„Květiny pro sousedku“, Kamarád, září 2024, 38.
Napsali jste nám
Květiny pro sousedku
Před několika lety zemřel mé sousedce manžel. Byla moc smutná.
Věděl jsem, jaké to je, ztratit někoho blízkého. Když mi byly tři roky, zemřela mi maminka. Když se to stalo, děti ze sousedství napsaly mému bratrovi a mně dopisy a ozdobily naši zahradu hračkami. Chtěl jsem udělat pro svou sousedku něco stejně hezkého.
Modlil jsem se, abych zjistil, jak jí mohu pomoci. Napadlo mě dát jí na Valentýna květiny. Musel jsem na nákup květin ale vydělat peníze. Ve svém Průvodci pro děti jsem si stanovil cíl potřebné peníze vydělat.
Vydělával jsem si tím, že jsem dělal pro druhé lidi různé práce. Babička mi zaplatila za úklid zahrady a zametení listí na dvoře. Doma jsem vydělal peníze tím, že jsem odstranil křoví za kůlnou. Než jsem vydělal dost peněz, bylo to několik měsíců tvrdé práce.
Nakonec jsem měl dost peněz na to, abych šel do obchodu a koupil květiny. Nastal Valentýn a já jsem sousedce předal květiny se vzkazem. Měla velkou radost. Měl jsem z toho dobrý pocit a také jsem se radoval. Poděkoval jsem Nebeskému Otci, že mi pomohl udělat to, co si ode mě přál.