ke druhé, káže lidu pokání a víru v Pána.

16 A nabádal lid Limhiův a své bratří, všechny ty, kteří byli vysvobozeni z poroby, aby si pamatovali, že to byl Pán, kdo je vysvobodil.

17 A stalo se, že poté, co Alma učil lid mnoha věcem a ustal k nim promlouvati, král Limhi si přál, aby byl pokřtěn; a veškerý jeho lid si přál, aby byl pokřtěn také.

18 Tudíž, Alma vstoupil do vody a pokřtil je; ano, pokřtil je stejným způsobem, jakým pokřtil své bratří ve vodách Mormonu; ano, a tolik, kolik jich pokřtil, náleželo k církvi Boží; a to pro jejich víru v slova Almova.

19 A stalo se, že král Mosiáš dovolil Almovi, aby zakládal církve po celé zemi Zarahemla; a dal mu moc vysvěcovati kněze a učitele nad každou církví.

20 Nyní, toto bylo učiněno, protože bylo tolik lidí, že nemohli všichni býti vedeni jedním učitelem; ani nemohli všichni slyšeti slovo Boží v jednom shromáždění;

21 Tudíž se shromažďovali v různých skupinách, jež se nazývaly církve; každá církev měla své kněze a své učitele a každý kněz kázal slovo podle toho, jak mu bylo předáno ústy Almovými.

22 A tak, přestože bylo mnoho církví, byly všechny jednou církví, ano, a to církví Boží; neboť ve všech církvích nebylo kázáno nic, ledaže to bylo pokání a víra v Boha.

23 A nyní, v zemi Zarahemla bylo sedm církví. A stalo se, že každý, kdo si přál vzíti na sebe jméno Krista neboli Boha, se připojil k církvím Božím;

24 A byli nazýváni lidem Božím. A Pán na ně vyléval svého Ducha a byli požehnáni a v zemi se jim dařilo.