Organizace misie a misionářské činnosti

2.0

Úvod

Pán pravil, abychom se „zorganisovali a určili každému člověku správcovství jeho“ (Nauka a smlouvy 104:11). Tento oddíl příručky popisuje, jak je misie organizována, a vysvětluje, jak můžete co nejlépe pracovat a žít se společníkem nebo společnicí, zapojovat se do misionářských činností, plánovat denní rozvrh a s čistou láskou Kristovou sloužit druhým (viz Moroni 7:44–47).

Tato měřítka pro srozumitelnost používají spojení vedoucí z řad mladých misionářů, když hovoří o misionářích s pověřením vést, jako jsou například služebně starší společníci, vedoucí školitelky sester nebo vedoucí zóny. Označení misijní vedoucí odkazuje na vašeho presidenta misie, který drží klíče kněžství, a na jeho manželku.

Tato měřítka také používají označení biskup, president kůlu, sbor a kůl. Příslušné pokyny uplatňujte odpovídajícím způsobem na presidenty odbočky, presidenty okrsku, odbočky a členy okrsku. Označení misionář, společník a školitel odkazují jak na starší, tak na sestry.

2.1

Vedení misie

Vaší nejdůležitější zodpovědností, bez ohledu na kterékoli vaše pověření vést, je být věrným a oddaným misionářem. Tato Pánova rada zaznamenaná v Nauce a smlouvách se týká i vás: „Věc, která bude pro tebe nejcennější, bude oznamovati pokání [tomuto pokolení], abys mohl přiváděti duše ke mně“ (Nauka a smlouvy 15:6).

2.1.1

Misijní vedoucí: Váš president misie a jeho manželka

Váš president misie a jeho manželka, kteří společně slouží jako misijní vedoucí, jsou povoláni Bohem a ustanoveni, aby vedli misii. Společně vás mají rádi a slouží vám, pomáhají vám naplňovat vaše poslání misionáře a také vám pomáhají, abyste byli v bezpečí a byli jste šťastní.

Vaši misijní vedoucí mají ve vztahu k misii mnohé zodpovědnosti. Společně se vás snaží podporovat a povzbuzovat, naslouchají vašim obavám a starostem, odpovídají na dotazy, hodnotí pokrok a poskytují rady. Vzhledem k tomu, že president misie drží určité klíče kněžství, jedná v misii jako všeobecný soudce. Sexuální prohřešky a další závažné hříchy mají být vyznány vašemu presidentovi misie (viz Mosiáš 26:29–30). Buďte k němu naprosto upřímní. Pomůže vám činit pokání (viz Pro posílení mládeže [2011], 28–29).

Ke kterémukoli pohovoru, který budete s presidentem misie mít, můžete přizvat manželku presidenta misie, některého staršího misionáře nebo svého misionářského společníka. Vaše rozhodnutí přizvat někoho k pohovoru by nemělo nijak oslabit lásku, kterou k vám misijní vedoucí chovají, ani to, jaký zájem o vás mají, či jak vás obdivují.

2.1.2

Předsednictvo misie

President misie v misii předsedá a drží klíče kněžství. Je členem předsednictva misie a má dva rádce.

Rádci v předsednictvu misie, podobně jako rádci v předsednictvu kůlu nebo v biskupstvu, pomáhají organizovat a vykonávat misionářskou práci. Rádci v předsednictvu misie neřeší záležitosti týkající se způsobilosti misionářů.

2.1.3

Organizační struktura vedení misie

Váš president misie používá k organizaci misionářské práce zjevení a klíče kněžství. Pověřuje mladé misionáře, aby sloužili jako školitelé, služebně starší společníci, vedoucí okrsku, vedoucí školitelky sester, vedoucí zón a asistenti. Asistenti, kancelářští misionáři a ostatní misionáři nepověřují misionáře vedením ani neurčují, ve které oblasti budete sloužit. President misie se však může s manželkou nebo se svými asistenty ohledně těchto pověření radit.

Misijní vedoucí a asistenti, vedoucí zón a vedoucí školitelky sester jsou členy rady vedoucích misie. Tito vedoucí se radí ohledně naplňování potřeb misionářů a plánují, jak misii pomáhat dosahovat pokroku a jak nést misionářské dílo kupředu.

2.1.4

Zodpovědnosti vedoucích z řad mladých misionářů

Vedoucí z řad mladých misionářů se jako všichni misionáři řídí radou Ježíše Krista, aby „sloužili [Bohu] celým svým srdcem, mocí, myslí a silou“ a aby pamatovali na „víru, ctnost, poznání, zdrženlivost, trpělivost, bratrskou laskavost, zbožnost, pravou lásku, pokoru, píli“ (Nauka a smlouvy 4:2, 6). Pověření vést nepředstavuje nějaké mimořádné uznání či povýšení, ani neodráží hodnotu misionáře.

Vedoucí z řad mladých misionářů mají tyto zodpovědnosti:

Nacházet lidi, učit je, křtít a navazovat s nimi přátelské vztahy.
Svým chováním být příkladem v dodržování misionářských měřítek (viz oddíl 3.0).
Školit další misionáře a vést při výměnách společníků (viz oddíl 2.3.1.).
Předávat informace a pokyny získané na radě vedoucích misie těm misionářům, které vedou.
Mít rádi ostatní misionáře a přátelit se s nimi. Pomáhat jim uvědomovat si, jak cenné je jejich úsilí.
Naslouchat starostem a otázkám ostatních misionářů. Poskytovat podporu a povzbuzení.
Podle potřeby laskavě a v soukromí napravovat ostatní misionáře, s následným „projevením větší lásky“ (viz Nauka a smlouvy 121:41–43).
Úzce spolupracovat s místními vedoucími a členy.

Starší a sestry s pověřením vést mají, stejně jako všichni misionáři, vést tak, jak by vedl Kristus. Pokud se chování některého misionáře, včetně vedoucích z řad mladých misionářů, zdá být v nesouladu s přikázáními a misionářskými měřítky, s dotyčným misionářem tuto záležitost proberte. Pokud se tím daná záležitost nevyřeší, promluvte si o tom, co vás znepokojuje, s vedoucími z řad mladých misionářů nebo s presidentem misie, ale nikoli s ostatními misionáři, členy nebo přáteli.

Další informace o konkrétních pověřeních a zodpovědnostech vedoucích z řad mladých misionářů (školitelů, služebně starších společníků, vedoucích okrsků, vedoucích školitelek sester, vedoucích zón a asistentů presidenta) jsou uvedeny v oddíle 7.1, „Zodpovědnosti vedoucích z řad mladých misionářů“.

2.1.5

Osobní zodpovědnosti

Zvelebujte „svůj úřad v zájmu Pána“ (Jákob 1:19), staňte se duchovně soběstačnými a jednejte sami za sebe (viz 2. Nefi 2:16) tím, že budete důvěřovat Pánu a následovat Ducha. Když budete mít nějaké otázky nebo starosti:

Uplatňujte v praxi tento pokyn: „To musíš promysleti v mysli své; potom se mne musíš tázati, zda je to správné“ (Nauka a smlouvy 9:8).
Usilujte o vedení prostřednictvím osobního zjevení; modlitby; a studia písem (obzvláště Knihy Mormonovy), příručky Kažte evangelium mé, učení žijících proroků a těchto měřítek.

Potřebujete-li dodatečnou pomoc i poté, co jste tyto zásady použili, obraťte se na svého společníka nebo na vedoucí z řad mladých misionářů. Často vám budou schopni pomoci najít na vaše otázky odpovědi a vyřešit to, co vás znepokojuje. Pokud ani oni nepomohou, obraťte se na své misijní vedoucí (presidenta misie nebo jeho manželku), rodiče nebo na domovské vedoucí kněžství. Neobracejte se prosím na církevní ústředí. Pokud tak učiníte, budete odkázáni zpět na svého presidenta misie.

Se záležitostmi týkajícími se způsobilosti se obracejte na presidenta misie. V případě bezprostředního ohrožení bezpečnosti, včetně útoku nebo zneužívání či týrání, nebo s jinými záležitostmi, které není možné vyřešit s ostatními misionáři, se obracejte na své misijní vedoucí (presidenta misie nebo jeho manželku).

V průběhu misie můžete zažívat období, kdy pro vás může být obtížné se soustředit na práci z důvodů různých těžkostí, osobních či rodinných problémů nebo nějakých minulých prožitků. To je pochopitelné. Neváhejte říci o svých starostech svému společníkovi, vedoucím z řad mladých misionářů nebo svým misijním vedoucím (presidentovi misie nebo jeho manželce) a požádat je o pomoc.

Pamatujte na Spasitelovu výzvu: „Hleďte ke mně v každé myšlence; nepochybujte, nebojte se. Vizte rány, jež probodly bok můj, a také stopy hřebů v rukou a nohou mých; buďte věrní, zachovávejte přikázání má, a zdědíte království nebeské. Amen.“ (Nauka a smlouvy 6:36–37.)

2.2

Společníci

Pán povolává misionáře, aby kázali Jeho evangelium ve dvojicích. „Nechť jdou dva a dva a tak nechť káží cestou v každém společenství, křtíce vodou a vkládáním rukou“ (Nauka a smlouvy 52:10). V průběhu misie budete spolupracovat s různými společníky. Společníci:

Dosahují jednoty při práci a společně vydávají svědectví o Ježíši Kristu.
Pečují navzájem o své duchovní, duševní a fyzické zdraví.
Snaží se dbát na to, aby byl ten druhý v bezpečí.
Zodpovídají se sobě navzájem z dodržování misionářských měřítek.

2.2.1

Podporujte se navzájem

Společníci si mají navzájem pomáhat v učení, v růstu a v rozvíjení křesťanských vlastností (viz Nauka a smlouvy 4 a „Jak mám rozvíjet křesťanské vlastnosti?“ v příručce Kažte evangelium mé [2004], kapitola 6). Když se budete učit trpělivosti a lásce, budete se cvičit v odpouštění a naučíte se přijímat odlišnosti v povaze druhých, bude to pro vás požehnáním po celý život.

Jako společníci:

Mějte se navzájem rádi, mějte k sobě úctu a navzájem se posilujte.
Studujte společně každý den a často se společně během dne modlete.
Buďte pokorní a rozpoznávejte silné stránky toho druhého.
Chovejte se k sobě navzájem tak, jak byste si přáli, aby se ten druhý choval k vám.
Vyvarujte se kritizování a sváru.
Nemluvte o sobě navzájem negativně s ostatními misionáři, členy Církve nebo s rodinou či přáteli doma.

Pokud si všimnete jakékoli nevhodné situace nebo chování, se svým společníkem to proberte. Pokud se záležitost nepodaří vyřešit nebo pokud je váš společník hrubý, mějte natolik odvahy a lásky ke svému společníkovi, že požádáte o pomoc misijního presidenta (viz oddíl 3.9.2).

2.2.2

Zůstávejte spolu

Když budete zůstávat se svým společníkem, pomůže vám to chránit se před fyzickým i duchovním nebezpečím, falešnými obviněními a samotou. Dodržujte toto misionářské měřítko za všech dob a na všech místech. Nikdy nebuďte sami.

Svého společníka byste za každé situace měli vidět a slyšet, s výjimkou situací, kdy jste v koupelně nebo na toaletě, na pohovoru s misijním vedoucím nebo když vykonáváte pohovor pro křest (viz oddíl 2.3.6).
Máte spát ve stejné místnosti, ale ne ve stejné posteli.
Když se ve svých obytných prostorách věnujete individuálním záležitostem, používejte zdravý rozum, abyste se chránili a řídili se misionářskými měřítky chování (viz oddíl 3.0).
Nevytvářejte příležitosti k tomu, abyste byli o samotě. Nezůstávejte například vzhůru déle nebo nevstávejte dříve než váš společník.
Pokud dojde k tomu, že budete se společníkem rozděleni, ihned zavolejte svému presidentovi misie.

2.2.3

Pracujte ve své oblasti

Jděte a pracujte „s veškerou mocí“ (Jákob 5:72) a své úsilí zaměřujte na svou přidělenou učební oblast. Práci zaměřujte na místa, kde s největší pravděpodobností pomůžete lidem uzavírat a dodržovat smlouvy. Zaměřte se například na okolí církevní budovy nebo na čtvrť, v níž žijí oddaní členové. Pamatujte na Pánův slib: „Kdokoli vás přijme, tam budu já také“ (Nauka a smlouvy 84:88).

Svou přidělenou oblast můžete opustit z důvodu výměny společníků (viz oddíl 2.3.1) nebo přesunů (viz oddíl 2.3.2). Pokud svou oblast potřebujete opustit z jiného důvodu, vyžádejte si svolení od svého vedoucího okrsku, pokud chcete opustit svou oblast v rámci okrsku, nebo od svého vedoucího zóny, potřebujete-li vycestovat ze svého okrsku. K opuštění zóny potřebujete svolení od presidenta misie nebo od osoby, kterou tím president misie pověří.

Pokud svou přidělenou oblast potřebujete opustit kvůli nouzové situaci, například z důvodu přírodní katastrofy nebo útoku nebo abyste vyhledali okamžitou zdravotní péči, postarejte se nejprve o zajištění svého bezpečí nebo zdravotní péče a poté, jakmile toho budete schopni, se spojte s presidentem misie nebo s vedoucími z řad mladých misionářů.

2.2.4

Práce s lidmi mimo vaši oblast

Během své misie nejspíše potkáte i lidi, kteří žijí mimo vám přidělenou oblast. Pokud mají zájem dozvědět se o evangeliu Ježíše Krista, můžete postupovat takto:

Předat jim poselství o evangeliu.
Spojit se s nimi prostřednictvím schválených sociálních sítí (viz oddíl 7.5.6).
Odkázat je na misionáře působící v místě jejich bydliště a informovat o nich misionáře přidělené do této oblasti (viz oddíl 2.3.4).
Se svolením presidenta misie využít techniku a technologie (viz oddíl 7.5.4), abyste mohli spolupracovat s misionáři v oblasti, kde tito lidé žijí, a pomáhat jim je učit. Se svolením můžete také požádat o pomoc s výukou těchto lidí členy své rodiny a přátele (viz oddíl 3.9.5).

Když spolupracujete s ostatními misionáři nebo členy jak ve své oblasti či misii nebo mimo ně:

Raďte se společně ohledně toho, jak danému zájemci pomoci přijít blíže k Nebeskému Otci a k Ježíši Kristu.
Mějte ohled na časovou dostupnost členů a ostatních misionářů.
Jakmile to bude rozumně možné, nechte misionáře přidělené do oblasti, ve které daný člověk žije, převzít vedení ve výuce.

2.3

Činnosti provozované v rámci misionářské práce

Misionáři se zapojují do rozmanitých činností, aby naplňovali Pánův příkaz „připravte každou nutnou věc“ (Nauka a smlouvy 88:119), a mohli tak uskutečňovat Jeho dílo. K těmto činnostem patří absolvování výměny společníků a přesuny misionářů, spolupráce se členy, kontaktování na základě doporučení, výuka, účast v radách a na schůzkách a shromážděních a služba. Starší také mohou v rámci svých misionářských činností vykonávat pohovory pro křest.

2.3.1

Výměny společníků

Během výměny společníků spolupracuje vedoucí z řad mladých misionářů, jako například vedoucí školitelka sester nebo asistent presidenta, s jiným misionářem. Vedoucí během výměny dotyčného misionáře učí a školí, a také se od něj učí. Vedoucí se řídí Pánovou radou uvedenou v Nauce a smlouvách, že má posilovat druhého misionáře „ve veškerých rozhovorech svých, veškerými modlitbami svými, veškerým nabádáním svým a veškerým konáním svým“ (Nauka a smlouvy 108:7).

Vedoucí z řad mladých misionářů jsou zodpovědní za plánování výměn s misionáři, které vedou. Sestry absolvují výměny společnic se sestrami a starší absolvují výměny společníků se staršími.

Ve většině misií vedoucí z řad mladých misionářů zpravidla absolvují výměnu společníka jednou za každé období mezi přesuny misionářů.

Vedoucí okrsku absolvují výměnu společníka s každým starším ve svém okrsku.
Vedoucí zóny absolvují výměnu společníka s každým vedoucím okrsku a podle potřeby i s dalšími staršími ve své zóně.
Vedoucí školitelky sester absolvují výměnu společnice s každou sestrou přidělenou do jejich zóny nebo zón.
Asistenti presidenta absolvují výměnu společníka s vedoucími zón nebo s dalšími staršími, jak rozhodne president misie.
Výměna společníka zpravidla trvá okolo 24 hodin. Při každé výměně společníka má vedoucí z řad mladých misionářů:
- Absolvovat výměnu společníka v oblasti přidělené vedoucímu z řad mladých misionářů. Výměnu je občas možné absolvovat i v oblasti druhého misionáře, je-li to vhodné.
- Výměnu společníka plánovat v předstihu.
- Spolupracovat s druhým misionářem na stanovení cílů ohledně toho, co se má během výměny uskutečnit. Zapojit se do všech oblastí misionářské práce, včetně nacházení, učení, studia se společníkem, studia jazyka (připadá-li v úvahu), denního plánování a navazování přátelství.
- Školit pomocí písem a zásad z příručky Kažte evangelium mé.
- Hovořit spolu o lidech, se kterými misionáři pracují nebo které učí.
- Poskytnout misionáři konkrétní, užitečnou zpětnou vazbu, včetně toho, co dělá dobře a v čem by se mohl zlepšit.
- Být otevřený zpětné vazbě od druhého misionáře ohledně oblastí, ve kterých by se mohl zlepšit on sám.
- Prodiskutovat, co se každý z nich během výměny společníka naučil.
- Podat o výměně společníků zprávu v týdenním dopise presidentovi misie.

2.3.2

Přesuny misionářů

Misijní kancelář zařídí vaši cestu během přesunu tak, abyste nezůstali sami. Ve výjimečných případech, z důvodu vzdálenosti nebo z jiných důvodů, může president misie rozhodnout jinak. V těchto situacích buďte obzvláště opatrní, používejte zdravý rozum a následujte Ducha.

Během přesunu:

Cestujte přímo do své nové oblasti a připojte se ke svému novému společníkovi.
Během cesty nejezte ani nepijte nic, co jste ponechali bez dozoru.
Než vyrazíte na cestu, ujistěte se, že je baterie vašeho telefonu dostatečně nabitá. Pokud cestujete sami déle než tři hodiny, buďte průběžně v kontaktu s misijní kanceláří.

Pokud se přesouvá váš společník, nikoli vy, pracujte s ostatními misionáři, jak vám určí vedoucí z řad mladých misionářů, dokud nedorazí váš nový společník.

2.3.3

Příležitosti k výuce se členy

Vybízejte členy, aby se k vám běžným a přirozeným způsobem připojovali při nacházení, učení, křtění a navazování přátelských vztahů. Povzbuzujte členy, aby se přátelili s lidmi, které učíte, a aby je zvali k účasti na sborových a rodinných činnostech a akcích, a pomáhejte jim s tím. Žádejte členy, aby se s lidmi dělili o vhodné osobní zkušenosti a o své svědectví.

Misionáři musí zůstávat spolu ve dvojici. Výměny společníků se členy se tudíž neprovádějí. Nicméně členky Církve (ve věku alespoň 16 let, nebo starší, aby to vyhovovalo místním zákonům) mohou doprovázet dvě nebo více misionářek a učit s nimi. Mužští členové Církve (ve věku alespoň 16 let, nebo starší, aby to vyhovovalo místním zákonům) mohou doprovázet dva nebo více starších. Manželské páry mohou vyučovat jak se sestrami, tak se staršími.

2.3.4

Doporučení na možné zájemce

Doporučení na možného zájemce znamená, že někdo požádá o to, aby ho kontaktovali misionáři.

Když pracujete s lidmi, kteří vám byli doporučeni:

Je-li to možné, spojte se s misionáři, členy nebo jednotlivci, kteří vám toto doporučení poskytli. Poraďte se s nimi ohledně toho, jak dotyčnému zájemci pomoci.
Snažte se kontaktovat zájemce co nejdříve, obvykle do 24 hodin.
Naslouchejte a zjistěte, jak osobě, která vám byla doporučena, pomoci.
Doručte materiály, které si zájemce vyžádal.
Učte podle potřeb a zájmů dotyčného zájemce.
Nadále spolupracujte s misionáři, členy nebo jednotlivci, kteří vám doporučení poskytli (viz oddíl 2.2.4).

Další informace o doporučeních jsou uvedeny v oddíle „Doporučení z médií a z ústředí Církve“ v 9. kapitole „Jak mám najít lidi, které bychom mohli učit?“ v příručce Kažte evangelium mé.

2.3.5

Shromáždění, schůzky a rady

Misionáři se společně radí, když školí a jsou školeni a když plánují a koordinují misionářskou práci. Schůzky a rady mají přizvat Ducha Páně a sloužit jako příležitost pro získání zjevení (viz Nauka a smlouvy 6:32). Setkávání se s ostatními misionáři vám také poskytne příležitost povznášet jeden druhého a radovat se společně ze své práce (viz Nauka a smlouvy 43:8, 50:22).

Ke schůzkám, které organizují misionářští společníci, vedoucí z řad mladých misionářů a misijní vedoucí, patří:

Denní a týdenní plánovací zasedání
Schůzky okrskové rady
Konference zóny
Schůzky rady vedoucích misie

Ke schůzkám, které organizují místní vedoucí, patří:

Misionářské koordinační schůzky
Schůzky rady sboru

2.3.6

Pohovory pro křest

Když starší provádějí pohovor pro křest, mají postupovat takto:

Připomenout, co Pán řekl v Nauce a smlouvách 20:37.
Následovat vedení Ducha Svatého.
Položit otázky k pohovoru pro křest uvedené v oddíle „Jak vést pohovor“ ve 12. kapitole příručky „Kažte evangelium mé“.
Podle potřeby upravit otázky tak, aby odpovídaly věku a vyspělosti dotyčného člověka.
Zajistit, aby byl president kvora starších nebo vedoucí misie sboru o tomto pohovoru pro křest předem informován.

Pokud si to kandidát na křest přeje, může k pohovoru pro křest přizvat svého rodiče, manželského partnera či jiného dospělého. Buďte vnímaví k tomu, jak se tento člověk staví ke skutečnosti, že jeho manželský partner nebo nezletilé dítě bude mít pohovor pro křest. Řiďte se pokyny v příručce Kažte evengelium mé pro pohovor a pro získání souhlasu se křtem manželského partnera nebo nezletilého dítěte (viz Jak vést pohovor v 12. kapitole Jak mám lidi připravovat na křest a konfirmaci? v příručce Kažte evangelium mé).

Vedoucí okrsku provádějí pohovor s kandidáty na křest učenými misionáři v jejich okrsku, včetně těch, které v jejich okrsku učí asistenti presidenta, vedoucí zóny a vedoucí školitelky sester.

Vedoucí zóny provádějí pohovor s kandidáty na křest učenými vedoucími okrsků v jejich zóně.

Pokud nejsou přidělení vedoucí okrsku nebo zóny k dispozici, president misie může pověřit jiného staršího, aby pohovor provedl.

2.3.7

Křty

Při přípravě křestního shromáždění spolupracujte s presidentem kvora starších nebo s vedoucím misie sboru (viz „Křestní shromáždění“ v 12. kapitole „Jak mám lidi připravovat na křest a konfirmaci?“ v příručce Kažte evangelium mé). Přípravu křestního shromáždění zahajte co nejdříve.

2.4

Činnosti během dne a denní rozvrh

Svůj denní rozvrh si naplánujte tak, abyste naplňovali misionářské poslání a soustředili se na potřeby druhých. Pamatujte na to, co Pán slíbil těm, kteří jsou povoláni kázat evangelium: „A pakliže budete pracovati po všechny dny své při hlásání pokání tomuto lidu a přivedete jen jednu duši ke mně, jak veliká bude radost vaše s ní v království mého Otce!“ (Nauka a smlouvy 18:15.)

2.4.1

Typické činnosti během dne

Do svého denního rozvrhu zařaďte tyto činnosti:

Stanovit si a projít osobní cíle, cíle se společníkem a misijní cíle.
Naplánovat si denní rozvrh.
Připravit se na výuku lekcí.
Studovat písma, příručku Kažte evangelium mé, učení žijících proroků a apoštolů a další schválené materiály (viz oddíl 2.4.4).
Projít si jedno zdravotní nebo bezpečností téma nebo jedno z ochranných opatření při používání techniky a technologií (viz oddíly 4.0–4.7).
Vyhledávat ty, které byste mohli učit.
Spolupracovat s místními vedoucími a členy.
Sloužit druhým při plánovaných i neplánovaných činnostech.
Postarat se o osobní potřeby, jako je například stravování a příprava na den.

2.4.2

Příklad denního rozvrhu

Denní rozvrh ve vaší misii může vypadat například tak, jak je uvedeno níže. President misie může denní rozvrh upravit s ohledem na svátky, mimořádné události ve vaší misii a z jiných důvodů.

6:30	Budíček.
6:30–10:00	Modlitba. Cvičení (30 minut). Sprcha, snídaně, příprava na den. Osobní studium (60 minut). Plánování (30 minut).
10:00–21:00	Nacházení, učení a služba druhým.* V průběhu celého dne aktualizování elektronických nebo papírových záznamů. Krátké připomenutí si jednoho zdravotního nebo bezpečnostního tématu nebo jednoho ochranného opatření při používání techniky a technologií. Studium se společníkem a příprava na výuku lekcí (30–60 minut). Studium dodatečných materiálů pro misionáře a školitele během prvních 12 týdnů v misijním poli (30–60 minut, připadá-li to v úvahu). Studium jazyka své misie (30–60 minut, připadá-li to v úvahu). Oběd a večeře (ne více než dvě hodiny dohromady).
21:00	Návrat do obytných prostor, pokud neprobíhá učební schůzka. Pokud probíhá, návrat nejpozději do 21:30.
21:00–21:30	Zápis do deníku, příprava ke spánku a modlitba.
21:30–22:30	Večerka.

*Vaše činnosti během dne se mají zaměřovat na kontakt s lidmi. Plánování a studium si rozvrhněte v průběhu dne tak, abyste netrávili dlouhé hodiny ve svém bytě. Pokud to vzdálenost umožňuje, můžete se do svého bytu opakovaně během dne vracet, abyste tyto činnosti vykonali.

Rozvrh schválený pro vaši misii vám poskytne čas na práci, odpočinek a opětovné zaměření na práci. Pro vaše duchovní, citové a fyzické zdraví je nutné, abyste si dopřáli dostatečný odpočinek a výživu.

2.4.3

Stanovování cílů a plánovací zasedání

Se svým společníkem pořádejte denní a týdenní plánovací zasedání. Když hodnotíte svůj pokrok, stanovujete cíle a plánujete den a týden, zvažujte potřeby těch, které učíte, a také to, jak spolupracovat se členy (viz „Jak stanovovat cíle“, „Týdenní plánovací zasedání“ a „Denní plánovací zasedání“ v kapitole „Jak mám využívat čas moudře?“ v příručce Kažte evangelium mé, 8. kapitola).

2.4.4

Studijní zasedání

Při svém osobním studiu a studiu se společníkem se zaměřujte na písma (obzvláště na Knihu Mormonovu), na příručku Kažte evangelium mé, na učení žijících proroků (dostupné v Knihovně evangelia) a na tato měřítka. Tyto schválené studijní materiály mohou posílit vaši znalost znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista a vaše svědectví o něm a mohou vám pomoci připravit se na naplňování potřeb těch, které učíte.

Pokud jste dostali za úkol naučit se nový jazyk, studujte ho a procvičujte každý den.

Pokud jste nový misionář, každý den během prvních 12 týdnů v misijním poli věnujte 30 až 60 minut doplňujícímu školení se svým školitelem (viz „For New Missionaries: Additional Companion Study“ v oddíle „Introduction: How Can I Best Use Preach My Gospel?“ v příručce Preach My Gospel [2018]).

2.4.5

Stravování se s druhými

Pokud se to vaší misie týká, váš president misie a místní president kůlu poskytnou pokyny ohledně domlouvání jídel u lidí ve vaší misii. Když vás členové nebo jiní lidé pozvou na jídlo:

Mějte ohled na jejich osobní situaci a časové možnosti.
Buďte vděční za jídlo, které vám nabídnou.
Požádejte, abyste mohli učit 15 nebo 20minutovou lekci před jídlem nebo po jídle, abyste posílili ty, které navštěvujete a abyste tak získali příležitost zdokonalit se ve své schopnosti učit Duchem.

Pokud jste pozváni na jídlo k osobě opačného pohlaví, má s vámi a s vaším společníkem být přítomen další dospělý člen vašeho pohlaví.

2.5

Přípravný den

Váš president misie určí jeden den v týdnu jako přípravný den. Přípravný den vám poskytuje čas na to, abyste si odpočinuli fyzicky, duševně a emočně, zatímco budete „státi jako svědkové Boží za všech dob a ve všech věcech a na všech místech“ (Mosiáš 18:9). Také vám a vašemu společníkovi poskytne příležitosti k tomu, abyste trávili čas s ostatními misionáři ve svém okrsku a radovali se společně z hodnotných rekreačních činností (viz oddíl 3.6).

Mějte prosím na paměti Pánova příhodná varování: „Neběž rychleji ani nepracuj více, než máš sílu“ (Nauka a smlouvy 10:4) a „jděte na lože své časně, abyste nemuseli býti unaveni; vstávejte časně, aby tělo vaše a mysl vaše mohly býti oživeny“ (Nauka a smlouvy 88:124).

2.5.1

Činnosti během přípravného dne

Mezi činnosti vhodné pro přípravný den patří zejména:

Komunikace s rodinou, presidentem misie a přáteli (viz oddíl 3.9).
Praní
Návštěva kadeřníka a jiná péče o zevnějšek
Uklízení
Nákup
Odpočinek
Účast na schválených rekreačních činnostech (oddíl 3.6)

2.5.2

Příklad rozvrhu přípravného dne

Rozvrh přípravného dne by mohl vypadat například takto:

6:30	Budíček.
6:30-8:00	Modlitba. Sprcha, snídaně, příprava na den. Plánování (30 minut). Osobní studium (30 minut).
8:00–18:00	Činnosti vhodné pro přípravný den (viz oddíl 2.5.1). Poznámka: Všechny činnosti přípravného dne mají být dokončeny do 18:00.
18:00-21:00	Nacházení, učení a služba druhým.
21:00	Návrat do obytných prostor Pokud probíhá učební schůzka, návrat nejpozději do 21:30.
21:00–21:30	Zápis do deníku, příprava ke spánku a modlitba.
21:30–22:30	Večerka.

2.6

Činnosti během dne sabatu

Naplánujte si na sabat takové činnosti, které vám pomohou naplňovat vaše misionářské poslání nacházet, učit, křtít a pomáhat druhým učit se o Nebeském Otci a Ježíši Kristu a stávat se více takovými, jako jsou Oni. Pamatujte na Pánovo učení o dni sabatu v Nauce a smlouvách 59:13–19 a povšimněte si slov, jež vysvětlují, že opravdový sabat zahrnuje radost, radování, radostné srdce a veselou tvář.

K činnostem vhodným pro den sabatu patří návštěva církevního shromáždění, generální konference, nedělního všeobecného zasedání konference kůlu a dalších schůzek či shromáždění, například rady sboru, když jste pozváni. Patří k nim také zachovávání každoměsíčního půstu.

Pán od vás nepožaduje, abyste při misionářské práci nejedli a nepili, s výjimkou pravidelného každoměsíčního půstu, ani od vás nepožaduje, abyste obětovali spánek proto, abyste se tak stali lepším misionářem. Občas se můžete postit kvůli mimořádnému důvodu, ale nepostěte se déle než 24 hodin.

2.7

Služba veřejnosti

Být učedníkem Ježíše Krista se můžete učit tím, že budete sloužit tak, jak sloužil On. Nacházejte příležitosti ke službě svému společníkovi, lidem, které učíte, členům a ostatním lidem ve vaší oblasti, „abyste se naučili, že když jste ve službě bližních svých, jste pouze ve službě svého Boha“ (Mosiáš 2:17).

Máte sloužit s upřímným přáním pomáhat druhým, aniž byste něco očekávali. Řiďte se všemi pravidly týkajícími se projektů služby (viz oddíl 7.2), obzvláště těmi, jež stanovují, že při službě nemáte učit a že nemáte sloužit tam, kde byste byli sami s dětmi. Pokud lidé projeví zájem o vaše poselství, stručně jim odpovězte a dohodněte si s nimi schůzku v jiný čas a na jiném místě, abyste jim mohli předat poselství.

Další informace jsou uvedeny v oddíle 7.2, „Pokyny pro poskytování služby“.