1 List mého otce Mormona napsaný mně, Moronimu; a napsal mi jej krátce po mém povolání ke službě. A takto mi psal řka:

2 Můj milovaný synu Moroni, raduji se převelice, že se tvůj Pán, Ježíš Kristus, na tebe rozpomenul a že tě povolal do služby své a ke svatému dílu svému.

3 Pamatuji na tebe vždy ve svých modlitbách, modle se neustále k Bohu Otci ve jménu jeho Svatého dítěte Ježíše, aby tě, skrze svou nekonečnou dobrotivost a milost, zachovával skrze vytrvalost víry ve jméno jeho až do konce.

4 A nyní, synu můj, promlouvám k tobě o tom, co mne nesmírně rmoutí; neboť zarmucuje mne, že mají vyvstávati spory mezi vámi.

5 Neboť jestliže jsem zvěděl pravdu, jsou mezi vámi spory ohledně křtu vašich malých dětí.

6 A nyní, synu můj, přeji si, abys pracoval pilně, aby byl tento veliký omyl z prostředku vašeho odstraněn; neboť s tímto záměrem píši tento list.

7 Neboť ihned poté, co jsem tyto věci od tebe zvěděl, tázal jsem se v této věci Pána. A slovo Páně přišlo ke mně mocí Ducha Svatého řkoucí:

8 Naslouchej slovům Krista, svého Vykupitele, svého Pána a svého Boha. Viz, nepřišel jsem na svět volati ku pokání spravedlivé, ale hříšníky; zdraví nepotřebují lékaře, ale ti, kteří jsou nemocní; pročež, malé děti jsou zdravé, neboť nejsou schopné páchati hřích; pročež prokletí Adamovo je z nich sňato ve mně, takže nad nimi nemá žádné moci; a zákon obřízky je ve mně odňat.

9 A tímto způsobem mi Duch Svatý projevil slovo Boží; pročež, můj milovaný synu, vím, že to je závažný výsměch Bohu, křtíte-li malé děti.

10 Viz, pravím ti, že tyto věci budete učiti – pokání a křest pro ty, kteří dosáhli zodpovědnosti a jsou schopni páchati hřích; ano, poučuj rodiče, že musejí činiti pokání a býti pokřtěni a pokořiti se jako malé děti, a budou všichni spaseni i se svými malými dětmi.

11 A jejich malé děti pokání nepotřebují, ani křest. Viz, křest je ku pokání ke splnění přikázání na odpuštění hříchů.

12 Ale malé děti jsou živy v Kristu již od založení světa; není-li tomu tak, Bůh je Bohem stranícím a také Bohem proměnlivým a činícím rozdíly mezi osobami; neboť kolik malých dětí zemřelo bez křtu!

13 Pročež, jestliže by malé děti nemohly býti spaseny bez křtu, musely by jíti do nekonečného pekla.

14 Viz, pravím ti, že ten, kdo se domnívá, že malé děti potřebují křest, je v žluči hořkosti a v poutech nepravosti; neboť nemá ani víru, ani naději, ani pravou lásku; pročež, jestliže by byl odříznut při této myšlence, musel by jíti do pekla.

15 Neboť je strašlivou zlovolností domnívati se, že Bůh spasí jedno dítě díky křtu, a druhé musí zahynouti, protože žádný křest nemá.

16 Běda buď těm, kteří budou tímto způsobem převraceti cesty Páně, neboť zahynou, pokud nebudou činiti pokání. Viz, promlouvám směle, maje pravomoc od Boha; a nebojím se toho, co může učiniti člověk; neboť dokonalá láska vyhání všechnu bázeň.

17 A já jsem pln pravé lásky, což je láska věčná; pročež, všechny děti jsou pro mne stejné; pročež, miluji malé děti dokonalou láskou; a všechny jsou stejné a jsou podílníky spasení.

18 Neboť já vím, že Bůh není Bohem stranícím, ani proměnlivou bytostí; ale je neproměnlivý od veškeré věčnosti po veškerou věčnost.

19 Malé děti nemohou činiti pokání; pročež, je to strašlivá zlovolnost popírati ryzí milosrdenství Boží vůči nim, neboť pro jeho milosrdenství jsou v něm živy.

20 A ten, kdo praví, že malé děti potřebují křest, popírá milosrdenství Kristova a pokládá za nic usmíření jeho a moc vykoupení jeho.

21 Běda takovým, neboť jsou v nebezpečí smrti, pekla a nekonečných muk. Říkám to směle; Bůh mi tak přikázal. Poslouchejte je a dbejte jich, jinak se postaví proti vám u soudcovské stolice Kristovy.

22 Neboť vizte, že všechny malé děti jsou živy v Kristu, a také všichni ti, kteří jsou bez zákona. Neboť moc vykoupení přichází ke všem těm, kteří nemají žádný zákon; pročež, ten, kdo není odsouzen, neboli ten, kdo není pod žádným odsouzením, nemůže činiti pokání; a takovým křest nijak neprospěje –

23 Ale je to výsměch Bohu popírající milosrdenství Kristova a moc Svatého Ducha jeho a vkládající důvěru v mrtvé skutky.

24 Viz, synu můj, tato věc nemá býti; neboť pokání je pro ty, kteří jsou pod odsouzením a pod prokletím porušeného zákona.

25 A prvotinami pokání je křest; a křest přichází vírou ke splnění přikázání; a splnění přikázání přináší odpuštění hříchů;

26 A odpuštění hříchů přináší mírnost a pokoru srdce; a pro mírnost a pokoru srdce přichází navštívení Duchem Svatým, kterýžto Utěšitel naplňuje nadějí a dokonalou láskou, kterážto láska vytrvá pílí při modlitbě, dokud nepřijde konec, kdy všichni svatí budou přebývati s Bohem.

27 Viz, synu můj, opět ti napíši, nepůjdu-li brzy proti Lamanitům. Viz, pýcha tohoto národa, neboli lidu Nefitů, přivodila jejich zničení, ledaže budou činiti pokání.

28 Modli se za ně, synu můj, aby k nim mohlo přijíti pokání. Ale viz, bojím se, že Duch se s nimi již ustal nesnaditi; a v této části země také usilují o svržení veškeré moci a pravomoci, která pochází od Boha; a popírají Ducha Svatého.

29 A po odvrhnutí tak velikého poznání, synu můj, musejí brzy zahynouti, k naplnění proroctví, která promlouvali proroci, a také slov našeho Spasitele samotného.

30 Měj se dobře, synu můj, nežli ti opět napíši nebo nežli se opět setkáme. Amen.