Křesťanská vyrovnanost
„I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.“ (Marek 4:39.)
Když jsem naposledy mluvil na generální konferenci, můj zeť Ryan mi ukázal příspěvek na Twitteru, který zněl: „To jako vážně? Tenhle člověk se jmenuje Bragg – což znamená ‚chvástat se‘ – a nemluví o pokoře? Promarněná šance!“ Naneštěstí bude autor znovu zklamán.
Můj úžasný otec byl jedním z nejlepších amatérských basketbalistů na Kalifornské univerzitě pod vedením legendárního trenéra Johna Woodena. Zůstali přáteli po celou dobu tatínkova života a trenér Wooden k nám s manželkou občas chodívali na večeři. Vždy si se mnou rád povídal o basketbalu i o jiných věcech, které mi zrovna ležely v hlavě. Jednou jsem ho požádal o radu, protože jsem nastupoval do posledního ročníku střední školy. Jako vždy připravený učitel mi sdělil: „Tvůj otec mi řekl, že jsi vstoupil do Církve Ježíše Krista, takže vím, že máš víru v Pána. A s touto vírou dbej na to, aby sis v každé situaci uchoval vyrovnanost. Buď i v bouři dobrým člověkem.“
V průběhu let jsem na tento rozhovor často vzpomínal. Tato rada, abych byl v každé situaci klidný, rozvážný a duchapřítomný, zvláště ve chvílích protivenství či napětí, mě oslovila. Byl jsem svědkem toho, jak týmy trenéra Woodena hrály s vyrovnaností, a jejich velkého úspěchu, když vyhrály deset celonárodních mistrovství.
Ale o vyrovnanosti se dnes moc často nemluví a v této neklidné a rozporuplné době se ještě méně praktikuje. Často se o ní mluví ve sportu – vyrovnaný hráč je i při vyrovnaném skóre ledově klidný nebo tým kvůli nedostatku vyrovnanosti ztrácí sebejistotu. Tato úžasná vlastnost však dalece přesahuje hranice sportu. Vyrovnanost má v životě mnohem širší uplatnění a může žehnat rodičům, vedoucím, misionářům, učitelům, studentům i komukoli dalšímu, kdo čelí bouřím života.
Duchovní vyrovnanost nám žehná tím, abychom zůstávali klidní a zaměřovali se na to, na čem záleží nejvíce, zvláště když jsme pod tlakem. President Hugh B. Brown učil: „Víra v Boha a v konečné vítězství pravdy přispívá k duševní a duchovní vyrovnanosti tváří v tvář těžkostem.“1
Úžasným příkladem duchovní vyrovnanosti je president Russell M. Nelson. Když jednou tehdejší doktor Nelson prováděl čtyřnásobný koronární bypass, pacientovi náhle klesl krevní tlak. Doktor Nelson poklidně zhodnotil situaci a zjistil, že jeden z členů týmu omylem odstranil jednu svorku. Okamžitě byla vrácena na své místo a doktor Nelson dotyčného člena týmu uklidnil slovy: „Mám tě dál rád.“ A pak žertem dodal: „Ale někdy tě mám rád víc než jindy!“ Ukázal, jak postupovat v mimořádné situaci – s vyrovnaností se soustředit pouze na to, na čem záleží nejvíce: na nalezení řešení. President Nelson řekl: „Je to otázka naprostého sebeovládání. Vaší přirozenou reakcí je: ‚Stáhněte mě ze hry, trenére! Chci jít domů.‘ Ale to samozřejmě nejde. Život člověka zcela závisí na celém chirurgickém týmu. Takže musíte zůstat stejně klidný a uvolněný a ve střehu jako vždy.“2
Největším příkladem vyrovnanosti je samozřejmě Spasitel.
V zahradě getsemanské, v nepředstavitelné agónii, když „potil jakoby veliké krůpěje krve“,3 ztělesnil božskou vyrovnanost těmito prostými, ale majestátními slovy: „Ne má vůle, ale tvá staň se.“4 Ježíš, pod nesmírným tlakem, aby uskutečnil spasení celého lidstva, předvedl tři důležité podmínky, které nám pomáhají porozumět Jeho úžasné vyrovnanosti. Zaprvé – věděl, kdo je, a byl svému božskému poslání věrný. Dále věděl, že existuje veliký plán štěstí. A konečně věděl, že díky Jeho nekonečnému Usmíření všichni ti, kteří se s Ním věrně spřáhnou jhem tím, že uzavřou a budou dodržovat posvátné smlouvy přijímané prostřednictvím kněžských obřadů, budou spaseni, jak tomu dnes tak nádherně učil starší Dale G. Renlund.
Chcete-li porovnat rozdíl mezi ztrátou a udržením si vyrovnanosti, zamyslete se nad tím, co se stalo, když Kristus a Jeho apoštolové ze zahrady getsemanské odešli. Při střetu s vojáky, kteří přišli Ježíše zatknout, zareagoval Petr ztrátou vyrovnanosti a násilně zaútočil tak, že Malchovi, služebníkovi velekněze, uťal ucho. Ježíš Kristus naopak zareagoval tak, že si vyrovnanost udržel a napjatou situaci uklidnil tím, že Malcha uzdravil.5
A pokud jde o ty z nás, kteří zápolíme s udržením si vyrovnanosti a možná někdy ztrácíme odvahu, zamysleme se nad zbývající částí Petrova příběhu. Petr stanul krátce po této události a po bolestném zapření svého vztahu ke Kristu6 před týmiž náboženskými vůdci, kteří odsoudili Spasitele, a s velikou vyrovnaností během intenzivního dotazování vydával výmluvné svědectví o božskosti Ježíše Krista.7
Poznejte, kdo jste, a buďte věrni své božské identitě
Zamysleme se nad prvky křesťanské vyrovnanosti. Začněme tím, že vědomí toho, kdo jsme, a věrnost naší božské identitě přinášejí klid. Křesťanská vyrovnanost vyžaduje, abychom se vyvarovali srovnávání se s druhými či předstírání, že jsme někým, kým nejsme.8 Joseph Smith učil: „Pokud lidé nerozumějí povaze Boha, nerozumějí sami sobě.“9 Jednoduše není možné zachovávat božskou vyrovnanost, aniž bychom věděli, že jsme božští synové či božské dcery milujícího Nebeského Otce.
President Nelson ve svém proslovu „Rozhodnutí ovlivňující věčnost“ učil ohledně toho, kdo jsme, těmto věčným pravdám: jsme děti Boží, jsme dětmi smlouvy a jsme učedníci Kristovi. Pak slíbil: „Když tyto pravdy přijmete, Nebeský Otec vám pomůže dosáhnout konečného cíle, kterým je žít na věky v Jeho svaté přítomnosti.“10 Jsme vskutku božské duchovní bytosti procházející smrtelností. Vědomí toho, kdo jsme, a věrnost této božské identitě jsou pro rozvoj křesťanské vyrovnanosti zcela zásadní.
Poznejte, že existuje božský plán
Odvahu a vyrovnanost v obtížných podmínkách dále přináší pamatování na to, že existuje velkolepý plán. Nefi mohl jít a učinit,11 jak mu Pán přikázal, „nevěda předem“,12 co má udělat, protože věděl, že ho povede Duch, aby naplnil věčný plán milujícího Nebeského Otce. Vyrovnanost přichází, když na danou věc nahlížíme z perspektivy věčnosti. Pán svým učedníkům řekl, aby „[pozdvihli] očí svých“13 a aby nechali „vážnosti věčnosti [spočívat] na mysli [své]“.14 Když náročné chvíle zasadíme do rámce věčného plánu, ze stresu se stává výsada milovat, sloužit, učit a žehnat. Díky perspektivě věčnosti lze dosáhnout křesťanské vyrovnanosti.
Poznejte uschopňující moc Ježíše Krista a Jeho Usmíření
A konečně – uschopňující moc Kristova, dostupná díky Kristově smírné oběti, nám dává sílu vytrvat a zvítězit. Díky Ježíši Kristu můžeme s Bohem uzavřít smlouvu a být jejím dodržováním posilováni. Můžeme se s radostí a klidem připoutat ke Spasiteli, bez ohledu na svou dočasnou situaci.15 O Kristově uschopňující moci krásně učí 7. kapitola Almy. Spasitel nás kromě toho, že nás vykupuje ze hříchu, může v tomto životě posilovat ve slabostech, obavách a obtížích.
Když se budeme zaměřovat na Krista, budeme moci zaplašit svůj strach, jako to udělal lid Almův ve městě Helam.16 Když se shromáždilo ohrožující vojsko, tito věrní učedníci Kristovi projevili vyrovnanost. Starší David A. Bednar učil: „[Alma] jim poradil, aby jako věřící pamatovali na Pána a na vysvobození, které může udělit jen On (viz 2. Nefi 2:8). A znalost Spasitelovy ochraňující péče lidem umožnila, aby svůj strach zaplašili sami.“17 Toto je příklad vyrovnanosti.
Ten nejlepší člověk i v bouři
Noé nás učil mnohému o trpělivosti i v bouři, ale Spasitel byl tím největším učitelem, jde-li o to, jak bouři přežít. Je i v bouři tím nejlepším člověkem. Spasitel si po dlouhém dni, kdy učil se svými apoštoly, potřeboval trochu odpočinout, a tak navrhl, aby se přeplavili na druhý břeh Galilejského moře. Zatímco Spasitel odpočíval, strhla se velká bouře. Hrozilo, že vítr a vlny člun potopí, a apoštolové se začali strachovat o život. A mějte na paměti, že někteří z těchto apoštolů byli rybáři, kteří bouře na tomto moři velmi dobře znali! Přesto si dělali starosti,18 probudili Pána a ptali se: „[Pane], nedbáš, že hyneme?“ Spasitel poté s příkladnou vyrovnaností vstal, „přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.“19
A poté dostali Pánovi apoštolové ohledně vyrovnanosti velkou lekci. Pán se jich zeptal: „Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry?“20 Připomínal jim, že je Spasitel světa a že Ho Otec poslal, aby uskutečnil nesmrtelnost a věčný život Božích dětí. Syn Boží dozajista nezahyne ve člunu. Byl příkladem božské vyrovnanosti, protože věděl o své božskosti a věděl, že existuje plán spasení a oslavení a jak zcela zásadní pro věčný úspěch tohoto plánu bude Jeho Usmíření.
Právě prostřednictvím Krista a Jeho Usmíření přichází do našeho života vše dobré. Když budeme pamatovat na to, kdo jsme, s vědomím toho, že existuje božský plán milosrdenství, a když budeme čerpat odvahu ze síly Páně, budeme schopni zvládnout vše. Nalezneme klid. Budeme dobrými lidmi i v jakékoli bouři.
Kéž usilujeme o požehnání plynoucí z křesťanské vyrovnanosti, abychom v obtížných dobách dokázali pomoci nejen sami sobě, ale i žehnat a pomáhat druhým překonávat bouře v jejich životě. V tento předvečer Květné neděle radostně svědčím o Ježíši Kristu. Vstal z mrtvých. Svědčím o pokoji, klidu a nebeské vyrovnanosti, které přináší do našeho života jedině On, a činím tak v Jeho svatém jménu, ve jménu Ježíše Krista, amen.