mládež
Dostatek peněz
S misionáři jsem se seznámil, když mi bylo 17. Bydlel jsem tehdy se svým starším bratrem. Maminka nám rok předtím zemřela a život pro nás byl těžký. Když mě misionáři učili, poznal jsem, že tato Církev je tou, kterou jsem vždy hledal. Vliv mých přátel mi však bránil v tom, abych v neděli chodil na shromáždění.
Jednou jsem během týdne přišel na jednu církevní akci. Když jsem viděl, jak se všichni mladí lidé smějí a baví, udělalo mi to velikou radost. Misionáři, spolu s dalšími mladými, využili této příležitosti k tomu, aby mě učili evangeliu, a já jsem se cítil tak dobře, že jsem se rozhodl dát se pokřtít.
Ale i po vstupu do Církve jsem čelil těžkostem. V oné části města jsem byl jediným členem Církve a bydlel jsem daleko od sborového domu. Moji přátelé, kteří nebyli členy Církve, se ke mně už nechtěli znát. Když jsem se cítil osamělý, modlil jsem se a pociťoval jsem lásku Páně.
Každý měsíc jsem dostával malý finanční obnos z fondu, který nám zanechala maminka. Bylo pro mne obtížné vyjít s tak malou částkou. Ale rozhodl jsem se, že budu poslušný. Platil jsem desátek a musel jsem platit také cestovné na seminář a na nedělní shromáždění. Nechápal jsem, jak je to možné, ale na konci měsíce jsem zjistil, že jsem měl dostatek peněz, abych to všechno dokázal.
Vím, že díky placení desátku jsem byl požehnán. Poslušnost tohoto přikázání mi pomohla získat silnější svědectví, sloužit na misii a rozpoznat požehnání, takže nyní sám mohu posilovat nové členy, kteří čelí nějakým těžkostem.