Matouš 26:1–25

Jsem to já, Pane?

Před oslavou přesnic Maria pomazala Spasitele drahocennými mastmi a Jidáš osnoval s předními kněžími a zákoníky spiknutí, aby Ježíše zabili. Během hostiny u příležitosti přesnic Ježíš oznámil, že bude zrazen. Apoštolové se Spasitele ptali, kdo Ho zradí, slovy: „Zdali já jsem, Pane?“ Tato lekce vám může pomoci využít Spasitelova slova z písem k tomu, abyste zhodnotili svůj život a určili oblasti, v nichž je potřeba se zlepšit.

Jak nakládáme s tím, čeho si ceníme

Vybavte si člověka, který je pro vás velice důležitý.

• Proč je pro vás daný člověk tak důležitý?

• Jak se ve vašem chování projevuje to, jak je pro vás tento člověk důležitý?

V této části lekce se budete věnovat studiu toho, jak někteří lidé dali svým chováním najevo, nakolik milují Spasitele a váží si Ho. Při studiu uvažujte nad tím, nakolik je pro vás Spasitel důležitý, ba nepostradatelný a co můžete udělat pro to, abyste svou lásku k Němu dávali najevo.Ježíš se několik dní před tím, než shromáždil apoštoly ke své poslední hostině během přesnic, vydal s některými svými následovníky do Bethany (viz Matouš 26:6 ; Jan 12:1).

Přečtěte si Jana 12:3–8 , abyste zjistili, co pro Spasitele během Jeho pobytu v Bethany učinila Maria.

• Co lze o tom, nakolik Maria Spasitele milovala a vážila si Ho, vyčíst z jejího chování?

• Co se z tohoto příběhu můžete dozvědět o Spasiteli?

• Jaké myšlenky a pocity vás naplňují poté, co jste se nad těmito pravdami o Spasiteli zamysleli?

V Matoušovi 26:3–5 se dozvídáme, že přední kněží se mezi sebou radili, jak by bylo možné Ježíše zabít. Přečtěte si Matouše 26:14–16 a zjistěte, co se stalo krátce poté, co Maria Ježíše v Bethany pomazala.

Mohlo by být zajímavé vědět, že tím, že Jidáš Ježíše zradil za třicet stříbrných mincí, se naplnilo proroctví starozákonního proroka Zachariáše (viz Zachariáš 11:12). Navíc bylo podle zákona Mojžíšova třicet stříbrných mincí cena používaná pro odškodnění pána, kterému zemřel otrok (viz Exodus 21:32).

• Co se dozvídáte, porovnáte-li Mariino chování s Jidášovým?

Na okamžik se zamyslete nad tímto týdnem.

• Při jakých příležitostech jste mohli projevit svou lásku ke Spasiteli?

• Jsou chvíle, kdy si přejete, abyste bývali postupovali lépe?

• Co byste mohli v budoucnu udělat jinak, abyste lásku ke Spasiteli dávali najevo ve větší míře?

Uvažujte o tom, jak se Ježíšova slova vztahují na nás

Ježíš se se svými apoštoly zúčastnil hostiny u příležitosti přesnic, kterou známe také jako Poslední večeři, několik dní poté, co Ho Maria pomazala. Přečtěte si Matouše 26:20–21 a zaměřte se na to, co Ježíš během hostiny oznámil.

• Kdybyste byli jedním z apoštolů, co byste si v takové chvíli asi pomysleli?

Přečtěte si Matouše 26:22 , abyste zjistili, jak zareagovali apoštolové.

President Dieter F. Uchtdorf se v době, kdy byl členem Prvního předsednictva, podělil o jedno z ponaučení, které můžeme z odpovědi apoštolů získat. Mohli byste se podívat na video „Jsem to já, Pane?“, které je k dispozici na stránkách ChurchofJesusChrist.org, od časového kódu 1:09 do 2:30, nebo si přečíst následující text.

“Lord, Is It I?”

Proslov presidenta Dietera F. Uchtdorfa na generální konferenci v říjnu 2014.

Učedníci nepochybovali, že to, co [Ježíš] právě řekl, byla pravda. Ani se nerozhlédli kolem, aby na někoho ukázali a zeptali se: „Je to tenhle?“

Místo toho s velikým zármutkem „počali každý z nich říci jemu: Jsem to já, Pane?“ [viz Matouš 26:22 ; zvýraznění přidáno].

Říkám si, co bychom asi dělali my. … Rozhlédli bychom se kolem a v srdci si řekli: „Nejspíš mluví o bratru Novákovi. Ten mi vždycky připadal zvláštní“; nebo: „Jsem rád, že je tu bratr Svoboda. Ten to opravdu potřebuje slyšet“? Nebo bychom se, tak jako tito dávní učedníci, podívali do svého nitra a položili si onu pronikavou otázku: „Jsem to já?“

V těchto prostých slovech: „Jsem to já, Pane?“ se skrývá počátek moudrosti a cesta k osobnímu obrácení a trvalé proměně.

(Dieter F. Uchtdorf, „Jsem to já, Pane?“, Liahona, listopad 2014, 56)

Pravda, kterou se můžeme z tohoto citátu a příkladu apoštolů dozvědět, zní, že naučíme-li se zkoumat vlastní život podle Spasitelových slov, pomůže nám to na cestě k osobnímu obrácení a trvalé změně.

• Proč je důležité, abychom se spíše ptali sami sebe, jak se mohou Pánova slova vztahovat na nás, než abychom předpokládali, že jsou Jeho slova míněna někomu jinému?

• V jakých životních situacích byste se mohli ptát: „Jsem to já, Pane?“

• Co z toho, co víte o Ježíši Kristu, vás může podněcovat k tomu, abyste se ptali: „Jsem to já, Pane?“

President Uchtdorf uvedl dva příklady zdrojů, jež nám mohou pomoci s duchovním zkoumáním sebe sama:

Dovolte mi říci, že účinným zrcadlem, do něhož se můžeme při vlastním sebehodnocení podívat, jsou svatá písma a proslovy pronesené na generální konferenci.

Když slyšíte nebo čtete slova dávných i novodobých proroků, přestaňte přemýšlet o tom, jak se tato slova týkají někoho jiného, a položte si otázku: „Jsem to já, Pane?“

(Dieter F. Uchtdorf, „Jsem to já, Pane?“, Liahona, listopad 2014, 58)

Zamyslete se na chvíli nad tím, jak často se snažíte písma a učení z generální konference ve svém životě uplatňovat. Přemýšlejte o tom, jaká požehnání jste za svou snahu začleňovat Pánova slova do svého života obdrželi.

Procvičujte si uplatňování Pánových slov na svůj život

Prostudujte si alespoň tři níže uvedené pasáže z mistrovství v nauce. Při studiu usilujte o vedení Ducha Svatého, aby vám pomohl uvědomit si, jak se Pánova slova v těchto pasážích vztahují na vás. V rámci této činnosti byste si také mohli prostudovat některý z proslovů z nedávné generální konference.

• Matouš 5:14–16

• 1. Korintským 6:19–20

• Jakub 1:5–6

• 1. Nefi 3:7

• Mosiáš 2:41

1. Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:

• Které nauky, jež jste nalezli, byste mohli uplatnit ve své současné životní situaci?

• Jaká požehnání byste podle vás mohli obdržet, kdybyste tyto nauky ve svém životě uplatňovali?

Volitelné: Chcete se dozvědět více?

Proč Maria Ježíše pomazala?

Starší James E. Talmage (1862–1933) z Kvora Dvanácti apoštolů řekl:

Pomazání hlavy hosta běžným olejem bylo vyjádřením úcty; pomazání i jeho nohou bylo projevem neobvyklé a hluboké úcty; ale pomazání hlavy i nohou nardem v tak velké míře bylo skutkem projevení zbožné úcty zřídka prokazované i králům. Mariin skutek byl vyjádřením hlubokého obdivu; byl to vonný příval srdce přetékajícího uctivostí a láskou.

(James E. Talmage, Jesus the Christ [1916], 512)

Jak se můžeme vyvarovat toho, abychom byli příliš sebekritičtí, a zároveň si uvědomovali nutnost zlepšovat se?

Sestra Michelle D. Craigová, první rádkyně v Generálním předsednictvu Mladých žen, se podělila o následující postřeh:

Tyto pocity božské nespokojenosti, jež nás volají k vyššímu způsobu, máme vítat, ale zároveň je máme rozeznávat od Satanovy napodobeniny – ochromující ztráty odvahy – a vyhýbat se jí. Toto je vzácný prostor, do něhož by Satan velmi rád vnikl. Můžeme se rozhodnout, že půjdeme vyšší cestou, jež nás vede k hledání Boha a Jeho pokoje a milosti, nebo můžeme naslouchat Satanovi, jenž nás bombarduje sděleními, že nikdy nebudeme dost dobří: dost bohatí, chytří, krásní – cokoli. Naše nespokojenost se může stát božskou – nebo ničivou.

(Michelle D. Craigová, „Božská nespokojenost“, Liahona, listopad 2018, 53)