1 A ukázalo se veliké znamení na nebi v podobnosti věcí na zemi; žena oděná sluncem a měsíc pod jejíma nohama a na hlavě její koruna dvanácti hvězd.

2 A žena, jsouc těhotná, křičela, moříc se při porodu, a v bolestech, aby porodila.

3 A porodila pacholíka, který bude panovati všem národům tyčí ze železa; a dítě její bylo uchopeno a vyzdviženo k Bohu a trůnu jeho.

4 A na nebi se objevilo jiné znamení; a vizte, veliký rudý drak, mající sedm hlav a deset rohů a sedm korun na hlavách svých. A ocas jeho odtáhl třetinu hvězd nebe a uvrhl je na zem. A drak stál před ženou, která porodila, připraven sežrati dítě její poté, co se narodilo.

5 A žena uprchla do pustiny, kde měla místo připravené Bohem, aby ji tam živili tisíc dvě stě a šedesát let.

6 A na nebi byla válka; Michal a andělé jeho bojovali proti drakovi; a drak a andělé jeho bojovali proti Michalovi;

7 A drak nezvítězil nad Michalem, ani dítětem, ani ženou, která byla církví Boží, jež byla vysvobozena z bolestí svých a zrodila království našeho Boha a jeho Krista.

8 Ani nebylo v nebi nalezeno místo pro toho velikého draka, který byl svržen; onen had starý zvaný ďábel a také zvaný Satan, jenž klame celý svět; byl svržen na zem; a andělé jeho byli svrženi s ním.

9 A slyšel jsem hlas silný v nebi řkoucí: Nyní přišlo spasení a síla a království našeho Boha a moc jeho Krista;

10 Neboť je svržen žalobník bratří našich, který žaloval na ně před Bohem naším dnem i nocí.

11 Neboť oni ho přemohli skrze krev Beránkovu a slovem svědectví svého; neboť nemilovali svůj vlastní život, ale zachovali svědectví až do smrti. Tudíž radujte se, ó nebesa, a vy, kteří přebýváte v nich.

12 A po těchto věcech jsem uslyšel hlas jiný řkoucí: Běda obyvatelům země, ano, a těm, již přebývají na ostrovech mořských! Neboť ďábel sestoupil k vám, maje hněv veliký, protože ví, že má jen krátký čas.

13 Neboť když drak viděl, že byl svržen na zem, pronásledoval ženu, která porodila pacholíka.

14 Tudíž, ženě byla dána dvě křídla velikého orla, aby mohla uprchnouti do pustiny, na místo své, kde je živena do času a časů a půl času, od tváře hada.

15 A had vypouští z úst svých po ženě vodu jako povodeň, aby mohl způsobiti, že bude povodní unesena.

16 A země pomáhá ženě a země otevírá ústa svá a pohlcuje povodeň, kterou drak vypouští z úst svých.

17 Tudíž, drak byl na ženu rozhněván a šel, aby vedl válku se zbytkem ze semene jejího, kteří zachovávají přikázání Boží a mají svědectví o Ježíši Kristu.