Vize a vyváženost
Celosvětové zasvěcující shromáždění pro mladé dospělé • 2. května 2021 • Pioneer Center
Starší Gary E. Stevenson: Drahé mladé sestry a drazí mladí bratři, moc vás s Lesou vítáme na tomto celosvětovém zasvěcujícím shromáždění pro mladé dospělé. Přinášíme vám upřímné a vřelé pozdravy od presidenta Russella M. Nelsona a Prvního předsednictva. Mají vás rádi, my vás máme rádi, a společně si jich vážíme a podporujeme je.
Sestra Lesa Stevensonová: Setkáváme se s vámi na velmi jedinečném a mimořádném místě v historii Svatých posledních dnů. A mám na mysli opravdové „místo“.
Starší Stevenson: Jsme v nově zasvěceném středisku Pioneer Center vedle památníku v historickém parku „This Is the Place“ [„Toto je to místo“] na úpatí hor nad Salt Lake City v Utahu. Jsme na místě, které oslavuje ono dalekosáhlé prohlášení presidenta Brighama Younga, který před téměř 175 lety, po náročném putování s první pionýrskou výpravou, řekl: „Toto je to místo.“1
Sestra Stevensonová: Tito první Svatí posledních dnů, znavení a vyčerpaní, prchali před krutým pronásledováním a usadili se zde, v tomto nehostinném údolí. Představte si, jaký pohled na ně v údolí Solného jezera čekal. Pustina, po níž poletovala křoviska pelyňku, byla důkazem toho, že usadit se zde nebude jednoduché.
Starší Stevenson: Byli ale požehnáni nepředstavitelnou nebeskou vizí podporovanou starozákonním Izaiášovým proroctvím, že Pán „vyzdvihne korouhev [národům]“.2 Tito věrní Svatí znovu zažili pokoj a poznali svůj účel díky vyvýšené vizi evangelia dosahující mnohem výše než vrcholky hor, jež museli na cestě do údolí Solného jezera překonat.
Sestra Stevensonová: Pionýři i ti, kteří přišli po nich, se podíleli na historii vytváření tohoto místa v pustině. Shromažďování Izraele započalo a Bůh jim žehnal.
Starší Stevenson: I dnes lze téhož pionýrského ducha a vizi najít u Svatých posledních dnů kdekoli na světě.
Toto nové středisko Pioneer Center zasvětil před několika týdny M. Russell Ballard, úřadující president Kvora Dvanácti apoštolů.
Mohou sem přicházet lidé a rodiny a poznávat, jak ohromných úspěchů první Svatí posledních dnů tváří v tvář velkým těžkostem dosáhli. Vše hrálo proti nim. Pionýři volali k Pánu dnem i nocí, zatímco se snažili vypěstovat si potraviny; přivést vodu z horských kaňonů; postavit domy a přístřešky, školy a sborové domy a dokonce i chrám.
Sestra Stevensonová: Je téměř nad naše chápání, co dokázali. Božská vize, kterou Pán vštípil žijícím prorokům, žehnala Jeho vyvoleným dětem, aby uskutečnily Jeho záměry.
Starší Stevenson: Jak můžete vidět, jen pár metrů od místa, kde stojím, je vyklenuté okno, z něhož je vidět na památník „This Is the Place“. A pod ním je skvělý výhled na město, které začali před tolika lety budovat. Za ním máte široký výhled do krajiny – vizi, chcete-li – která zasahuje na západ, k horizontu zapadajícího slunce. Tento vyvýšený pohled, společně s naším porozuměním minulosti, rozšiřuje a formuje náš náhled na vizi pionýrů. Také může sloužit jako metafora, která nám pomůže prohloubit naši osobní vizi evangelia a povede nás, zatímco se potýkáme s rozhodnutími a výzvami ve vlastním životě. Během několika dní od prorokova prohlášení: „Toto je to místo,“3 se vize postavit chrám, církevní ústředí a místo, jež se stane korouhví národům, začala z počátečních kroků stávat realitou.
Dnes večer tedy použijeme minulost, vizi pionýrských předků, aby nám pomohla získat jasnou vizi naší budoucnosti. Pro náš dnešní večer se zvláště hodí tato inspirující slova Winstona Churchilla: „Čím dále dohlédnete za sebe, tím dále uvidíte před sebe.“4
Sestra Stevensonová: Není pochyb o tom, že ve světě čelíme nejistotám. Co nás čeká po téměř roce a půl nebývalé pandemie? Když se díváme do budoucnosti, každý z nás potřebuje tutéž božskou vizi a nebeské vedení, které měli tito první Svatí.
Starší Stevenson: Možná si nejste jisti tím, kudy se vydat. Možná se pevně držíte snu sloužit na misii, získat vzdělání nebo rozjet pracovní kariéru. Nebo myslíte na to, že se zamilujete, uzavřete sňatek a budete mít rodinu a že vy i vaši blízcí získáte chrámová požehnání. Nebo jste možná svou věčnou rodinu již založili a nyní se potýkáte s výzvami spojenými s výchovou malých dětí.
Náš konečný cíl je tentýž – kráčet po cestě smlouvy a věrně se připravovat na oslavení. Náhled z hlediska evangelia vám i mě poskytuje vizi, díky níž tuto cestu vidíme jasně.
Sestra Stevensonová: Když president Russell M. Nelson mluvil o tom, jak zůstat na cestě smlouvy, řekl: „Klíčem k tomu je uzavírat a dodržovat posvátné smlouvy. Rozhodujeme se kráčet a postupovat po Pánově cestě smlouvy a zůstat na ní. Není to nic složitého. Je to ta cesta k opravdové radosti v tomto životě a k věčnému životu v budoucnu.“5
Starší Stevenson: Chtěli bychom se s vámi tedy podělit o několik našich osobních zkušeností, které vám mohou poskytnout určité vodítko, zatímco se potýkáte se všemi nároky vašeho života, které vám pomůže kráčet kupředu s vizí a vyvážeností.
„Pojďte, Svatí“ – v podání rodiny Bonnerových
Pojďte, Svatí, jen neochvějně dál,
s radostí, s odvahou.
Bůh s námi je, kdo by se strastí bál?
Dá Svatým milost svou.
Je se zlem lépe dál se prát
než nečinně se strachovat,
pak radost v srdci zapěje:
Všechno již dobře je.
Proč truchlit, spílat osudu zlému?
Vždyť všechno správně je.
Proč ten, kdo žádá Boží odměnu,
vzdal by se bez boje?
Nuž, vyzbrojte se odvahou,
Bůh neopustí Církev svou,
pak svědectvím svět okřeje:
Všechno již dobře je.
Najdeme místo Bohem slíbené
v dálavě západní,
kde zlo nepřátel nás nedožene,
kde On nás ochrání.
Vše naše píseň naplní
a Bohu chválou rozezní,
a každý vůkol zapěje:
Všechno již dobře je.
Zemřeme-li snad ještě před cílem,
i ten den šťastný je!
Starší Stevenson: „Všechno již dobře je!“6 je vskutku úžasným prohlášením vize prvních pionýrů. Svou vizi, že uprostřed těžkostí a strastí „všechno již dobře je“, mohli mít díky tomu, že se dívali z hlediska evangelia.
Mohli bychom mluvit celou hodinu o vizi, kterou někteří popisují jako „umění vidět to, co je pro druhé neviditelné“.7 To vede k otázce, kterou si čas od času všichni položíte: „Kde vidím sám sebe v budoucích letech? Kde se nacházím nyní? A kam směřuji?“
Sestra Stevensonová: Někdy si jen potřebujeme uvědomit, že s náhledem z hlediska evangelia a darem Ducha Svatého máme větší vizi toho, co je možné. Tak je tomu i nyní, kdy se pouštíte do úsilí dosáhnout vzdělání nebo se vydáváte na profesní dráhu a nejspíše přemýšlíte o tom, jak postupovat dál.
Starší Stevenson: Byl jsem v téže situaci na začátku své profesní dráhy. Profesní život jsem zahájil s jedním svým přítelem z dětství – založili jsme jako univerzitní studenti obchod, který dovážel dárkové předměty z Asie. V průběhu dalších 30 let se náš podnik zcela změnil a významně rozrostl. Lidé se nás často ptali: „Měli jste tuto vizi, když jste podnikání zakládali?“ Stručná odpověď zní: „Ne tak docela.“
Vizi je zapotřebí pravidelně a průběžně upravovat. Když jsme začínali jako malý dovozce mosazných dárkových předmětů a pak jsme vyrostli ve velkého poskytovatele produktů pro fitness, vyžadovalo to v průběhu této doby hodně štěstí a úprav naší vize. Opuštění určitého plánu a vytvoření nového, vynalézavost a úpravy jsou ve skutečnosti silnou stránkou, nikoli slabostí.
Sestra Stevensonová: V tomto momentu ale chceme poukázat na významnou výhodu, kterou při hledání své vize máme. Díky tomu, že máte poznání evangelia, jste podobně jako pionýři požehnáni náhledem z hlediska evangelia. Máte tu výhodu, že se díváte na své putování ve smrtelnosti z úhlu pohledu, který je doslova nebeský.
Starší Stevenson: Hledisko věčnosti či evangelia poskytuje užitečný jasný náhled, který druzí nemají – dokonce i v časných záležitostech týkajících se vzdělání nebo profese. Pokusíme se to ukázat spíše pomocí obrázků než slov.
Podívejte se prosím na tento obrázek. Co vidíte? Víte, co na tomto obrázku je?
Pomáhá vám tento nový náhled vidět jasněji? Je to vše, co na obrázku je? Co myslíte? Podíváme se postupně na další náhledy, tak pozorně sledujte.
Starší Stevenson: Díky tomuto jednoduchému cvičení můžete doslova vidět za hranici toho, co je momentálně přímo před vámi. Vaše vize se prohloubí tím více, čím více poodstoupíte.
Moudré a známé rčení z knihy Přísloví říká: „Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid.“8
Tuto pravdivou zásadu dále popsal v naší době president M. Russell Ballard, když řekl: „Lidé, kteří toho ve světě dosahují nejvíce, jsou lidé, kteří mají v životě určitou vizi.“9 Jak pravdivé!
Naše duchovní vize, která přichází díky náhledu z hlediska evangelia, poskytuje pochopení všech životních priorit. Umožňuje nám tyto priority sladit a udržet je správně vyvážené. A právě proto vidíme velmi úzkou spojitost mezi vizí a vyvážeností.
Rád bych vám něco řekl o zásadě vyváženosti pomocí své osobní zkušenosti.
Jeden můj přítel, který je ve své profesi poměrně známý, byl také kvalifikovaný a zkušený pilot vrtulníku. Jednoho teplého podzimního dne nám zavolal, že letí do Salt Lake City, a zeptal se, zda bychom s mým obchodním partnerem nechtěli cestou vysadit u jednoho horského sídla.
Autem by cesta trvala přes dvě hodiny. Vrtulníkem bychom tam byli za 15 minut. A tak jsme se rozhodli letět.
Byl to den jako stvořený na let. Když jsme začali přistávat, viděli jsme barvy podzimního listí. Necelou minutu před přistáním se ale ocasní rotor vrtulníku porouchal. Vrtulník se začal nekontrolovaně točit. Byla to vážná situace.
Naštěstí pro nás se pilot téměř instinktivně řídil postupem pro nouzové přistání. Věděl, že kdybychom přistáli na přední části vrtulníku nebo dosedli na trup, přistání bychom nepřežili.
Uprostřed nekontrolovaného točení obratně překlopil vrtulník na bok a my jsme narazili na zem.
Z motoru vyšlehly plameny a ze stroje vytékalo palivo. Pilot dokázal vypnout motor a my jsme opustili vrtulník, aniž by vybuchl. Díky pilotovu jednání a ruce Páně jsme byli požehnáni a pád vrtulníku jsme přežili.
Od toho dne jsem se toho o vrtulnících hodně dozvěděl. Pád, který jsme zažili, byl důsledkem závady ocasního rotoru, která zapříčinila nevyváženost mezi zásadními prvky, které udržují vrtulník ve vzduchu. Když se dosáhne vyváženosti mezi rychlostí hlavního rotoru, ocasního rotoru a náklonu, může být let vrtulníkem úžasným zážitkem. V opačném případě je to děsivé! To vám mohu osobně dosvědčit.
Popišme si nyní tyto zásadní prvky podrobněji.
První je hlavní rotor. Otáčky a délka vrtulí vytvářejí vztlak a točivý moment. Točivý moment vytvářený hlavním rotorem však musí být vyvážen, jinak se vrtulník začne nekontrolovatelně točit.
Sestra Stevensonová: A právě proto má vrtulník i ocasní rotor. Vytváří protiváhu točivému momentu vytvořenému listy nosného rotoru. Rychlost otáčení hlavního rotoru pilot řídí ručním ovládáním. Rychlost otáčení ocasního rotoru ovládá nohama. Neustálé regulování rychlosti otáčení těchto dvou rotorů je zcela nezbytné.
V opačném případě to nepřináší vůbec dobrý výsledek.
Starší Stevenson: Dále následuje řídicí páka. Řídicí pákou se ovládá náklon vrtulníku, čímž se řídí směr letu, schopnost zatáčet a stabilita, přičemž to vše funguje v souladu s hlavním i ocasním rotorem. Pilot ovládá páku pravou rukou.
A konečně, hmotnost nákladu a náklon vrtulníku rozhodují o rychlosti a výkonu hlavního a ocasního rotoru.
Sestra Stevensonová: Pokud jsou všechny tyto prvky v souladu, je výsledná vyváženost nádherná. Hlavní rotor, ocasní rotor, řídicí páka, hmotnost a náklon – to vše doslova popírá gravitaci.
Jak můžete přirovnat tento krásný, i když složitý let vrtulníku k dosažení vyváženosti v našem životě?
Starší Stevenson: Dovolte mi uvést několik myšlenek inspirovaných poselstvím, které pronesl president Gordon B. Hinckley na jedné konferenci pro vedoucí, které jsem se před mnoha lety zúčastnil. Možná vám to pomůže pochopit onu spojitost.
President Hinckley popisoval, že „každý z nás má čtyřnásobnou zodpovědnost. Zaprvé máme zodpovědnost ke své rodině. Zadruhé máme zodpovědnost ke svému zaměstnavateli. Zatřetí máme zodpovědnost k Pánovu dílu. Začtvrté máme zodpovědnost k sobě samému.“10
Na základě téže analogie vyváženosti dosažené pomocí provázanosti důležitých prvků vrtulníku se podobně podívejme i na tyto čtyři zodpovědnosti.
Sestra Stevensonová: Začneme domovem a rodinou, zásadními prvky v životě každého z nás. Je důležité, abyste nezanedbávali rodinu, do které patříte. „Nic z toho, co máte, není drahocennější. … Právě rodinné vztahy jsou tím, co si s sebou vezmete do příštího života.“11 V nedávných letech vyvíjeli vedoucí Církve mnohé úsilí, aby zdůraznili důležitost domova a rodin.
Nedávné pokyny týkající se nové vyváženosti mezi výukou evangelia doma a v Církvi a upravený rozvrh shromáždění jsou jasnou známkou toho, že domov a rodina má být v našem životě považována za hlavní rotor.
President Nelson nás vyzval, abychom „pilně [pracovali] na tom, [abychom] svůj domov přetvořili v ústřední místo poznávání evangelia“. Budeme-li tak činit, slíbil, že „časem se vaše sabatní dny skutečně stanou radostí. Vaše děti budou s nadšením poznávat Spasitelovo učení a budou podle něj žít; a vliv protivníka ve vašem životě a ve vašem domově zeslábne. Změny ve vaší rodině budou výrazné a trvalé.“12
Starší Stevenson: Dále vezměme v úvahu vaši práci nebo profesní život – vaše zaměstnání, nebo, v případě studentů, vzdělání, kterého chcete dosáhnout a které povede k vaší profesní dráze nebo k zaměstnání na plný úvazek. Vzdělání samozřejmě zvyšuje vaši zaměstnatelnost. Práce vám umožňuje postarat se o sebe, o vaši rodinu i o ostatní. Zaměstnání vede k soběstačnosti, časné i duchovní. V práci máte vůči svému zaměstnavateli povinnost být poctiví a loajální a odvádět očekávané výsledky, za něž jste placeni. Snažte se být v práci či ve své profesi co nejlepší.
Pro ilustraci považujte zaměstnání za ocasní rotor vrtulníku.
Sestra Stevensonová: Abyste byli těmi nejlepšími pro sebe i pro svou rodinu, je užitečné být těmi nejlepšími i v zaměstnání. Obojí je úzce spojeno a vyváženost mezi těmito dvěma oblastmi je zcela zásadní. Čím dál víc zaměstnavatelů, sociologů i obchodních poradců si uvědomuje přínosy vyváženosti mezi pracovním a osobním životem.
Starší Stevenson: Třetí zcela zásadní prvek vyváženosti v životě se týká Pána a Jeho díla. To je jeden z hlavních důvodů, proč každý z nás přišel na zemi. Jsme zde, abychom milovali, ctili a poslouchali Pána a sloužili Jemu a dětem Nebeského Otce, našim bratrům a sestrám po celém světě. Pán potřebuje naše úsilí a talenty k budování svého království.
„Plánujte svůj čas, abyste se postarali o své církevní zodpovědnosti.“13 Podle mě je slovo plánujte dosti poučné. Vyžaduje, abychom se vědomě rozhodli, že si na službu Pánu a Jeho Církvi jednak „vyhradíme čas“, a také že tento čas budeme regulovat.
Sestra Stevensonová: Laické vedení a služba jsou dva z charakteristických rysů znovuzřízené Církve Ježíše Krista. Každý z vás bude požádán, aby v království přispíval různými způsoby. Tato povolání, která přicházejí k vám i k ostatním členům vaší rodiny, mohou přicházet ve chvílích, kdy vám to nemusí připadat příhodné. Avšak „máte-li touhu sloužiti Bohu, jste k tomuto dílu povoláni“.14
Kromě toho nás náš drahý prorok, president Nelson, učil, že svět se neustále mění, a tak se mění i naše služba v Pánově Církvi. Povzbudil nás, abychom přijali „nový normální stav“. Vyzval nás, abychom sloužili „druhým. [Abychom pohlíželi] na vše z hlediska věčnosti. [A abychom zvelebovali] svá povolání.“15
Starší Stevenson: Toto povzbuzení poskytuje každému z nás vizi toho, k čemu jsme povoláni, a také nám radí, abychom si uchovali perspektivu věčnosti neboli abychom ji zachovali v rovnováze s ostatními naléhavými zodpovědnostmi. Myslím, že služba v Církvi je jako řídicí páka vrtulníku, která nás stabilizuje a také nám udává směr.
Sestra Stevensonová: Posledním prvkem, který zajišťuje vyváženost, je povinnost vůči sobě samému.
Život může být velmi naplněný prací. Je důležité občas zpomalit, abychom znovu načerpali energii a podívali se zblízka na osobní potřeby, jako jsou odpočinek, fyzické cvičení, rekreace a osobní duchovní rozvoj. Aby nám s tím církevní vedoucí pomohli, poskytli nám nedávno cenná a praktická doporučení.
Starší Stevenson: To je pravda, Leso. President Ballard nedávno uvedl, jak důležité je najít si klidnou chvilku. Řekl:
„I když je technologie v mém životě často požehnáním, může to být také rušivý vliv, který vytváří překážku mezi námi a naší schopností slyšet hlas Páně. Říkám vnoučatům, aby si každý den vyhradili klidnou chvilku na to, aby přemýšleli o svém životě a přemítali o tom, co si Pán přeje, aby dělali. …
Nedokáži se spojit s nebem uprostřed shonu a zmatku. … Právě tehdy, když jsem v [tichém] režimu a snažím se upokojit, získávám vnuknutí.“16
Starší Holland mluví o odhodlané modlitbě. Řekl toto: „V úpěnlivé, odhodlané modlitbě o sílu k boji … s odporem protivníka, se starostmi všedního dne či s rušivými vlivy v naší mysli … se skrývá velké ponaučení.“17
Sestra Stevensonová: Sestra Jean B. Binghamová, generální presidentka Pomocného sdružení, popsala tři prvky, jimiž můžeme pomoci sami sobě, které jsou velmi cenné.
Zaprvé přivolává Ducha prostřednictvím písem. Říká: „Jednou z prvních věcí, které ráno dělám, abych pociťovala Ducha, je čtení písem. Pomáhá mi to nastavit mysl do správného rozpoložení, abych dokázala přijímat zjevení.“
Jejím druhým prvkem je chrámové uctívání. „Další úžasný způsob, jak můžeme slyšet Spasitelův hlas jasněji, je skrze návštěvy chrámu. Když se dostatečně ztiším, abych dokázala naslouchat Duchu, tak někdy, když sedím v chrámu, obdržím odpověď na modlitbu nebo mi něco vytane na mysli.“
Zatřetí uvádí: „Hudba … mi pomáhá slyšet Spasitelův hlas. Ráda poslouchám náboženské písně nebo jen instrumentální doprovod beze slov. Slova těchto písní znám, protože je zpívám tak dlouho, že mi sama přicházejí na mysl.“18
Starší Stevenson: Zdá se, že věnovat čas sám sobě je často to nejtěžší, a přesto je to velmi důležité. Kdosi to popsal tak, že se máme při pilném řezání pilou zastavit dostatečně dlouho na to, abychom ji nabrousili.
Sestra Stevensonová: Když budeme pamatovat na to, že máme zodpovědnost vůči sobě a když toto do svého života postupně začleníme, bude to pro nás požehnáním. Zjistila jsem, že když se rozvíjím fyzicky, emočně a duchovně, přináší to velký užitek nejen mně osobně, ale umožňuje mi to pečovat o svou rodinu a přátele.
Všimněte si, jak hladce tyto čtyři stránky našeho života fungují, když se jim věnujeme s vizí a vyvážeností! Fungují spolu skutečně skvěle!
Starší Stevenson: Ano, fungují. Zatímco mluvíme o vyváženosti mezi těmito různými stránkami našeho života, musíme se na to dívat ze správného hlediska.
Starší David A. Bednar to věcně shrnul v jednom svém nedávném příspěvku na sociálních sítích. Řekl: „Někdy se zamýšlíme nad všemi svými zodpovědnostmi doma, ve škole, v práci a v Církvi a ptáme se sami sebe, jak dosáhnout vyváženosti mezi tím vším, co si činí nárok na náš čas. Místo abychom ze snahy zvládat vše najednou ztratili rozum, měli bychom si stanovit několik základních nejvyšších priorit. Pak se můžeme snažit věnovat každé z nich potřebnou pozornost – jedné po druhé.“19
To mi připomíná, Leso, jeden nezapomenutelný zážitek, který jsem měl se svým otcem. Byl jsem tehdy mladý otec a nově povolaný biskup s náročným, rozvíjejícím se podnikáním. Jednou večer jsem přišel pozdě na rodinnou oslavu narozenin. Všude kolem pobíhaly naše děti a jejich sestřenice a bratranci. Já jsem ale vstoupil do domu bez zájmu o cokoli kolem, posadil se do rohu místnosti a řešil záležitosti, které se toho dne udály v podnikání a ve sboru.
Otec ke mně přišel a neobvykle přísným hlasem mi řekl: „Gary, co to děláš?“ Když jsem mu řekl o starostech spojených se všemi zodpovědnostmi v Církvi a v práci, byl jsem si jistý, že se mnou bude soucítit. Ale nesoucítil. Přisedl si ke mně a řekl mi, že mu dělám starosti a že musím něco změnit, abych nebyl tak bez zájmu o rodinu ve chvílích, kdy s ní trávím čas. Pamatuješ si to, Leso?
Sestra Stevensonová: Pamatuji si to velmi dobře.
Starší Stevenson: Řekl: „Když jsi doma, učiň svou prioritou domov, ne Církev a práci. Když jsi v práci, rozhodni se svou prioritou učinit práci, ne domov a Církev. Když jsi v církevní budově, rozhodni se svou prioritou učinit Církev, ne práci a domov.“
Bylo těžké se touto radou řídit a stále mám k dokonalosti daleko, ale opravdu mi pomohla. Sňala ze mě velké břímě a v životě se mi velmi vyplatila. Vybízím tedy každého z vás, abyste se nad tím zamysleli a sami to vyzkoušeli.
Je zajímavé, že to je téměř přesně to, co nám radí starší Bednar ve svém příspěvku na sociálních sítích, který jsem zmínil. Napsal: „Může to znít jednoduše, ale neměli bychom být frustrováni a marnit úsilí a čas ve snaze dosáhnout perfektní rovnováhy mezi vším tím důležitým, co musíme zvládat. Když se budeme upřímně modlit o Boží pomoc, abychom zjistili, na čem záleží nejvíce, Bůh nás povede a pomůže nám soustředit naše úsilí den ode dne.“20
Sestra Stevensonová: Teď vám ale musím říct jednu špatnou zprávu. Pokud se budete řídit těmito radami a budete kráčet kupředu s vyvážeností a vizí, přesto zřejmě zažijete pár neúspěchů. Utržíte pár šrámů a modřin.
Mohou nastat chvíle, kdy vám vizi zastíní zamlžená cesta nebo možná ztratíte vyváženost. Dobrá zpráva ale zní takto: Jste synové a dcery milujícího Nebeského Otce.
Písma nás učí: „Nebo nedal nám Bůh ducha bázně, ale moci, … a mysli způsobné.“21 A nezapomeňte na tuto důležitou radu od samotného Pána: „Pročež, buďte dobré mysli a nebojte se, neboť já, Pán, jsem s vámi a budu státi při vás.“22 A tak máte stálý božský zdroj síly v našem milovaném Spasiteli – v Ježíši Kristu.
Starší Stevenson: Poslechněte si nyní inspirované povzbuzení pro každého z vás, kteří jste dnes zde, od presidenta Nelsona. Řekl: „Bůh věděl, že … cestu smlouvy nebude snadné najít ani na ní zůstat. A tak poslal svého Jednorozeného Syna, aby za nás vykonal Usmíření a tuto cestu nám ukázal. Božská moc, která je dostupná všem těm, kteří milují a následují Ježíše Krista, je mocí, která nás uzdravuje, posiluje, očišťuje od hříchu a zvelebuje nás, abychom dokázali dělat to, co bychom vlastními silami nikdy nezvládli.“23
Sestra Stevensonová: Dovolte, aby vám znalost toho, kdo opravdu jste a kdo je na vaší straně, pomáhala žít s jasnou vizí a stabilní vyvážeností. Pán „rozhojní vaše příležitosti, rozšíří vaši vizi a bude vám dodávat sílu“.24
Starší Stevenson: Bylo úžasné zde s vámi dnes večer být. Na závěr bychom rádi vyjádřili svou vděčnost, předali každému z vás výzvu a vydali své svědectví. Vyzývám vás, abyste se nejprve zamysleli nad tím, jak vaše vize evangelia potvrzuje vaši identitu jako dcery či syna Božího.
Zadruhé – zamyslete se nad tím, jak se vypořádáváte se svými čtyřmi zodpovědnostmi – vůči domovu a rodině, vzdělání a zaměstnání, Církvi a sobě.
Zatřetí – vyzývám vás, abyste si našli tiché místo a zapsali si vnuknutí, která jste během tohoto shromáždění obdrželi. Pamatujte na to, že jako členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů jste všichni obdrželi darem společenství Ducha Svatého.
Sestra Stevensonová: Až budete jednat podle výzev staršího Stevensona, nezapomeňte na pionýry, kteří přišli před námi, o nichž jsme mluvili, kteří se usadili v tomto údolí, i na pionýry z vaší rodiny a vaší země. Jejich pionýrský duch a příklad toho, že dělali to, co je těžké, může i vám dodat důvěru k vykonání něčeho těžkého.
Starší Stevenson: Podobně jako oni první Svatí posledních dnů se díváme kupředu. Díváme se vzhůru. A ve svém nitru hledáme vizi evangelia a vyváženost.
Sestra Stevensonová: Vydávám vám své svědectví, že můžete obdržet onen dokonalý jas naděje.25 Že Nebeský Otec zná každého z vás jménem a že vás miluje. Svědčím o tom, že Ježíš Kristus je Jednorozeným Synem živého Boha, a to říkám ve jménu Ježíše Krista, amen.
Starší Stevenson: Amen. Děkuji, Leso. I já vám, našim nádherným mladým bratrům a sestrám, vydávám své svědectví. Svědčím o tom, že jsme dětmi milujících nebeských rodičů, že Nebeský Otec vás miluje a že nauka o Otci zní, že si přeje, aby se k Němu vrátily všechny Jeho děti.
Naplnění této nauky umožňuje Jeho Syn, náš milující Spasitel, Ježíš Kristus. Prostřednictvím Jeho Usmíření se můžeme vrátit do přítomnosti našeho milujícího Nebeského Otce. To vám dosvědčuji. Vydávám vám svědectví o Ježíši Kristu a o Jeho posvátné úloze jakožto našeho Spasitele a Vykupitele. A to říkám ve jménu Ježíše Krista, amen.