„Lekce 25 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Pokání a odpuštění v rodinném životě“, Věčná rodina – materiály pro učitele (2022)
„Lekce 25 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Věčná rodina – materiály pro učitele
Lekce 25 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Pokání a odpuštění v rodinném životě
„Úspěšná manželství a rodiny jsou založeny a udržovány na zásadách“ evangelia Ježíše Krista („Rodina – prohlášení světu“, ChurchofJesusChrist.org). Dvě z těchto zásad jsou pokání a odpuštění. Jaké místo zaujímají tyto zásady ve vašem rodinném životě? Až budete studovat materiály k této lekci, přemítejte nad tím, jak vám může Ježíš Kristus pomáhat ve vašem úsilí činit pokání ze špatného nebo urážlivého chování, kterého jste se možná dopustili vůči některému členovi rodiny. Také přemítejte nad tím, jak vám Spasitel může pomoci odpustit členům rodiny, kteří vás možná urazí nebo vám ublíží.
Oddíl 1
V jakém smyslu může být mé pokání požehnáním pro mou rodinu?
Když sestra Cheryl A. Esplinová sloužila v Generálním předsednictvu Primárek, učila tomuto:
Rodiny jsou Pánovou dílnou na zemi, jež nám pomáhá učit se evangeliu a žít podle něj. („Naplňujme svůj domov světlem a pravdou“, Liahona, květen 2015, 8)
Zatímco usilujeme o to, abychom se naučili Spasitelovu evangeliu a žili podle něj, stává se, že děláme chyby. V každé rodině dochází k tomu, že se její členové někdy neshodnou nebo urazí, to ale neznamená, že se členové rodiny k sobě navzájem nemusí snažit chovat tak, jak by se choval Kristus. Naše chyby nám spíše poskytují příležitosti k tomu, abychom v rodině procvičovali zásady pokání a odpuštění, kterým nás učí evangelium.
Starší Dieter F. Uchtdorf z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil, co znamená pokání:
Pokání znamená změnu mysli a srdce – přestáváme dělat to, co je špatné, a začínáme dělat to, co je správné. Přináší nám svěží přístup vůči Bohu, sobě samým a životu obecně. („Bod bezpečného návratu“, Liahona, květen 2007, 100)
Spasitel vyprávěl podobenství o synovi, který potřeboval činit pokání kvůli rozhodnutím, jež ublížila jemu samotnému i jeho rodině. Tento syn si předčasně vyžádal své dědictví a promrhal ho hýřivým životem. Hladový a bez prostředků začal pracovat jako krmič prasat a byl v tak zoufalé situaci, že jedl krmení určené prasatům. (Viz Lukáš 15:11–16.)
Při přípravě na vyučovací hodinu si prostudujte
Přečtěte si Lukáše 15:17–24 a zvažte možnost zatrhnout si zásady, kterým se naučíte ohledně pokání v rodinném životě.
Starší Neil L. Andersen z Kvora Dvanácti apoštolů učil, jak naše pokání může požehnat nám i členům naší rodiny:
Pokání nemění jen nás, ale žehná i naší rodině a našim milovaným. Když činíme spravedlivé pokání, pak Spasitel, v čase Pánem určeném, vztáhne své rámě a obejme nejen nás, ale zasáhne i do života našich dětí a budoucích pokolení. Pokání vždy znamená, že je před námi větší štěstí. („Čiňte pokání…, abych vás mohl uzdraviti“, Liahona, listopad 2009, 42.)
Když starší L. Whitney Clayton sloužil jako člen Sedmdesáti, učil o tom, jak pravidelné sebehodnocení a včasné pokání může požehnat manželství. Zamyslete se nad tím, jak by tyto návyky mohly prospět každému vašemu příbuzenském vztahu.
Poznal jsem, že šťastné manželství se spoléhá na dar pokání. Pokání je podstatným prvkem každého dobrého manželského vztahu. Manželé a manželky, kteří pravidelně provádějí upřímnou sebereflexi a okamžitě činí nezbytné kroky k pokání a k vlastnímu zlepšení, se ve svém vztahu těší hojivému balzámu. („Manželství – dívejte se a učte se“, Liahona, květen 2013, 84.)
Při přípravě na vyučovací hodinu přemítejte
Věnujte několik minut tomu, abyste provedli upřímnou sebeanalýzu. Potřebujete činit pokání z rozhodnutí, která ublížila nebo stále ubližují vztahům s některými členy vaší rodiny? Pokud ano, co můžete udělat proto, abyste se obrátili k Pánu a tento proces zahájili? Zamyslete se také nad svými rozhodnutími, která vašim vztahům se členy rodiny žehnají, a nad tím, jak můžete podobná rozhodnutí činit i nadále.
Oddíl 2
Jak mohu odpustit členovi rodiny, který mi ublížil?
Ve Spasitelově podobenství o marnotratném synovi se starší syn odmítl účastnit oslav na počest návratu jeho mladšího bratra (viz Lukáš 15:25–32). I nám se někdy může stát, že budeme potřebovat, podobně jako tento starší syn, uplatnit tuto radu staršího Jeffreyho R. Hollanda z Kvora Dvanácti apoštolů:
Umožněte lidem činit pokání. Umožněte jim růst. Věřte, že se lidé mohou změnit a stát lepšími. („‚Remember Lot’s Wife‘: Faith Is for the Future“ [zasvěcující shromáždění Univerzity Brighama Younga, 13. ledna 2009], speeches.byu.edu.)
Tak jako může být někdy zapotřebí, abyste požádali o odpuštění některého člena své rodiny, může být zapotřebí i to, abyste vy odpustili členovi rodiny, který vás urazil nebo vám ublížil.
Při přípravě na vyučovací hodinu si prostudujte
Přečtěte si Nauku a smlouvy 64:8–11 a zaměřte se na to, co Pán učil první Svaté o odpouštění druhým.
Starší Holland část této pasáže z písem citoval a poté vysvětlil:
Pro některé z vás, kteří prožíváte opravdová muka, je… důležité všimnout si toho, co [Pán] neřekl. Neřekl: „Není vám dovoleno pociťovat opravdovou bolest nebo skutečný zármutek kvůli zdrcujícím zážitkům, které vám způsobil někdo jiný.“ Ani neřekl: „Abyste mohli plně odpustit, musíte znovu vstoupit do nezdravého vztahu nebo se vrátit do škodlivé a destruktivní situace.“ Avšak bez ohledu i na tu nejstrašnější újmu, kterou můžeme kdy utrpět, se nad svou bolest můžeme pozvednout jedině tehdy, když oběma nohama vykročíme vpřed po cestě vedoucí k opravdovému uzdravení. Touto cestou je odpouštět druhým a kráčel po ní Ježíš Nazaretský, který každého z nás vyzývá: „[Pojď], následuj mne“ [Lukáš 18:22]. („Služba smíření“, Liahona, listopad 2018, 79)
Občas můžete mít pocit, že odpustit nechcete nebo že toho ani nejste schopni. Nebo se vám může zdát, že jste se s některým členem vaší rodiny natolik odcizili, že už to možná nepůjde vrátit. Zamyslete se nad tím, jak vám ve vašem úsilí odpustit může pomoci tato rada presidenta Jamese E. Fausta z Prvního předsednictva:
Musíme si uvědomit pocity hněvu a přiznat si je. To bude vyžadovat pokoru, ale poklekneme-li a poprosíme-li Nebeského Otce, aby nás naplnil pocitem odpuštění, On nám pomůže. …
Není snadné jít dál a očistit své srdce od zánětu vyvolaného záští. Spasitel nám všem skrze své Usmíření nabídl drahocenný pokoj, ale ten se může dostavit jen tehdy, když jsme ochotni upustit od pocitů hněvu, zloby nebo pomstychtivosti. („Uzdravující moc odpuštění“, Liahona, květen 2007, 69)
Starší Massimo De Feo ze Sedmdesáti také zdůraznil, jak důležité je zaměřovat se na Spasitele:
Drazí bratři a sestry, pokud se vám nedaří nalézt sílu k odpuštění, nepřemýšlejte nad tím, co vám druzí udělali, ale přemýšlejte nad tím, co pro vás udělal Spasitel. Pak naleznete pokoj ve vykupujících požehnáních Jeho Usmíření. („Čistá láska – opravdové znamení každého pravého učedníka“, Liahona, květen 2018, 82)
Odpuštění a uzdravení může vyžadovat čas. Buďte trpěliví sami se sebou, zatímco budete usilovat o Pánovu pomoc a Jeho dar uzdravení.
Zaznamenejte si své myšlenky
Zamyslete se nad tím, čemu jste se naučili a co jste pocítili při studiu těchto materiálů. Zaznamenejte si svá přání nebo cíle související s pokáním a odpuštěním ve vašem rodinném životě. Jak můžete přizvat Spasitele, aby vám ve vašem úsilí pomáhal?