1 A všech dnů Enochových bylo čtyři sta a třicet let.

2 A stalo se, že Matuzalém, syn Enochův, nebyl vzat, aby smlouvy Páně, které učinil s Enochem, mohly býti naplněny; neboť on vpravdě učinil smlouvu s Enochem, že Noé bude z plodu ledví jeho.

3 A stalo se, že Matuzalém prorokoval, že z ledví jeho vzejdou všechna království země (skrze Noéma), a zabral si slávu pro sebe.

4 A do země přišel veliký hlad a Pán proklel zemi těžkým prokletím, a mnoho jejích obyvatel zemřelo.

5 A stalo se, že Matuzalém žil jedno sto a osmdesát sedm let a zplodil Lámecha;

6 A Matuzalém žil poté, co zplodil Lámecha, sedm set a osmdesát dva let a plodil syny a dcery;

7 A všech dnů Matuzalémových bylo devět set a šedesát devět let, a zemřel.

8 A Lámech žil jedno sto a osmdesát dvě léta a zplodil syna,

9 A nazval jméno jeho Noé řka: Tento syn nás utěší ohledně práce naší a námahy rukou našich, pro zemi, kterou Pán proklel.

10 A Lámech žil poté, co zplodil Noéma, pět set a devadesát pět let a plodil syny a dcery;

11 A všech dnů Lámechových bylo sedm set a sedmdesát sedm let, a zemřel.

12 A Noé byl stár čtyři sta a padesát let a zplodil Jáfeta; a čtyřicet dvě léta potom zplodil Sema skrze tu, jež byla matkou Jáfeta, a když byl stár pět set let, zplodil Chama.

13 A Noé a synové jeho poslouchali Pána a dbali ho a byli nazváni syny Božími.

14 A když se tito lidé počali rozmnožovati na tváři země a rodily se jim dcery, synové lidští viděli, že ony dcery jsou krásné, a brali si je za manželky, tak jak si vyvolili.

15 A Pán řekl Noémovi: Dcery synů tvých prodaly samy sebe; neboť viz, hněv můj je roznícen proti synům lidským, neboť nechtějí poslouchati hlasu mého.

16 A stalo se, že Noé prorokoval a učil věcem Božím, tak jak tomu bylo na počátku.

17 A Pán řekl Noémovi: Duch můj se nebude neustále nesnaditi s člověkem, neboť on pozná, že veškeré tělo zemře; nicméně jeho dnů bude sto a dvacet let; a jestliže lidé nebudou činiti pokání, pošlu na ně povodně.

18 A v oněch dnech byli na zemi obrové a usilovali o to, aby Noéma připravili o život; ale Pán byl s Noémem, a moc Páně byla na něm.

19 A Pán vysvětil Noéma podle svého vlastního řádu a přikázal mu, aby vyšel a oznamoval jeho evangelium dětem lidským, tak jak to bylo dáno Enochovi.

20 A stalo se, že Noé volal k dětem lidským, aby činily pokání; ale ony neposlouchaly slova jeho;

21 A také poté, co jej vyslechli, přišli před něj řkouce: Viz, my jsme synové Boží; nevzali jsme si dcery lidské? A nejíme a nepijeme a neženíme se a nevdáváme? A naše manželky nám rodí děti, a ty jsou mocnými muži, kteří jsou jako muži za stara, muži veliké slávy. A neposlouchali slova Noémova.

22 A Bůh viděl, že zlovolnost lidí se stala v zemi velikou; a každý člověk byl povýšen v představě myšlenek srdce svého, které byly neustále pouze zlé.

23 A stalo se, že Noé pokračoval ve svém kázání lidem řka: Poslouchejte a dbejte slov mých;

24 Věřte a čiňte pokání z hříchů svých a buďte pokřtěni ve jménu Ježíše Krista, Syna Božího, tak jako naši otcové, a obdržíte Ducha Svatého, abyste mohli míti projeveny všechny věci; a jestliže toto činiti nebudete, přijdou na vás povodně; nicméně oni neposlouchali.

25 A Noé toho litoval, a srdce jeho bylo bolavé, že Pán učinil člověka na zemi, a zarmucovalo ho to v srdci.

26 A Pán řekl: Vyhladím člověka, jehož jsem stvořil, s tváře země, jak člověka, tak zvířata a lezoucí tvory a ptáky ve vzduchu; neboť Noé litoval toho, že jsem je stvořil a že jsem je učinil; a volal ke mně; neboť oni usilovali o život jeho.

27 A tak Noé našel milost v očích Páně; neboť Noé byl muž spravedlný a v pokolení svém dokonalý; a chodil s Bohem, tak jako tři synové jeho, Sem, Cham a Jáfet.

28 Země byla zkažena před Bohem a byla naplněna násilím.

29 A Bůh pohleděl na zemi a, viz, byla zkažena, neboť veškeré tělo porušilo cestu svou na zemi.

30 A Bůh řekl Noémovi: Konec veškerého těla přichází přede mne, neboť země je naplněna násilím, a viz, vyhladím veškeré tělo ze země.