Duchovní schopnost
Jako věrný učedník Ježíše Krista můžete obdržet osobní inspiraci a zjevení v souladu s Jeho přikázáními a přizpůsobené vám na míru.
V létě při odjezdu z tábora Mladých žen mi jedna milá mladá žena předala vzkaz. V něm se ptala: „Jak poznám, když se mi Bůh snaží něco říct?“ Její otázka se mi moc líbí. Naše duše touží po spojení s nebeským domovem. Chceme se cítit potřební a užiteční. Občas je ale těžké odlišit vlastní myšlenky od jemných vnuknutí Ducha. Proroci, dávní i novodobí, učí, že „pokud něco vyzývá a pobízí činiti dobro, pochází to od Krista“.
President Russell M. Nelson nám předal tuto jednoduchou a mocnou výzvu: „Milovaní bratři a sestry, snažně vás prosím, abyste rozšířili svou duchovní schopnost získávat zjevení. … Rozhodněte se konat duchovní práci potřebnou k tomu, abyste se těšili z daru Ducha Svatého a slyšeli hlas Ducha častěji a zřetelněji.“
Dnes dopoledne k vám chci ze srdce hovořit o čtyřech způsobech, jak prohloubit svou duchovní schopnost získávat zjevení.
1. Vědomě si dělejte čas a prostor na to, abyste slyšeli Boží hlas
Rozhodnete-li se udělat si každý den čas a věnovat ho snaze přiblížit se Božímu hlasu, zvláště v Knize Mormonově, Jeho hlas se pro vás časem stane jasnější a známější.
Naproti tomu kvůli rušivým vlivům a hluku, jenž naplňuje svět, náš domov a náš život, může být těžší Jeho hlas slyšet. Tato rozptýlení mohou naši mysl a srdce zaměstnávat natolik, že nenecháme jemným nabádáním Ducha Svatého žádný prostor.
Prorok Joseph Smith učil, že Bůh se nejčastěji zjevuje „jednotlivcům v soukromí, v jejich komnatě; v pustině nebo v polích, a … obvykle bez hluku či rozruchu“.
Satan nás chce od Božího hlasu odtrhnout tím, že nás z oněch tichých míst vyhání. Hovoří-li Bůh tichým a jemným hlasem, je třeba se Mu přiblížit, abychom Ho slyšeli. Jen si představte, co by se stalo, kdyby nám na spojení s nebem záleželo stejně jako na připojení k Wi-Fi! Každý den si zvolte čas a místo, kde se zaměříte na Boží hlas. A tuto posvátnou domluvu dodržujte s přesností, neboť na ní závisí mnohé!
2. Jednejte bezodkladně
Když obdržíte nabádání a záměrně podle nich jednáte, Pán vás může využít. Čím více jednáte, tím známější se pro vás hlas Ducha stává. Budete ve větší míře rozpoznávat Boží vedení a to, že Bůh je „ochoten zjevovat nám své úmysly a svou vůli“. Když budete otálet, můžete nabádání zapomenout nebo příležitost někomu z Boží vůle pomoci zmeškat.
3. Získejte pověření od Pána
Nebeský Otec odpovídá nejraději zřejmě na takové modlitby, kdy Ho prosíme, aby nás zavedl k někomu, kdo potřebuje naši pomoc. President Henry B. Eyring nás učil vyhledávat zjevení tak, že se Boha zeptáme, komu můžeme dle Jeho vůle pomoci. „Budete-li klást takové otázky, přijde Duch Svatý a pocítíte pobídky ohledně toho, co můžete pro druhé udělat. Když půjdete a uděláte to, budete mít Pánovo pověření, a když budete mít Pánovo pověření, budete mít nárok na dar Ducha Svatého.“
O pověření můžete Pána požádat v modlitbě. On pak bude moci využít vaše obyčejné dovednosti k uskutečnění svého neobyčejného díla.
Můj dědeček, Fritz Hjalmar Lundgren, odešel ze Švédska, když mu bylo 19 let. Dorazil do Ameriky – sám, s kufrem a se šesti lety školní docházky. Aniž by uměl anglicky, dostal se do Oregonu, kde pracoval jako dřevorubec a později tam s mojí babičkou a matkou vstoupil do Církve. Nikdy nevedl žádný sbor, ale jako věrný domácí učitel přivedl k aktivitě v Církvi více než 50 různých rodin. Jak to dokázal?
Když jsem po jeho smrti procházela krabici s jeho písemnostmi, narazila jsem na dopis od muže, který se vrátil do Církve díky dědově lásce. Stálo v něm: „Myslím, že tajemství bratra Fritze spočívá v tom, že má vždy pověření od Nebeského Otce.“
Tento dopis napsal bratr Wayne Simonis. Děda ho navštěvoval a poznal všechny členy jeho rodiny. Po čase jim řekl, že je Církev potřebuje, a vyzval je k účasti na shromáždění. Bratr Simonis se ale tu neděli vzbudil s obtížnou volbou – nestihl dokončit opravu střechy svého domu, a příští týden mělo pršet. Rozhodl se, že půjde na shromáždění, dědu pozdraví a pak odejde domů a střechu dodělá. Jeho rodina může být na shromáždění svátosti bez něj.
Plán mu vycházel až do okamžiku, kdy na střeše uslyšel, jak někdo stoupá po žebříku. Napsal: „Když jsem se podíval, … na konci žebříku stál bratr Fritz. Jen se na mě srdečně usmál. Nejdříve mi bylo trapně jako dítěti, které přistihli za školou. Pak … jsem pocítil zlost. [Ale bratr Fritz si jen] sundal sako a pověsil ho na žebřík. Vyhrnul si rukávy své bílé košile, otočil se ke mně a řekl: ‚Bratře Simonisi, máte ještě jedno kladívko? Ta práce pro vás musí být důležitá, jinak byste neodešel od rodiny, a když je tak důležitá, chci vám pomoct.‘ Při pohledu do jeho očí jsem uviděl jen laskavost a křesťanskou lásku. Zlost mě přešla. … Oné neděle jsem odložil nářadí a následoval jsem svého dobrého přítele ze střechy zpět na shromáždění.“
Dědeček obdržel své pověření od Pána a věděl, že má najít Jeho ztracenou ovci. Tak jako čtyři muži přinesli ochrnutého přítele na střechu a pak ho spustili pro uzdravení za Ježíšem Kristem, tak mého dědu přivedlo jeho pověření na střechu. Pán sesílá zjevení těm, kteří se snaží pomáhat druhým.
4. Věř a důvěřuj
Nedávno jsem četla o jiném skvělém misionáři, který dostal pověření od Pána. Aron učil krále Lamanitů, který se divil, proč ho nepřišel učit také Aronův bratr Ammon. „A Aron pravil králi: Viz, Duch Páně ho povolal jinou cestou.“
Při četbě těchto slov promluvil k mému srdci Duch: Každý z nás má vykonat jiné poslání a Duch nás občas může povolat „jinou cestou“. Jako učedníci Ježíše Krista, kteří uzavírají a dodržují smlouvy, můžeme království Boží budovat mnoha způsoby. Jako Jeho věrný učedník můžete obdržet osobní inspiraci a zjevení v souladu s Jeho přikázáními a přizpůsobené vám na míru. Máte v životě jedinečné poslání a roli a obdržíte jedinečné vedení, abyste je naplnili.
Nefi, bratr Jaredův, a dokonce i Mojžíš museli překonat velké vody – a každý to udělal jinak. Nefi zpracoval „trámy pečlivým opracováním“. Bratr Jaredův postavil čluny, které byly „[těsné] jako nádoba“. A Mojžíš a jeho lid „šli po suchu prostředkem moře“.
Každý z nich obdržel osobní pokyny, přizpůsobené na míru, a každý důvěřoval a jednal. Pán pamatuje na ty, kteří jsou poslušni, a – slovy Nefiho – připraví pro nás cestu, abychom mohli uskutečnit to, co nám přikazuje. Nefi má však na mysli nějakou cestu – a ne konkrétní cestu.
Opomíjíme nebo odmítáme osobní pověření od Pána, protože nám připravil jinou cestu, než jsme očekávali?
Můj děda byl veden na neobvyklé místo – v obleku, na střechu, v neděli. Důvěřujte Bohu, že vás povede, i když ona cesta vypadá jinak, než jste očekávali, nebo se liší od cesty druhých.
Svatí posledních dnů jsou různorodí, ale „všichni jsou Bohu stejní“ – černí i bílí, porobení i svobodní, muži i ženy, svobodní i sezdaní, bohatí i chudí, mladí i staří, celoživotní členové i nedávno obrácení. Ať jste kdokoli nebo řešíte cokoli, Pán vás zve ke svému stolu.
Až se vyhledávání a činění Otcovy vůle stane součástí vašeho každodenního života, budete přirozeně vedeni ke změně a pokání.
Základem nového církevního programu pro děti a mládež je to, že se budeme učit usilovat o zjevení, zjišťovat, co by si Pán přál, abychom udělali, a pak podle toho jednat. Každý z nás, bez ohledu na věk či okolnosti, může pracovat na tom, aby usiloval, obdržel a jednal. Zatímco se budete řídit tímto věčným vzorem určeným pro naši dobu, budete se přibližovat Ježíši Kristu – Jeho lásce, světlu, vedení, pokoji a Jeho uzdravující a uschopňující moci. A budete prohlubovat svou duchovní schopnost stávat se v Jeho rukou každodenním nástrojem k uskutečňování Jeho velikého díla. Ve jménu Ježíše Krista, amen.