2010–2019
Ovoce
Generální konference – říjen 2019


2:3

Ovoce

Zaměřujte svůj zrak i srdce na Spasitele Ježíše Krista a na věčnou radost, která přichází pouze skrze Něj.

Vím, na co myslíte! Už jen jeden řečník a budeme si moci vyslechnout poselství presidenta Nelsona. V naději udržet při očekávání proslovu našeho milovaného proroka několik minut vaši pozornost jsem si vybral velmi lákavé téma – ovoce.

Ovoce

Ovoce je díky barvě, textuře a sladkosti bobulí, banánů, vodních melounů a mang nebo exotičtějších druhů, jako je kiwano nebo granátové jablko, odedávna vysoce ceněnou lahůdkou.

Spasitel během svého působení na zemi přirovnal dobré ovoce k tomu, co má věčnou hodnotu. Řekl: „Po ovocích jejich poznáte je.“ „Každý strom dobrý ovoce dobré nese.“ Povzbuzoval nás, abychom shromažďovali „[ovoce] k životu věčnému“.

Prorok Lehi se v živém snu, který všichni dobře známe z Knihy Mormonovy, ocitá v temné a chmurné pustině. Spatřuje špinavou vodu, mlhu temnoty, podivné a zakázané cesty, ale i tyč ze železa podél těsné a úzké cesty, která vede k nádhernému stromu, na němž roste „ovoce[, které činí] člověka šťastným“. Lehi o svém snu vypráví: „Pojedl [jsem] z jeho ovoce; … [bylo] nadmíru sladké, sladší než vše, co jsem kdy ochutnal. … [A to] naplnilo … mou duši nesmírně velikou radostí.“ Toto ovoce bylo „[více] žádoucí [než jakékoli] jiné ovoce“.

Strom života s<nb/>lahodným ovocem

Význam stromu a ovoce

Co tento strom se svým nanejvýš drahocenným ovocem symbolizuje? Je symbolem „lásky Boží“ a hlásá úžasný plán vykoupení, který pro nás připravil Nebeský Otec. „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.“

Toto drahocenné ovoce symbolizuje úžasná požehnání Spasitelova nedostižného Usmíření. Nejenže budeme po životě ve smrtelnosti znovu žít, ale díky své víře v Ježíše Krista, pokání a dodržování přikázání můžeme dosáhnout odpuštění hříchů a jednoho dne stanout neposkvrnění a čistí před naším Otcem a Jeho Synem.

Pojíst z ovoce onoho stromu je také symbolem toho, že přijímáme obřady a smlouvy znovuzřízeného evangelia – což znamená dát se pokřtít, přijmout dar Ducha Svatého a vstoupit do domu Páně, abychom mohli být obdarováni mocí z výsosti. Skrze milost Ježíše Krista a dodržování svých smluv získáváme velkolepé zaslíbení, že budeme moci po celou věčnost žít se svou spravedlivou rodinou.

Není divu, že anděl ono ovoce popsal jako „nejradostnější pro duši“. Takové vskutku je!

Výzva zůstat věrní

Jak jsme již všichni zjistili, dokonce ani poté, co člověk okusí drahocenné ovoce znovuzřízeného evangelia, není lehké zůstat věrný a oddaný Pánu Ježíši Kristu. Jak na této konferenci zaznělo již mnohokrát, dál čelíme rušivým vlivům a klamu, zmatku a rozruchu, lákadlům a pokušením, jež se snaží odvést naše srdce od Spasitele a radostí a krás, které zažíváme díky tomu, že Ho následujeme.

Vzhledem k tomuto protivenství je Lehiův sen také varováním! Na druhé straně řeky je prostorná stavba s lidmi různého věku, kteří ukazují prstem na spravedlivé následovníky Ježíše Krista a vysmívají se jim.

Lidé v této stavbě zesměšňují ty, kteří dodržují přikázání, a vysmívají se jim ve snaze znevážit a pohanět jejich víru v Ježíše Krista a v Jeho evangelium. A kvůli zpochybňujícím a pohrdavým slovním útokům na věřící se někteří z těch, kteří ochutnali ono ovoce, začínají za evangelium, které kdysi přijali, stydět. Svádějí je falešná lákadla světa, odvracejí se od onoho stromu a ovoce a – slovy písem – „[odpadají] na zakázané cesty a [jsou] ztraceni“.

V dnešním světě týmy protivníkovým stavbařů pracují přesčas a kvapně onu velkou a prostornou stavbu rozšiřují. Její přístavba se rozšířila přes řeku s cílem obklopit náš domov, zatímco ti, kteří ukazují prstem a vysmívají se, dnem i nocí rozeznívají na internetu své hlásné trouby.

President Nelson vysvětlil: „Protivník zečtyřnásobuje své úsilí, aby rozvracel svědectví a kladl překážky dílu Páně.“ Pamatujme na Lehiova slova: „My jsme jich nedbali.“

Ačkoli se nemusíme obávat, je zapotřebí ostražitosti. Občas nás mohou vyvést z duchovní rovnováhy i maličkosti. Nedopusťte prosím, aby vás vaše otázky, urážky druhých, proradní přátelé ani politováníhodné chyby a zklamání odvrátili od lahodných a ryzích požehnání, která jsou potěchou pro duši a jejichž zdrojem je drahocenné ovoce onoho stromu. Zaměřujte svůj zrak i srdce na Spasitele Ježíše Krista a na věčnou radost, která přichází pouze skrze Něj.

Víra Jasona Halla

V červnu jsem se s manželkou Kathy zúčastnil pohřbu Jasona Halla. Když zemřel, bylo mu 48 let a sloužil jako president kvora starších.

Zde je několik Jasonových slov o události, která mu změnila život:

„[Ve věku 15 let se mi stala] nehoda při skoku do vody. … [Utrpěl jsem zlomeninu v oblasti] krku a od hrudníku dolů jsem ochrnul. Přestal jsem dočista ovládat nohy a zčásti i paže. Už jsem nemohl chodit, stát … ani se sám najíst. Sotva jsem dokázal dýchat a mluvit.“

„‚Drahý Otče [v nebi],‘ prosil jsem, ‚kéž bych jen mohl mít zdravé ruce, vím, že bych to zvládl. Prosím, Otče, prosím. …

Na nohou nezáleží, Otče; jen [se modlím, abych] mohl používat ruce.‘“

Jason používat ruce už nikdy nemohl. Slyšíte hlasy z oné prostorné stavby? „Jasone Halle, Bůh tvé modlitby neslyší! Kdyby byl Bůh láskyplným Bohem, jak by tě takto mohl nechat? Nač mít víru v Krista?“ Jason tyto hlasy slyšel, ale nedbal na ně. Místo toho hodoval na ovoci onoho stromu. Jeho víra v Ježíše Krista se stala neochvějnou. Dokončil studia na univerzitě a oženil se v chrámu s Kolette Colemanovou, o níž řekl, že je to jeho životní láska. Po 16 letech manželství se stal další zázrak – narodil se jim drahocenný syn Coleman.

Jason a<nb/>Kolette Hallovi
Rodina Hallových

Jak prohlubovali svou víru? Kolette vysvětlila: „Měli jsme důvěru v Boží plán. A ten nám dodával naději. Věděli jsme, že Jason bude [jednou v budoucnu] v pořádku. … Věděli jsme, že Bůh nám poskytuje Spasitele, jehož smírná oběť nám umožňuje neustále hledět kupředu i ve chvílích, kdy máme chuť to vzdát.“

Coleman Hall

Desetiletý Coleman na Jasonově pohřbu řekl, že ho tatínek učil, že „Nebeský Otec [má] pro nás plán, život na zemi bude úžasný a že budeme moct žít v rodině. … Ale … budeme muset překonávat těžkosti a budeme chybovat.“

Coleman pokračoval: „Nebeský Otec poslal svého Syna Ježíše na zemi. Měl za úkol být dokonalý. Uzdravovat lidi. Mít je rád. A pak trpět za veškerou naši bolest, zármutek a hříchy. Poté za nás zemřel.“ Pak Coleman dodal: „A díky tomu, že to Ježíš udělal, ví, jak se právě cítím.

Ježíš tři dny poté, co zemřel, … znovu obživl a měl dokonalé tělo. To je pro mě důležité, protože vím, že … [i můj tatínek bude mít] dokonalé tělo a budeme spolu jako rodina.“

Rodina Hallových

Na závěr Coleman řekl: „Tatínek mi odmalička každý večer říkával: ‚Tatínek tě má moc rád, Nebeský Otec tě má moc rád a ty jsi hodný chlapec.‘“

Radost přichází díky Ježíši Kristu

President Russell M. Nelson vysvětlil, proč rodina Hallových pociťuje radost a naději. Řekl:

„Pocity radosti mají s naší životní situací společného jen málo, ale s tím, na co se v životě zaměřujeme, mají společné úplně všechno.

Když se v životě zaměřujeme na Boží plán spasení … a na Ježíše Krista a Jeho evangelium, můžeme pociťovat radost bez ohledu na to, co se v našem životě děje – nebo neděje. Radost pochází od Něho a skrze Něho. On je zdrojem veškeré radosti. …

Pokud budeme vzhlížet ke světu …, radost nikdy nepoznáme. … [Radost] je darem, který pramení z úmyslné snahy vést spravedlivý život, jak tomu učil Ježíš Kristus.“

Slib pro váš návrat

Pokud vám ovoce onoho stromu nějakou dobu scházelo, vězte prosím, že rámě Spasitele je k vám vždy vztaženo. Spasitel vás láskyplně zve: „[Čiňte] pokání a [přijďte] ke mně.“ Má hojnost ovoce, které dozrává neustále. Toto ovoce nelze koupit za peníze a On ho nikomu, kdo po něm upřímně touží, neodpírá.

Přejete-li si vrátit se k onomu stromu a znovu okusit ono ovoce, začněte modlitbou k Nebeskému Otci. Věřte v Ježíše Krista a v moc Jeho smírné oběti. Slibuji vám, že pokud budete vzhlížet ke Spasiteli „v každé myšlence“, bude vám ovoce onoho stromu znovu k dispozici – ovoce lahodné chuti a radostné pro duši, „největší ze všech darů Božích“.

Starší Andersen s<nb/>portugalskými Svatými na zasvěcení chrámu Lisabon

Přesně před třemi týdny jsem byl svědkem radosti, jejímž zdrojem je Spasitelovo ovoce, když jsem se s Kathy účastnil zasvěcení chrámu Lisabon v Portugalsku. S pravdami znovuzřízeného evangelia se v Portugalsku lze seznámit od roku 1975, po vyhlášení náboženské svobody. Mnozí ušlechtilí Svatí, kteří poprvé okusili ono ovoce v době, kdy v okruhu téměř 1 600 kilometrů nebyly žádné kongregace, kaple ani chrámy, se s námi radovali z toho, že drahocenné ovoce onoho stromu je nyní k dispozici v domě Páně v Lisabonu. Pociťuji nesmírnou úctu a obdiv k těmto Svatým posledních dnů, kteří se v srdci upnuli na Spasitele.

Spasitel řekl: „Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.“

President Nelson se dnes dopoledne obrátil na členy Církve po celém světě těmito slovy: „Moji drazí bratři a sestry, jste živoucím příkladem ovoce, které pochází z následování učení Ježíše Krista.“ Poté dodal: „Děkuji vám! Mám vás rád!“

Máme vás rádi, presidente Nelsone.

Jsem očitým svědkem moci zjevení, která na našem drahém presidentovi spočívá. Je to prorok Boží. President Russell M. Nelson nás i celou rodinu Boží stejně jako Lehi v dávných dobách zve, abychom přišli a pojedli z ovoce onoho stromu. Kéž máme dost pokory a síly na to, abychom se řídili jeho radami.

S pokorou svědčím o tom, že Ježíš Kristus je Syn Boží. Jeho láska, Jeho moc a Jeho milost jsou zdrojem všeho, co má trvalou hodnotu. O tom svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.

Poznámky

  1. Matouš 7:16.

  2. Matouš 7:17.

  3. Jan 4:36.

  4. Začátkem ledna 2007, zatímco jsem si jako člen Předsednictva Sedmdesáti připravoval proslov na zasvěcující shromáždění Univerzity Brighama Younga, který jsem měl pronést 4. března 2007, jsem se zeptal staršího Davida A. Bednara, co si na 4. února připravuje pro tytéž posluchače on. Byl jsem překvapen, když odpověděl, že jeho proslov bude o tom, jak se pevně držet železné tyče. To byl přesně název, který jsem zvolil pro svůj proslov. Poté, co jsme se spolu podělili o své proslovy, jsme si uvědomili, že jsme zaujali odlišný přístup. Jeho proslov nazvaný „Rezervoár živé vody“ zdůrazňoval, že tyč ze železa neboli slovo Boží je to, co je obsaženo v písmech. V proslovu položil tuto otázku: „Čteme a studujeme písma a hledáme v nich, vy i já, každý den tak, že se díky tomu můžeme pevně držet tyče ze železa?“ (Speeches.byu.edu.)

    Poté, jen týden po mém rozhovoru se starším Bednarem, pronesl president Boyd K. Packer na zasvěcujícím shromáždění na BYU proslov nazvaný „Lehi’s Dream and You [Lehiův sen a vy]“. President Packer zdůraznil, že tyč ze železa je osobní zjevení a inspirace, které k nám přicházejí skrze Ducha Svatého. Řekl: „Držíte-li se tyče, pocítíte, jak postupujete vpřed s darem Ducha Svatého. … Uchopte železnou tyč a nepouštějte se jí. Skrze moc Ducha Svatého můžete pociťovat, jak postupujete životem.“ (Jan. 16, 2007, speeches.byu.edu.)

    Mé téma „Držte se pevně slov proroků“ v březnu 2007 bylo o tom, že tyč ze železa představuje slova žijících proroků. (Mar. 4, 2007, speeches.byu.edu.)

    Spojitost mězi těmito třemi proslovy nebyla náhodná. Vedla nás ruka Páně, když tři proslovy připravené pro tytéž posluchače poukázaly na tři aspekty tyče ze železa neboli slova Božího, kterými jsou: 1) písma neboli slova dávných proroků; 2) slova žijících proroků; a 3) moc Ducha Svatého. Přineslo mi to důležité ponaučení.

  5. Viz 1. Nefi 8:4–12.

  6. 1. Nefi 11:25.

  7. Jan 3:16.

  8. Viz David A. Bednar, „Lehiův sen – pevně se držte tyče“, Liahona, říjen 2011, 32–37.

  9. 1. Nefi 11:23.

  10. 1. Nefi 8:28.

  11. Viz Boyd K. Packer, „Lehi’s Dream and You“ (zasvěcující shromáždění Univerzity Brighama Younga, 16. ledna 2007), speeches.byu.edu.

  12. Russell M. Nelson, „Můžeme si vést lépe a být lepší“, Liahona, květen 2019, 68.

  13. 1. Nefi 8:33.

  14. Stephen Jason Hall, „The Gift of Home“, New Era, Dec. 1994, 12.

  15. Stephen Jason Hall, „Helping Hands“, New Era, Oct. 1995, 46, 47.

  16. Osobní korespondence určená staršímu Andersenovi od Kolette Hallové.

  17. Osobní korespondence určená staršímu Andersenovi od Kolette Hallové.

  18. Pohřební řeč Colemana Halla, o niž se se starším Andersenem podělila Kolette Hallová.

  19. Russell M. Nelson, „Radost a duchovní přežití“, Liahona, listopad 2016, 82, 84.

  20. 3. Nefi 21:6.

  21. Viz 2. Nefi 26:25, 33.

  22. Nauka a smlouvy 6:36.

  23. 1. Nefi 15:36.

  24. Jan 15:5.

  25. Russell M. Nelson, „Druhé veliké přikázání“, Liahona, listopad 2019, 100.