Ano, Pane, budu Tě následovat

Starší Eduardo Gavarret

Sedmdesátník

Pán nás vyzývá různými slovesy: „Pojďte ke mně“, „Následujte mne“, „Kráčejte se mnou“. Ve všech případech je to výzva k činu.

„Neboť vizte, Pán dává všem národům z jejich vlastního národa a jazyka, aby učili slovu jeho, ano, v moudrosti.“¹ Dnes se tento verš naplnil znovu, neboť jsem dostal příležitost vyjádřit své pocity v rodném jazyce.

Psal se rok 1975 a já jsem sloužil jako mladý misionář v Uruguayské/Paraguayské misii. Během prvního měsíce na misii vedoucí zóny připravili hru, pomocí níž znázornili jednu zásadu evangelia. Každému misionáři v zóně zavázali oči a řekli, že se máme vydat do kulturního sálu. Měli jsme následovat hlas jednoho konkrétního vedoucího – hlas, který jsme slyšeli předtím, než jsme se vydali na cestu. Byli jsme ale varováni, že cestou uslyšíme další hlasy, které se nás budou snažit zmást a svést nás na scestí.

Po několika minutách hluku, mluvení a – uprostřed toho všeho – hlasu, který říkal: „Následuj mne“, jsem si byl jistý, že následuji ten správný hlas. Když jsme došli do kulturního sálu kaple, byli jsme požádáni, abychom si sundali pásku z očí. Když jsem to udělal, zjistil jsem, že jsou tam dvě skupiny a já jsem v té, která následovala nesprávný hlas. „Zněl velmi podobně jako ten správný,“ pomyslel jsem si.

Tento zážitek, který se odehrál před 39 lety, na mě hluboce zapůsobil. Řekl jsem si: „Nikdy už nebudu následovat nesprávný hlas.“ A pak jsem si řekl: „Ano, Pane, budu následovat Tebe.“

Chci vám vyprávět tento zážitek v souvislosti s tím, k čemu nás Spasitel láskyplně vyzývá:

„Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své. …

Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.“²

Výzva „následovat Ho“ je ta nejjednodušší, nejpřímější a nejmocnější výzva, kterou můžeme obdržet. Zaznívá jasným hlasem, který si nelze splést.

Pán nás vyzývá různými slovesy: „Pojďte ke mně“, „Následujte mne“, „Kráčejte se mnou“. Ve všech případech to není pasivní výzva; je to výzva k činu. Je adresována všem lidem tím, kdo je Prorok proroků, Učitel učitelů, Syn Boží, Mesiáš.

Výzva „Pojďte ke mně“

„Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.“³

Vy, kteří dosud nejste členy Církve, obdržíte tuto výzvu skrze hlas misionářů – těmito slovy: „Budete si číst v Knize Mormonově? Budete se modlit? Přijdete na shromáždění? Budete následovat příklad Ježíše Krista a dáte se pokřtít tím, kdo má příslušnou pravomoc?“⁴ Jak dnes odpovíte na tuto výzvu?⁵

Vyzývám vás, abyste onomu poselství naslouchali a přijali ho se slovy: „Ano, Pane, budu Tě následovat!“

Carlos Badiola a jeho rodina se v uruguayském městě Minas scházeli s misionáři. Bratři misionáři jim během lekcí pokládali mnoho otázek, a tak se rozhodli pozvat sousedku--nečlenku, krásnou 14letou dívku jménem Norma, aby jim pomohla s odpověďmi. Norma byla nadšená středoškolačka, která onoho roku studovala ve škole Bibli, takže když se jí misionáři na něco zeptali, Norma odpověděla. Byla to „zlatá zájemkyně“. Onoho dne byla lekce o Slovu moudrosti.

Když se Norma po lekci s misionáři vrátila domů, věděla, co má udělat. Řekla mamince: „Mami, ode dneška nechci žádnou kávu s mlékem. Jen mléko.“ Tato reakce byla viditelným projevem její touhy přijmout výzvu následovat Krista, kterou jí dali misionáři.

Carlos Badiola i Norma se dali pokřtít. Později, díky příkladu Normy, se dali pokřtít i její matka, otec a sourozenci. Vyrůstal jsem spolu s Normou v oné malé, ale silné odbočce. Později, když jsem se vrátil z misie, jsme se vzali. Vždy jsem věděl, že s ní po mém boku bude snazší následovat Spasitele.

Ten, kdo je členem Církve a přijal tuto výzvu, obnovuje tento závazek tím, že každý týden přijímá svátost.⁶ Součástí tohoto závazku je i dodržovat přikázání, čímž členové říkají: „Ano, Pane, budu Tě následovat!“⁷

Výzva „Následuj mne“

Slova „následuj mne“ byla Pánovou výzvou určenou bohatému mladému knížeti. Onen bohatý mladík celý život dodržoval přikázání. Když se zeptal, co dalšího má udělat, dostal odpověď s jasnou výzvou: „Poď, následuj mne.“⁸ I když to byla výzva jednoduchá, nemohla být splněna bez přinesení oběti. Vyžadovala úsilí – spojené s rozhodnutím a konáním.

Prorok Nefi nás vyzval k tomu, abychom se zamysleli sami nad sebou, když se zeptal: „A [Ježíš] pravil dětem lidským: Následujte mne. Pročež, milovaní bratří moji, můžeme následovati Ježíše, pokud nebudeme ochotni zachovávati přikázání Otcova?“⁹

Výzva „pojďte k Němu“ a naslouchejte Jeho hlasu a následujte ho je již od počátku předmětem poselství misionářů a pomáhá mnoha lidem změnit život k lepšímu.

Před padesáti lety misionáři vstoupili do hodinářství mého tatínka, aby si tam nechali opravit hodinky. Jak to dobří misionáři dělají, využili příležitosti promluvit si s mými rodiči o evangeliu. Tatínek přijal misionáře a maminka přijala poselství a výzvu následovat Krista. Od onoho dne až dosud je aktivní členkou Církve. Řekla: „Ano, Pane, budu Tě následovat!“

Když se budete snažit k Němu přijít, získáte moc ulehčit si v životě břemena, ať již fyzická či duchovní, a prožijete pozitivní vnitřní změnu, která vám pomůže být šťastnější.

Výzva „Kráčejte se mnou“

Enoch byl povolán kázat evangelium svéhlavému a zatvrzelému lidu. Neměl pocit, že je k tomu způsobilý. Pochyboval, zda to zvládne. Pán ho uklidnil a posílil jeho víru skrze výzvu: „Kráčej se mnou“ – výzvu, která, podobně jako hůl slepce nebo jako ruka přítele, může vést kroky toho, jehož chůze je nejistá. Když se Enoch chopil Spasitelovy ruky a kráčel s Ním, zjistil, že jeho chůze je pevná, a stal se velikým misionářem a prorokem.¹⁰

Rozhodnutí „přijít k Němu“ a „následovat Ho“ je rozhodnutí osobní. Když tuto výzvu přijmeme, úroveň naší oddanosti se prohloubí, a právě pak můžeme „kráčet s Ním“. Tato úroveň vytváří blízký vztah se Spasitelem, což je ovocem toho, že jsme přijali onu první výzvu.

Norma i já jsme každý osobně přijali onu výzvu „pojďte ke mně“ a „následujte mne“. Nyní, společně a se vzájemnou podporou, se učíme kráčet s Ním.

Úsilí a odhodlání hledat Ho a následovat Ho bude odměněno požehnáními, která potřebujeme.

To byl i případ ženy, které se s velkým úsilím podařilo dotknout Spasitelova roucha,¹¹ nebo případ slepce Bartimea, jehož odhodlání hrálo klíčovou roli v zázraku, který se mu v životě stal.¹² V obou případech bylo poskytnuto uzdravení těla i ducha.

Natáhněte ruku, dotkněte se Jeho roucha, přijměte Jeho výzvu, řekněte: „Ano, Pane, budu Tě následovat!“ – a kráčejte s Ním.

„Pojďte ke mně“, „následujte mne“ a „kráčejte se mnou“ jsou výzvy, které v sobě mají moc – pro ty, kteří je přijmou – vyvolat ve vašem nitru změnu, která vás přiměje říci: „Již [nemám] sklonu činiti zlo, ale neustále činiti dobro.“¹³

Pokud jde o vnější projev této změny, pocítíte silnou touhu „[pomáhat] slabým, [pozdvihovat] ruce, které jsou skleslé, a [posilovat] kolena zemdlená“.¹⁴

Jaké kroky dnes můžeme podniknout, abychom „kráčeli s Ním“?

Vyživujte touhu být lepším následovníkem Krista.¹⁵
Modlete se o tuto touhu, aby vaše víra v Něho mohla růst.¹⁶
Získávejte poznání z písem, které bude osvětlovat vaši cestu a posilovat vaši touhu se měnit.¹⁷
Rozhodněte se již dnes, že budete jednat a řeknete: „Ano, Pane, budu Tě následovat!“ Pouhá znalost pravdy váš svět nezmění, dokud tuto znalost neproměníte ve skutek.¹⁸
Vytrvejte v rozhodnutí, k němuž jste došli, tím, že budete denně praktikovat tyto zásady.¹⁹

Kéž nás slova našeho milovaného proroka – presidenta Thomase S. Monsona – motivují k činu v naší touze přijmout Spasitelovu výzvu. President Monson řekl: „Kdo je ten Král slávy, tento Pán zástupů? Je to náš Mistr. Je to náš Spasitel. Je to Syn Boží. Je Původcem našeho spasení. Kyne nám: ‚Poď za mnou.‘ Učí nás: ‚Jdi, i ty učiň též.‘ Naléhavě prosí: ‚Přikázaní [má zachovávejte].‘“²⁰

Kéž se dnes rozhodneme prohloubit úroveň toho, jak uctíváme Boha a jak jsme Mu oddáni, a kéž naší odpovědí na Jeho výzvu je hlasité a jasné: „Ano, Pane, budu Tě následovat!“²¹ V posvátném jménu Pána Ježíše Krista, amen.