Pravda byla znovuzřízena

Starší Richard J. Maynes

Předsednictvo Sedmdesáti

Večer se starším Richardem J. Maynesem

Celosvětové zasvěcující shromáždění pro mladé dospělé • 1. května 2016 • Tabernacle v Salt Lake City

Bratři a sestry, velmi rád naslouchám vyprávění své ženy Nancy o tom, jak se obrátila a jak velký vliv měly na její počáteční svědectví a obrácení První vidění Josepha Smitha a Kniha Mormonova. Dodnes jsem vděčný za příležitost hrát roli misionáře, když se Nancy několik let poté, co jsem se vrátil z misie na plný úvazek, seznamovala s evangeliem. Jak si jistě umíte představit, jsem nadšený z toho, jak nám všechno vyšlo. Náš církevní a rodinný život je pro nás vším.

Upřímně si vážím tohoto pověření od Prvního předsednictva promluvit k vám dnes večer. Myslím, že je důležité, abyste věděli, že jsem během přípravy tohoto poselství pociťoval vliv a nabádání Ducha Svatého, a doufám, že to, co budu říkat, vám bude po duchovní stránce ku prospěchu.

Znovuzřízení plnosti evangelia Ježíše Krista v posledních dnech předvídali a předpovídali proroci ve všech dobách. A proto by Znovuzřízení evangelia Ježíše Krista nemělo být pro ty, kdo studují písma, žádným překvapením. Ve Starém zákoně, v Novém zákoně i v Knize Mormonově se nacházejí desítky a desítky proroctví, která jasně předpovídají Znovuzřízení evangelia a poukazují na ně. Příklady ze Starého zákona se nacházejí v Deuteronomiu,¹ Izaiášovi,² Jeremiášovi,³ Ezechielovi,⁴ Danielovi,⁵ Amosovi⁶ a Malachiášovi.⁷ Příklady z Nového zákona nacházíme v knize Matoušově,⁸ Markově,⁹ ve Skutcích,¹⁰ v epištolách Římanům,¹¹ Efezským¹² a 2. Tessalonicenským¹³ a ve Zjevení.¹⁴ Mnohá další proroctví, jež poukazují na Znovuzřízení evangelia Ježíše Krista, se nacházejí v celé Knize Mormonově. Například v 1. Nefim,¹⁵ 2. Nefim,¹⁶ Jákobovi¹⁷ či ve 3. Nefim.¹⁸

Jedno z mých oblíbených proroctví ohledně Znovuzřízení je z knihy Danielovy ve Starém zákoně. Babylonský král Nabuchodonozor oblehl a dobyl okolo roku 586 př. Kr. Jeruzalém. Poté, co král Nabuchodonozor porazil Judu, přikázal jednomu ze svých správců, aby shromáždil několik dětí Izraele, které měly sloužit v jeho paláci jako poradci. Král zmínil, že členové této vybrané skupiny mají být v každém ohledu rozumní, vzdělaní a chápaví a mají být schopni sloužit v královském paláci.¹⁹

Byli mezi nimi Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš. Možná si vzpomenete, že v zajetí dostali tito mladí muži babylonská jména Baltazar, Sidrach, Mizach a Abdenágo, což bylo součástí intenzivní indoktrinace babylonskou kulturou.

Král Nabuchodonozor se s těmito čtyřmi mladíky z Judeje příležitostně radil. Písma nám říkají, že „ve všelikém slovu moudrosti a rozumnosti, na kteréž se jich doptával král, nalezl je desetkrát zběhlejší nade všecky mudrce a hvězdáře, kteříž byli ve všem království jeho“.²⁰

Jedné noci se zdál králi sen. Byl jím znepokojen a přál si znát jeho výklad. Rozhodl se podrobit své rádce zkoušce prostřednictvím nezvyklé žádosti. Svolal své mudrce, hvězdáře i kouzelníky a přikázal jim, aby mu nejprve řekli, co se mu zdálo, a pak sen vyložili. Svou žádost myslel zcela vážně. Řekl jim: „Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete.“²¹

Když královi mudrci nebyli schopni říci, co se mu zdálo, a proto také samozřejmě nemohli daný sen vyložit, začal se král nesmírně hněvat a přikázal, aby byli všichni babylonští mudrci pobiti, včetně Daniela a jeho společníků. Danielovi se však podařilo dosáhnout slyšení u krále a přesvědčit ho, aby mu poskytl určitý čas, aby mu pak mohl sen vyložit.

Daniel se vrátil domů a podělil se o tu novinu se svými společníky. Úpěnlivě prosili Pána, aby jim odhalil tajemství králova vidění, tak aby spolu se zbytkem babylonských mudrců nezahynuli. Písma uvádějí, jaký měla tato prosba výsledek: „I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému.“²²

Poté, co Daniel vzdal chválu a poděkoval Bohu, vyhledal Ariocha, hejtmana královy stráže, a řekl mu: „Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím.“²³

Arioch rychle přivedl Daniela před krále a řekl: „Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí.“²⁴

Když Daniela uvedli ke králi, položil mu král tuto otázku: „Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho?“²⁵

Daniel odpověděl:

„Té věci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači králi oznámiti.

Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v [posledních] dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest.“²⁶

Daniel poté králi Nabuchodonozorovi vyjevil jeho sen. Řekl:

„Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a [lesk] jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný.

Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi,

Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny.

Hleděls na to, [jak] se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je.

A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi.“²⁷

Poté, co Daniel králi Nabuchodonozorovi povyprávěl obsah snu, sdělil mu i jeho výklad. Řekl:

„Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu.

A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá.“²⁸

Daniel pak králi objasnil různá království, která měla přijít po tom jeho a která představovala prsa a ramena ze stříbra, břicho a bedra z mědi, nohy ze železa a chodidla zčásti ze železa a z části z hlíny.

Nyní přichází proroctví týkající se Znovuzřízení evangelia Ježíše Krista a založení království Božího v posledních dnech. Řekl:

„Za dnů pak těch králů [zde jsou myšleny poslední dny] vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky.

Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho.“²⁹

Bratři a sestry, Znovuzřízení a následný růst Církve a evangelia Ježíše Krista v těchto posledních dnech jsou počátkem naplnění tohoto podrobného proroctví, které uvedl dávný prorok Daniel.

Nyní se posuňme dopředu o nějakých 2 400 let po období vlády krále Nabuchodonozora do doby bezprostředně před Znovuzřízením evangelia Ježíše Krista. Rád bych se s vámi podělil o historické souvislosti, které předcházely Prvnímu vidění Josepha Smitha.

Dědeček Josepha Smitha, Asael Smith, narukoval během války za nezávislost do americké armády a stal se přímým svědkem zrození nového národa.

Rodiče Josepha Smitha, Joseph st. a Lucy Macková, byli ještě děti, když byla v roce 1788 schválena ústava Spojených států amerických, přičemž v roce 1791 vstoupil v platnost její první dodatek, který zaručoval, že vláda nebude mít kontrolu nad církví ani církev nad vládou.

Náboženství tak ve Spojených státech ztratilo monopol, a když neexistovalo náboženství, nad nímž by měl záštitu stát, mohli si Američané a Američanky vybrat jakoukoli církev, či třeba žádnou.

Asael Smith později vyjádřil, jakou má ze svobody náboženského vyznání radost. Uvedl: „[Bůh] nás provedl velkolepou revolucí a přivedl nás do zaslíbené země míru a svobody.“³⁰

Změny v dopravě, komunikaci a průmyslu, jež z americké revoluce vyplynuly, napomohly novému národu ustanovit republiku. V rámci nové svobodné volnotržní ekonomiky byly založeny banky, aby financovaly nové podniky.

Ruku v ruce se změnami v americké společnosti a kultuře započala na konci 90. let 18. století desítky let trvající vlna evangelizačních kampaní, historikům známá jako druhé velké probuzení. Tyto kampaně charakterizovala shromáždění pod širým nebem, nadšená kázání plná emocí a obrácení velkého počtu lidí na víru. Nejvíce stoupenců během druhého velkého probuzení získali baptisté a metodisté, kteří odmítali populární kalvinistickou nauku o predestinaci, tak jak jí učily tehdejší kongregační církve. Kalvinisté si představovali Boha jako svévolného nejvyššího vládce, jenž záhadně předurčuje lidi ke spasení. Z pohledu kalvinistů byli muži a ženy v důsledku Pádu naprosto zvrácení hříšníci a neměli žádnou moc rozhodnout se pro spasení skrze Krista.

Během druhého velkého probuzení však baptisté a metodisté kázali o shovívavějším Bohu a spasení zdůrazňovali jako osobní volbu. Toto pojetí osobního spasení pramenilo z velké míry z arminiánské teologie neboli nauk holandského teologa Jakuba Arminia. Arminius a pozdější náboženští představitelé v Americe věřili, že díky Boží milosti jsou jednotlivci obdařeni schopností zvolit si Krista a že On má moc spasit všechny, kteří si spasení zvolili.³¹

Právě skrze tyto protichůdné představy o spasení si rodina Josepha Smitha hledala cestu k náboženskému vyznání. Dědeček a otec Josepha Smitha, Asael a Joseph st., zastávali arminiánský názor, že Bůh je shovívavý a milující. Asael Smith později napsal: „Ježíš Kristus může bezesporu spasit všechny, stejně jako jednotlivce.“³² Asael a Joseph st. se považovali za univerzalisty a věřili, že Bůh vykoupí celé lidstvo bez výjimky – což byl v podstatě opak selektivnějšího pohledu na spasení, který zastával kalvinismus.

O náboženském životě Lucy Mackové není známo nic až do roku 1802, kdy vážně onemocněla a slíbila Bohu, že pokud ušetří její život, bude se snažit ze všech sil Mu sloužit. Poté, co se uzdravila, napsala: „K tématu náboženství jsem se moc nevyjadřovala, přestože jsem se jím v mysli zabývala neustále.“³³ Joseph st. a Lucy Macková se nakonec stěhovali z města do města ve snaze nalézt jak časné, tak duchovní spasení.

Během tohoto neklidného období stěhování z místa na místo se 23. prosince 1805 ve vermontském Sharonu narodil Joseph Smith ml. Rodina Smithových se nakonec usadila v Palmyře ve státě New York a později v blízkém Manchesteru. Poblíž svého nového domova našli dějiště čilé náboženské aktivity. Baptisté, presbyteriáni i metodisté v oné oblasti v letech 1816–1821 všichni zažívali význačný nárůst počtu věřících, což vyústilo ve vytvoření nové presbyteriánské kongregace, stavbu nové metodistické kaple a obrácení stovek mužů a žen.

Lucy Macková zkusila presbyteriánství, ale podle jejích slov „bylo vše prázdnotou“. Pak vyzkoušela metodismus, ale Joseph st. ji zrazoval od toho, aby pokračovala, neboť spolu se svým otcem Asaelem neměl mnoho víry v jeho nauky. Přestože se Smithovi k žádné církvi nepřidali, snažili se učit doma své děti křesťanským zásadám, což zahrnovalo čtení Bible a osobní modlitbu.³⁴

Joseph Smith ml. navštívil jako dítě se svou rodinou několik shromáždění v rámci náboženských kampaní. Velký vliv na něj měly učení a diskuse jeho otce, který mezi těmito kazatelskými sektami hledal nějakou, která by byla zorganizována podle dávného řádu Ježíše Krista a Jeho apoštolů. Žádnou takovou ale nenašel. Joseph při rodinném studiu Bible naslouchal a přemítal. Když mu bylo 12 let, začal mít obavy ohledně svých hříchů a blaha své nesmrtelné duše, což ho vedlo k osobnímu studiu písem.

Když bylo Josephovi ml. 14 let, zaznamenal si:

„Jednoho dne jsem četl epištolu Jakubovu, první kapitolu a pátý verš, který zní: Jestliže se komukoli z vás nedostává moudrosti, nechť prosí Boha, kterýž dává všem lidem štědře a nekárá; a bude dána jemu.

Nikdy nevstoupil žádný úryvek písma s větší mocí do srdce člověka než v této době tento do mého. Zdálo se, že vstoupil s velikou silou do každého pocitu mého srdce. Uvažoval jsem o něm znovu a znovu věda, že potřebuje-li nějaká osoba moudrost od Boha, jsem to já.“³⁵

Joseph se nakonec rozhodl Boha poprosit.

Jsou známy čtyři záznamy, které Joseph o Prvním vidění napsal či nadiktoval. Kromě toho jeho současníci zapsali své vzpomínky na to, co o onom vidění slyšeli Josepha říkat; takových záznamů je známo pět. Je požehnáním tyto záznamy mít. Díky nim je Josephovo První vidění nejlépe zdokumentovaným viděním v dějinách. Rád bych vás povzbudil k návštěvě stránek history.lds.org, abyste zjistili o daných záznamech více a uvědomili si, jak spoluvytvářejí úplnější představu.

Článek „First Vision Accounts“ [„Záznamy o Prvním vidění“] ze sekce Gospel Topics [Témata z evangelia] uvádí: „Různé verze Prvního vidění popisují shodný děj, přestože se přirozeně liší v podrobnostech a v tom, na co kladou důraz. Historici očekávají, že když někdo vypráví svůj zážitek mnoho let opakovaně v různých situacích a různým posluchačům, bude každé vyprávění zaměřeno na jiné aspekty onoho zážitku a bude obsahovat jedinečné podrobnosti. Rozdíly, podobné těm v různých záznamech Prvního vidění, se nacházejí také v písmech v mnoha záznamech Pavlova vidění na cestě do Damašku nebo v popisech toho, co zažili apoštolové na Hoře proměnění. Navzdory těmto rozdílům však ve všech záznamech Prvního vidění přetrvává základní shoda. Někteří lidé mylně argumentují tím, že každá odchylka v převyprávění příběhu je důkazem jeho smyšlenosti. Tyto bohaté historické záznamy nám však naopak umožňují dozvědět se o této pozoruhodné události více, než kdyby byla méně zdokumentována.“³⁶

Rád bych s vámi stručně prošel ony čtyři záznamy, které napsal či nadiktoval Joseph Smith.

Zaprvé – záznam z roku 1832 je nejranější písemná zpráva o Prvním vidění. Je součástí šestistránkového životopisu, z nějž většinu psal Joseph vlastní rukou. Tento dokument je ve vlastnictví Církve od okamžiku, kdy byl napsán. Po putování na Západ zůstal několik let zabalený v kufru a pak se o něm v podstatě nevědělo až do roku 1965, kdy byl publikován jako součást diplomové práce. Od té doby byl publikován opakovaně, například na stránkách LDS.org či v rámci projektu Joseph Smith Papers [Písemnosti Josepha Smitha]. Joseph v tomto záznamu vypráví o úzkosti způsobené tím, že nevěděl, kde najít Spasitelovo odpuštění. Svědčil: „Pán mi otevřel nebesa a já jsem uzřel Pána,“³⁷ což podle interpretace některých znamená, že hovořil o zjevení pouze jediné božské bytosti, přestože když se tato věta čte ve světle ostatních zmíněných dokumentů, lze ji pochopit tak, že Bůh Otec otevřel nebesa a odhalil Josephovi svého Syna, Ježíše Krista.

Tento záznam krásně zdůrazňuje Spasitelovo Usmíření a osobní vykoupení, které Spasitel Josephovi nabídl. Píše se v něm mimo jiné toto: „Pán mi otevřel nebesa a já jsem uzřel Pána a On ke mně promluvil řka: ‚Josephe, synu můj, tvoje hříchy jsou ti odpuštěny. … Byl jsem ukřižován pro svět, aby všichni ti, kdo věří v mé jméno, mohli mít život věčný.‘“ Joseph svědčil o tom, že zažil radost a lásku, ale nemohl najít nikoho, kdo by mu uvěřil. „Má duše byla naplněna láskou a po mnoho dní jsem pociťoval velkou radost a Pán byl se mnou, ale nenašel jsem nikoho, kdo by onomu nebeskému vidění uvěřil. Přemítal jsem však o tom v srdci.“³⁸

Další záznam z roku 1835 je Josephův popis vidění určený Robertu Matthewsovi, který v tom roce navštívil Kirtland. Do Josephova deníku ho zapsal jeho písař. Raná vydání Josephova životopisu ho neobsahovala a poprvé byl publikován v BYU Studies v 60. letech. V tomto záznamu Joseph svědčí o tom, že se mu nejprve zjevil Bůh a poté uviděl také Spasitele: „Volal jsem k Pánu v mocné modlitbě. Nad hlavou se mi objevil sloup ohně; za okamžik spočinul na mně a naplnil mě nevýslovnou radostí. Uprostřed tohoto sloupu z plamenů, které se šířily dokola, aniž by však něco hořelo, se objevila bytost. Brzy se objevila druhá bytost podobná té první. Řekla mi: ‚Tvoje hříchy jsou ti odpuštěny.‘“ Joseph zde také poznamenal: „V tomto vidění jsem spatřil mnoho andělů.“³⁹

Další záznam, ten nejznámější, je z roku 1838 a pochází z rukopisu Josephova životopisu. První koncept Joseph napsal poté, co na počátku roku 1838 uprchl z Kirtlandu, a druhý krátce po svém útěku z Missouri v roce 1839. Byl tedy napsán v souvislosti s velkým protivenstvím. Poprvé vyšel v roce 1842 v Times and Seasons. Byl rovněž součástí Drahocenné perly z roku 1851, což byla původně brožurka pro britské Svaté, jež byla pak v roce 1880 kanonizována jako písmo pro všechny Svaté.

Několik konceptů tohoto záznamu bylo publikováno v rámci Písemností Josepha Smitha. Stejně jako v případě záznamu z roku 1835 je i zde ústřední otázkou to, která církev je ta pravá. Tento záznam se jakožto historie Církve, a nikoli jen Josephův životopis, „zaměřuje na ono vidění jakožto na počátek ‚vzrůstu a pokroku Církve‘.“⁴⁰ Proto neobsahuje informace o osobním odpuštění, které zmiňují předchozí dva záznamy.

A konečně záznam z roku 1842 je odpovědí na žádost o informace od Johna Wentwortha, vydavatele novin Chicago Democrat. Joseph mu napsal dopis, který kromě Článků víry obsahoval i popis jeho Prvního vidění. Tento dopis byl otištěn v Times and Seasons v roce 1842. S Josephovým svolením ho v roce 1843 znovu publikoval historik Israel Daniel Rupp ve své knize o křesťanských denominacích ve Spojených státech. Tento záznam byl určen veřejnosti, jež nebyla obeznámena s mormonskou vírou. Byl napsán během vítaného období klidu uprostřed protivenství, jemuž Prorok čelil.

Stejně jako v ostatních záznamech se i zde Joseph zmínil o zmatku, který prožíval, a o tom, jak se mu v odpověď na modlitbu zjevily dvě bytosti: „Byl jsem zahalen nebeským viděním a viděl jsem dvě bytosti naplněné slávou, obě se sobě přesně podobaly v rysech a v podobě, obklopené oslnivým světlem, které zastiňovalo polední slunce. Řekly mi, že všechny náboženské denominace věří nesprávným naukám a že žádnou z nich Bůh neuznává jako svou Církev a království. A bylo mi výslovně nařízeno, abych ‚je nenásledoval‘, a zároveň mi bylo slíbeno, že plnost evangelia mi bude v určitém budoucím čase oznámena.“⁴¹

Mít tyto záznamy Josephova Prvního vidění je požehnáním. Stejně jako jednotlivá evangelia Nového zákona, která společně popisují život a působení Krista ve větší úplnosti, přidává i každý z těchto záznamů Josephova Prvního vidění určité jedinečné podrobnosti a náhled na onen zážitek jako celek. Společně vyprávějí Josephův logický, vyvážený příběh. Všechny zdůrazňují, že mezi křesťanskými církvemi docházelo ke zmatkům a sporům, že si Joseph přál vědět, která z nich je pravdivá (pokud vůbec nějaká), že hledal v písmech a modlil se, že z nebe sestoupilo světlo a že se objevily božské bytosti a zodpověděly jeho modlitbu.

Vraťme se teď ke kanonizované verzi záznamu Josepha Smitha o Prvním vidění z roku 1838 a detailně si ji projděme. Je to ten nejmocnější studijní prožitek, jaký kdo na zemi mohl získat. Tento prožitek změnil Josephovi život, změnil ho i mně a vím, že ho změnil či změní i vám, když se obrátíte na Pána s prosbou o potvrzení jeho pravdivosti.

„Posléze jsem došel k závěru, že buď musím zůstati v temnotě a zmatku, nebo jinak musím učiniti to, co Jakub uvádí, to jest prositi Boha. Posléze jsem došel k předsevzetí prositi Boha, protože jsem došel k závěru, že dává-li moudrost těm, jimž se moudrosti nedostává, a bude-li dávati štědře a nebude-li kárati, mohu se toho odvážiti.

Tedy, v souladu s tím, svým rozhodnutím prositi Boha, odebral jsem se do lesa, abych se o to pokusil. Bylo to z rána krásného jasného dne, časně na jaře osmnáct set a dvacet. Bylo to po prvé v mém životě, kdy jsem takový pokus učinil, neboť uprostřed všech svých úzkostí jsem se dosud nikdy nepokusil modliti se nahlas.

Poté, co jsem se odebral na místo, kam jsem si dříve naplánoval jíti, a poté, co jsem se rozhlédl kolem sebe a shledal jsem, že jsem sám, poklekl jsem a počal jsem Bohu předkládati přání svého srdce. Sotva jsem tak učinil, byl jsem ihned uchvácen nějakou mocí, která mne zcela přemohla a měla na mne tak udivující vliv, že mi svázala jazyk, takže jsem nemohl mluviti. Kolem mne se soustředila hustá temnota a po nějaký čas se mi zdálo, jako bych byl odsouzen k náhlému zničení.

Ale použiv veškerou svou moc, abych volal k Bohu, aby mne vysvobodil z moci tohoto nepřítele, který mne uchvátil, a právě v té chvíli, kdy jsem propadal zoufalství a poddával se zničení – ne domnělé záhubě, ale moci nějaké skutečné bytosti z neviditelného světa, jež měla tak podivuhodnou moc, jakou jsem nikdy dříve v žádné bytosti nepocítil – právě v té chvíli velikého strachu jsem spatřil sloup světla přesně nad svou hlavou, převyšující jas slunce, který ponenáhlu sestupoval, dokud nespočinul na mně.

Jakmile se objevil, shledal jsem, že jsem vysvobozen od nepřítele, který mne poutal. Když světlo spočinulo na mně, spatřil jsem dvě Bytosti, jejichž jas a sláva se vymyká veškerému popisu, stojící nade mnou ve vzduchu. Jedna z nich ke mně promluvila, nazývajíc mne jménem, a řekla, ukazujíc na druhou – Toto je můj Milovaný Syn. Slyš Jej!

Přišel jsem se dotázati Pána se záměrem dozvěděti se, která ze všech sekt je správná, abych mohl věděti, ke které se mám připojiti. Jakmile jsem se, tudíž, vzpamatoval, takže jsem byl schopen mluviti, zeptal jsem se Bytostí, jež stály ve světle nade mnou, která ze všech sekt je správná (neboť v této době nikdy nevstoupilo do mého srdce, že všechny jsou na omylu) – a ke které se mám připojiti.

Bylo mi odpověděno, že se nesmím připojiti k žádné z nich, neboť všechny jsou na omylu.“⁴²

Jak je uvedeno v dokumentu „First Vision Accounts“ [„Záznamy o Prvním vidění“], „Joseph Smith svědčil opakovaně o tom, že zažil pozoruhodné vidění Boha Otce a Jeho Syna, Ježíše Krista. Ani pravdu o Prvním vidění, ani argumenty proti němu nelze dokázat pouhým historickým výzkumem. Poznat pravdu o svědectví Josepha Smitha vyžaduje od každého, kdo ji svědomitě hledá, aby si daný záznam prostudoval a pak uplatnil dost víry v Krista, aby se v upřímné, pokorné modlitbě zeptal Boha, zda je záznam pravdivý. Pokud se takový člověk zeptá s opravdovým záměrem jednat na základě odpovědi zjevené Duchem Svatým, pravdivost vidění Josepha Smitha se projeví. Takto může každý člověk zjistit, že Joseph Smith mluvil upřímně, když řekl: ‚Viděl [jsem] vidění; věděl jsem to a věděl jsem, že Bůh to ví, a nemohl jsem to popříti.‘ [Joseph Smith–Životopis 1:25.]“⁴³

Podle presidenta Josepha F. Smitha „největší událostí, která se ve světě přihodila od Vzkříšení Syna Božího z hrobu a Jeho vystoupení na výsost, byl příchod Otce a Syna k tomuto chlapci, Josephu Smithovi“.⁴⁴

Bratři a sestry, analyzovat to, čemu jsme se ve skutečnosti naučili z tohoto posvátného, dechberoucího prožitku Josepha Smitha, je úžasnou a poučnou zkušeností. Chtěl bych se s vámi podělit o několik příkladů pravd, kterým se učíme z Prvního vidění Josepha Smitha a které se týkají věčné podstaty našeho Nebeského Otce; Jeho Syna, Ježíše Krista; existence Satana; a boje mezi dobrem a zlem a dalšími důležitými aspekty velikého plánu spasení.

Učíme se, že písma jsou pravdivá, lze je brát doslova a můžeme je uplatňovat v životě.

Učíme se, že z přemítání o písmech pramení moc a pochopení.

Učíme se, že samotné poznání nestačí; Boží požehnání jsou důsledkem uplatňování toho, co víme.

Učíme se vkládat důvěru v Boha a obracet se na Něj s žádostí o odpovědi na nejdůležitější otázky života, a nevkládat důvěru v člověka.

Učíme se, že modlitby jsou zodpovídány na základě naší neochvějné víry a vůle Nebeského Otce.

Učíme se, že Satan skutečně existuje a má skutečnou moc ovlivňovat fyzický svět, a to včetně nás.

Učíme se, že moc Satana je omezená a že ji vždy předčí moc Boží.

Učíme se, že Satan se ve snaze zničit dílo Boží nezastaví před ničím a že nepochybně znal důležitost Josepha Smitha v jeho roli Proroka Znovuzřízení.

Učíme se, že Satana můžeme přemoci tím, že budeme volat k Bohu a vložíme celou svou víru a důvěru v Pána.

Učíme se, že kde je světlo, musí temnota ustoupit.

Učíme se, že Bůh Otec a Jeho Syn, Ježíš Kristus, jsou dvě oddělené a odlišné samostatné bytosti, které se jedna druhé podobají v rysech a v podobě.

Učíme se, že jsme stvořeni k obrazu Božímu.

Učíme se, že Kristus vstal z mrtvých.

Učíme se, že Bůh nás zná osobně a ví o našich potřebách a obavách. Josepha oslovil jménem.

Učíme se o vztahu mezi Bohem Otcem a Jeho Synem, Pánem Ježíšem Kristem. Ježíš se podrobuje svému Otci a Otec komunikuje se smrtelníky zde na zemi prostřednictvím svého Syna, Ježíše Krista.

Učíme se, že Nebeský Otec Ježíše Krista miluje, neboť Ho označuje za svého Milovaného Syna.

Učíme se, že pravá Církev Ježíše Krista, tak jak ji původně On sám zorganizoval, se v době Josepha Smitha na zemi nenacházela, což potvrzuje existenci velkého odpadlictví, které předpověděl apoštol Pavel.

Učíme se, že když v životě dostatečně usilujeme o vedení od Boha, On nám odhalí možnosti, jak se zlepšit. V Josephově době se všechny denominace a sekty mýlily.

Učíme se, že každé dispensaci času se dostává od Boha vidění, požehnání a slávy.

Učíme se něčemu o tom, jak Bůh vybírá své proroky.

Učíme se, že Bůh si vybírá čisté v srdci, kteří jsou spravedliví a touží ve spravedlivosti vykonávat Jeho dílo, což potvrzuje učení z Bible, že Bůh hledí na srdce a nerozhoduje se na základě vnějšího vzhledu nebo sociálního postavení či reputace.

Bratři a sestry, První vidění je klíčem, který odmyká mnohé pravdy, jež byly skryty po staletí. Nikdy nezapomínejme na mnohé drahocenné pravdy, jimž se učíme z Prvního vidění Josepha Smitha, a neberme je jako samozřejmost.

To, že se Josephu Smithovi zjevili Bůh Otec a Jeho Syn, Pán Ježíš Kristus, uvedlo dispensaci plnosti časů. O tuto posvátnou událost a o to, čemu jsme se z ní naučili, se máme dělit se všemi, jež máme rádi a na nichž nám záleží.

Navrhuji, abyste se zamysleli nad následujícími dvěma otázkami, zodpověděli je a sdíleli je na sociálních sítích pomocí hashtagu #LDSdevo.

Jakým pravdám jste se naučili z Prvního vidění Josepha Smitha?
Jak vám Pán odpověděl, když jste usilovali o to, abyste nalezli pravdu a odpovědi na své otázky?

Těším se, až si budu moci přečíst, o co si přejete se ohledně tohoto důležitého tématu a otázek podělit.

Na závěr bych chtěl zmínit ještě jednu pravdu, jíž jsem se naučil, když jsem se při výuce misionářů na plný úvazek soustředil na První vidění Josepha Smitha.

Před několika lety jsem měl výsadu sloužit v předsednictvu území Filipíny. Členové předsednictva území se střídali jako řečníci na zasvěcujících shromážděních v misionářském výcvikovém středisku v Manile. Nově povolaní misionáři na plný úvazek přijížděli do Manily z asi 14 různých zemí Asie a Tichomořské oblasti.

Když se blížil konec našeho působení na Filipínách v rámci tohoto pověření, naposledy jsme promlouvali k misionářům na zasvěcujícím shromáždění v MTC. Nikdy nezapomenu, jak jsem seděl na pódiu a díval se na shromáždění těchto úžasných misionářů na plný úvazek. Modlil jsem se o inspiraci, abych se s nimi mohl podělit o něco, co by jim pomohlo porozumět velké důležitosti práce, do níž se chystali zapojit. Když jsem přemítal o tom, co říci, mé oči spočinuly na obrazu na zdi sálu. Tento obraz jste nejspíš viděli viset i ve svém sborovém domě. Byl to známý obraz Dela Parsona zachycující První vidění Josepha Smitha. Je na něm 14letý Joseph Smith, jak klečí v Posvátném háji a učí ho náš Nebeský Otec a Ježíš Kristus.

Na úvod svého poselství misionářům jsem ukázal na obraz Prvního vidění od Dela Parsona a vysvětlil jsem, že Joseph Smith v onom okamžiku, kdy klečel v Posvátném háji a modlil se o vedení v životě, symbolizuje všechny zájemce, kteří hledají pravdu – minulé, nynější i budoucí. A proč? Protože Joseph měl tytéž otázky, které si kladou všichni čestní a upřímní zájemci. Když se ptal Pána, která ze všech sekt je ta správná, hledal v podstatě pravdu. Hledal ve svém životě smysl. Hledal velký plán Nebeského Otce pro naše spasení.

Byli v době, kdy Joseph vyslovil onu upřímnou modlitbu, na zemi nějací oprávnění misionáři, kteří by jeho otázku zodpověděli? Nebyli. Proto se v onom posvátném okamžiku zjevili Nebeský Otec a Jeho milovaný Syn, Ježíš Kristus, odpověděli na dotaz mladého Josepha a započalo Znovuzřízení plnosti evangelia Ježíše Krista.

Stejně jako Joseph Smith jsou i zájemci, kteří s největší pravděpodobností učiní určité závazky, budou je dodržovat a nakonec pokračovat ke křtu, těmi, kteří aktivně hledají pravdu a smysl svého života zde na zemi. Toto není jen důležitým poučením pro misionáře na plný úvazek, ale i pro nás, když se budeme dělit o evangelium. Je také důležité povšimnout si toho, že mnoho z těch, kteří hledají vedení a smysl života, patří k věkové skupině pozvané na toto zasvěcující shromáždění. Jsou to vaši přátelé a ti, s nimiž se stýkáte. Moje žena Nancy při svém hledání pravdy a smyslu života také patřila k vaší věkové skupině.

Moji mladí přátelé, sdílíme spolu úžasné požehnání, neboť jsme se narodili v době, kdy bylo na zemi znovuzřízeno evangelium Ježíše Krista ve své plnosti. Vydávám vám svědectví o tom, že onoho krásného jarního dne roku 1820 Josepha Smitha navštívili Bůh Otec a Jeho Syn, Pán Ježíš Kristus. Vydávám svědectví o tom, že posvátné informace, které Josephovi sdělili a které s pokorou přijal, byly všechny naplněním proroctví, která pronášeli svatí proroci v celé historii země. Rovněž svědčím o tom, že náboženské svobody, jejichž dosažení bylo umožněno vznikem Spojených států amerických, pomohly připravit cestu Znovuzřízení. Dále svědčím o pravdivosti slov presidenta Gordona B. Hinckleyho ohledně Znovuzřízení, kdy pronesl: „Joseph Smith se v těch minutách, ať už dlouhých nebo krátkých, dozvěděl o podstatě Boha více, než se kdy dozvěděli všichni vzdělaní teologové všech dob.“⁴⁵ Je úžasné, že máme všichni příležitost dělit se v těchto posledních dnech o své svědectví o Znovuzřízení plnosti evangelia Ježíše Krista.

Bratři a sestry, pravda byla znovuzřízena. Ve jménu Ježíše Krista, amen.