1 Nyní, stalo se, že mezi dorůstajícím pokolením bylo mnoho těch, kteří nerozuměli slovům krále Beniamina, jsouce v době, kdy promlouval k svému lidu, malými dětmi; a nevěřili tradicím svých otců.

2 Nevěřili tomu, co bylo řečeno o vzkříšení mrtvých, a také nevěřili v příchod Krista.

3 A nyní, pro svou nevíru nemohli rozuměti slovu Božímu; a srdce jejich bylo zatvrzelé.

4 A nechtěli býti pokřtěni; a také nechtěli vstoupiti do církve. A co se týká jejich víry, byli odděleným lidem a zůstávali tak napořád, tedy ve svém tělesném a hříšném stavu; neboť nechtěli vzývati Pána, svého Boha.

5 A nyní, za vlády Mosiášovy nebyli ani z poloviny tak početní jako lid Boží; ale pro rozštěpení mezi bratřími se stávali početnějšími.

6 Neboť, stalo se, že klamali svými lichotivými slovy mnohé, kteří byli v církvi, a způsobili, že se dopouštěli mnohých hříchů; tudíž bylo nezbytné, aby ti, kteří se dopouštěli hříchu a kteří byli v církvi, byli církví napomenuti.

7 A stalo se, že učitelé je předvedli před kněze a kněžím je vydali; a kněží je předvedli před Almu, který byl vysokým knězem.

8 Nyní, král Mosiáš dal Almovi pravomoc nad církví.

9 A stalo se, že Alma si ohledně nich nevěděl rady; ale bylo proti nim mnoho svědků; ano, lid se postavil a hojně svědčil o jejich nepravosti.

10 Nyní, nic takového se předtím v církvi nestalo; tudíž Alma byl v duchu zkormoucen a dal je předvésti před krále.

11 A pravil králi: Viz, zde jsou mnozí, které jsme před tebe přivedli, kteří jsou obviněni svými bratřími; ano, a byli přistiženi při různých nepravostech. A nečiní pokání ze svých nepravostí; tudíž jsme je předvedli před tebe, abys je mohl souditi podle jejich zločinů.

12 Ale král Mosiáš pravil Almovi: Viz, já je souditi nebudu; tudíž vydávám je do tvých rukou, aby byli souzeni.

13 A nyní, duch Almův byl opět zkormoucen; a šel a tázal se Pána, co má v této záležitosti činiti, neboť se bál, aby neučinil něco, co je nesprávné v očích Božích.

14 A stalo se, že poté, co vylil celou svou duši Bohu, přišel k němu hlas Páně řka:

15 Požehnán jsi, Almo, a požehnáni jsou ti, kteří byli pokřtěni ve vodách Mormonu. Ty jsi požehnán pro nesmírnou víru svou v samotná slova služebníka mého Abinadiho.

16 A oni jsou požehnáni pro nesmírnou víru svou v samotná slova, jež jsi k nim promlouval.

17 A požehnán jsi, protože jsi založil mezi tímto lidem církev; a oni budou utvrzeni a budou lidem mým.

18 Ano, požehnán je tento lid, který je ochoten nésti jméno mé; neboť jménem mým budou nazýváni; a oni jsou moji.

19 A protože ses mne tázal ohledně přestupníka, jsi požehnán.

20 Ty jsi služebník můj; a činím s tebou smlouvu, že budeš míti věčný život; a budeš mi sloužiti a vycházeti ve jménu mém a budeš shromažďovati ovce mé.

21 A ten, kdo chce slyšeti hlas můj, bude ovcí mou; a toho přijmete do církve, a toho já také přijmu.

22 Neboť viz, toto je církev má; kdokoli je křtěn, má býti křtěn ku pokání. A kohokoli přijímáte, má věřiti ve jméno mé; a tomu já ochotně odpustím.

23 Neboť jsem to já, kdo na sebe bere hříchy světa; neboť jsem to já, kdo je stvořil; a jsem to já, kdo uděluje tomu, kdo věří do konce, místo na pravici své.

24 Neboť viz, jménem mým jsou nazýváni, a znají-li mne, vyjdou a budou míti věčně místo na pravici mé.

25 A stane se, že až zazní druhý pozoun, pak vyjdou ti, kteří mne nikdy neznali, a stanou přede mnou.

26 A pak poznají, že já jsem Pán, jejich Bůh, že já jsem Vykupitel jejich; ale oni nechtěli býti vykoupeni.

27 A pak já jim vyznám, že jsem je nikdy neznal; a půjdou do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a anděly jeho.

28 Tudíž pravím tobě, že toho, kdo nechce slyšeti hlas můj, nebudete přijímati do církve mé, neboť toho já nepřijmu posledního dne.

29 Tudíž pravím tobě: Jdi; a kdokoli se dopustí přestupku proti mně, toho budete souditi podle hříchů, jichž se dopustil; a vyzná-li hříchy své před tebou a přede mnou a bude-li činiti pokání v upřímnosti srdce svého, odpustíš mu a já mu odpustím také.

30 Ano, a kdykoli bude lid můj činiti pokání, odpustím mu poklesky jeho proti mně.

31 A vy si také budete navzájem odpouštěti poklesky svoje; neboť vpravdě pravím tobě, ten, kdo neodpouští poklesky bližnímu svému, když praví, že činí pokání, ten sám na sebe uvádí odsouzení.

32 Nyní pravím tobě: Jdi; a kdo nebude činiti pokání z hříchů svých, ten nebude počítán mezi lid můj; a toto bude dodržováno od nynějška nadále.

33 A stalo se, že když Alma vyslechl tato slova, zapsal je, aby je mohl míti a aby mohl souditi lid této církve podle přikázání Božích.

34 A stalo se, že Alma šel a soudil podle slova Páně ty, kteří byli přistiženi při nepravosti.

35 A všechny ty, kteří činili pokání ze svých hříchů a vyznali je, ty počítal mezi lid církve;

36 A ti, kteří nechtěli své hříchy vyznati a činiti pokání ze své nepravosti, ti mezi lid církve počítáni nebyli a jejich jména byla vymazána.

37 A stalo se, že Alma usměrňoval všechny záležitosti církve; a počali opět míti mír a počalo se jim převelice dařiti v záležitostech církve a kráčeli před Bohem v obezřetnosti, přijímajíce mnohé a křtíce mnohé.

38 A nyní, všechny tyto věci vykonávali Alma a jeho spolupracovníci, kteří byli nad církví, kráčejíce ve vší píli, učíce slovu Božímu ohledně všech věcí, trpíce všelikými strastmi, jsouce pronásledováni všemi těmi, kteří k církvi Boží nenáleželi.

39 A napomínali své bratří; a oni také byli napomínáni, každý slovem Božím podle svých hříchů neboli podle hříchů, jichž se dopustil, a Bůh jim přikázal, aby se modlili bez ustání a aby vzdávali díky ve všech věcech.