2013
Misionářská práce
ledna 2013


Poselství navštěvujících učitelek, leden 2013

Misionářská práce

S modlitbou si prostudujte tento materiál, a jak to bude vhodné, diskutujte o něm se sestrami, které navštěvujete. Použijte uvedené otázky, abyste díky nim tyto sestry posílily a aby se Pomocné sdružení stalo aktivní součástí vašeho života. Další informace najdete na stránkách reliefsociety.lds.org.

Obrázek
Pečeť Pomocného sdružení

Víra, rodina, služba

Svatí posledních dnů jsou vysláni, „aby pracovali na [Pánově] vinici pro spasení duší lidských“ (NaS 138:56), k čemuž patří i misionářská práce. Abychom se mohly dělit o evangelium, nepotřebujeme oficiální povolání na misii. Obklopují nás lidé, jejichž život bude požehnán díky evangeliu, a když se připravíme, Pán nás využije. Navštěvující učitelky se mohou chopit svých duchovních zodpovědností a mohou pomáhat „uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka“. (Mojžíš 1:39.)

Když Prorok Joseph Smith v roce 1842 organizoval Pomocné sdružení, řekl, že ženy nemají jen pečovat o chudé, ale také že mají zachraňovat duše.1 Toto je náš úkol i dnes.

„Pán … svěřuje svědectví o pravdě těm, kteří se o něj budou dělit s druhými,“ řekl president Dieter F. Uchtdorf, druhý rádce v Prvním předsednictvu. „A co víc, Pán od členů své Církve očekává, že ‚za všech dob [budou] otvírati ústa svá, [hlásajíce] evangelium [Jeho] se zvukem radosti‘. (NaS 28:16.) … Někdy i jediné vyjádření svědectví může uvést do pohybu události, které ovlivní něčí život na celou věčnost.“2

Z písem

Nauka a smlouvy 1:20–23; 18:15; 123:12

Z naší historie

Příběh Olgy Kovářové z bývalého Československa je v historii Pomocného sdružení příkladem misionářské práce členů. V 70. letech 20. století si dělala doktorát a lačnila po hlubším duchovním životě. Všimla si 75letého Otakara Vojkůvky, který byl Svatý posledních dnů. „Vzhledově vypadal na pětasedmdesát, ale v srdci mu bylo kolem osmnácti a byl plný radosti,“ řekla Olga. „To bylo v době cynismu v Československu velmi neobvyklé.“

Olga se zeptala Otakara a jeho rodiny, jak nalezli takovou radost. Seznámili ji s dalšími členy Církve a dali jí Knihu Mormonovu. S velikým zájmem si ji přečetla a zanedlouho byla pokřtěna a konfirmována. Od té doby, ve světě politického utlačování a náboženského pronásledování, ovlivňovala Olga své okolí ve věci dobra. Sloužila jako presidentka Pomocného sdružení ve své malé odbočce a pomáhala zachraňovat duši druhých tím, že je přiváděla ke Kristu.3

Co mohu dělat?

  1. Když se dělím o svědectví se sestrami, které navštěvuji, řídím se nabádáními Ducha Svatého?

  2. Jak pomáhám sestrám, nad kterými bdím, učit se evangeliu?

Odkazy

  1. Viz Učení presidentů Církve: Joseph Smith (2008), 449.

  2. Dieter F. Uchtdorf, „Čekání na cestě do Damašku“, Liahona, květen 2011, 76.

  3. Viz Daughters in My Kingdom: The History and Work of Relief Society (2011), 92–95.

Tisk