Pouze v elektronické podobě: Mladí dospělí
Nacházení naděje v epicentru
Když byla Itálie naplno zasažena nákazou COVID-19, našla jsem důvod, proč mít i nadále naději.
Autorka žije v Catanzaru v Itálii.
Mám moc ráda slova útěchy, která Ježíš řekl učedníkům po svém Vzkříšení: „Pokoj vám.“ (Jan 20:19.) Není to úžasné, že náš Spasitel vždy sliboval svým následovníkům pokoj? Tuto pravdu mi připomněl jeden zvláštní zážitek, který jsem nedávno měla.
Pocity úzkosti v karanténě
Když jsem jednou večer sledovala televizi, mluvili ve zpravodajství o nákaze COVID-19 a jejím dopadu na Itálii, v níž žiji. Mluvili o vysokém počtu lidí, kteří na virus zemřeli, a o rostoucím počtu potvrzených případů. I když to bylo znepokojivé, tehdy jsem se příliš nebála. Ale asi o dva týdny později se situace zhoršila a zvětšily se i mé obavy.
Uprostřed toho všeho jsem cítila smutek a paniku. Měla jsem strach, že onemocním. A poprvé v životě jsem se bála jít do práce. Kdykoli jsem šla ven, musela jsem si vzít rukavice a roušku. O týden později byl v celé zemi vyhlášen nouzový stav a pro všechny obyvatele zavedena přísná karanténa.
To pro nás znamená, že nesmíme opustit domov, s výjimkou nákupu potravin jednou týdně. Zůstat takto zavřená doma je obtížné. Konání všech církevních shromáždění bylo dočasně pozastaveno, a přestože mě to rozesmutnilo, více mě zdrtilo, když se zavřely chrámy, protože jsem měla v plánu zúčastnit se obřadu zpečetění rodiny, kterou jsem na své misii učila. Kvůli tomu všemu, co se ve světě dělo, jsem pociťovala zoufalství a beznaděj.
Pomohla mi hudba
Jednoho rána, když jsem četla písma a poslouchala píseň „Útěchou je Pán“, jsem se modlila a ptala jsem se Nebeského Otce: „Jak si mám v tomto obtížném období udržet naději?“
A v tu chvíli jsem začala věnovat pozornost textu písně:
Naději mou
vždy obnoví.
Je oporou,
srdce povzbudí.
Je útočištěm,
sílu dává nám.
Duši ztrápené
útěchou je Pán.1
Cítila jsem, jak mi Duch svědčí o pravdivosti těchto slov. Podívala jsem se na svou starou misionářskou jmenovku a v duchu jsem uslyšela tato slova: „Romino, chci, abys pocítila tentýž pokoj, který jsi na misii předávala ostatním tím, že ses s nimi dělila o mé poselství naděje. Všechno bude v pořádku. Neopustím tě.“
Takže teď se chci podělit o toto poselství naděje! Přestože jsem v tomto celosvětově obtížném období pociťovala tolik strachu a úzkosti, skutečně vím, že díky Ježíši Kristu existuje naděje! Obraťte se na Něj. Naslouchejte Mu. Následujte Ho. Můžeme v Něm najít pokoj. Ve víře v Něho je moc, a když v Něj budete věřit, On vám dá sílu uchovat si naději. (Viz Eter 12:4.)
Držme se naděje
O naději učil také starší Dieter F. Uchtdorf z Kvora Dvanácti apoštolů: „Naděje v Boha, v Jeho dobrotivost a v Jeho moc, nás v obtížných situacích občerstvuje odvahou.“2 I když v nás tato doba může vzbuzovat strach, můžeme se rozhodnout pro odvahu a důvěru v Pánovy sliby. Když nám život přináší těžkosti, nemusíme žádat Nebeského Otce, aby to změnil, ale můžeme Ho žádat spíše o to, aby změnil náš přístup. Můžeme se učit a růst v jakékoli situaci.
Vím, že Bůh je s námi a že miluje své děti — i ty z nás, kteří se nacházejí v epicentru pandemie. Vím, že díky Němu bude vše v pořádku. A vím, že se vždy mohu držet pocitu pokoje, který pochází z víry v Ježíše Krista. Díky Jeho nekonečnému Usmíření nemusím čelit problémům sama.