PJS, Římanům 7:5–27 (porovnej s Římanům 7:5–25)
(Kristus má moc změniti duši lidí.)
5 Neboť když jsme byli v těle, pohnutky hříchu, které nebyly podle zákona, působily v oudech našich, aby přinesly ovoce ke smrti.
6 Ale nyní jsme vysvobozeni ze zákona, v němž jsme byli drženi, jsouce mrtvi vůči zákonu, abychom mohli sloužiti v novosti ducha, a ne v zastaralosti litery.
7 Co tedy řekneme? Je zákon hříchem? Bůh chraň. Nikoli, hříchu jsem nepoznal, než skrze zákon; neboť žádosti bych nepoznal, kdyby byl zákon neřekl: Nebudeš žádostiv.
8 Ale hřích, vzav příležitost skrze přikázání, způsobil ve mně všeliké druhy žádosti. Neboť bez zákona hřích byl mrtev.
9 Neboť kdysi jsem byl živ bez přestupku proti zákonu, ale když přišlo přikázání Kristovo, hřích ožil a já jsem zemřel.
10 A když jsem nevěřil přikázání Kristovu, které přišlo, které bylo ustanoveno k životu, shledal jsem, že mne odsuzuje k smrti.
11 Neboť hřích, vzav příležitost, popíral přikázání a klamal mne; a jím jsem byl zabit.
12 Nicméně, shledal jsem, že zákon je svatý a že přikázání je svaté a spravedlné a dobré.
13 Bylo tedy to, co je dobré, učiněno pro mne smrtí? Bůh chraň. Ale hřích, aby se mohl jeviti hříchem, skrze to, co je dobré, způsobuje smrt ve mne; aby se hřích, skrze přikázání, mohl státi nesmírně hříšným.
14 Neboť my víme, že přikázání je duchovní; ale když jsem byl pod zákonem, byl jsem ještě tělesným, prodaným hříchu.
15 Ale nyní jsem duchovním; neboť to, co je mi přikázáno činiti, činím; a to, co je mi přikázáno nedovolovati, nedovoluji.
16 Neboť to, co vím, že není správné, nebudu činiti; neboť to, co je hřích, nenávidím.
17 Jestliže tedy nečiním to, co nechci dovoliti, souhlasím se zákonem, že je dobrý; a nejsem odsouzen.
18 Nyní tedy nejsem to již já, kdo činí hřích; ale snažím se podmaniti onen hřích, který přebývá ve mně.
19 Neboť vím, že ve mně, to jest v těle mém, nepřebývá žádná dobrá věc; neboť chtění je přítomné ve mně, ale abych vykonal to, co je dobré, nenalézám, jedině v Kristu.
20 Neboť to dobré, co bych činil, když jsem byl pod zákonem, neshledávám býti dobrým; tudíž nečiním ho.
21 Ale to zlé, které bych nečinil pod zákonem, shledávám býti dobrým; to činím.
22 Nyní, činím-li, skrze pomoc Kristovu, to, co bych nečinil pod zákonem, nejsem pod zákonem; a již se nesnažím činiti nesprávné, ale snažím se podmaniti hřích, který přebývá ve mně.
23 Shledávám tedy, že pod zákonem, že když jsem chtěl činiti dobré, zlé bylo přítomné se mnou; přesto se těším ze zákona Božího podle vnitřního člověka.
24 A nyní vidím jiný zákon, a to přikázání Kristovo, a to je vtisknuto do mysli mé.
25 Ale oudy mé válčí proti zákonu mysli mé a uvádějí mne do zajetí zákona hříchu, který je v oudech mých.
26 A nepodmaňuji-li hřích, který je ve mně, ale s tělem sloužím zákonu hříchu; Ó, jak bídný jsem člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti?
27 Děkuji, tedy, Bohu skrze Ježíše Krista, Pána našeho, že tak s myslí já sám sloužím zákonu Božímu.