Příběhy z písem
Ženy v pustině


„Ženy v pustině“, Příběhy z Knihy Mormonovy (2023)

1. Nefi 16–17

Ženy v pustině

Jak kráčeli s Pánem

ženy při práci

Izmaelovy dcery putovaly se svou rodinou pustinou. Cesta byla těžká. Po nějaké době si vzaly syny Lehiho a Sarie za muže.

1. Nefi 16:7; 17:1

dcery jsou smutné u Izmaelova hrobu

Jednoho dne Izmael zemřel. Jeho dcery byly velmi smutné. Stýskalo se jim po otci. Bály se, že i ony se svou rodinou v pustině zemřou. Zlobily se na Lehiho a Nefiho a chtěly se vrátit domů do Jeruzaléma.

1. Nefi 16:34–36

sestry se navzájem utěšují

Hlas Páně promluvil k Izmaelovým dcerám a jejich rodinám. Činily pokání a Pán jim žehnal.

1. Nefi 16:39

Saria s malými dětmi

Ženy měly v pustině děti. Sarii se také narodili další synové – Jákob a Jozef.

1. Nefi 17:1; 18:7

rodiny putují

Pán ženám na jejich cestě pomáhal. Žehnal jim tím, že měly pro své děti hodně mléka. A během cesty je posiloval.

1. Nefi 17:1–3

matky a děti ve stanu

Pán řekl, že tyto dcery s rodinami vede do zaslíbené země. Pán rodinám slíbil, že budou mít na cestách vše, co potřebují. Postaral se o to, aby zvěř, kterou ulovili, dobře chutnala, a ukazoval jim směr.

1. Nefi 17:3, 5, 12–14

rodiny na pobřeží

Po osmi letech v pustině dorazily rodiny k moři. Ženy se se svými rodinami radovaly. Země u moře byla krásná. Nazvali ji země Hojnosti, protože byla plná ovoce a medu, které mohli jíst. To všechno pro ně připravil Pán.

1. Nefi 17:4–6