Než se opět sejdeme
President Thomas S. Monson
Kéž všichni přemítáme o pravdách, které jsme slyšeli, a kéž nám tyto pravdy pomohou stát se ještě statečnějšími učedníky.
Bratři a sestry, prožili jsme spolu dva nádherné dny naplněné inspirovanými poselstvími. Duch, kterého jsme během těchto konferenčních zasedání pociťovali, se dotkl našeho srdce a posílil naši víru. Nyní, na závěr, děkujeme našemu Nebeskému Otci za Jeho mnohá požehnání.
Hudba, kterou jsme si během jednotlivých zasedání vyslechli, byla povznášející a inspirující. Modlitby, které zde zazněly, nás pozvedly blíže k nebi.
Jménem celé Církve bych rád z celého srdce poděkoval Bratřím, kteří byli na této konferenci uvolněni ze svého povolání. Budou nám chybět. Jejich přínos k dílu Páně je ohromný a budou jím ovlivněny mnohé generace, které teprve přijdou.
Kéž se vrátíme domů s odhodláním v srdci, že budeme o trošku lepšími lidmi, než jsme byli v minulosti. Kéž jsme trošku laskavější a ohleduplnější. Kéž podáváme pomocnou ruku nejen ostatním členům naší Církve, ale také lidem, kteří nejsou naší víry. Kéž jim, kdykoli se s nimi budeme setkávat, dáváme najevo, že si jich vážíme.
Jsou lidé, kteří každý den zápolí s obtížemi a překážkami. Projevme o ně zájem a podejme jim pomocnou ruku. Pokud se budeme o sebe navzájem starat, bude nám požehnáno.
Kéž pamatujeme na starší lidi a na ty, kteří nemohou vycházet z domu. Když si uděláme čas na to, abychom je navštívili, budou vědět, že je máme rádi a vážíme si jich. Kéž dokážeme naplňovat své pověření „[pomáhat] slabým, [pozdvihovat] ruce, které jsou skleslé, a [posilovat] kolena zemdlená“.1
Kéž jsme čestnými a bezúhonnými lidmi, kteří se vždy a za všech okolností snaží dělat to, co je správné. Kéž jsme věrnými následovníky Krista a příkladem spravedlivosti, a staneme se tak „[světlem] na světě“.2
Bratři a sestry, děkuji vám za vaše modlitby v můj prospěch. Posilují mě a pozvedají, zatímco se z celého srdce a ze všech sil snažím konat Boží vůli a sloužit Jemu a sloužit vám.
Nyní, když se loučíme s touto konferencí, prosím o to, aby na každém z vás spočinula požehnání nebes. Kéž se vy, kteří jste daleko od domova, vrátíte domů v bezpečí a shledáte, že je tam všechno v pořádku. Kéž všichni přemítáme o pravdách, které jsme slyšeli, a kéž nám tyto pravdy pomohou stát se ještě statečnějšími učedníky, než jakými jsme byli, když tato konference začala.
Než se opět za šest měsíců sejdeme, prosím o to, aby na vás a na nás všech spočinula požehnání Páně, a to činím v Jeho svatém jménu – ve jménu Ježíše Krista, našeho Pána a Spasitele – amen.