Poselství Prvního předsednictva, prosinec 2010
Vidíme my Krista?
Jednoho večera četl dědeček své čtyřleté vnučce pohádku, když ona pohlédla vzhůru a řekla: „Dědečku, podívej se na ty hvězdy!“ Stařík se laskavě usmál a řekl: „Jsme doma, broučku. Tady žádné hvězdy nejsou.“ Děvčátko však trvalo na svém: „Ve tvém pokoji jsou hvězdy! Podívej!“
Dědeček pohlédl vzhůru a ke svému překvapení zjistil, že strop je posetý lesklými třpytkami. Většinou třpytky nebylo vidět, ale když na ně světlo dopadalo v určitém úhlu, opravdu to vypadalo jako lán hvězd. Byly vidět jen očima dítěte, ale byly tam. Od té doby, kdykoli dědeček vstoupil do tohoto pokoje a pohlédl vzhůru, viděl něco, co dřív nebyl schopen vidět.
Stojíme na počátku dalšího krásného vánočního období překypujícího hudbou a světly, večírky a dárky. Avšak my, jako členové Církve, která nese Spasitelovo jméno, musíme, víc než všichni ostatní, hledět za pozlátko tohoto období a spatřovat vznešenou pravdu a nádheru této roční doby.
Zajímalo by mě, kolik obyvatel Betléma vědělo, že se Spasitel narodil právě tam, kousek od nich? Syn Boží, dlouho očekávaný a zaslíbený Mesiáš – On byl v jejich středu!
Pamatujete si, co řekl anděl pastýřům? „Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově.“ A oni si řekli vespolek: „Poďme až do Betléma, a vizme tu věc, kteráž se stala, o níž Pán oznámil nám.“ (Lukáš 2:11, 15.)
Jako pastýři v dávných dobách musíme si i my v srdci říci: „Vizme tu věc, kteráž se stala.“ Musíme po tom v srdci toužit. Představme si Svatého Izraelského v jeslích, v chrámu, na hoře a na kříži. Stejně jako pastýři – oslavujme a chvalme i my Boha za tyto zvěsti veliké radosti!
Někdy může být nejtěžší spatřit to, co jsme vždy měli přímo před sebou. Tak jako dědeček, který si nevšiml hvězd na stropě, ani my občas nevidíme to, co je přímo před námi.
My, kteří jsme slyšeli nádherné poselství o příchodu Syna Božího, vzali jsme na sebe Jeho jméno a zavázali se, že budeme kráčet po Jeho stezkách jako Jeho učedníci – my nesmíme selhat, ale musíme otevřít srdce a mysl a opravdu Ho vidět.
Vánoční období je nádherné mnoha způsoby. Je to období šlechetných skutků laskavosti a bratrské lásky. Je to období, kdy ve větší míře přemítáme o svém vlastním životě a o mnoha požehnáních, jež jsme obdrželi. Je to období, kdy odpouštíme a sami získáváme odpuštění. Je to období, kdy se těšíme z hudby a světel, večírků a dárků. Ale pozlátko tohoto období nám nemá nikdy zastřít zrak a zabránit nám, abychom opravdu viděli Knížete pokoje v Jeho majestátnosti.
Učiňme, my všichni, letošní vánoční období dobou radosti a oslav, dobou, kdy si uvědomujeme zázrak toho, že náš Všemohoucí Bůh poslal svého Jednorozeného Syna, Ježíše Krista, aby vykoupil svět!
© 2010 by Intellectual Reserve, Inc. Všechna práva vyhrazena. Vytištěno v Německu. Vydání v angličtině schváleno: 6/09. Přeložení schváleno: 6/09. Název v originále: First Presidency Message, December 2010. Czech. 09372 121
Náměty pro výuku z tohoto poselství
-
„Pomocí činností k upoutání pozornosti lze ve studentech vzbudit zájem o téma lekce a pomoci jim se na ně soustředit. … Obrázky jsou cennou pomůckou pro zdůraznění hlavní myšlenky lekce a pro udržení pozornosti studentů.” (Učení – není většího povolání [1999],159, 169.) Zvažte, zda byste výuku z tohoto poselství mohli zahájit činností k upoutání pozornosti, jako třeba ukázat obrázek nebo podělit se o verš z písma a zeptat se rodiny, jak se podle nich verš vztahuje k poselství.
-
„Jedním z nejdůležitějších cílů, které máte, je pomoci ostatním uplatnit zásady evangelia v každodenních situacích. … Pomáhejte studentům poznat požehnání, která život podle evangelia přináší.“ (Viz Učení – není většího povolání, 167.) Poté, co se o toto poselství podělíte, můžete vyzvat členy rodiny, aby se podělili o zkušenosti, které získali, když se o Vánocích zaměřili na Spasitele.