Pevné základy

Trápení s šaty

Ilustrace Alyssa Gonzalez

Když jsem studovala na střední škole, vybrali mě, abych se zúčastnila módní přehlídky v rámci každoroční školní akce. Věděla jsem, že koordinátorka bude vybírat šaty, jež nejsou cudné, a tak jsem jí řekla, že pokud si budu muset vzít na sebe šaty, které budou necudné, tak se akce nezúčastním. Odpověděla mi, že to bude v pořádku.

Když jsem přišla s kamarádkami šaty zkontrolovat, byla jsem na rozpacích. Navzdory tomu, co mi koordinátorka řekla, byly všechny šaty přesným opakem měřítek pro oblékání a vzhled z brožurky Pro posílení mládeže. Protože se mi zdálo, že nemám na vybranou, jedny necudné šaty jsem si vyzkoušela. Chtěla jsem vypadat pěkně, ale když jsem si je oblékla, měla jsem pocit, že nejsem sama sebou. Uvažovala jsem: „Jak bych se v takových šatech cítila v Pánově přítomnosti?“

Přemýšlela jsem, jak bych mohla situaci vyřešit. Nakonec jsem doma našla šaty, které měla moje starší sestra na maturitním plese a jež Pánova měřítka splňovaly. Když jsem o tom, že půjdu ve vlastních šatech, řekla svým kamarádkám, bylo na nich vidět, že si myslí, že bych v necudných šatech vypadala lépe. Koordinátorka naštěstí řekla, že si na sebe můžu vzít tyto cudné šaty.

Ulevilo se mi a získala jsem jistotu. Nezáleželo mi na tom, co si myslí kamarádky. Našla jsem možnost, jak se akce zúčastnit v šatech, které jsou krásné a zároveň cudné. Byla jsem vděčná, že jsem nalezla odvahu udržet si svá měřítka, zvláště když to není jednoduché ani populární.

Jessika S., Indonésie