Neoklamávej mne
Když budeme poslušni Božích přikázání, budeme vždy vedeni po správné cestě a nebudeme oklamáni.
Dnes bych rád nabídl rady všem, ale obzvlášť vám z nastupující generace – dětem z Primárek, mladým mužům a mladým ženám. Pánův prorok pro naši dobu, president Russell M. Nelson, vás má nesmírně rád – dokonce natolik, že vloni k mnohým z vás promluvil na zvláštním celosvětovém zasvěcujícím shromáždění pro mládež nazvaném „Naděje Izraele“. Často slýcháme, jak vás president Nelson přesně takto nazývá – „nadějí Izraele“, nastupující generací a budoucností znovuzřízené Církve Ježíše Krista.
Mladí přátelé, na začátek bych se rád podělil o dva rodinné příběhy.
102. dalmatin
Před lety jsem se vrátil z práce domů a s ohromením jsem zjistil, že vše je postříkané bílou barvou – zem, garážová vrata i náš dům z červených cihel. Místo jsem blíže prozkoumal a zjistil jsem, že barva je ještě vlhká. Barevná stopa vedla na dvůr, a tak jsem ji sledoval. Tam jsem našel svého pětiletého syna, který se štětcem v ruce honil našeho psa. Náš krásný černý labrador byl z půlky postříkán na bílo!
„Co to děláš?“ zeptal jsem se rozrušeně.
Syn se zastavil, podíval se na mě, podíval se na psa, podíval se na štětec, ze kterého kapala barva, a řekl: „Jen chci, aby vypadal jako ti psi s černými tečkami v tom filmu – v tom s těmi 101 dalmatiny.“
Měl jsem rád našeho psa. Měl jsem dojem, že je dokonalý, ale onoho dne měl můj syn jiný názor.
Pruhovaná kočička
Druhý příběh se týká mého prastrýce Grovera, který žil v domě na venkově, daleko od města. Strýc Grover byl již velmi starý. Říkali jsme si, že by ho naši synové měli poznat, než zemře. A tak jsme se jednou odpoledne vydali na dlouhou cestu do jeho prostého domu. Posadili jsme se u něho a představili mu naše syny. Nedlouho poté, co jsme si začali povídat, si naši dva synové asi ve věku pěti a šesti let chtěli jít hrát ven.
Když strýc Grover uslyšel, co si přejí, sklonil se a podíval se jim zblízka do tváře. Měl větrem ošlehanou a pro ně neznámou tvář, a tak se ho chlapci trošku báli. Svým hrubým hlasem jim řekl: „Buďte opatrní – tam venku je spousta skunků.“ Když jsme to s Lesou uslyšeli, vylekalo nás to – měli jsme strach, že by je mohl skunk postříkat! Chlapci si brzy šli hrát ven, zatímco my jsme si povídali dál.
Když jsme později nastoupili do auta, abychom jeli domů, zeptal jsem se chlapců: „Viděli jste skunka?“ Jeden z nich řekl: „Skunka jsme neviděli, ale viděli jsme černou kočičku s bílým pruhem na zádech!“
Velký podvodník
Tyto příběhy o nevinných dětech, které objevují život a realitu, mohou každého z nás pobavit, ale dokládají také jednu hlubší myšlenku.
V prvním příběhu měl náš syn jako domácího mazlíčka krásného psa – ale on vzal kbelík s barvou a se štětcem v ruce byl odhodlán vytvořit svou vlastní vysněnou realitu.
Ve druhém příběhu žili chlapci v blažené nevědomosti ohledně páchnoucího nebezpečí, které jim od skunka mohlo hrozit. Kvůli tomu, že nebyli schopni správně určit, s čím se ve skutečnosti setkali, se vystavili riziku, že z toho pro ně vyplynou jisté nešťastné důsledky. Jsou to příběhy o záměně totožnosti – kdy někdo něco považoval za něco úplně jiného. V obou případech byly důsledky bezvýznamné.
Mnozí lidé se však dnes potýkají s totožnými problémy v mnohem větším měřítku. Buď nedokáží vidět věci takové, jaké skutečně jsou, nebo je pravda neuspokojuje. Navíc jsou v dnešní době ve hře síly, jejichž cílem je záměrně nás odvádět od absolutní pravdy. Tyto klamy a lži dalece přesahují nevinnou záměnu totožnosti a jejich důsledky jsou často vážné, nikoli nepatrné.
Satan, který je otcem lží a velkým podvodníkem, si přeje, abychom pochybovali o tom, jaké co skutečně je, a abychom věčné pravdy buď ignorovali, nebo je nahradili něčím, co nám bude připadat příjemnější. Satan „vede válku se svatými Božími“ a již celá tisíciletí plánuje a procvičuje svou schopnost přesvědčovat děti Boží, aby věřily, že zlo je dobro a dobro je zlo.
Stal se známým tím, že přesvědčuje smrtelníky o tom, že skunkové jsou jen kočičky nebo že pomocí barvy můžete labradora změnit na dalmatina!
Podívejme se nyní na příklad této zásady nacházející se v písmech, kdy Pánův prorok Mojžíš stanul tváří v tvář témuž problému. „Mojžíš [byl] uchopen a vyzdvižen na nesmírně vysokou horu … a viděl Boha tváří v tvář a promlouval s ním.“ Bůh učil Mojžíše o jeho věčné identitě. I když byl Mojžíš smrtelný a nedokonalý, Bůh ho učil, že je „v podobenství [Jeho] Jednorozeného; a [Jeho] Jednorozený … bude Spasitel“.
Abych to shrnul, Mojžíš v tomto úžasném vidění spatřil Boha a dozvěděl se také něco důležitého o sobě – že skutečně je synem Božím.
Pozorně poslouchejte, co se stalo v závěru tohoto podivuhodného vidění. „A stalo se, že … přišel Satan, aby ho pokoušel, řka: Mojžíši, synu člověka, uctívej mne!“ Mojžíš odvážně odvětil: „Kdo jsi [ty]? Neboť viz, já jsem syn Boží, v podobenství jeho Jednorozeného; a kde je sláva tvá, abych tě uctíval?“
Jinými slovy Mojžíš řekl: „Nemůžeš mě oklamat, neboť já vím, kdo jsem. Byl jsem stvořen podle obrazu Božího. Ty nemáš Jeho světlo a slávu. Tak proč bych tě měl uctívat nebo podléhat tvým klamům?“
Nyní věnujte pozornost tomu, co Mojžíš říká dál. Prohlašuje: „Táhni odsud, Satane; neoklamávej mne.“
Z Mojžíšovy mocné reakce na pokušení protivníka se můžeme mnohému naučit. Vyzývám vás, abyste zareagovali stejně, když se budete cítit ovlivňováni pokušením. Přikažte nepříteli své duše slovy: „Jdi pryč! Nemáš žádnou slávu. Nepokoušej mě ani mi nelži! Protože já vím, že jsem dítě Boží. A já budu o pomoc vždy volat k Bohu.“
Protivník se však svých ničivých pohnutek, aby nás klamal a ponižoval, nevzdává snadno. Zajisté to nevzdal s Mojžíšem – raději si přál, aby Mojžíš zapomněl, kým z hlediska věčnosti je.
Satan, jakoby v dětinském záchvatu vzteku, „volal silným hlasem a řval na zemi a přikazoval řka: Já jsem Jednorozený, uctívej mne.“
Zopakujme si to. Slyšeli jste, co právě řekl? „Já jsem Jednorozený. Uctívej mne!“
Velký podvodník v podstatě řekl: „Neboj se, já ti neublížím – nejsem skunk; jsem jen nevinná černobílá kočička.“
Mojžíš poté volal k Bohu a obdržel Jeho božskou sílu. I když se protivník chvěl a země se třásla, Mojžíš nepodlehl. Jeho hlas byl jistý a jasný. „Odejdi ode mne, Satane,“ prohlásil, „neboť pouze tohoto jediného Boha budu uctívati, který je Bohem slávy.“
A on nakonec „odešel … z přítomnosti Mojžíšovy“.
Pán poté, co se Mojžíšovi zjevil a požehnal mu za jeho poslušnost, řekl:
„Požehnaný jsi, Mojžíši, neboť … budeš učiněn silnějším než mnohé vody. …
A hle, já jsem s tebou, až do konce tvých dnů.“
To, jak Mojžíš odolal protivníkovi, je názorným a poučným příkladem pro každého z nás, ať jsme v jakékoli fázi života. Je to mocné poselství pro vás osobně – abyste věděli, co dělat, když se vás Satan snaží oklamat. Neboť i vy jste byli podobně jako Mojžíš požehnáni darem nebeské pomoci.
Přikázání a požehnání
Jak můžete tuto nebeskou pomoc obdržet tak jako Mojžíš a nebýt oklamáni ani nepodlehnout pokušení? Jasný zdroj božské pomoci znovu potvrdil v této dispensaci samotný Pán, když řekl: „Pročež já, Pán, znaje pohromu, která má přijíti na obyvatele země, zavolal jsem na služebníka svého Josepha Smitha ml. a mluvil jsem k němu z nebe a dal jsem mu přikázání.“ Zjednodušeně můžeme říct, že Pán, který zná „konec od počátku“, zná jedinečné těžkosti naší doby. Proto nám poskytuje způsob, jak můžeme odolat výzvám a pokušením, z nichž mnohé přicházejí přímo v důsledku klamavých vlivů protivníka a jeho útoků.
Je to jednoduché. Bůh prostřednictvím svých služebníků promlouvá k nám, svým dětem, a dává nám přikázání. Verš, který jsem právě citoval, bychom mohli přeformulovat a říci: „Já, Pán, … zavolal jsem na služebníka svého [presidenta Russella M. Nelsona] a mluvil jsem k němu z nebe a dal jsem mu přikázání.“ Není to snad vznešená pravda?
Vydávám posvátné svědectví, že Pán ve vší skutečnosti promlouval k Josephu Smithovi z nebe, počínaje velkolepým Prvním viděním. Promlouvá také k presidentu Nelsonovi v naší době. Svědčím o tom, že Bůh rozmlouval s proroky v minulých dobách a dal jim přikázání určená k tomu, aby Jeho děti přivedla ke štěstí v tomto životě a slávě v životě příštím.
Bůh nadále dává přikázání našemu žijícímu prorokovi v dnešní době. Příkladů je mnoho – více na domov zaměřený a Církví podporovaný přístup k výuce evangelia; nahrazení domácího a navštěvujícího učení pastýřskou službou; úpravy týkající se postupů a obřadů v chrámu; a nový program pro děti a mládež. Žasnu nad dobrotivostí a soucitem milujícího Nebeského Otce a Jeho Syna Ježíše Krista, kteří na zemi opět znovuzřídili Spasitelovu Církev a povolali v naší době proroka. Znovuzřízení evangelia Ježíše Krista vyvažuje nebezpečné časy plností časů.
Zlovolnost nikdy nebyla štěstím
Poslušnost přikázání daných našemu prorokovi je klíčem nejen k tomu, abychom se vyvarovali vlivu toho, kdo nás chce oklamat, ale i k tomu, abychom zažívali trvalou radost a štěstí. Tento božský vzorec je celkem jednoduchý – spravedlivost neboli poslušnost přikázání přináší požehnání a požehnání nám do života přinášejí štěstí neboli radost.
Avšak tak, jak se protivník snažil oklamat Mojžíše, se snaží obelstít i vás. Vždy předstíral a předstírá, že je něčím, čím není. Vždy se snaží skrýt, kým opravdu je. Tvrdí, že poslušnost učiní váš život bídným a že vás připraví o štěstí.
Napadají vás nějaké jeho lsti, které používá? Skrývá například ničivé důsledky užívání drog či pití alkoholu a místo toho tvrdí, že to přinese potěšení. Obklopuje nás různými negativními vlivy, které se mohou vyskytovat na sociálních sítích – včetně vysilujícího srovnávání se s druhými a idealizované reality. Dále zastírá další temný, škodlivý obsah nacházející se na internetu, jako je například pornografie, nehorázné útoky na druhé skrze kyberšikanu a rozsévání dezinformací, aby nám do srdce a mysli vnesl pochybnosti a strach. Lstivě šeptá: „Jen mě následuj, a určitě budeš šťastný.“
Slova, která před mnoha staletími napsal prorok z Knihy Mormonovy, jsou obzvlášť platná i pro naši dobu: „Zlovolnost nikdy nebyla štěstím.“ Kéž rozpoznáme Satanovy klamy jako to, čím skutečně jsou. Kéž odoláme lžím a vlivům toho, který se snaží zničit naši duši a okrást nás o současnou radost a budoucí slávu, a prohlédneme je.
Milí bratři a sestry, musíme být dál věrní a ostražití, neboť to je ten jediný způsob, jak rozpoznat pravdu a slyšet hlas Páně skrze Jeho služebníky. „Neboť Duch praví pravdu a nelže. … Tyto věci jsou nám jasně ukázány, ke spasení duše naší. … Neboť Bůh je také promlouval k prorokům za stara.“ Jsme Svatými Všemohoucího Boha, nadějí Izraele! Klopýtneme snad? Máme se „vzdát …, odvahu svou skrýt? Ne! … Ve víře … zůstaneme, dál půjdeme, víře věrni my vždy budeme.“
Vydávám svědectví o Svatém Izraelském – ano, o jménu Ježíše Krista. Svědčím o Jeho trvalé lásce, pravdě a radosti, které jsou nám dostupné skrze Jeho nekonečnou a věčnou oběť. Když budeme poslušni Jeho přikázání, budeme vždy vedeni po správné cestě a nebudeme oklamáni. V posvátném jménu našeho Spasitele Ježíše Krista, amen.