1 Vizte, nyní, stalo se, že poté, co se lid Ammonův usadil v zemi Jeršon, ano, a také poté, co byli Lamanité vyhnáni ze země a jejich mrtví byli pohřbeni lidem země –

2 Nyní, jejich mrtví nebyli počítáni pro velikost svého množství; ani mrtví Nefitů nebyli počítáni – ale stalo se, že poté, co pohřbili své mrtvé, a také po dnech půstu a truchlení a modlitby (a bylo to v šestnáctém roce vlády soudců nad lidem Nefiovým), počal býti v celé zemi trvalý mír.

3 Ano, a lidé hleděli zachovávati přikázání Páně; a byli přísní v dodržování nařízení Božích, podle zákona Mojžíšova; neboť byli učeni, že mají zachovávati zákon Mojžíšův, dokud nebude naplněn.

4 A tak lid neměl žádných nepokojů po celý šestnáctý rok vlády soudců nad lidem Nefiovým.

5 A stalo se, že na počátku sedmnáctého roku vlády soudců byl trvalý mír.

6 Ale stalo se na sklonku sedmnáctého roku, že do země Zarahemla přišel muž, a byl to antikrist, neboť počal lidu kázati proti proroctvím, jež byla promlouvána proroky o příchodu Krista.

7 Nyní, proti víře člověka nebylo žádného zákona; neboť to bylo výslovně proti příkazům Božím, že by měl býti zákon, který by přivedl lidi do nerovného postavení.

8 Neboť tak praví písmo: Vyvolte sobě dnes, komu budete sloužiti.

9 Nyní, jestliže člověk toužil sloužiti Bohu, bylo to jeho výsadou; neboli spíše jestliže věřil v Boha, bylo jeho výsadou sloužiti mu; ale jestliže v něho nevěřil, nebylo žádného zákona, který by ho potrestal.

10 Ale jestliže zavraždil, byl potrestán smrtí; a jestliže loupil, byl také potrestán; a jestliže kradl, byl také potrestán; a jestliže zcizoložil, byl také potrestán; ano, za všechny tyto zlovolnosti byli trestáni.

11 Neboť byl zákon, že lidé mají býti souzeni podle svých zločinů. Nicméně nebylo žádného zákona proti víře člověka; tudíž člověk byl trestán pouze za zločiny, které učinil; tudíž byli všichni lidé v rovném postavení.

12 A tento antikrist, který se jmenoval Korihor (a zákon nemohl míti na něj žádného účinku), počal kázati lidu, že žádný Kristus nebude. A tímto způsobem kázal řka:

13 Ó vy, kteří jste svazováni pošetilou a marnou nadějí, proč na sebe berete jho tak pošetilých věcí? Proč vyhlížíte Krista? Vždyť žádný člověk nemůže věděti, co přijde.

14 Vizte, tyto věci, jež nazýváte proroctvími, jež jsou, jak pravíte, předávány svatými proroky, vizte, to jsou pošetilé tradice vašich otců.

15 Jak víte o jejich jistotě? Vizte, nemůžete věděti o věcech, jichž nevidíte; tudíž nemůžete věděti, že bude nějaký Kristus.

16 Hledíte kupředu a pravíte, že vidíte odpuštění svých hříchů. Ale vizte, je to jen následek šílené mysli; a toto vyšinutí vaší mysli je způsobeno tradicemi vašich otců, které vás svedly k víře ve věci, jež tak nejsou.

17 A mnohem více takových věcí jim pravil říkaje jim, že za hříchy lidí nemůže býti učiněno žádného usmíření, ale že každému člověku se vede v tomto životě podle toho, jak se sebou nakládá; tudíž každému člověku se daří podle nadání jeho, a že každý člověk získává podle síly své; a ať člověk učiní cokoli, není to zločinem.

18 A tak jim kázal, sváděje srdce mnohých, způsobuje, že pozvedali hlavy v zlovolnosti své, ano, sváděje mnoho žen a také mužů, aby se dopouštěli smilstva – říkaje jim, že když člověk zemře, je to jeho konec.

19 Nyní, tento muž šel i do země Jeršon, aby kázal tyto věci mezi lidem Ammonovým, který byl kdysi lidem Lamanitů.

20 Ale vizte, oni byli moudřejší nežli mnozí Nefité; neboť ho jali a svázali ho a předvedli ho před Ammona, který byl vysokým knězem nad oním lidem.

21 A stalo se, že on dal, aby byl vyveden ze země. A on došel do země Gedeon a počal jim také kázati; a zde neměl veliký úspěch, neboť byl jat a svázán a předveden před vysokého kněze, a také před hlavního soudce nad zemí.

22 A stalo se, že vysoký kněz mu pravil: Proč obcházíš převraceje cesty Páně? Proč učíš tento lid, že nebude žádného Krista, abys rušil jejich radování? Proč mluvíš proti všem proroctvím svatých proroků?

23 Nyní, onen vysoký kněz se jmenoval Giddona. A Korihor mu pravil: Protože neučím pošetilým tradicím vašich otců a protože neučím tyto lidi, aby se svazovali pošetilými obřady a úkony, jež jsou stanoveny dávnými kněžími, aby nad nimi uchvátili moc a pravomoc, aby je udržovali v nevědomosti, aby oni nemohli pozdvihnouti hlavy, ale aby mohli býti sráženi podle slov vašich.

24 Vy pravíte, že tento lid je svobodným lidem. Vizte, já pravím, že je v porobě. Vy pravíte, že tato dávná proroctví jsou pravdivá. Vizte, já pravím, že nevíte, že jsou pravdivá.

25 Vy pravíte, že tento lid je provinilým a padlým lidem pro přestupek rodiče. Vizte, já pravím, že dítě není provinilé kvůli svým rodičům.

26 A vy také pravíte, že přijde Kristus. Ale vizte, já pravím, že vy nevíte, že bude nějaký Kristus. A vy také pravíte, že bude zabit pro hříchy světa –

27 A tak svádíte tento lid podle pošetilých tradic svých otců, a podle svých vlastních přání; a držíte je zkrátka, tak jako kdyby byli v porobě, abyste se mohli přecpávati z práce jejich rukou, aby se neodvážili směle vzhlédnouti a aby se neodvážili požívati svých práv a výsad.

28 Ano, neodvažují se využíti toho, co je jejich vlastní, aby neurazili své kněze, kteří na ně vkládají jho podle svých přání a kteří je donutili věřiti, skrze své tradice a své sny a své rozmary a svá vidění a svá předstíraná tajemství, že neučiní-li podle jejich slov, urazí jakousi neznámou bytost, která, jak praví, je Bůh – bytost, kterou nikdy nikdo neviděl ani nepoznal, která nikdy nebyla ani nikdy nebude.

29 Nyní, když vysoký kněz s hlavním soudcem viděli tvrdost srdce jeho, ano, když viděli, že bude spílati dokonce Bohu, nedali na jeho slova žádnou odpověď; ale dali, aby byl svázán; a vydali ho do rukou úředníků a poslali ho do země Zarahemla, aby byl předveden před Almu a hlavního soudce, který byl správcem nad celou zemí.

30 A stalo se, že když byl předveden před Almu a hlavního soudce, pokračoval stejným způsobem jako v zemi Gedeon; ano, pokračoval v rouhání.

31 A postavil se před Almu s velmi nabubřelými slovy a spílal kněžím a učitelům, obviňuje je ze svádění lidu podle hloupých tradic jejich otců, aby se mohli přecpávati z práce lidu.

32 Nyní, Alma mu pravil: Ty víš, že se nepřecpáváme z práce tohoto lidu; neboť viz, já jsem pracoval vpravdě od počátku vlády soudců až do nynějška svýma vlastníma rukama pro svou obživu, přes svá mnohá putování po zemi, abych oznamoval slovo Boží svému lidu.

33 A přes mnohé práce, jež jsem vykonával v církvi, jsem nikdy za svou práci nedostal ani sénin; ani žádný z mých bratří, leda na soudcovské stolici; a tehdy jsme dostávali pouze podle zákona za svůj čas.

34 A nyní, jestliže nedostáváme nic za svou práci v církvi, jaký prospěch máme z práce v církvi kromě toho, že oznamujeme pravdu, abychom se mohli radovati z radosti svých bratří?

35 Tedy proč říkáš, že kážeme tomuto lidu, abychom dosáhli zisku, když ty sám víš, že žádný zisk nedostáváme? A nyní, ty věříš, že klameme tento lid a to že způsobuje takovou radost v jejich srdci?

36 A Korihor mu odpověděl: Ano.

37 A Alma mu pravil: Věříš, že jest Bůh?

38 A on odpověděl: Ne.

39 Nyní mu Alma pravil: Budeš opět popírati, že jest Bůh, a budeš také popírati Krista? Neboť viz, pravím ti, já vím, že jest Bůh, a také že přijde Kristus.

40 A nyní, jaký máš ty důkaz, že není žádného Boha nebo že Kristus nepřijde? Pravím ti, že žádný nemáš, leda pouze své slovo.

41 Ale viz, já mám všechny věci jako svědectví, že tyto věci jsou pravdivé; a ty také máš všechny věci jako svědectví pro sebe, že jsou pravdivé; a budeš je popírati? Věříš, že tyto věci jsou pravdivé?

42 Viz, já vím, že věříš, ale jsi posedlý lživým duchem a odložil jsi Ducha Božího, takže v tobě nemůže míti žádného místa; ale má nad tebou moc ďábel a ten tě vede, chystaje nástroje, aby mohl zničiti děti Boží.

43 A nyní, Korihor pravil Almovi: Jestliže mi ukážeš znamení, abych mohl býti přesvědčen, že Bůh jest, ano, ukaž mi, že má moc, a pak budu přesvědčen o pravdivosti tvých slov.

44 Ale Alma mu pravil: Měl jsi dosti znamení; budeš pokoušeti svého Boha? Budeš říkati, ukažte mi znamení, když máš svědectví všech těchto svých bratří, a také všech svatých proroků? Písma leží před tebou a všechny věci ukazují, že Bůh jest; ano, dokonce země a všechny věci, jež jsou na její tváři, ano, a její pohyb, ano, a také všechny planety, jež se pohybují ve svém pravidelném uspořádání, dosvědčují, že jest Nejvyšší Stvořitel.

45 A přece obcházíš, sváděje srdce tohoto lidu, svědče mu, že není žádného Boha? A přece budeš popírati Boha navzdory všem těmto svědectvím? A on pravil: Ano, budu ho popírati, ledaže mi ukážeš znamení.

46 A nyní, stalo se, že mu Alma pravil: Viz, jsem zarmoucen pro tvrdost srdce tvého, ano, že se budeš stále protiviti duchu pravdy, aby duše tvá byla zničena.

47 Ale viz, je lépe, aby tvá duše byla ztracena, nežli kdybys měl býti prostředkem k uvedení mnoha duší ve zničení svým lhaním a svými lichotivými slovy; tudíž popřeš-li opět, viz, Bůh tě udeří, abys oněměl, abys již nikdy neotevřel ústa, abys již neklamal tento lid.

48 Nyní mu Korihor pravil: Nepopírám jsoucnost Boha, ale nevěřím, že Bůh jest; a také pravím, že vy nevíte, že Bůh jest; a pokud mi neukážete znamení, neuvěřím.

49 Nyní, Alma mu pravil: Toto ti dám jako znamení, že budeš podle mých slov stižen němotou; a pravím, že ve jménu Božím budeš stižen němotou, takže již nebudeš mluviti.

50 Nyní když Alma pravil tato slova, Korihor byl podle slov Almových stižen němotou, takže nemohl promluviti.

51 A nyní, když to viděl hlavní soudce, vztáhl ruku a napsal Korihorovi řka: Jsi přesvědčen o moci Boží? Na kom sis přál, aby Alma ukázal své znamení? Chtěl jsi, aby postihl jiné, aby ti ukázal znamení? Viz, ukázal ti znamení; a nyní, budeš se ještě příti?

52 A Korihor vztáhl ruku a napsal řka: Vím, že jsem němý, neboť nemohu mluviti; a vím, že nic, leda moc Boží to na mne mohla přivoditi; ano, a vždy jsem věděl, že Bůh jest.

53 Ale vizte, ďábel mne oklamal; neboť se mi ukázal v podobě anděla a pravil mi: Jdi a naprav tento lid, neboť oni všichni sešli z cesty za nějakým neznámým Bohem. A pravil mi: Žádného Boha není; ano, a učil mne tomu, co mám říkati. A já jsem učil jeho slovům; a učil jsem jim, protože byly libé tělesné mysli; a učil jsem jim, až jsem měl veliký úspěch, natolik, že jsem skutečně uvěřil, že jsou pravdivá; a proto jsem odporoval pravdě, až jsem na sebe přivodil toto veliké prokletí.

54 Nyní, když toto pravil, prosil, aby se Alma modlil k Bohu, aby ono prokletí z něho bylo sňato.

55 Ale Alma mu pravil: Kdyby toto prokletí z tebe bylo sňato, opět bys sváděl srdce tohoto lidu; tudíž, stane se ti tak, jak chce Pán.

56 A stalo se, že prokletí z Korihora sňato nebylo; ale byl vyvržen a chodil od domu k domu žebraje si o potravu.

57 Nyní, známost o tom, co se přihodilo Korihorovi, se ihned rozhlásila po celé zemi; ano, hlavní soudce vyslal prohlášení k veškerému lidu v zemi, oznamuje těm, kteří uvěřili v slova Korihorova, že musejí rychle činiti pokání, aby na ně nepřišly tytéž soudy.

58 A stalo se, že oni všichni byli přesvědčeni o zlovolnosti Korihorově; tudíž byli všichni opět obráceni k Pánu; a toto ukončilo nepravost po způsobu Korihora. A Korihor obcházel dům od domu, žebraje o potravu na svou obživu.

59 A stalo se, že když chodil mezi lidem, ano, lid, který se sám oddělil od Nefitů a nazýval se Zoramité, jsa veden mužem, který se jmenoval Zoram – a když mezi nimi chodil, vizte, byl povalen a ušlapán až k smrti.

60 A tak vidíme konec toho, kdo převrací cesty Páně; a tak vidíme, že ďábel nebude děti své posledního dne podporovati, ale rychle je stáhne do pekla.