Poselství Prvního předsednictva, leden 2010

Vydržte ještě chviličku

President Dieter F. Uchtdorf

Druhý rádce v Prvním předsednictvu

Jedním z trvalých ponaučení z období Kirtlandu je, že náš duch potřebuje stálou výživu. Každý den musíme stát Pánovi nablízku, pokud máme překonat protivenství, kterým všichni musíme čelit.

Loni v létě jsme s manželkou vzali naše vnuky--dvojčata do Kirtlandu v Ohiu. Dostalo se nám zvláštní a vzácné příležitosti strávit s nimi nějaký čas předtím, než odjedou na misii.

Během této návštěvy jsme se naučili lépe chápat podmínky, v jakých žili Prorok Joseph Smith a Svatí v Kirtlandu. Tato éra církevní historie je známá jako doba těžkých zkoušek, ale také nejvyšších požehnání.

Pán v Kirtlandu udělil některé z těch nejvýznamnějších nebeských projevů a duchovních darů, jaké tento svět kdy poznal. Šedesát pět oddílů Nauky a smluv bylo přijato v Kirtlandu a blízkém okolí – zjevení, která vnesla nové světlo a poznání do témat, jakými jsou Druhý příchod, péče o potřebné, plán spasení, kněžská pravomoc, Slovo moudrosti, desátek, chrám a zákon zasvěcení.¹

Bylo to období jedinečného duchovního růstu. Duch Boží vskutku rozohnil srdce v plamenném nadšení. V oné době se zjevil Mojžíš, Eliáš a mnohé další nebeské bytosti, včetně našeho Nebeského Otce a Jeho Syna, Spasitele světa, Ježíše Krista.²

Jedním z mnoha zjevení, které Joseph obdržel v Kirtlandu, bylo zjevení, které nazval „list olivový … utržený ze stromu ráje, Pánovo poselství pokoje pro nás“ (úvod k NaS 88). Toto pozoruhodné zjevení obsahuje úžasné pozvání: „Přibližte se mi a já se přiblížím vám; hledejte mne pilně, a naleznete mne.“ (NaS 88:63.) Když se Svatí v Kirtlandu přibližovali Pánovi, On se vpravdě přibližoval jim a vyléval požehnání nebe na hlavy věrných.

Vylévání Ducha

Tyto duchovní projevy patrně vyvrcholily 27. března 1836 během zasvěcování chrámu Kirtland. Jedním z přítomných byl osmadvacetiletý William Draper, který onen den popsal jako „den letnic“. Napsal: „V té době tam došlo k tak mocnému vylití Ducha Páně, že to mé pero nedokáže plně zaznamenat a můj jazyk vyjádřit. Řeknu zde však, že Duch byl vylit, a přišel jako mocně vanoucí vítr, který naplnil chrám do té míry, že mnozí z přítomných mluvili jazyky, měli vidění, viděli anděly a prorokovali a všeobecně prožívali tolik radosti, kolik tato generace ještě nezažila.“³

Tyto duchovní projevy nebyly omezeny pouze na ty, již byli přítomni v chrámu, neboť „lidé v okolí se seběhli (protože slyšeli uvnitř neobvyklý zvuk a viděli jasné světlo jako sloup ohně spočívající na chrámu) a byli udiveni tím, co se děje.“⁴

Lorenzo Snow (1814–1901), pozdější president Církve, žil v oné požehnané době v Kirtlandu. Poznamenal: „Člověk by si myslel, že po obdržení tak úžasných projevů by Svaté nemohlo zaskočit žádné pokušení.“⁵

Velkolepé duchovní zážitky nás však samozřejmě nezprošťují protivenství a zkoušek. Jen pár měsíců po zasvěcení chrámu otřásla Spojenými státy rozsáhlá ekonomická krize a Kirtland byl hluboce zasažen jejími následky. Banky se položily a zanechaly mnoho lidí v těžké finanční tísni. Věc ztěžovalo i to, že mnoho Svatých, kteří se do Kirtlandu přistěhovali, mělo jen málo hmotného majetku a nevěděli, co budou po příjezdu dělat nebo jak přežijí.

Zanedlouho začali být Svatí pronásledováni a začala se proti nim spolčovat lůza. Členové Církve – dokonce i někteří z těch, kteří byli Prorokovi nejblíže a z nichž se mnozí zúčastnili zasvěcení chrámu – odpadli a odsoudili Josepha jako padlého proroka.

Když jsem se s manželkou a s vnuky procházel v okolí chrámu Kirtland, přemítal jsem o tom, jak tragické bylo, že někteří nedokázali zůstat věrnými ani po obdržení takových duchovních projevů, jichž byli svědky. Jak je žalostné, že nedokázali vydržet posměch a kritiku nevěřících. Jak je smutné, že když čelili finančním těžkostem nebo jiným zkouškám, nedokázali se obrátit do svého nitra a nalézt v sobě sílu, aby zůstali věrnými. Je politováníhodné, že nějakým způsobem přišli o vizi zázračné duchovní sklizně na zasvěcení chrámu.

Ponaučení

Čemu se z této pozoruhodné éry historie Církve můžeme naučit my?

Jedním z trvalých ponaučení z období Kirtlandu je, že náš duch potřebuje stálou výživu. President Harold B. Lee (1899–1973) učil: „Svědectví není něco, co máte dnes a co budete mít vždy. Svědectví buď poroste a poroste až do jasné jistoty, nebo se bude vytrácet až se ztratí docela, podle toho, jak s ním naložíme. Chci tím říci, že svědectví, které den za dnem znovu získáváme, je právě tím, co nás zachrání před nástrahami protivníka.“⁶ Každý den musíme stát Pánovi nablízku, pokud máme překonat protivenství, kterým všichni musíme čelit.

V jistém ohledu se dnešní svět podobá Kirtlandu třicátých let devatenáctého století. I my žijeme v době finanční krize. I dnes se najdou lidé, kteří Církev a její členy pronásledují a spílají jim. Osobní a společné zkoušky se občas mohou zdát nepřekonatelnými.

A to je doba, kdy se více než kdy jindy musíme přibližovat Pánu. Když tak učiníme, poznáme, co to znamená, když se Pán přibližuje nám. Když Ho budeme vyhledávat ještě pilněji, jistě Ho nalezneme. Jasně uvidíme, že Pán neopouští svou Církev ani své věrné Svaté. Naše oči budou otevřeny, a my Ho spatříme, jak otevírá průduchy nebeské a silněji nás zaplavuje svým světlem. Nalezneme duchovní sílu k překonání i té nejčernější noci.

Přestože někteří Svatí z Kirtlandu ztratili ze zřetele duchovní zkušenost, kterou prožili, většina si tuto zkušenost na zřeteli uchovala. Většina Svatých, včetně Williama Drapera, se pevně držela duchovního poznání, které jim Bůh dal, a dále následovala Proroka. Během své cesty zažili další hořké zkoušky, ale také další sladký duchovní růst, až nakonec ti, kteří vytrvali až do konce, byli „přijati v nebi … ve stavu nikdy nekončícího štěstí“ (Mosiáš 2:41).

Dokážete vydržet

Pokud někdy budete v pokušení ztratit odvahu nebo víru, vzpomeňte si na věrné Svaté, kteří zůstali věrnými v Kirtlandu. Vydržte ještě chviličku. Vy to zvládnete! Patříte k výjimečné generaci. Byli jste připraveni a uchováni, abyste žili v této důležité době existence naší nádherné planety Země. Máte celestiální původ, a proto jste vybaveni všemi talenty, skrze něž můžete ze svého života učinit příběh věčného úspěchu.

Pán vám požehnal svědectvím o pravdě. Pocítili jste Jeho vliv a stali jste se svědky Jeho moci. A pokud Ho nadále budete vyhledávat, On vám nadále bude udílet posvátné zkušenosti. S těmito a s dalšími duchovními dary budete schopni změnit k lepšímu nejenom svůj život, ale budete také moci požehnat svou dobrotivostí svůj domov, sbor nebo odbočku, obec, město, stát a národ.

Občas se nám to tak zřejmé nejeví, ale vydržte ještě chviličku, neboť „oko nevídalo, ani ucho neslýchalo, ani na srdce lidské nevstoupilo, co připravil Bůh těm, kteříž jej milují“ a kteří počkají na Jeho načasování. (1. Korintským 2:9; viz také NaS 76:10; 133:45.)

Vydávám svědectví o pravdivosti znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista a o pravdivosti této, Jeho, Církve. Celým svým srdcem a celou svou duší svědčím, že Bůh žije, že Ježíš Kristus je Jeho Syn a že stojí v čele této velkolepé Církve. Opět máme na zemi žijícího proroka, ano, presidenta Thomase S. Monsona.

Kéž vždy pamatujeme na ponaučení z Kirtlandu a vydržíme ještě chviličku – i když to zrovna budeme vidět černě. Vězte a mějte na paměti: Pán vás má rád. Pamatuje na vás. A vždy bude podporovat ty, kteří vytrvají „ve víře do konce“ (NaS 20:25).

© 2009 by Intellectual Reserve, Inc. Všechna práva vyhrazena. Vytištěno v Německu. Vydání v angličtině schváleno: 6/09. Přeložení schváleno: 6/09. Název v originále: First Presidency Message, January 2010. Czech. 09361 121