1 Nyní, stalo se, že poté, co synové Mosiášovi vykonali všechny tyto věci, vzali s sebou malý počet a vrátili se k svému otci, králi, a požadovali od něj, aby jim dovolil vyjíti s těmi, které si vybrali, do země Nefi, aby mohli kázati to, co slyšeli, a aby mohli sdělovati slovo Boží svým bratřím, Lamanitům –

2 Aby je snad mohli přivésti k poznání Pána, jejich Boha, a přesvědčiti je o nepravosti jejich otců; a aby je snad mohli vyléčiti z jejich nenávisti vůči Nefitům, aby i oni mohli býti přivedeni k radosti z Pána, svého Boha, aby byli k sobě přátelští a aby již nebylo svárů v celé zemi, kterou jim Pán, jejich Bůh, dal.

3 Nyní, přáli si, aby bylo spasení oznamováno každému stvoření, neboť nemohli snésti, že by některá lidská duše měla zahynouti; ano, dokonce samotná myšlenka, že by některá duše měla trpěti nekonečná muka, jimi otřásala a rozechvívala je.

4 A tak na ně působil Duch Páně, neboť byli těmi nejhanebnějšími z hříšníků. A Pán v nekonečném milosrdenství svém považoval za vhodné je ušetřiti; nicméně trpěli velikou úzkostí duše pro své nepravosti, trpíce velmi a bojíce se, že budou zavrženi na věky.

5 A stalo se, že prosili svého otce po mnoho dnů, aby mohli vyjíti do země Nefi.

6 A král Mosiáš šel a tázal se Pána, má-li dovoliti svým synům vyjíti mezi Lamanity kázati slovo.

7 A Pán Mosiášovi pravil: Nech je vyjíti, neboť mnozí uvěří v slova jejich a budou míti věčný život; a já vysvobodím syny tvé z rukou Lamanitů.

8 A stalo se, že jim Mosiáš dovolil, aby šli a činili podle své žádosti.

9 A vydali se na cestu do pustiny, aby vyšli a kázali slovo mezi Lamanity; a zprávu o jejich působení podám později.

10 Nyní, král Mosiáš neměl nikoho, komu by předal království, neboť z jeho synů nebyl žádný, který by království přijal.

11 Tudíž vzal záznamy, jež byly vyryty na deskách z mosazi, a také desky Nefiovy a všechny věci, jež udržoval a zachovával podle přikázání Božích, poté, co přeložil a dal zapsati záznamy, jež byly na deskách ze zlata, jež byly nalezeny lidem Limhiovým a jež mu byly předány rukou Limhiovou;

12 A toto učinil pro velikou dychtivost svého lidu; neboť si nadmíru přáli dověděti se o oněch lidech, kteří byli zničeni.

13 A nyní, přeložil je prostřednictvím oněch dvou kamenů, jež byly připevněny ke dvěma okrajům spony.

14 Nyní, tyto věci byly připraveny od počátku a byly předávány z pokolení na pokolení, za účelem vykládání jazyků;

15 A byly udržovány a zachovávány rukou Páně, aby mohl odhalovati každému stvoření, jež bude vlastniti zemi, nepravosti a ohavnosti svého lidu;

16 A ten, kdo má tyto věci, se nazývá vidoucím, tak jako ve starých časech.

17 Nyní, poté, co Mosiáš dokončil překlad těchto záznamů, vizte, podával zprávu o lidu, který byl zničen, od doby, kdy byl zničen, zpět až ke stavbě veliké věže, v době, kdy Pán zmátl jazyk lidí a ti byli rozptýleni do široka po tváři celé země, ano, a vpravdě od té doby zpět až po stvoření Adama.

18 Nyní, tato zpráva způsobila, že lid Mosiášův převelice truchlil, ano, byli naplněni smutkem; nicméně dala jim veliké poznání, z něhož se radovali.

19 A tato zpráva bude napsána později; neboť vizte, je žádoucí, aby všichni lidé poznali věci, jež jsou napsány v této zprávě.

20 A nyní, jak jsem vám pravil, že poté, co král Mosiáš učinil tyto věci, vzal desky z mosazi a všechny věci, jež udržoval, a předal je Almovi, jenž byl synem Almovým; ano, všechny záznamy, a také překladatele, a předal mu je a přikázal mu, že je má udržovati a zachovávati a že má také vésti záznam o lidu a předávati je z jednoho pokolení na druhé tak, jak byly předávány od doby, kdy Lehi opustil Jeruzalém.