Poselství Prvního předsednictva, červen 2010
Kanárci s šedí na křídlech
Před téměř 60 lety, když jsem sloužil jako mladý biskup, zemřela v našem sboru jedna vdova – Kathleen McKeeová. Zůstali po ní také tři kanárci. Dva, s dokonalým žlutým zbarvením, si měli vzít její přátelé. Třetí, Billie, měl žluté zbarvení na křídlech pokažené šedými skvrnami. Sestra McKeeová mi napsala vzkaz: „Mohli byste mu vy a vaše rodina poskytnout domov? Není nejhezčí, ale zpívá nejkrásněji.“
Sestra McKeeová se svému žlutému kanárkovi s šedí na křídlech v mnohém podobala. Nebyla požehnána krásou, obdařena sebevědomím ani poctěna potomstvem. Přesto její písně pomáhaly druhým nést své břímě ochotněji a provádět své úkoly dovedněji.
Svět je plný žlutých kanárků s šedí na křídlech. Je škoda, že jen tak málo se jich naučilo zpívat. Někteří z nich jsou mladí lidé, kteří nevědí, kdo jsou, jací mohou být, nebo dokonce jací chtějí být; chtějí být prostě někdo. Jiní jsou shrbeni věkem, obtíženi starostmi nebo naplněni pochybnostmi – a žijí život daleko pod úrovní svých schopností.
Chceme-li žít vznešeně, musíme si vypěstovat schopnost čelit nesnázím s odvahou, zklamáním s veselou myslí a vítězstvím s pokorou. Ptáte se: „Jak bychom mohli takových cílů dosáhnout?“ Odpovídám: „Tím, že získáme správný pohled na to, kdo opravu jsme!“ Jsme synové a dcery žijícího Boha, k jehož obrazu jsme byli stvořeni. Zamyslete se nad tím: stvořeni k obrazu Božímu. Nemůžeme být upřímně přesvědčeni o této pravdě, a nepocítit při tom hluboké nové vědomí síly a moci.
V našem světě se často zdá, že morální charakter je méně důležitý než krása nebo půvab. Ale z dávné minulosti se k nám vrací Pánova rada proroku Samuelovi: „Neboť nepatřím, nač patří člověk. Člověk zajisté hledí na to, což jest před očima, ale Hospodin hledí k srdci.” (1. Samuelova 16:7.)
Když Spasitel hledal muže víry, nevybíral ho mezi zástupem samolibých, kteří se pravidelně nacházeli v synagoze. Raději ho povolal z prostředí rybářů v Kafarnaum. Pochybující, neučený, impulzivní Šimon se stal Petrem, apoštolem víry. Žlutý kanárek s šedí na křídlech se ukázal hoden Mistrovy plné důvěry a nepomíjející lásky.
Když Spasitel vybíral horlivého a mocného misionáře, nenalezl ho mezi svými přívrženci, ale uprostřed svých protivníků. Saul, pronásledovatel věřících, se stal Pavlem obracejícím na víru.
Vykupitel si vybíral nedokonalé muže, aby učili cestě k dokonalosti. Dělal to tehdy. Dělá to i dnes – i v případě kanárků s šedí na křídlech. Volá vás i mne, abychom Mu zde dole sloužili. Náš závazek musí být bezvýhradný. A jestliže ve svém úsilí klopýtneme, prosme takto: „Veď nás, ó, veď nás, velký Formovateli lidí, abychom se vymanili z temnoty.”1
Modlím se o to, abychom se řídili příkladem muže z Galileje, kterého bylo možné zastihnout, jak se druží s chudými, utlačovanými, utiskovanými a trpícími. Kéž při tom z našeho srdce zazní ryzí píseň!
© 2010 Intellectual Reserve, Inc. Všechna práva vyhrazena. Vytištěno v Německu. Vydání v angličtině schváleno: 6/09. Přeložení schváleno: 6/09. Název v originále: June 2010 First Presidency Message. Czech. 09366 121
Náměty pro výuku z tohoto poselství
„Když učíte … , často pomáhá, když necháte studenty něco konkrétního vyhledat nebo něčemu věnovat pozornost.” (Učení – není většího povolání [1999], 55.) Členům rodiny můžete pomoci porozumět poselství presidenta Monsona tím, že je požádáte, aby se po společném přečtení poselství podělili o to, čemu se z něho naučili. Vyzvěte každého, aby se podělil o to, co považuje v tomto poselství za důležité. Na závěr vydejte o poselství presidenta Monsona svědectví.
Učení slovu Božímu, jak je dáno skrze Jeho proroky, může mít mocný vliv na život těch, které učíme (viz Učení – není většího povolání, 50). President Monson prohlašuje, že poznání, že jsme děti Boží, nám přináší sílu a moc. Po přečtení tohoto poselství požádejte členy rodiny, aby se podělili o to, co jim pomáhá pamatovat na to, kdo jsou.