PJS, Genesis 14:25–40 (porovnej s knihou Genesis 14)
(Je zmíněna Melchisedechova veliká služba; jsou popsány moci a požehnání Melchisedechova kněžství.)
25 A Melchisedech pozdvihl hlas svůj a požehnal Abramovi.
26 Nyní, Melchisedech byl mužem víry, jenž činil spravedlivost; a když byl dítětem, bál se Boha a zastavil ústa lvů a uhasil prudkost ohně.
27 A tedy, byv schválen Bohem, byl vysvěcen vysokým knězem podle řádu smlouvy, kterou Bůh učinil s Enochem,
28 A to bylo podle řádu Syna Božího; kterýžto řád přišel, ne skrze člověka nebo skrze vůli člověka; ani skrze otce ani matku; ani skrze počátek dnů ani konec roků; ale prostřednictvím Božím;
29 A bylo předáváno mužům skrze povolání jeho vlastním hlasem, podle jeho vlastní vůle, všem, kteří uvěřili ve jméno jeho.
30 Neboť Bůh, přisáhnuv Enochovi a semeni jeho přísahou skrze sebe; že každý, jsa vysvěcen podle tohoto řádu a povolání, bude míti moc, skrze víru, rozlomiti hory, rozděliti moře, vysušiti vodstva, obrátiti je v toku jejich;
31 Postaviti se na odpor vojskům národů, rozděliti zemi, zlomiti každé pouto, státi v přítomnosti Boží; činiti všechny věci podle vůle jeho, podle příkazu jeho, podrobiti knížectví a moci; a toto skrze vůli Syna Božího, který byl před založením světa.
32 A muži mající tuto víru, kteří dosáhli tohoto řádu Božího, byli přeneseni a vzati do nebe.
33 A nyní, Melchisedech byl knězem tohoto řádu; tudíž on dosáhl míru v Sálemu a byl nazýván Knížetem pokoje.
34 A jeho lid činil spravedlivost a dosáhl nebe a usiloval o město Enochovo, které Bůh dříve vzal, odděliv ho od země, uschovav ho pro poslední dny neboli konec světa;
35 A řekl, a přisáhl přísahou, že nebesa a země přijdou společně; a synové Boží budou zkoušeni jakoby ohněm.
36 A tento Melchisedech, utvrdiv takto spravedlivost, byl lidem svým nazýván králem nebe, neboli jinými slovy Králem pokoje.
37 A pozdvihl hlas svůj a požehnal Abramovi, jsa vysokým knězem a strážcem zásobárny Boží;
38 Tím, jehož Bůh určil, aby přijímal desátky pro chudé.
39 Pročež, Abram mu platil desátky ze všeho, co měl, z veškerého bohatství, které vlastnil, kterého mu Bůh dal více, než měl zapotřebí.
40 A stalo se, že Bůh požehnal Abramovi a dal mu bohatství a čest a země pro věčné vlastnictví; podle smlouvy, kterou on učinil, a podle požehnání, kterým ho Melchisedech požehnal.