Knihovna
Osobní cesta obrácení ke Spasiteli


Poselství územních vedoucích

Osobní cesta obrácení ke Spasiteli

Když v novozákonní knize Matoušově Spasitel vyzývá Petra, aby kráčel po vodě, Petr se se svou nesmírnou touhou následovat Ho vzdává veškeré ochrany, kterou mu poskytovala loď, a bez otálení vystupuje do vody. Po několik okamžiků zázračně kráčí po vodě ke Spasiteli, avšak se zuřící bouří a silným větrem jeho víra zeslábne, a on se začne potápět a zvolá k Pánu: „Pane, pomoz mi.“ Spasitel v té chvíli natáhne ruku, chytne ho a říká: „Ó malé víry, pročežs pochyboval?“1

Toto mocné ponaučení, které Petr obdržel, nás učí, že obrácení nepramení jen z nějaké události, ale z procesu, který trvá po celou dobu naší pozemské cesty. K procesu obrácení patří uplatňovat víru v Ježíše Krista, činit pokání z hříchů, dát se pokřtít, přijmout Ducha Svatého a vytrvat do konce. Součástí této cesty vytrvání do konce je cesta smlouvy. Když po této cestě kráčíme, usilujeme o to, abychom se stali více takovými, jako je Kristus, a vzdáváme se svého „přirozeného člověka“. Král Beniamin v Knize Mormonově dokonale popsal část tohoto procesu, když nás vyzval, abychom odložili přirozeného člověka, čímž učil jasné nauce týkající se obrácení:

„Neboť přirozený člověk je nepřítelem Boha a byl jím od pádu Adamova a bude na věky věků, ledaže se poddá nutkáním Svatého Ducha a odloží přirozeného člověka a stane se svatým skrze usmíření Krista Pána a stane se jako dítě, poddajným, mírným, pokorným, trpělivým, plným lásky, ochotným podrobiti se všemu, co Pán považuje za vhodné na něj vložiti, stejně jako se dítě podrobuje otci svému.“2

Tento verš z písem jasně popisuje proces obrácení: kvůli našemu padlému stavu máme přirozený sklon vystupovat proti věcem Ducha; a tak opravdové obrácení začíná ve chvíli, kdy se podvolíme nabádáním Svatého Ducha; pak přichází proces posvěcení prostřednictvím Kristova Usmíření. Vlastnosti, které popisuje prorok Beniamin, jako je poddajnost, mírnost, pokora, trpělivost a naplnění láskou, jsou ovocem opravdového obrácení.

Starší David A. Bednar učil o mírnosti tomuto: „Mírnost je charakteristickou vlastností Vykupitele a vyznačuje se spravedlivou vnímavostí, ochotnou poddajností a silnou schopností se ovládat.“3

Když jsme opravdově obráceni, bez otálení začínáme činit vůli našeho Nebeského Otce. Ačkoli to může často znamenat, že se vrhneme do neznámého a bouřlivého moře, zkoušky a výzvy života nám pomáhají prohlubovat naši víru v Ježíše Krista na cestě smlouvy. Klíčem k tomuto procesu je dodržování smluv a prohlubování našeho poznání prostřednictvím studia a získávání osobního zjevení.

President Russell M. Nelson učil, že „náš Spasitel a Vykupitel Ježíš Kristus vykoná mezi dneškem a dnem, kdy znovu přijde, některé ze svých nejmocnějších skutků. Uvidíme zázračná znamení, že Bůh Otec a Jeho Syn Ježíš Kristus předsedají této Církvi s majestátností a slávou. Avšak v nadcházejících dnech nebude možné duchovně přežít bez stálého vlivu Ducha Svatého, který nás bude vést, řídit a utěšovat.“4

Podobně jako Petr a další apoštolové na lodi můžeme i my zakusit sílu spočívající v následování Ježíše Krista s vírou tím, že se bez obav vrhneme do Jeho vod, beze strachu z utopení, protože Jeho vody jsou zdrojem věčného života. Jak řekl žalmista: „K vodám tichým mne přivodí.“5

Vyzývám vás, abyste ze svého osobního života učinili každodenní proces obrácení ke Spasiteli a k našemu Nebeskému Otci.

Poznámky

  1. Matouš 14:29–31.

  2. Mosiáš 3:19.

  3. David A. Bednar, Mírní a pokorného srdce, generální konference, duben 2018.

  4. . President Russell M. Nelson, Zjevení pro Církev, zjevení pro náš život, generální konference, duben 2018.

  5. Žalm 23:2.