Jsme učedníky Ježíše Krista

Generální předsednictvo Mladých žen a Generální předsednictvo Mladých mužů

Můžete následovat Spasitele a šířit Jeho slovo mezi ostatní.

Přemýšleli jste někdy o tom, proč Ježíš poté, co druhé uzdravil, některým řekl, aby to nikomu nepověděli (viz Marek 7:36)? Jedním z důvodů může být to, jaké následovníky potřeboval. Můžete mít dojem, že kdyby lidé hovořili o svém uzdravení, byl by to pro Ježíše vhodný způsob, jak přilákat další následovníky. Ježíš však nepotřeboval pouhé následovníky. Potřeboval učedníky.

Petrovi a Ondřejovi Ježíš řekl: „Poďte za mnou.“ (Matouš 4:19.) Tento verš v Překladu Josepha Smitha zní: „Já jsem ten, o kom je psáno proroky; následujte mne.“ (Překlad Josepha Smitha, Matouš 4:18.) Tato výzva neznamenala, že s Ním mají jen chvíli pobýt. Ježíš si přál, aby zůstali Jeho učedníky na věky.

Nechtěl, aby Ho jen sledovali, jak druhé učí, má je rád a koná zázraky. Přál si, aby činili totéž. Přál si, aby se Jeho dílo stalo Jejich dílem. To, že se rozhodli pro Krista, znamenalo, že se budou učit sloužit tak, jak slouží On, a přemýšlet tak, jak přemýšlí On. Budou se učit žít tak, jak žije On, a On je bude vyučovat a poskytovat jim pomoc, kterou budou potřebovat, aby se stali více takovými, jako je On.

V řečtině se pro slovo učedník používá označení mathetes. A označuje více než jen následovníka či studenta. Často se překládá jako učeň. V době Ježíše Krista si učedníci obvykle vybrali svého mistra, od něhož se chtěli učit s vyhlídkou na to, že se mistry stanou i oni. Kristus se však neřídil běžnou praxí. Tento zvyk obrátil a namísto toho hledal své učedníky. Dnes vyzývá Kristus nás, abychom k Němu přišli. Vyzývá nás, abychom byli Jeho učedníky a oznamovali Jeho slovo mezi Jeho lidem, aby mohli mít věčný život (viz 3. Nefi 5:13).

Jedna mladá žena z Haiti v Karibiku projevila své přání být učednicí Krista tím, že pozvala svou kamarádku, která nebyla členkou Církve, aby se s ní zúčastnila konference FSY. Kamarádčin otec nechtěl zprvu svolit, aby jeho dcera jela. Církevní vedoucí vysvětlili, jaké pozitivní zkušenosti a zážitky na ni čekají, a také mu řekli o úžasných mladých dospělých rádcích, kteří na ni budou dohlížet. Otec souhlasil, aby se jeho dcera zúčastnila, a když viděl, jaký to na ni mělo vliv, souhlasil také s tím, aby navštěvovala církevní shromáždění a – šest měsíců poté – aby se dala pokřtít.

Jistý mladý muž z Argentiny v Jižní Americe projevil přání být učedníkem Krista tím, že se v autobuse cestou do školy s kamarádem podělil o sladkosti. Když narazil na bonbon s kávovou příchutí, vysvětlil, že mu tato příchuť nikdy nezachutnala, protože nikdo z jeho rodiny kávu nepije. To vedlo k rozhovoru o Církvi, po němž následovala výzva, aby navštívil shromáždění, což nakonec vyústilo v to, že jeho kamarád vstoupil do Církve a sloužil na misii v Chile.

Ne každý, s kým o Církvi hovoříte nebo koho pozvete na církevní akci, bude chtít do Církve vstoupit. To je v pořádku. Nevstoupili do ní ani všichni ti, s nimiž během své pozemské služby hovořil Kristus. Ježíš Kristus nám však bude dodávat odvahu a božskou pomoc, když se i přesto rozhodneme být Jeho učedníky a hlásat Jeho slovo. Zjistíme, jak se můžeme stávat více takovými, jako je On, a přesně to učedníci dělají.